Odpisování technického zhodnocení

Společnost s r. o. vlastní automobil Mercedes v hodnotě 2,3 mil. bez DPH. Na auto si chceme aplikovat ochrannou fólii laku v hodnotě 85 000 Kč bez DPH. Mohu si dát celou částku do nákladů, nebo musím o tuto částku zvýšit hodnotu automobilu? Jaký je případně limit – 80 000 Kč bez DPH? 

„Všechno zlé je k něčemu dobré.“ Co mají společného čtyři nedávné globální potíže, které postihly také českou ekonomiku: 1. dluhová a posléze hospodářská krize, 2. covid, resp. vládní opatření, 3. válka na Ukrajině, 4. unijní Zelená dohoda alias Green Deal? Přinesly podnikatelům výhodnou možnost velmi zkrácených daňových odpisů některých nových movitých věcí, místo obvyklých 3 nebo 5 let za pouhý 1 či 2 roky! Jaký byl důvod? Podpora nákupu nových investic měla pomoci jejich výrobcům a dovozcům a dřívější odepsání kupních cen mělo skrze vyšší uznatelné výdaje firem, které je využívají, snížit daně z příjmů. Zdá se, že obojí vyšlo a pomohlo oživit naše hospodářství v prvních třech dějstvích mimořádných odpisů. Od roku 2024 přišla (zatím?) poslední, čtvrtá „zelená“ éra omezující tuto daňovou výhodu diskutabilně na bezemisní vozidla.

Společnost si objednala od dodavatele dle Smlouvy o dílo zhotovení zelené střechy nad podzemními garážemi v atriu mezi budovami (podzemní garáže zaujímají plochu pod budovami i venkovním atriem), které slouží k pronájmu podnikatelům. Předmětem zhotovené zelené střechy je položení vegetačních koberců vč. kotvení stromů a položení automatického závlahového systému (předmětem díla je samozřejmě i nakoupení materiál: hnojivo, substráty, stromy, kari sítě, filtrační textilie apod.) - cena díla 520 tis. Kč - jak účtovat toto dílo z pohledu daňového i účetního - společnost by chtěla zvolit časový odpis na 5 let životnosti, nepředpokládá, že jde o dlouhodobý majetek zařazený do 1 až 6 odpisové skupiny - je úvaha správná?

Fotovoltaická elektrárna je umístěná na střechách dvou budov. Z rozvaděčů FVE umístěných na těchto budovách vede podzemní vedení nízkého napětí do dalšího rozvaděče FVE umístěného v třetí budově. Jak zařadit tyto kabely - podzemní vedení mezi budovami? Jako samostatnou položku dle CZ-CC 222 Vedení místní elektrická? Nebo jak technické zhodnocení budov, na jejichž střechách je umístěna fotovoltaická elektrárna?

Společnost vlastní budovu, kterou pronajímá k nebytových prostorám (doposud se účetně odpisuje budova 50 let vč. všech technických zhodnocení v prostorách nájemníků). Úpravy jednotlivých prostor pro nájemníky se řeší individuálně v rámci nájemních smluv (doba nájmu: 5 - 10 let) - většina smluv je postavena na tom, že část úprav týkajících se prostoru jde a je naším technických zhodnocení a část se souhlasem pronajímatele se „odprodá“ nájemci k odpisování (po ukončení má povinnost nájemce úpravy odstranit) nebo se dohodne odkup části majetku, které chce pronajímatel ještě využít. Je správně, že účetně nerozlišujeme odpis úprav majetku pro konkrétního nájemce kratší dobu než je odpis celého domu? Technické zhodnocení provádí (financuje) většinou pronajímatel a po dohodě s nájemcem jsou buď stavební úpravy přeúčtovány na nájemce, který tyto úpravy zaplatí pronajímateli a odepisuje je se souhlasem pronajímatele a při ukončení nájemní smlouvy se vyžaduje odstranění těchto úprav nebo nastává druhá varianta, že provedené a zaplacené stavební úpravy pronajímatelem zůstávají technickým zhodnocením stavby, které pronajímatel vlastní.

OSVČ, neplátce DPH, se chystá koupit nebytový prostor k podnikatelské činnosti. Nejdřív bude sepsána smlouva o budoucí kupní smlouvě. Samotná kupní smlouva bude podepsána cca za půl roku. Klientka v tomto období by chtěla již provozovnu rekonstruovat tak, aby hned po zapsání do katastru nemovitostí mohla začít v prostorách podnikat. Je možné tyto náklady na rekonstrukci uplatnit do daňových nákladů? Nebo samozřejmě brát jako technické zhodnocení majetku mé klientky? Klientka již ve stejné činnosti podniká. 

Fyzická osoba dostane darem nemovitost pozemek s rodinným domem od své matky. V notářském zápise je uvedeno, že je matka-dárkyně, FO dcera 1. obdarovaná a 2. dcera-účastnice. Dárkyně daruje celou nemovitost darované dceři 1, a ukládá jí povinnost vyplatit své sestře dceři 2-účastnici 1 milion korun českých. FO obdarovaná si vzala hypotéku 1,5 milionu, aby vyplatila sestru a na rekonstrukci. Darovanou nemovitost zatím částečně zrekonstruovala a pronajímá ji. Oproti příjmům z pronájmu bude dávat odpisy nemovitosti, úroky z hypotéky atd. Notářský zápis – darování dne 3. 5. 2022. Zápis do katastru – den přechodu majetkového práva dle NZ – 30. 5. 2022. Znalecký posudek ke dni 1. 6.2 022 v hodnotě cena zjištěná 1.969.980 Kč. Cena zjištěná darované nemovitosti je 1.969.980 Kč, ale z toho 1 milion musela vyplatit sestře. Z hlediska ZDP ohledně odpisů se bere celá nemovitost jako darovaná, tudíž nelze uplatnit odpisy? Nebo se ze zjištěné ceny odečte ten vyplacený 1 milion a odpisy ze zbývající částky 969.980 Kč uplatnit nelze a odpisy z 1 milionu plus z technického zhodnocení pak ano? Pak by vstupní cenou pro odpisování byl 1 milion + technické zhodnocení provedené v témže roce 2022? A jak pak dát úroky z hypotéky do nákladů, také poměrově?

Firma vedoucí účetnictví si nechala ve výrobní hale zhotovit místnost (kancelář) z PUR panelů. Bude tato místnost součástí technického zhodnocení stávající budovy, nebo se bude odepisovat jako samostatný majetek? 

Společnost se rozhodla k rekonstrukci svých výrobních budov (zateplení, renovace oken atp.) pro zlepšení jejich energetické náročnosti. Společnost po dokončení rekonstrukce zařadí tyto práce jako technické zhodnocení budov a začne odepisovat se zvýšené vstupní ceny. Společnost uzavřela s bankou smlouvu o zvýhodněném úvěru, ve které je specifický článek, že za dosažení energetické úspory (kterou musí bance následně prokázat Ověřovacím energetickým posudkem-tento je nutno bance předložit do šesti měsíců od doby uplynutí tří let od ukončení projektu) může od banky dostat Finanční příspěvek. Předpokládám, že o tomto příspěvku bude účtováno jako o investiční dotaci, tedy o částku tohoto příspěvku dojde ke snížení pořizovacích cen prací (resp. technického zhodnocení budov)? Ve smlouvě je specifikováno, že Finanční příspěvek bude přiznán a vyplacen na základě Žádosti společnosti o přiznání a výplatu, poté co bude realizace projektu ukončena s nejzazším termínem podáním žádosti společně s předložením Ověřovacího energetického posudku. Mezi okamžikem ukončení projektu (zařazení do majetku a započatí odepisování) a okamžikem podání žádosti o Finanční příspěvek může vzniknout časová prodleva. Je správná moje úvaha, že k vykázání pohledávky z titulu dotace (a souvztažně ke snížení pořizovací ceny) může dojít (v duchu interpretace NUR I 14) až v okamžiku „nezpochybnitelného nároku na dotaci“, tedy až v okamžiku, kdy (a zda se vůbec) společnost rozhodne o Finanční příspěvek zažádat? Respektive, kdy bude bankou přiznán? Jak by se dle Vašeho názoru v tomto případě správně postupovat? Je správný postup zařadit majetek a začít odepisovat v době ukončení projektu a o pohledávce (snížení pořizovací ceny) až následně (např. následující účetní období) v okamžiku, kdy se společnost rozhodne podat žádost a banka ji schválí? V případě vyplacení Finančního příspěvku bude vyplacen v jedné částce bez nějaké podrobnější specifikace. Technické zhodnocení a projekt se týkal tří budov (tedy tří různých druhů majetku). V jaké výši by se měla tedy snížit pořizovací cena jednotlivých budov? Je možné toto určit např. v poměru nákladů na technické zhodnocení jednotlivých budov? Nebo jaké kritérium by bylo vhodné pro rozdělení dotace?

Společnost pořídila nabíječku pro elektromobily. Nechali vybetonovat základ s přívodem el.vedení za cca 28tis Kč. Betonový základ je na kraji trávníku, není tedy technickým zhodnocením jiného majetku. Na ten pak jiný dodavatel namontoval stojan s wallboxem za cca 30 000 Kč. Jak řešit zařazení do majetku? Betonový základ je stavba, tedy majetek, který se odepisuje. Musí se tedy celé zařadit jako stavba do sk. 4 nebo 5, nebo lze betonový základ zařadit samostatně a Wallbox jako drobný majetek do 80 000 Kč dát rovnou do nákladů?

Pronajímáme nebytové prostory. Nájemce bude provádět se souhlasem vlastníka technické zhodnocení nemovitosti - úprava kanceláří, vybudování WC apod. - na vlastní náklady. Rozpočet na toto TZ přesahuje částku 1mil.Kč. V dodatku k nájemní smlouvě se nájemce s vlastníkem dohodli, že TZ bude financovat nájemce, a při ukončení nájemního vztahu se vzdává práva na vypořádání, zároveň vlastník se vzdává práva na uvedení do původního stavu. Je prosím toto ujednání dostatečné k tomu, aby nebylo v případě ukončení náj.vztahu ze strany nájemce požadováno po vlastníkovi nějaké finanční plnění ? Případně jaké povinnosti na vlastníka z hlediska tohoto TZ čekají ? Nájemce bude mít souhlas s odpisováním TZ na najaté nemov. 

Firma A je v nájmu areálu FO. FO a firma jsou spojené osoby. Firma A udělala technické zhodnocení haly (nová střecha). Již dva roky toto TZH firma A odpisuje (má potřebné souhlasy). Ve smlouvě je sjednáno finanční vyrovnání technického zhodnocení v podobě zůstatkové ceny (neodepsané hodnoty) u nájemce bez zbytečného odkladu po ukončení pronájmu. K ukončení pronájmu zatím nedošlo, ale strany se navzájem dohodly, že se chtějí vypořádat (dohodu o finančním vyrovnání za provedené TZH - FO následně zaplatí ZC TZH firmě A při rovnoměrném odpisování). Je toto plnění předmětem DPH? Je možné stanovit ZD DPH jako ZC při rovnoměrném odpisování?

Dobrý den, Společnost s ručením omezeným vlastní nemovitost, která je od roku 1958 zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Nemovitost tedy má své rejstříkové a katalogové číslo. Stav ochrany je v seznamu uveden jako památkově chráněno a památková plošná ochrana je památková rezervace. Nemovitost společnost odepisuje v 6. odpisové skupině rovnoměrným způsobem. Přízemí budovy je pronajímáno jako prodejna. V dalších nadzemních podlažích, kde byly dříve pronajímány nebytové prostory, probíhá v současné době celková rekonstrukce. Bude změněna dispozice těchto podlaží, budou vyměněna okna, objekt dostane novou střechu (její dispozice byla změněna za účelem vestavby obytného podkroví), součástí rekonstrukce je i nová fasáda. Bude také přistavěna šachta pro výtah, která se bude dotýkat obvodového pláště budovy. Po rekonstrukci bude objekt sloužit jako penzion, se zachováním prodejního prostoru v přízemí. Podle ustanovení §30 odst. 6 ZDP je TZ provedené na nemovité kulturní památce odepisováno 15 let, přičemž odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. Znamená to tedy, že hodnota TZ nezvyšuje vstupní cenu budovy (nemovité kulturní památky)? Je možno vzít po dokončení rekonstrukce (kolaudaci) její celkovou hodnotu a daňově odepisovat jednu patnáctinu celkové hodnoty za jednotlivá zdaňovací období nebo je nutno částku rozdělit, například na výtah a TZ budovy? V roce ukončení rekonstrukce lze daňově odepsat celou jednu patnáctinu nebo je nutno ji poměrově krátit? Nebo je pro využití možnosti odepisovat TZ dle §30 odst. 6 ZDP nutno splnit ještě další podmínky?

Nájemce chce v pronajaté budově postavit ze sádrokartónů buňku. Cena za materiál a práce bude stát kolem 100 000 CZK. Po skončení nájmu bude tato buňka nájemcem odstraněna. Budou tyto náklady pro nájemce daňové účinné?

Naše společnost vlastnící kancelářskou budovu pořídila do společných prostor několik telefonních (akustických) budek. Budky jsou umístěny volně v prostoru, uvnitř je pouze židlička, zásuvka, polička, zhotoveny jsou ze skla, platu, kovu, mají integrovaná kolečka. K budově jsou připojeny pouze klasickou zástrčkou do zásuvky. Jsou tyto budky technickým zhodnocením budovy nebo je můžeme evidovat jako samostatný majetek? Pokud jako samostatný majetek, v jaké odpisové skupině se bude budka odpisovat?

Firma A je v nájmu areálu FO. FO a firma jsou spojené osoby. Firma A udělala technické zhodnocení haly (nová střecha). Již dva roky toto TZH firma A odepisuje (má potřebné souhlasy). Ve smlouvě je sjednáno finanční vyrovnání technického zhodnocení v podobě zůstatkové ceny (neodepsané hodnoty) u nájemce bez zbytečného odkladu. Firma A a FO se nyní chtějí vypořádat (dohodu o finančním vyrovnání dle smlouvy - FO následně zaplatí ZC firmě A). Je třeba ukončit nájemní smlouvu, nebo může nájem dále pokračovat? (obě strany preferují pokračující vztah a v případě nutnosti ukončení by si od dalšího měsíce udělaly novou nájemní smlouvu). FO pro účely zdanění podle § 9 (dlouhodobý pronájem) eviduje kartu staré nezhodnocené budovy a vůči příjmům z pronájmu uplatňuje daňové odpisy do výdajů podle plánu - nyní cca 15. rok. Pokud přistoupí na dohodu o finančním vyrovnání za cca 970 000 (TZ 1 mil. a odpisy 30 000 Kč), tak jak bude prosím FO evidovat toto vyrovnání? A jakém momentu - k datu dohody, nebo až samotné výplaty vyrovnání. (FO není OSVČ a nevede podvojné účetnictví) Fyzickou osobu napadá hned několik variant a neví jaké je správné - a) může přičíst vyrovnání 970 tis. k dosavadní kartě jako technické zhodnocení; b) vznikne ji nová samostatná karta ve výši 970 tis. Kč a zahájí odpis v 1 roce po uzavření dohody bez ohledu na to, kdy skutečně zaplatí; c) bude evidovat kartu podle původního odpisovatele a bude pokračovat v jeho plánu - uplatní si odpis za 3. rok z vstupní ceny 1 mil. Kč, aby došlo přesně k pokračování 4) finanční vyrovnání bude jednorázovým nákladem k datu skutečného vyplacení?

Společnost eviduje v majetku podzemní garáž zařazenou jako nebytovou jednotku v 6. odpisové skupině (dle katastru). Nad touto podzemní garáží je atrium částečně nezastavěné žádnou pevně spojenou stavbou. Jde o plochu částečně zatravněnou a částečně zpevněnou chodníkem. Tento chodník ze zámkové dlažby položené na stěrku se nově zhotovil tento rok - jde o technické zhodnocení podzemní garáže nebo je samostatnou stavbou a pokud ano na jaký majetkový účet zařadit a jak daňově odpisovat?

Společnost s r. o. se rozhodla pro změnu topného média ve čtyřech svých budovách (změna ze zemního plynu na propan). Za tímto účelem nakoupila 8 zásobníků na plyn a 10 si jich pronajala. Ze stavebního hlediska se jedná o novostavbu objektů úložišť zkapalněného plynu. Nadzemní zásobníky jsou umístěny v určitých vzdálenostech vedle každé budovy tak, že 8 ks nakoupených zásobníků náleží k jedné budově a zbytek pronajatých zásobníků k dalším třem budovám. Zásobníky jsou usazené na volně položených vlastních betonových panelech vyrovnaných štěrkem, k nimž jsou přišroubované a uzemněné. Od nich vede nadzemní plynovod až k přípojce na plyn do budovy. Nosné sloupky plynovodu jsou zakotveny do stávajících panelů nebo založeny do betonových patek. Z 95 % se jedná o vnější plynovod. Po budově jde zbylých 5 %. Pro napojení plynovodu LPG na stávající rozvod plynu je nutné odpojit dané objekty od zemního plynu a přenastavit stávající plynové zářiče na spalování LPG. Dále bude nutné v daných budovách naistalovat detekční systém. Dodavatel, který vykonával práce na výstavbě tohoto projektu, nám byl schopen na faktuře rozdělit, co z fakturovaného se nachází vně a co uvnitř budov. Jak postupovat z hlediska zatřídění majetku? Je možné dát samostatně nakoupené zásobníky (hodnota zásobníků nepřevýší 80 000 Kč, takže by se účtovaly rovnou do nákladů), samostatně vnější plynovod jako stavbu a samostatně jako technické zhodnocení budov vnitřní rozvod a další služby s tím spojené, např. vybourání prostupů na plynovod, přetryskování apod., když se v podstatě jedná o jeden funkční celek? Nebo máme vše kromě pronajatých zásobníků zaúčtovat jako technické zhodnocení jednotlivých budov, případně dát zásobníky samostatně? V tomto postupu vidím velký problém s rozdělením nákladů na jednotlivé budovy, a navíc dle pokynu GFŘ k příloze č. 1 zákona o daních z příjmů jsou nedílnou součástí stavebních děl pouze vnitřní rozvody plynů. A jak zaúčtovat výdaje spojené s umístěním a uzemněním nakoupených/pronajatých zásobníků?

Nájemce si pronajímá kanceláře v jedné nemovitosti. Nájemce technicky zhodnocuje tuto jednu nemovitost pronajímatele postupně několik let. Pronajímatel udělil nájemci souhlas s provedením technického zhodnocení a s odpisováním. Pronajímatel v roce 2016 upravil kuchyňku příčkami a vestavěl kuchyňskou linku za 150 tis. Kč, v roce 2021 provedl stavební úpravy v kancelářích za 300 tis. Kč, v roce 2022 vyměnil podlahu za lepší za 200 tis. Kč. Na každé technické zhodnocení pořídil samostatnou kartu majetku jiného majetku a odepisuje každé technické zhodnocení zvlášť, daňově i účetně. Vede tedy majetek na kartách odděleně jako TZ 2016, TZ 2021, TZ 2022. Je to tak správně? Nemají být všechna TZ jako jeden majetek, který je postupně zhodnocován? Nyní vyměňuje nájemce kuchyňskou linku, která byla v TZ 2016, bude se jednat o technické zhodnocení (je vestavěná na míru, obsahuje lepší spotřebiče, je větší, stojí 120 tis. Kč). Jak správně tuto novou kuchyňskou linku zařadit? Jako nové samostatné TZ? Nebo jako TZ jiného majetku pořízeného v 2016? 

Pronajímatel technicky zhodnotil před 5 lety prostory, které pronajímá nájemci. V rámci těchto prostor byly provedeny různé úpravy vč. položení nových koberců v kancelářích nájemce (koberce jsou součástí technické zhodnocení budovy, kterou vlastní pronajímatel). V tomto roce se písemně domluvil s tímto nájemcem na výměně koberců za nové, které však již zaplatí nájemce (hodnota nových koberců zaplacených nájemcem je 60 tis. Kč bez DPH). Celá transakce proběhla přes fakturaci pronajímatele, kdy dodavatel koberců vyfakturoval demontáž starých a položení nových koberců na pronajímatele a ten to přefakturoval se ziskem na nájemce. Jak zaúčtovat celou tuto transakci? Musí pronajímatel provést částečné vyřazení koberců z hodnoty budovy a v jaké ceně? Musí dát pronajímatel souhlas s odpisováním nových koberců nájemci, protože jde o technické zhodnocení na cizím majetku?