Lhůty

Fyzická osoba dostala v roce 2020 darem pozemek, který měl ke dni nabytí hodnotu přes 5 milionů a byl osvobozen od daně z příjmu. FO nesplnila oznamovací povinnost osvobozeného příjmu. Do kdy je možné uložit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w ZDP? 

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Společnost s r. o. má termín pro podání přiznání DPPO 4. 5. 2026. Kdy správně podat na FÚ vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna? Stačí podat do 4. 5. 2026 i když samotné přiznání bude podáno například 15. 4. 2026? Nebo musí být toto podání podáno dříve než samotné přiznání? 

Podle § 79 zákona o DPH: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“ Jak se počítá lhůta 12 po sobě jdoucích měsíců? Např. firma se stala plátcem DPH 24. 2. 2026. Nárok na odpočet má za splnění podmínek z přijatých plnění z období 2/2025 – 1/2026 nebo se lhůta počítá podle § 33 DŘ na dny? Tedy z přijatých plnění od 24. 2. 2025 do 23. 2. 2026? 

V roce 2024 jsem podal řádné daňové přiznání fyzických osob elektronicky v březnu roku 2024. Dále jsem podal dne 20. dubna 2025 oznámení o osvobozených příjmech dle § 38vZPD za rok 2024. Na stránkách Finanční správy se konstatuje: „Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržely, ale lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).“ Správce daně mi vyměřil pokutu za nedodržení termínu podání o osvobozených příjmech, které mělo být dle jeho konstatování do 2. 4. 2025. Já se domnívám, že i lhůta pro podání o osvobozených příjmech platí do konce dubna 2025, jelikož daňové přiznání bylo podáno elektronicky, a tím se lhůta prodloužila o 1 měsíc, tedy do konce dubna 2025 pro obě podání. Je vyměřená pokuta od správce daně správná? Správce daně mi oznámil, že jsem měl podat oznámení o osvobozených příjmech do 1. 4. 2025. 

Společnost s r. o. přihlásila svou pohledávku z 2/2024 do insolvenčního řízení včas, pohledávka byla insolvenčním správcem uznána. Insolvence běží od 6/2024. SRO se domnívala, že bude v rámci konkurzního řízení uspokojena. V současné době už ostatní věřitelé začali brát své incidenční žaloby zpět neboť v majetkové podstatě není dostatek prostředků ani na uspokojení zajištěných věřitelů. SRO jako nezajištěný věřitel pravděpodobně nebude vůbec uspokojena. Může SRO až nyní, únor 2026, vystavit opravný daňový doklad a doručit jej insolvenčnímu správci, aby si mohla požádat o vrácení zaplacené DPH?

Problematika lhůt v daňovém řízení je upravena v § 32 až 38 DŘ. Předkládáme výběr základních zásad.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě, která byla podepsaná v roce 2021, uvedeno, že výpovědní lhůta je dle zákoníku práce. Předpokládám, že se tedy řídí novou úpravou, tzn. že je dvouměsíční a běží dnem doručení. Co ale v případě, že v pracovní smlouvě z roku 2022 je uvedeno, že výpovědní doba je dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi? Je v tomto případě pracovní smlouva nadřazená ZP, nebo nikoli?

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Lhůta pro správce daně podle § 34 odst. 1 daňového řádu se staví již dnem vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá k součinnosti, nikoli dnem následujícím.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2025 ze dne 4. listopadu 2025, který obsahuje pokyn č. MF-20 o stanovení lhůt při správě daní.

Další díl článku z cyklu plných mocí vymezuje způsoby, kterými lze učinit plnou moc vůči správci daně. Nejdříve článek pojednává o způsobech činění podání dle § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “). Poté se článek zaměřuje na specifické způsoby činění plných mocí a v této souvislosti se zabývá také judikaturou Nejvyššího správního soudu, která způsoby činění plné moci při správě daní liberalizovala. Následně se tento článek zabývá formálními požadavky na podpis plné moci při správě daní.

Oprava odpočtu daně se novelou účinnou od 1. ledna 2025 rozšířila o povinnost vrátit uplatněný odpočet z nezaplaceného zdanitelného plnění. Rozhodujícím okamžikem je poslední den šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka splatná. Nová povinnost se týká až odpočtů, na jejichž uplatnění vznikl nárok v roce 2025. První kontrola povinnosti vrátit odpočet tedy čeká plátce při přípravě daňového přiznání za červenec 2025. Generální finanční ředitelství vydalo k tomuto tématu Informaci, která je výkladovým zdrojem tohoto článku.

Jednoznačně souhlasím s procesy digitalizace postupů a odpovědnosti poplatníka, ale došlo k následující situaci: k 15. 3. 2025 je splatná záloha DPPO, záloha je ve významné výši. Účetní opomene platbu odeslat. FÚ vystaví splatný příkaz na úroky z prodlení, který ovšem uloží jen do osobní schránky poplatníka s poznámkou „nedoručuje se“. K 24. 4. 2025 po zjištění chyby je úrok z prodlení, který bude zřejmě dopočten, významně vyšší než byl k 31. 3. 2025. Ano, poplatník má své povinnosti, ale kdyby byl vystavený doměrek řádně odeslán do datové schránky, nebyla by škoda v tak významné výši. Takto poplatníka napadá, že jde o finanční hru ... víme o tom, že dlužíš, dáme ti na vědomí na váš osobní účet, který není povinnost mít, ale budeme "potichu" a úroky krásně narůstají. Poplatník se snaží být aktivní, dodržovat co dodržovat má, ale je trestán za to, že nechodí každý týden na osobní účet? Snažil jsem se v daňovém řádu najít, zda když je vystaven úrok z prodlení k určitému datu, je jen uložen na portál Moje daně, nebo zda by měl FÚ poslat výměr i do datové schránky klienta (zástupce). Vyčíslené úroky k 31. 3. byly 18 000 Kč, ke dni zjištění budou 88 000 Kč. 

Dne 11. 6. 2025 byl Senátem schválen senátní tisk č. 98, pro který se vžil název „celnický balíček“. Přinesl mj. obsáhlou novelizaci zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“). Svým rozsahem se jedná o srovnatelný zásah jako v roce 2021, kdy nabyla účinnosti poslední velká novela daňového řádu. Současná novela má rozdělenou účinnost na 1. 7. 2025 a 1. 1. 2026. Změny, které přináší, jsou zejména reflexí judikatury a potřeb správní praxe. V článku se zaměřím na významnější zásahy. Změny kosmetické nebo v oblasti vymáhání daňových nedoplatků uvádím výčtem.

Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor). Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro: Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona) Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů) Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení: Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi; Klíčové otázky: Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?; Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro: - Živnostenský úřad, - Daň z příjmů fyzických osob - Případně Sociálku?; Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?; Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.; - Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti

Klient uplatňuje za rok 2024 osvobození příjmů z prodeje nemovitosti podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu následného použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Klient jinak daňové přiznání nepodává. Oznámení o uplatnění tohoto osvobození bylo podáno dne 1. 4. 2025. Splňuje toto oznámení podmínku § 4b odst. 3 ZDP, podle níž je třeba oznámení podat do konce lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období? Je uplatnění tohoto osvobození za rok 2024 podmíněno včasným podáním oznámení, jak tomu bylo i v předchozích letech?