Konkurz

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Naše firma je věřitelem firmy v konkursu (konkurs od roku 2000). V letošním roce došlo k uspokojení přihlášených pohledávek v poměrné výši dle rozvrhového usnesení. Částka dle rozvrhového usnesení byla připsána na náš účet. Je možné zbývající (neuspokojenou) část pohledávky odepsat na vrub daňových nákladů dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 ZDP, současně budou rozpuštěny/zúčtovány vytvořené opravné položky, nebo je nutné čekat ještě na nějaký zápis v evidenci úpadů – nyní je Stav konkursu: konečná zpráva. Dle § 44 zákona o konkursu a vyrovnání soud zruší konkurs usnesením po splnění rozvrhového usnesení. Z toho by vyplývalo, že je třeba ještě čekat na další úkon? 

U klienta byl vyhlášen konkurz ke dni 19.8.2025. Vzhledem k tomu, že musíme sestavit mimořádnou účetní závěrku, chci požádat o radu, zda v mimořádné účetní závěrce musí být proúčtovány i kurzovní rozdíly neuhrazených faktur, zda můžeme uplatnit ½ daňových odpisů, časové rozlišení atd. jako v řádné účetní závěrce? Vzhledem k tomu, že byl vyhlášen konkurz v průběhu měsíce srpna, musí být v mimořádné účetní závěrce proúčtovány i poměrně vypočtené mzdy a odvody zaměstnanců za dny v srpnu před vyhlášením konkurzu? Jak, prosím, provést Vyúčtování daně ze závislé činnosti? Naposled za měsíc červenec a nezahrnout mzdy za srpen? Jaké další povinnosti vůči institucím (sociální správa, zdrav. pojišťovny, FÚ) musíme splnit za období od začátku roku do dne předcházejícího vyhlášení konkurzu? 

Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?

Společnost A má vůči společnosti B pohledávku ve výši 168.840 Kč. Pohledávka byla splatná 12. 11. 2021 a byla účtována do výnosů společnosti A. Opravná položka k pohledávce tvořena nebal. Společnost A tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, kde nyní již je rozhodnutí o konkurzu proběhlo 27. 9. 2024 a po zrušení konkurzu bude společnost vymazána z obchodního rejstříku. Tím zaniká i neuspokojená pohledávka. Lze daňově tuto pohledávku odepsat dle § 24 zákona o dani z příjmu v plné výši, i když nebyla k této pohledávce vytvořena opravná položka? Nebo by se musela vytvořit ještě opravná položka v roce 2024 a následně pak v roce 2025 odpis této pohledávky.

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Společnost eviduje pohledávky po jediném odběrateli v těchto fakturovaných hodnotách: A: 114.000.- se splatností 17.4.2020, B: 298.000.- se splatností 24.8.2020 a C: 78.300.- se splatností 20.9.2020. Společnost pohledávky přihlásila do konkurzu. Dne 2. 5.2024 obdržela usnesení o zrušení konkurzu z důvodu nedostatečného výtěžku zpeněžení majetku podstaty. Na pohledávky nebyly dosud vytvořeny opravné položky k pohledávkám. Co je třeba udělat, aby bylo možno pohledávky v r. 2024 odepsat daňově?

V prosinci 2019 jsme přihlásili pohledávky – dlužníku byla povolena jeho reorganizace. Nevytvářeli jsme daňově účinné opravné položky k přihlášeným pohledávkám. V březnu 2020 rozhodl soud o přeměně reorganizace dlužníka v konkurz. Uzavíráme rok 2023, pohledávky uhrazeny nebyly a nebudou. Je možnost tvorby daňově účinných opravných položek? Konkurz nebyl ukončen. Můžeme tvořit opravné položky podle § 8a nebo § 8c zákona o rezervách? 

Společnost poskytla dodavateli zálohu na DHM. Dodavatel dosud nedodal všechny smluvní položky DHM a došlo k zahájení insolvenčního řízení (podána přihláška pohledávky a zaúčtována daňově neuznatelná OP ve výši 100%) a následně ke konkursu na majetek dlužníka. Společnost má v areálu nějaké množství dodavatelem dovezeného, ale nevyfakturovaného DHM. Očekává se, že dojde k usnesení o zrušení konkursu po skončení zpeněžování a předložení konečné zprávy (k uspokojení pohledávky Společnosti nedošlo). V tomto kontextu lze předpokládat, že dovezený a nevyfakturovaný DHM zůstane ve vlastnictví Společnosti. Jak Společnost musí zacházet s takto nevyfakturovaným DHM? Dá se započíst se zůstatkem poskytnuté zálohy v hodnotě smluvní ceny a zaúčtovat DHM na účet 042, nebo musíme zacházet s tímto DHM jako s inventarizačním přebytkem?

Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.

V tomto příspěvku je stručně pojednáno o pozici insolvenčního správce i jeho odpovědnosti za výkon funkce. Nedílnou součástí tohoto článku je i rozbor problematiky odpovědnosti insolvenčního správce za zajištění plnění povinností dle daňových předpisů v případě dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem. Autor si klade nejen otázku, zda a do jaké míry je insolvenční správce odpovědný za tuto oblast, ale taktéž co může být podstatným limitem pro (bez)vadný výkon funkce insolvenčního správce v návaznosti na plnění výše uvedených povinností.

V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .

Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?

V následujícím příspěvku bychom se věnovali oblasti režimu přenesení daňové povinnosti a upozornili na některé specifické postupy, které se v praxi mohou týkat neziskových plátců DPH.

  K některým aspektům institutu reorganizace (nejen z pohledu daňového) Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek pojednává o využití institutu reorganizace ze tří úhlů pohledu. Prvním úhlem pohledu je otázka...

V čele školy a školského zařízení stojí ředitel, kterého jmenuje zřizovatel tohoto zařízení. Školský zákon stanoví, že ředitele takového zařízení lze jmenovat na základě konkursního řízení, které vyhlašuje zřizovatel. Konkursní řízení je specifický druh výběrového řízení, tedy procesu směřujícího k nalezení a výběru vhodného uchazeče na vedoucí pracovní místo ve škole.

Současný jednatel s. r. o. vlastnil společnost, na kterou byl vyhlášen konkurz. V době před vyhlášením konkurzu chtěl nedostatek financí ve společnosti řešit a uzavřel úvěrovou smlouvu s nebankovní institucí. Tento úvěr je zajištěn jeho rodinným domem v osobním vlastnictví. Přijaté peníze vložil do společnosti na zaplacení dluhů, nicméně na společnost byl konkurz vyhlášen. Jednatel založil novou společnost, úvěrová smlouva byla převedena na tuto novou společnost, která nyní splácí nebankovní instituci úroky. Převod úvěru jsme zaúčtovali 378_Pohledávka za jednatelem, oproti 231_Přijatý úvěr. Úvěr byl při převodu navýšen o 200 tis. Kč, tato navýšená částka byla zaúčtována ve společnosti na účet krátkodobých úvěrů. Dotaz: 1) Zaplacené úroky účtujeme na účty 562/221 a zároveň předepisujeme zaplacení úroků jednateli na účet MD 378/D 662. Můžeme měsíčně zaplacené úroky rozúčtovat poměrem (procentuálně) k celkové výši úvěru na část připadající na společnost a část na pohledávku za jednatelem? 2) Při sjednání nového úvěru byly zaplaceny poplatky (za sjednání úvěru, za expresní čerpání, za vyhotovení smluvní dokumentace). Mohu tyto poplatky také rozúčtovat poměrem (procentuálně) k celkové výši, a to na poměrnou výši úroků náležející společnosti a na poměrnou výši úroků, která bude připadat na jednatele? 3) Je problém, pokud jednatel neplatí úroky společnosti a zvyšuje se tím vůči němu pohledávka? 

Naše společnost má za firmou XY (dlužník) pohledávku ve výši 2 475 000 Kč (bez DPH). Tuto pohledávku máme od dlužníka řádně potvrzenou. Pohledávka byla splatná 23. 7. 2019 a byla řádně přihlášena do insolvenčního řízení u příslušného soudu. Soud vyhlásil na dlužníka (na návrh jiného věřitele) konkurs. Toto konkursní řízení právě probíhá. Kdy (za jakých podmínek a jak velkou část dluhu) si můžeme daňově uplatnit do nákladů?

Řada důvodů může vést k tomu, že společníci s ručením omezeným již nechtějí nebo nemohou pokračovat ve své podnikatelské činnosti (viz článek autorky Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o. v č. 3/2020 Účetnictví v praxi). To však nemusí znamenat konec obchodní korporace jako právnické osoby. Může však nastat situace, kdy dojde k dobrovolnému nebo nucenému zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, anebo s právním nástupcem (přeměna). Jestliže se nejedná o zrušení společnosti s právním nástupcem, s výjimkou řešení úpadku konkursem, musí vždy následovat likvidace.