Kraj

ÚSC je přidělena dotace na investiční akci (např. budovu, fotovoltaiku). Výše dotace je účtována pouze na základě dohadné položky. Po kolaudaci předá ÚSC tento majetek dle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ihned do užívání zřízené příspěvkové organizaci. Nečeká se na zúčtování dotace. Příspěvková organizace zařadí předávaný majetek na majetkovou kartu, na které je vyčíslena dotace ve výši dohadné položky. Po zúčtování a schválení dotačního titulu poskytovatelem je zaslána ÚSC dotace ve vyšší částce, než byla vytvořená dohadná položka. Rozdíl mezi skutečnou výší dotace a vytvořenou dohadnou položkou činí statisíce, nejedná se o zanedbatelné částky). Jaký je správný postup – rozdíl výše dotace „dopředat“ příspěvkové organizaci k majetku (navýšení transferu na majetkové kartě a její následné odepisování do výnosu) nebo může ÚSC zúčtovat rozdíl dotace přímo do svých výnosů?

Od 1. 1. 2026 nastane významná změna ve financování činnosti školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Tato změna je zakotvena v tzv. „velké novele“ školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb. ) a představuje významný krok směrem k modernizaci a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků ve vzdělávání. Podstatou této změny je, že finance na práci nepedagogů a na financování ostatních neinvestičních výdajů budou školy dostávat od zřizovatele, který bude mít možnost aktivně ovlivňovat nepedagogické personální a provozní zajištění škol.

Zákony upravující volby do zastupitelstev obcí a krajů obsahují ustanovení týkající se neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva s v zákoně vyjmenovanými funkcemi. Zároveň tyto zákony obsahují mechanismy, jak vzniklou neslučitelnost funkcí řešit.

V praxi se poměrně často setkáváme s diskusí, co považovat za neskladovatelné nákupy, jak nahlížet na položky A.I.2. Spotřeba energie a A.I.3. Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek výkazu zisku a ztráty. V následujícím článku je uveden možný přístup k této problematice.

Od 1. 1. 2020 je účinná novela č. 343/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“). V tomto článku uvádíme přehled změn pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.

Dne 25. 5. 2019 uplynul rok od nabytí účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) [dále také „obecné nařízení“ nebo „GDPR “]. V předkládaném článku chceme popsat zásadní novinky, které přineslo GDPR , a to včetně jejich implementace v praxi. Vycházet přitom budeme především z vlastní zkušenosti s implementací obecného nařízení v prostředí územního samosprávného celku (kraje) a také u příspěvkových organizací tímto celkem zřízeným.

S účinností od 1. 1.2019 vyšla novela č. 329/2018 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Novela je rozsáhlá, obsahuje 93 bodů, ale zdaleka ne všechny jsou významné pro ÚSC. Předkládáme přehled novelizovaných ustanovení s komentáři.