Exekuce
Obdrželi jsme usnesení exekutora ke srážkám ze mzdy našeho zaměstnance. Je v něm uvedeno následující: Jedná se o nepřednostní pohledávku. Plátce příjmu č. 1 bude provádět srážky po odečtení základní částky do výše 40 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 2 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 3 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Jak bude probíhat výpočet srážky u plátce č. 2, když zaměstnanec vyživuje 4 děti a jeho měsíční čistá mzda je 11 000 Kč?
Zaměstnavatel zaměstnává od roku 2016 zaměstnance na DPP. U žádného z nich nebyly srážky exekucí a DPP nezaložila účast na nemocenském pojištění. Byla v minulosti nebo i nyní povinnost vystavovat zápočtové listy při skončení DPP, když § 313 odst. 1 ZP říká, že zápočtový list se vystavuje, pokud zaměstnanec na DPP byl účasten nemocenského pojištění?
Pokud má nový zaměstnanec exekuční srážky a je novému zaměstnavateli doručeno rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy, kde je uvedeno, kdy bylo doručeno prvnímu plátci a zároveň i kdy nabyl exekuční příkaz právní moci, tak předpokládám, že již nemusím vyžadovat zvlášť o zaslání dokumentu o nabytí právní moci. Stačí tedy již jen rozhodnutí o pokračování ve srážkách, kde je vše uvedeno?
Jsme plátcem mzdy zaměstnance, na kterého je vedena exekuce srážkami ze mzdy. Dne 15. 8. 2025 nám byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy (bez doložky právní moci), ve kterém je uvedena „vymáhaná peněžitá povinnost“ ve výši 15 200 Kč. Dne 15. 10. 2025 nám bylo dále doručeno „Vyrozumění o zápisu doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí a o nabytí právní moci exekučního příkazu“, kde je uvedeno, že vymáhaná peněžitá povinnost ke dni vyhotovení (14. 10. 2025) činí 15 500 Kč. Současně je uvedeno, že tímto vyčíslením není dotčeno případné zvyšování vymáhané peněžité povinnosti dle tabulky č. 1 a č. 2 exekučního příkazu (úroky apod.). Můžeme jako plátce mzdy: považovat částku 15 500 Kč k datu 14. 10. 2025 za aktuální výši vymáhané peněžité povinnosti (jistina + příslušenství), ze které máme vycházet při provádění srážek, tedy prakticky brát, že oproti původním 15 200 Kč došlo „oficiálně“ ke zvýšení o 300 Kč, a srážet na celkový dluh minimálně 15 500 Kč, který můžeme srazit zaměstnanci ze říjnové mzdy, kterou budeme dělat začátkem listopadu?
Firmě, plátci mzdy byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy zaměstnance. Podle naší evidence už byly sraženy a odeslány částky pokrývající exekuční příkaz částku celkem. Přestali jsme peníze posílat, poslední splátka byla schválně již v poloviční výši, protože přišla pak na řadu další exekuce. Exekutor zatím neposlal žádné vyrozumění o skončení (zaplacení). Je to běžné? Kdy přesně mohu srážky ukončit? Až po doručení písemného vyrozumění exekutora o skončení/zastavení, nebo mohu ukončit podle vlastního výpočtu bez oznámení? Je vhodné/nutné exekutora aktivně požádat o potvrzení skončení a pokyn pro plátce mzdy? Jak to má formálně vypadat?
Do datové schránky jsme dne 3. 10. 2025 obdrželi exekuční příkaz, kdy exekuční titul je pravomocný a vykonatelný. Dne 7. 10. 2025 jsme obdrželi do datové schránky další exekuční příkaz, kdy v řádku exekuční titul je pouze info o vydání rozsudku. Obě exekuce jsou nepřednostní, zaměstnanec nastoupil dne 1. září 2025 a dle jeho informací jsme prvním zaměstnavatelem. Prosím tedy o potvrzení, že první srážka bude až ze mzdy za měsíc říjen a budeme umořovat exekuci, která přišla do datové schránky jako první. Po umoření první exekuce budeme čekat až bude exekuční titul u druhé exekuce pravomocný a vykonatelný a do té doby budeme deponovat? Je ještě něco, na co nezapomenout?
Pokud podle pořadí jsou jenom přednostní exekuce u zaměstnance, lze srážet dvě najednou, nebo přeskočit až na příští nepřednostní?
Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti a zároveň je evidován na Úřadu práce. Čistá mzda zaměstnance je 9 500 Kč za měsíc. Zaměstnanec dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 9 084 Kč a příspěvek na živobytí 388 Kč. Zaměstnanci je nařízena daňová exekuce srážkami ze mzdy ve výši 10 260 Kč a jedná se pohledávky daní a poplatků, což jsou přednostní pohledávky. Jaký je postup výpočtu srážky ze mzdy, je-li vůbec možný?
Prováděli jsme srážky ze mzdy. Při odeslání srážky došlo k záměně exekutorského úřadu. Srážky se zasílaly exekutorovi, který byl v původně v prvním pořadí, jehož pořadí se následně posunulo na druhé. Jakmile nás exekutor, kterému srážky náležely ozval, zaslali jsme srážky na správný účet. Došlo k doplacení celé exekuce. Následně za deset dnů od zaslaných částek dorazilo sdělení od insolvenční správkyně, že je zaměstnanec v insolvenci a právní účinky insolvence začínají ke dni doručení. Exekutorský úřad nám sdělil, že zaměstnanec je v insolvenci a veškeré platby, které jsme zaslali před účinky isolvence (neboť byly zaslány až po zahájení insolvence) musí zaslat insolvenčnímu správci, čímž vznikla exekutorskému úřadu škoda a máme celou exekuci zaplatit znovu. Insolvenční správce nám sdělil, že tato informace je chybná, že exekutorský úřad zasílá finanční prostředky obdržené až od právních účinků insolvence a není důvod zasílat požadované finanční prostředky znovu. Co je správné? Jak postupovat?
Bývalé paní účetní se podařilo zaplatit v červnu 2x srážky ze mzdy exekutorům a insolvenčním správcům. Všichni byli obeslání s prosbou o vrácení. Z velké části se peníze vrátily, ale asi 3 zůstali nedořešení a nereagují. Můžeme v následujících platbách o tyto částky zaplacené navíc ponížit platby srážek stržených zaměstnancům a započíst? Nebo to musíme udělat jako nedaňový náklad firmy a smířit se s tím, že peníze jsou nevymožitelné zpět.
- Článek
Text se zaměřuje na praktické aspekty spojené s uplatňováním plných mocí při správě daní. Analyzuje formální požadavky vyplývající z občanského zákoníku, věnuje se otázce falzifikace podpisů a jejím důsledkům, rozebírá způsoby snížení rizika jejich zneužití a představuje další možnosti uplatnění plné moci vůči správci daně. Součástí je rovněž výklad formálních náležitostí podpisu zmocnitele jako podstatné součásti plné moci.
V naší společnosti pracuje zaměstnanec, který má několik přednostních exekučních řízení. Tento zaměstnanec podal výpověď a pracovní poměr u nás nyní končí.
Rádi bychom si upřesnili postup:
Je naše společnost povinna oznámit jednotlivým exekutorům ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud jde o přednostní exekuce? A v jaké formě se takové oznámení provádí?
Pokud tento zaměstnanec nastoupí do nové společnosti, jak bude nový zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy v případě, že existuje více přednostních exekucí? Rozdělují se sražené částky mezi všechny přednostní pohledávky poměrně, nebo se přednostně plní ta, u které exekuční příkaz dorazil jako první?
Nový zaměstnanec má 4 a více exekucí, které již nabyly právní moc. Přinesl zápočtový list, tam bylo vše uvedeno, dokonce přinesl i všechny exekuční příkazy. Dotaz zní: máme začít hned srážet z první mzdy, nebo máme čekat, až přijde usnesení o změně plátce od všech exekutorů?
Když je doručen exekuční příkaz do datových schránek dne 31.7.2025, tak začneme srážet až ze mzdy za srpen, tj. tedy až ve výplatním termínu v měsíci září?
Máme zaměstnance, který má 2 exekuce a 4 vyživované děti. Utrpěl pracovní úraz v délce 10dní, tudíž OSSZ neproplácela žádnou nemocenskou. Od nás dostal řádnou mzdu včetně náhrady mzdy za nemoc, mzda byla spočtena se zohledněním jeho exekuce i prac. úrazu a zbytek mu byl proplacen. Nyní musíme také zaslat formuláře na KOOPERATIVU a to výpočet ušlé mzdy a Hlášení pojistné události. Jak prosím postupovat, když na formulářích KOOPERATIVY nikde nevidím kolonku, kde mohu sdělit pojišťovně, že zaměstnanec má exekuci a tudíž je i jeho náhrada vyplácena pojišťovnou postižitelná? Zasílám KOOPERAIVĚ usnesení o exekuci nebo je výpočet srážky i z tohoto Kooperativou vyplaceného pojistného pouze v naší pravomoci? Máme si raději nechat pojistné vyplatit na náš firemní účet a poté přeposlat exekutorovi?
Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.
Firmě dorazil exekuční příkaz na jeho zaměstnance přednostní výživné. Datum doručení je 8.8.2025 před termínem výplat za 7/2025. V exekučním příkaze je celkový dluh 80 000 tis. Kč (výživné za starší období do data exekučního příkazu) a souvztažně doložka, že se navyšuje o běžné výživné 4000 Kč/měsíčně. Předpokládáme, že doložka právní moci nebude ani do příštích mezd. Je správné pokud za mzdy 7/2025 nic nesrážíme ani nedeponujeme s odůvodněním. že exekuce od novely z 2024 řešíme až od následujícího měsíce po doručení? A další měsíc 15.9.2025, kdy budeme zpracovávat mzdy za 8/2025, pokud nebude doložka právní moci, tak budeme již srážet ze mzdy výživné, ale zatím neposílat exekutorovi (ani běžné výživné výživné) a teprve po nabytí právní moci příkazu zašleme exekutorovi dříve deponované srážky na jeho účet? Dítě, na které je exekuce výživného vedeno, je uvedeno u zaměstnance jako vyživovaná osoba pro nezabavitelnou částku - od jakých mezd již nemůžeme toto dítě zohlednit jako jeho vyživovanou osobu pro výpočet nezabavitelné částky? Čeká se v tomto případě na doložku právní moci, nebo je to okamžitě?
Město vyplácí zastupiteli Města, který je neuvolněným členem zastupitelstva, měsíční odměnu ve výši 1.638,- Kč. Zastupitel není zaměstnancem Města, ale je OSVČ. Lze tuto odměnu postihnout v exekuci? Pokud ano, za jakých podmínek?
Dne 22. 4. 2025 byl zaměstnavateli doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy na zaměstnance. V dubnových mzdách byla srážka ze mzdy deponována, protože exekuční příkaz zatím nenabyl právní moci. Dne 19. 5. 2025 bylo doručeno usnesení o zrušení tohoto exekučního příkazu z důvodu provedení exekuce jiným způsobem. Jaké povinnosti má zaměstnavatel s deponovanou srážkou? Musí ji ihned vrátit zaměstnanci nebo může počkat s vrácením deponované částky do dalšího výplatního termínu?
Započítává se měsíční daňový bonus na děti do čisté mzdy pro exekuční srážky?