Exekuce

Zaměstnanec uplatňoval 2 vyživované osoby (2 děti) pro výpočet exekuce, 1 dítě je zletilé a ukončilo studium k 30. 6. 2025. Došlo k opomenutí snížit počet vyživovaných osob na 1, od 1. 7. 2025 jsou chybně počítány srážky, mám v úmyslu opravit výpočet za leden. Jaký to může mít dopad pro zaměstnavatele, když byla chybně sražená exekuce 7. 7. 2025 – 31. 12. 2025?

V rámci plnění Programového prohlášení vlády nabízí Ministerstvo spravedlnosti občanům prostor k aktivní účasti na diskusi o možných změnách týkajících se exekucí a insolvencí.

Jaký je postup výpočtu a rozdělení srážek v exekucích? V dotazu uvedu příkladová čísla. Jedná se o zaměstnance, který žije sám a má 2 děti, které s ním nežijí. Pobírá invalidní důchod. Má invaliditu 2. stupně. Neuplatňuje slevu na manželku. Čistá mzda je 29 000 Kč. Zaměstnanec má více exekucí a všechna rozhodnutí nabyla právní moci: 1. nepřednostní (dle sdělení exekutora se při srážkách ze mzdy uplatňuje plná výše nezabavitelné částky bez krácení); 2. nepřednostní; 3. nepřednostní; 4. nepřednostní; 5. PŘEDNOSTNÍ a jedná se o výživné, které se týká jednoho ze dvou dětí (dle sdělení exekutora se uplatňuje polovina nezabavitelné částky) a zároveň se uplatňuje pouze nezabavitelná částka na 1 dítě. Postup výpočtu: Jako první v pořadí je exekuce č. 5, která je přednostní a jedná se o výživné. Jako druhá v pořadí je exekuce č. 1. Bude se uplatňovat pravidlo čtyř exekucí. Jeho 1/3 srážky je vyšší než hranice 1 089 Kč pro ZTP. A) Výpočet srážek pro přednostní pohledávku (výživné) – uplatnění poloviny nezabavitelné částky a jednoho dítěte: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + Dítě 3 525,37 Kč = 17 627,00 Kč; Lze uplatnit jen ½ nezabavitelné částky: 17 627 Kč / 2 = 8 814 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000 Kč – 8 814 Kč = 20 186 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 20 186 Kč / 3 = 6 728,67 Kč; 1/3 = 6 728 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 6 728 Kč (rozděluje se na přednostní) 3/3 = 6 729 Kč (rozdělitelný zbytek).B) Výpočet srážek pro nepřednostní pohledávku – uplatňuje se celá nezabavitelná částka a obě děti: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + 2 děti 7 050,74 Kč = 21 153,00 Kč; Uplatňuje se celá nezabavitelná částka: 21 153 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000Kč – 21 153 Kč = 7 847 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 7 847 Kč / 3 = 2 615,67 Kč; 1/3 = 2 615 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 2 615Kč (rozděluje se na nepřednostní) 3/3 = 2 616Kč (rozdělitelný zbytek) Vypořádání srážek: Exekutorovi s přednostní pohledávkou – výživné se zašle 6 728Kč. Exekutorovi s nepřednostní pohledávkou se zašle 2 615Kč. Zbytek k rozdělení bych rozdělila následovně: 6 728 Kč – 2 615 Kč = 4 113Kč. Částku 4 113 Kč bych ještě použila na úhradu exekuce přednostní pohledávky – výživného. Tedy celkem sraženo ze mzdy zaměstnance 13 456Kč. Zaměstnanci se vyplatí celkem 15 544 Kč. Je tento postup správný? V případě špatného postupu prosím o sdělení, kde je chyba a jak postupovat při rozdělení jednotlivých částek.

Zaměstnanec má exekuci na výživné, nyní už výživné platí. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce? I když část výživného teprve splácí?

Maximální možná výše slevy za jednu zastavenou exekuci.

Pokud je nám jako zaměstnavateli doručen exekuční příkaz o srážkách ze mzdy např. 2. 11. 2025, od jakého měsíce mezd máme povinnost provádět srážky? Měli jsme za to, že od 1. 10. 2024 platí, že první srážku máme provést od mezd za 11/2025, kdy srážka bude exekutorovi odeslaná během prosince (protože mzdy za 11/2025 jsou vypláceny v prosinci). Nicméně od exekutora jsme dostali informaci, že první srážka má být provedena až za mzdy za 12/2025 (vyplácené v lednu 2026). Exekutor se odkazuje na § 282a OSŘ, nicméně my toto ustanovení chápeme tak, že tím „prvním měsícem po doručení“ je myšlen měsíc platby mezd, nikoli „účetní“ měsíc mezd, který zpravidla předchází měsíci platby mezd.

Obdrželi jsme usnesení exekutora ke srážkám ze mzdy našeho zaměstnance. Je v něm uvedeno následující: Jedná se o nepřednostní pohledávku. Plátce příjmu č. 1 bude provádět srážky po odečtení základní částky do výše 40 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 2 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 3 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Jak bude probíhat výpočet srážky u plátce č. 2, když zaměstnanec vyživuje 4 děti a jeho měsíční čistá mzda je 11 000 Kč?

Zaměstnavatel zaměstnává od roku 2016 zaměstnance na DPP. U žádného z nich nebyly srážky exekucí a DPP nezaložila účast na nemocenském pojištění. Byla v minulosti nebo i nyní povinnost vystavovat zápočtové listy při skončení DPP, když § 313 odst. 1 ZP říká, že zápočtový list se vystavuje, pokud zaměstnanec na DPP byl účasten nemocenského pojištění?

Pokud má nový zaměstnanec exekuční srážky a je novému zaměstnavateli doručeno rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy, kde je uvedeno, kdy bylo doručeno prvnímu plátci a zároveň i kdy nabyl exekuční příkaz právní moci, tak předpokládám, že již nemusím vyžadovat zvlášť o zaslání dokumentu o nabytí právní moci. Stačí tedy již jen rozhodnutí o pokračování ve srážkách, kde je vše uvedeno? 

Jsme plátcem mzdy zaměstnance, na kterého je vedena exekuce srážkami ze mzdy. Dne 15. 8. 2025 nám byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy (bez doložky právní moci), ve kterém je uvedena „vymáhaná peněžitá povinnost“ ve výši 15 200 Kč. Dne 15. 10. 2025 nám bylo dále doručeno „Vyrozumění o zápisu doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí a o nabytí právní moci exekučního příkazu“, kde je uvedeno, že vymáhaná peněžitá povinnost ke dni vyhotovení (14. 10. 2025) činí 15 500 Kč. Současně je uvedeno, že tímto vyčíslením není dotčeno případné zvyšování vymáhané peněžité povinnosti dle tabulky č. 1 a č. 2 exekučního příkazu (úroky apod.). Můžeme jako plátce mzdy: považovat částku 15 500 Kč k datu 14. 10. 2025 za aktuální výši vymáhané peněžité povinnosti (jistina + příslušenství), ze které máme vycházet při provádění srážek, tedy prakticky brát, že oproti původním 15 200 Kč došlo „oficiálně“ ke zvýšení o 300 Kč, a srážet na celkový dluh minimálně 15 500 Kč, který můžeme srazit zaměstnanci ze říjnové mzdy, kterou budeme dělat začátkem listopadu?

Firmě, plátci mzdy byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy zaměstnance. Podle naší evidence už byly sraženy a odeslány částky pokrývající exekuční příkaz částku celkem. Přestali jsme peníze posílat, poslední splátka byla schválně již v poloviční výši, protože přišla pak na řadu další exekuce. Exekutor zatím neposlal žádné vyrozumění o skončení (zaplacení). Je to běžné? Kdy přesně mohu srážky ukončit? Až po doručení písemného vyrozumění exekutora o skončení/zastavení, nebo mohu ukončit podle vlastního výpočtu bez oznámení? Je vhodné/nutné exekutora aktivně požádat o potvrzení skončení a pokyn pro plátce mzdy? Jak to má formálně vypadat?

Do datové schránky jsme dne 3. 10. 2025 obdrželi exekuční příkaz, kdy exekuční titul je pravomocný a vykonatelný. Dne 7. 10. 2025 jsme obdrželi do datové schránky další exekuční příkaz, kdy v řádku exekuční titul je pouze info o vydání rozsudku. Obě exekuce jsou nepřednostní, zaměstnanec nastoupil dne 1. září 2025 a dle jeho informací jsme prvním zaměstnavatelem. Prosím tedy o potvrzení, že první srážka bude až ze mzdy za měsíc říjen a budeme umořovat exekuci, která přišla do datové schránky jako první. Po umoření první exekuce budeme čekat až bude exekuční titul u druhé exekuce pravomocný a vykonatelný a do té doby budeme deponovat? Je ještě něco, na co nezapomenout? 

Pokud podle pořadí jsou jenom přednostní exekuce u zaměstnance, lze srážet dvě najednou, nebo přeskočit až na příští nepřednostní? 

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti a zároveň je evidován na Úřadu práce. Čistá mzda zaměstnance je 9 500 Kč za měsíc. Zaměstnanec dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 9 084 Kč a příspěvek na živobytí 388 Kč. Zaměstnanci je nařízena daňová exekuce srážkami ze mzdy ve výši 10 260 Kč a jedná se pohledávky daní a poplatků, což jsou přednostní pohledávky. Jaký je postup výpočtu srážky ze mzdy, je-li vůbec možný? 

Prováděli jsme srážky ze mzdy. Při odeslání srážky došlo k záměně exekutorského úřadu. Srážky se zasílaly exekutorovi, který byl v původně v prvním pořadí, jehož pořadí se následně posunulo na druhé. Jakmile nás exekutor, kterému srážky náležely ozval, zaslali jsme srážky na správný účet. Došlo k doplacení celé exekuce. Následně za deset dnů od zaslaných částek dorazilo sdělení od insolvenční správkyně, že je zaměstnanec v insolvenci a právní účinky insolvence začínají ke dni doručení. Exekutorský úřad nám sdělil, že zaměstnanec je v insolvenci a veškeré platby, které jsme zaslali před účinky isolvence (neboť byly zaslány až po zahájení insolvence) musí zaslat insolvenčnímu správci, čímž vznikla exekutorskému úřadu škoda a máme celou exekuci zaplatit znovu. Insolvenční správce nám sdělil, že tato informace je chybná, že exekutorský úřad zasílá finanční prostředky obdržené až od právních účinků insolvence a není důvod zasílat požadované finanční prostředky znovu. Co je správné? Jak postupovat?

Bývalé paní účetní se podařilo zaplatit v červnu 2x srážky ze mzdy exekutorům a insolvenčním správcům. Všichni byli obeslání s prosbou o vrácení. Z velké části se peníze vrátily, ale asi 3 zůstali nedořešení a nereagují. Můžeme v následujících platbách o tyto částky zaplacené navíc ponížit platby srážek stržených zaměstnancům a započíst? Nebo to musíme udělat jako nedaňový náklad firmy a smířit se s tím, že peníze jsou nevymožitelné zpět. 

Text se zaměřuje na praktické aspekty spojené s uplatňováním plných mocí při správě daní. Analyzuje formální požadavky vyplývající z občanského zákoníku, věnuje se otázce falzifikace podpisů a jejím důsledkům, rozebírá způsoby snížení rizika jejich zneužití a představuje další možnosti uplatnění plné moci vůči správci daně. Součástí je rovněž výklad formálních náležitostí podpisu zmocnitele jako podstatné součásti plné moci.

V naší společnosti pracuje zaměstnanec, který má několik přednostních exekučních řízení. Tento zaměstnanec podal výpověď a pracovní poměr u nás nyní končí. Rádi bychom si upřesnili postup: Je naše společnost povinna oznámit jednotlivým exekutorům ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud jde o přednostní exekuce? A v jaké formě se takové oznámení provádí? Pokud tento zaměstnanec nastoupí do nové společnosti, jak bude nový zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy v případě, že existuje více přednostních exekucí? Rozdělují se sražené částky mezi všechny přednostní pohledávky poměrně, nebo se přednostně plní ta, u které exekuční příkaz dorazil jako první?

Nový zaměstnanec má 4 a více exekucí, které již nabyly právní moc. Přinesl zápočtový list, tam bylo vše uvedeno, dokonce přinesl i všechny exekuční příkazy. Dotaz zní: máme začít hned srážet z první mzdy, nebo máme čekat, až přijde usnesení o změně plátce od všech exekutorů? 

Když je doručen exekuční příkaz do datových schránek dne 31.7.2025, tak začneme srážet až ze mzdy za srpen, tj. tedy až ve výplatním termínu v měsíci září?