Dvojí zdanění - strana 3

Globálně působící firmy, obchodní modely přenositelné do celého světa, práce na stavbách po celém světě ve funkci specialisty či třeba jen montážního dělníka a spousta dalších v praxi dostupných příkladů, které mají jedno společné. Poplatník má v konkrétním zdaňovacím období (zpravidla kalendářní rok) příjmy z různých států. Jak a zejména kde by měly být tyto příjmy zdaněny? Nejdůležitější principy používané v mezinárodním zdanění jsou použity v následujících otázkách a odpovědích.

Nejspíše nikoho nepřekvapí, že v současném globalizovaném světě s propojenou ekonomikou musí intenzivněji spolupracovat i berní správy jednotlivých států. Nedá se předpokládat, že by tento trend změnila zásadním způsobem současná pandemie. Při zkušenostech s hledáním správných, a hlavně zákonných cest v naší zemi při správě daní, např. neustálými novelizacemi daňových zákonů, a to i procesních předpisů, u nichž by setrvalost pravidel byla více než žádoucí, neuškodí zopakovat si základní legislativní zdroje pravidel pro mezinárodní spolupráci správců daní včetně jejich vývoje. Další změny těchto pravidel pak přináší také četná judikatura soudů všech stupňů, včetně samotného Ústavního soudu a Evropského soudního dvora. Není tedy překvapením, že mezinárodní spolupráce v této oblasti je rovněž na velmi trnité cestě obtížně vytyčované právní úpravou, která sama o sobě klade většinou velké množství nejrůznějších otázek. Při hledání odpovědí na tyto otázky by se snad daly využít poznámky, kterými se snažím poskytnout určitou mapu ke snazší orientaci ve vývoji a úpravě mezinárodní spolupráce při správě daní.

Naše firma zakoupila autorská práva ke knize, od daňového nerezidenta ve Švýcarsku. Naší povinností je při výplatě srazit daň, dle § 22 odst. 1 písm.g) bod 2 – kulturní licenční poplatky. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Švýcarskem je ve článku 12 sazba 10 %. Ale v některých odpovědích na dotazy v účetních časopisech je uváděna i sazba 5 % pro tyto případy. Jaká výše srážky je správná?

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Fyzická osoba, rezident ČR, vlastní společnost s ručením omezeným na Slovensku, která vstoupila do likvidace. Jak bude zdaněna výplata likvidačního zůstatku na Slovensku a jak bude zdaněn tento příjem fyzické osoby v ČR?

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Švýcarská obchodní firma hodlá přemístit sklad automotive výrobků ze Švýcarska do Prahy, ze skladu v Praze je hodlá prodávat do celého světa (jak do EU tak i do 3. zemí). Důvodem přemístění skladu ze Švýcarska do ČR je úspora za nájem ve Švýcarsku. Dle čl. 5 odst. 4 pís. b) SZDZ se Švýcarskem nevzniká švýcarské firmě v ČR stálá provozovna, pokud se sklad používá jen k dodání, čili pakliže bychom zaměstnali 1 skladníka pro expedici výrobků anebo najali logistické služby od jiné firmy, nevznikne švýcarské firmě v ČR SP. Stačila by tak jen registrace k DPH. Pokud ale v budoucnu švýcarská firma zaměstná v ČR odbytáře, který bude vyřizovat internetové poptávky z celého světa a bude tak vykonávat aktivní obchodní činnost, SP v ČR vznikne, neboť provoz skladu již tak nebude splňovat pomocný a přípravný charakter. Je to tak možné?

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2021 ze dne 7. ledna 2021, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně silniční a daně z nemovitých věcí a dále sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Egyptem a mezi ČR a Švýcarskem.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 2/2021 ze dne 5. ledna 2021, který obsahuje sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Portugalskem a mezi ČR a Ruskem.

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 36/2020 ze dne 17. prosince 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Islandem a mezi ČR a Izraelem.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 32/2020 ze dne 9. prosince 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Kyprem a mezi ČR a Novým Zélandem.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 31/2020 ze dne 2. prosince 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Norskem a mezi ČR a Gruzií.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 30/2020 ze dne 25. listopadu 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojího zdanění.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 29/2020 ze dne 19. listopadu 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 28/2020 ze dne 13. listopadu 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Finskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 27/2020 ze dne 11. listopadu 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění.