Dvojí zdanění - strana 2

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Na základě informací obdržených z Velvyslanectví ČR ve Vatikánu oznamuje Ministerstvo financí ČR, že dne 19. července 2022 vstoupila v platnost smlouva mezi Českou republikou a republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Římě dne 27. ledna 2021.  Ustanovení této smlouvy se budou provádět následovně:

Jak NSS uvedl už v rozsudku č. j. 10 Afs 112/2021 - 79 , jakkoli by se na první pohled mohlo zdát, že tyto skutečnosti postačují k závěru, že stěžovatelka nabyla právo k zboží již naložením (přečerpáním) do autocisterny, není tomu tak. Tento okruh sporů je velmi specifický. Jedná se o dokazování, které se vymyká zažitým standardům v daňovém řízení, tj. dokazování ohledně běžného vnitrostátního dodání zboží. Za účelem celkového posouzení všech zvláštních okolností případu musejí daňové orgány zamezit dvojímu zdanění téhož zboží a zejména dbát vyšších standardů práce s důkazním břemenem. Za účelem celkového posouzení všech zvláštních okolností případu a správného stanovení daně neměly daňové orgány odmítnout návrhy na dokazování ohledně daňové povinnosti jednotlivých dodavatelek stěžovatelky. V opačném případě vskutku nelze vyloučit, že DPH z totožného plnění by byla stanovena v rámci jednoho dodání několikrát, což ostatně platí také pro určení, která dodávka pohonných hmot představuje intrakomunitární plnění. Proto nelze jednotlivé okolnosti posuzovat izolovaně a uměle je od sebe oddělovat, a naopak je s nimi třeba pracovat jako se skutečnostmi na sebe úzce navazujícími. Z hlediska posouzení nároku na odpočet daně je totiž rozhodné posouzení všech objektivních okolností vykázané transakce, včetně právní, obchodní a osobní vazby mezi zúčastněnými subjekty (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2016, č. j. 2 Afs 55/2016 - 38 , č. 3505/2017 Sb. NSS , INDIPA, bod 34).

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2022 ze dne 21. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Čínou o zamezení dvojího zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2022 ze dne 13. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě se Španělskem o zamezení dvojího zdanění.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s. 11 Kromě souvislého příkladu, který navazuje na předchozí část příspěvku, se budeme věnovat příjmům ze Slovenska.

Podnikající fyzická osoba, daňový rezident v ČR, bude z kanceláře v ČR poskytovat déle než 12 měsíců služby konstruktéra pro s. r. o. se sídlem ve Velké Británii. Vznikla by OSVČ stálá provozovna ve Velké Británii? Jsou nějaká omezení ve věci sociálního pojištění OSVČ v Česku nebo Velké Británii? Vznikla by OSVČ povinnost registrace k DPH ve Velké Británii?

Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s aplikací metody prostého zápočtu 1) . Příspěvek je zpracován podle stavu k 1. 11. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 3.

Dcera má příjmy v ČR z pronájmu podle § 9 ZDP a výdaje bude uplatňovat ve výši 30 %; uplatní si i slevu na poplatníka, takže daň z příjmů zaplatí v ČR. Má trvalý pobyt v ČR. Dcera je vdaná (5 dětí) a žije v Irsku, sama nepracuje, je v domácnosti, manžel cizinec v Irsku pracuje už více než 12 let, kde platí daně a dostává „přídavky na děti“ atp. Dětí chodí do školy v Irsku a mají české občanství i trvalý pobyt jako matka, naše dcera. Musí platit dcera nějaké daně z příjmu v ČR také i v Irsku? Údajně manžel daní společně i s manželkou, která nemá v Irsku žádné příjmy. Myslíme si, že když bude daň platit v ČR a z nemovitostí (3 byty v osobním vlastnictví) v ČR, tak to v Irsku jejich finanční úřad už nemusí zajímat.

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.

Český daňový rezident (s.r.o. plátce DPH) poskytuje technické služby daňovému rezidentovi Indie. Našla jsem ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění článek 12 první věta: „Licenční poplatky a platy za technické služby, které mají zdroj v jednom smluvním státě a jsou placeny osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Já to chápu tak, že zdaníme služby v ČR jako příjemce úhrady. Indický partner ale úhradu ponížil o 10 % tamní daně a tvrdí nám, že to takto musí být a všechny faktury bude platit poníženy o 10 %. Je to tak, jak tvrdí Indický partner nebo  je možné celou službu zdanit v ČR? 

Zdanění příjmů fyzických osob je od ledna letošního roku (tj. roku 2021) počítáno velmi odlišným způsobem. Byl zrušen koncept superhrubé mzdy včetně solidárního zvýšení daně a současně bylo znovu zavedeno progresivní zdanění. Pokud se poohlédneme zpět do historie, progresivní zdanění bylo v České republice aplikováno do konce roku 2007. Je to již dlouhá doba, kdy byl naposledy tento přístup v České republice využíván.

S účinností pro zdaňovací období začínající od 1. 4. 2019 byla do českého právního řádu transponována pravidla, na jejichž základě může být za splnění dalších podmínek zvýšen základ daně českých společností o základ daně z některých pasivních příjmů, kterého dosáhly jimi ovládané zahraniční společnosti. V tomto příspěvku jsou na základě analýzy těchto pravidel identifikovány některé aspekty, které mohou vést ke sporům při jejich aplikaci.