Odměňování

Zaměstnanec firmy je odměňován formou ročních prémií, které jsou standardně součástí listopadové mzdy vyplácené v prosinci. Během listopadu však nastoupil na nemocenskou. Můžeme mu roční prémie vyplatit v této listopadové mzdě, i když je v dočasné pracovní neschopnosti a prémie se vztahují na celé roční období? A jaký to případně má dopad na výplatu nemocenské dávky? Případně existují ještě nějaké další aspekty, které je potřeba zohlednit?

Vyšší odborná škola (příspěvková organizace) má dle organizačního řádu organizační strukturu postavenou takto, cituji organizační řád: „Škola je členěna na úseky a odbory. Základní organizační jednotkou je úsek, který je dále členěn na odbory. Řízením úseků ředitel školy pověřuje své zástupce. Odbor je řízen na základě pověření ředitele školy určeným zaměstnancem školy, nebo přímo zástupcem ředitele, který je zodpovědný za řízení nadřízeného úseku. Vedoucími zaměstnanci školy jsou: Ředitel školy. Zástupci ředitele školy. Ostatní zaměstnanci pověření řídící činností.“ Některé odbory mají vedoucího, jiné ne, ale škola tyto pozice nemá jmenované. Například vedoucí odboru ekonomické správy nebo vedoucí studijní referent, který vede studijní oddělení, mají sjednanou pracovní smlouvu přímo na výkon této pozice. Je správně, že tyto pozice nejsou jmenované a jsou sjednány pracovní smlouvy, kterými vzniká pracovní poměr? Jmenované pozice jsou pouze pozice zástupců ředitele, kteří vedou úseky, což jsou dle organizačního řádu základní organizační jednotky. V případě vedoucích odborů se tedy jedná o zaměstnance, kteří jsou dle organizačního řádu a pracovní náplně pověřeni řídící činností. Jakou výši příplatku za vedení mohou tito vedoucí mít? Jedná se o 1. stupeň řízení, kde je rozpětí 5–30 % nebo se jedná o zaměstnance dle § 124 odst. 4 zákoníku práce, kde je rozpětí nižší?

Máme stanoveno, že při splnění určitých tržeb mají zaměstnanci nárok na roční odměnu, lze ve vnitřním předpisu stanovit, že se roční odměna krátí za dny, kdy zaměstnanec nebyl v práci (dovolená, nemoc, omluvená absence)?

Příspěvek se zabývá vybranými pracovněprávními záležitostmi v příspěvkové organizaci. Personální strukturu stanoví její statutární orgán – vedoucí (ředitel). K obsazování této funkce však dochází na základě tzv. vnějšího jmenování. To znamená, že tento vedoucí zaměstnanec je do funkce jmenován jinou osobou než zaměstnavatelem. V tomto případě je jím zřizovatel, kterým může být stát nebo územní samosprávní celky. V případě územních samosprávných celků je jím jeho orgán, konkrétně rada, která plní úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, a to ve vyhrazené pravomoci. Ředitel organizace tedy vystupuje jako nadřízený všem zaměstnancům příspěvkové organizace, stanoví organizační strukturu organizace, uzavírá pracovní smlouvy s uchazeči o zaměstnání a jmenuje do funkce vedoucí organizačních útvarů. Příspěvek se dále zabývá institutem tzv. pověřeného zaměstnance, tedy osoby, která vedle ředitele může za organizaci vystupovat navenek, a zabývá se taktéž problematikou odměňování zaměstnanců, konkrétně formám odměňování.

Jsme základní škola a potřebovali bychom zjistit, zda je možné započítat do platového výměru u nového zaměstnance (pozice učitelka pro 2. stupeň) její předešlá zaměstnání, viz bližší specifikace: • asistentka manažera – specifikace pracovní náplně: vedení lidí, řízení týmu, školení týmu • senior manažer – specifikace pracovní náplně: řízení lidí, školení týmu. Lze tyto dvě pozice zaměstnanci započítat v plné výši, nebo pouze částečně, nebo vůbec?

Zákonem č. 120/2025 sb. dochází ke změně zákoníku práce, kdy v § 123 odst. 4 se za slova „civilní služby“ vkládají slova „a doby řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu podle § 47 zákona o vysokých školách“. Přestože nedochází ke změně NV č. 341/2017 Sb., budou tedy od 1. 6. 2025 všem zaměstnancům, kteří úspěšně absolvovali doktorské studium, na základě tohoto doplnění v zákoníku práce, započítávány zpětně tyto 3–4 roky studia do náhradních dob a mělo by u nich dojít k přepočítání praxe?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Musíme evidovat každý měsíc u mezd i udělení výše odměn pro jednotlivé pracovníky? Musí mít tento podklad podpis ředitele a potvrzeno razítkem, nebo je možné přiložit do mezd tabulku se soupisem odměn bez jakéhokoli potvrzení? 

Zaměstnanecké benefity jsou v poslední době předmětem zvýšené pozornosti kvůli legislativním změnám a rozsáhlým diskusím o jejich ideální podobě. Tento článek se zaměřuje na právní úpravu benefitů, jejich zdanění a podmínky osvobození od daně. Přináší přehled aktuální judikatury i praktické příklady, které mohou pomoci zaměstnavatelům správně nastavit benefity tak, aby byly výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele a současně v souladu s platnou legislativou. Zvláštní pozornost je věnována sporným oblastem, jako je vymezení pojmu rodinného příslušníka zaměstnance, poskytování benefitů formou naturální mzdy nebo okamžik zdanění příjmu.

Jakým způsobem má být odměňován revizor SVJ? Setkala jsem se s názorem, že se u této kontrolní činnosti nemůže jednat o závislou práci.

Máme u našeho zaměstnance hodinovou mzdu, celkem má 126,80 Kč/hod. V únoru zaměstnanec odpracoval všechny dny: 20 dnů, 160 hodin. Celkem mu tedy vyšla mzda 20 288 Kč. Musíme dorovnat hrubou mzdu na minimální měsíční mzdu tzn. na 20 800 Kč, nebo postačí, že hodinová mzda je vyšší než 124,40 Kč (min. hod. mzda pro rok 2025)?

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Dosavadní pravidla pro odměňování členů zastupitelstev ÚSC redukovala odměny pouze při souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva ÚSC s funkcí poslance, senátora a člena vlády. Poskytovat odměnu ve výši 0,4násobku odměny však budou nově ÚSC poskytovat i neuvolněným členům zastupitelstev stojící v čele ÚSC nebo je zastupující, kteří zároveň vykonávají politickou funkci na celostátní úrovni (poslanec, senátor, člen vlády). Novela municipálních zákonů však také zavádí redukci odměn při souběhu více funkcí na různých stupních územní samosprávy. Nově platí, že se krátí odměna na 0,4násobek odměny v případě souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva na různých úrovních (obec, kraj, hlavní město Praha) a taktéž neuvolněného člena zastupitelstva stojícího v čele ÚSC nebo jej zastupujícího. V takovém případě odměnu v plné výši poskytuje pouze ten ÚSC, který mu poskytuje odměnu vyšší. Druhý z ÚSC pak odměnu poskytuje ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Ke krácení odměny dojde za splnění uvedených podmínek automaticky ze zákona, není tedy podmíněno rozhodnutím zastupitelstva. Účinnosti mají obě změny zákonů regulující územní samosprávu nabýt dnem 1. 1. 2026.

Předseda SVJ je OSVČ. Mohl by odměnu za výkon funkce předsedy společenství fakturovat?

V posledních několika letech stíhá základní pracovněprávní předpis – zákoník práce (dále také jen „ZP “) jedna novela za druhou a všechny přinášejí zásadní věcné změny v pracovněprávní oblasti. Je pravdou, že každá z těchto novel přispěla alespoň částečně k liberalizaci pracovního práva spočívající v posilování smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů. Ta poslední, označovaná jako „valmech“ novela, byla provedena zákonem č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006, zákoník práce , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (dále také jen „novela ZP “), a byla původně koncipována jako čistě transpoziční, reagující na požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. 10. 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Jejím hlavním cílem bylo zavést valorizační mechanismus jakožto předvídatelné pravidlo pro stanovení a včasné vyhlášení výše minimální mzdy pro následující kalendářní rok. Díky němu bude výše minimální mzdy známa vždy nejpozději do 30. 9. kalendářního roku pro rok následující. A půjde nejen o minimální mzdu, ale i další parametrické změny ukazatelů pro účely odměňování zaměstnanců ve mzdové i platové oblasti.

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Společnost s r. o. sepsala se střední školoui smlouvu o zabezpečení odborného výcviku žáka. Ve smlouvě je stanoveno, že firma uzavře s žákem smlouvu o způsobu odměňování za produktivní práci. Výše odměny je min. 34 Kč za odpracovanou hodinu produktivní práce. Jak by měla taková smlouva vypadat? Musíme vést na tohoto zaměstnance mzdový list a evidenci docházky? Odměnu zasíláme přímo na účet žáka? Nejedná se o žádný pracovně právní vztah? Jedná se o příjem ze závislé činnosti, který je od daně osvobozen?

Může zaměstnanec v soukromém zdravotním zařízení se mzdou na poloviční úvazek 20 000 Kč (má smlouvu na běžné pracovní úkony související s péčí o pacienty) fakturovat roční práci na vypracování studie za 2 000 000 jako OSVČ? Práce na studii se nijak nekryje s jeho pracovním zařazením, jde o zcela jinou práci, než kterou má uvedenu v pracovní smlouvě. Nebude tato práce vnímána jako švarcsystém? Je potřeba při fakturaci dodržet cenu obvyklou? Nebude práce na studii vnímána ze strany FÚ jako zastřený stav? Kdy FÚ bude trvat na tom, že fakturace studie měla být kvalifikována jako práce na HPP? Jak moc záleží na tom, kde tato studie bude vykonávána, zda v zařízení, kde má zaměstnanec HPP nebo jinde? Nejde z hlediska FÚ o práci „na příkaz“, který by měl být součástí HPP u zaměstnavatele? 

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 3 dny v týdnů po 7 hodinách. Je třeba uzavřít s žákem dohodu o provedení práce a vykazovat měsíční odměnu ve výplatní pásce? Odměna bude podle § 6 ZDP osvobozena od daně z příjmů a od odvodů sociálního a zdravotního pojištění – může žák na praxi dostat hodinovou odměnu 30 % z minimální hodinové mzdy 112,50 Kč, tj. 33,75 Kč? 

Možnost používat služební automobil zaměstnavatele bezplatně i k soukromým jízdám zaměstnance patří mezi oblíbený benefit. V praxi se pro benefit, kdy má zaměstnanec k výkonu své práce přiděleno služební vozidlo, které může používat bezplatně i k soukromým účelům, vžilo označení manažerské vozidlo. Daňovým dopadům tohoto benefitu se budeme v článku věnovat.

Je možné, aby měl brigádník sjednanou dohodu o provedení práce na 4 měsíce a ve smlouvě měl sjednanou měsíční odměnu s tím, že maximální počet odpracovaných hodin za dobu trvání smlouvy by byl 160. Odměna by byla každý měsíc stejná, hodiny rozdílné. Hodiny by se sledovaly dle skutečnosti. Bylo by v pořádku, kdyby za stejnou měsíční odměnu bylo v jednom měsíci odpracováno například 80 hodin a v dalším třeba jen 20?