Odpisování technického zhodnocení

Firma pořídila FVE, která je na nosné konstrukci přichycena na střeše najaté skladové haly. Dodavatel fakturuje položkově – panely, bateriová stanice, rozvaděč, komponenty nadřazeného řízení pro obchodování na spotovém trhu (tyto položky evidujeme jako technologickou část FVE). Dále položku nosná konstrukce evidujeme odděleně jako technické zhodnocení budovy (máme souhlas s technickým zhodnocením včetně jeho odpisování). Na faktuře jsou však další položky jako projektová dokumentace prováděcí, kabeláž, chráničky a nosné prvky kabelů, instalační práce a nastavení, drobný instalační a spojovací materiál, práce jeřábem (doprava panelů a montáž na střechu), revize, přesun materiálu a osob. U těchto dalších položek nedokážeme jednoznačně posoudit, zda by souvisely jen s konstrukcí nebo jen s FVE, je rozumné to matematicky rozpočíst na oba majetky? Dále je na faktuře celková sleva ke všem položkám, tu rozpočítáme také na oba majetky. Mimo tuto fakturu od hlavního dodavatele proběhly k této investici další přípravní práce od jiných dodavatelů a jsou evidovány z minulých let – projekt k dotaci, poplatek za příkon skrz FVE, provize za získání dotace, zpracování projektu, požárně bezpečnostní řešení, připojení do výrobny. Bude dobře, když tyto částky také rozpočteme matematicky na oba majetky? Fakturu za vypracování statických posouzení střešních konstrukcí FVE dáme jen do stavební části – TZH budovy. Je celkový postup rozdělení na tyto dva majetky správný? Neměla by nějaká položka být zařazena jiným způsobem? Jelikož na část se váže dotace a má vliv na rozdílené odpisy, tak bychom to chtěli rozdělit správně.

Účetní jednotka vytváří software (dlouhodobý majetek) vlastní činností, přičemž vždy k poslednímu dni v měsíci zúčtuje veškeré náklady použité k vytvoření tohoto software. Takto postupuje až do doby, než je software zařazen do užívání. Příklad: 1) měsíční náklady k 31/5, které se týkají sw 250.000 Kč 5xx/321, 331; 2) kapitalizace nákladů k 31/5 250.000 Kč 041/587; 3) měsíční náklady k 30/6, které se týkají sw 300.000 Kč 5xx/321, 331; 4) kapitalizace nákladů k 30/6 300.000 Kč 041/587; 5) zařazení do užívání k 30/6 550.000 Kč 013/041. Účetní odpisy jsou učetní jednotkou stanovené na 36 měsíců. Od kterého měsíce může být sw odepisován? Už od června, nebo až od následujícího měsíce července? Nikde v zákoně, ani vyhlášce tuto informaci nemůžu najít. V následujících měsících po zařazení pokračuje vytváření sw vlastní činností i nadále, přičemž se formou technického zhodnocení postupuje stejně jako je uvedeno výše s tím, že odpisy jsou počítány z navýšené zůstatkové ceny opět na 36 měsíců. ÚJ rozhodla, že TZ prodlužuje dobu použitelnosti sw zase na 36 měsíců z důvodu vylepšených vlastností sw. Je to takto v pořádku? Poslední část dotazu směřuje na DPH. ÚJ je plátce DPH (plný nárok na odpočet, nikoliv krácený či poměrový nárok) a vyvstává tak otázka, jestli se ke dni zařazení sw do užívání má uvádět hodnota kapitalizovaného majetku, resp. TZ do daňového přiznání k DPH na ř. 47? Pokud ano, má se tam uvádět celá hodnota (550.000 Kč) nebo jenom ta přijatá plnění, u kterých byl nárokován odpočet DPH? Předpokládám, že z důvodu absence poměru či kráticího koeficientu není důvod uvádět plnění na ř. 1 a 40. Je to správně? 

Klient si pořídil samostatně stojící markýzu nad zahrádku restaurace. Markýza se nedotýká stavby. V jaké bude odpisové skupině?

Podnikatel FO, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má od neplátce DPH v pronájmu pěstební plochy k podnikání (jedná se o pronájem plochy ve skleníku, k hospodaření, uložení kontejneru apod.). V současné době probíhá oplocení na jedné pěstební ploše (oplocení + vrata). Pronajímatel souhlasí se stavbou oplocení. Celková cena bude za 250 000 Kč bez DPH. 1) Jedná se o technické zhodnocení na cizím majetku – pokud máme písemný souhlas od pronajímatele, můžeme oplocení zařadit do majetku a odpisovat ho ve 4. odpisové skupině? 2) Je možné pronajímateli neplatit nájem a částku z technického zhodnocení rozpočítat do 10 let jako kompenzaci nájemného? Současně musí pronajímatel tuto částku uvádět do § 9 zákona o daních z příjmů? 3) Pokud dojde k ukončení nájmu např. za 5 let, na co vše si dát pozor – vrácení DPH v poměrné výši? Naopak z hlediska nájemce bude nutné dodanit nepeněžní příjem?

Pořizujeme FVE, v dodávce je měnič (invertor), panely a kabeláž. Kabeláž půjde do TZ budovy. Zbytek jsme se rozhodli zařadit jako celek. Nejsme si jisti jakou kategorii majetku zvolit, zda se bude jednat o IN, OH či jinou? A dotaz druhý, je pravda, že pokud bude FVE vyrábět elektriku pro spotřebu v budově, že dle § 26 ZDP se nejedná o samostatný majetek, ale o funkční celek s budovou? 

Společnost rozděluje prodejnu přepážkou z dřevotřísky na dvě části, kvůli oddělení prodeje rozdílného zboží. Materiál spotřebovaný na tuto přepážku má společnost účtovat na účet 501, když si tuto přepážku vyrábí sama, nebo na účet 511 ?

Společnost vlastní ekonomický informační software, který pořídila v roce 2000. Každoročně na něm provádí technické úpravy dle potřeb společnosti. Software se skládá z jednotlivých modulů jako např. fakturace, sklady, saldokonto, účetnictví apod., pořizovací hodnota je cca 2 mil. Kč a je zařazen na jedné inventární kartě. 1/ Vzhledem k tomu, že se jedná o software zařazený dle „starých“ pravidel, je nutné dodržet původní částku 40 000 Kč a neplatí nová hodnota 80 000 Kč? Současně musíme dodržet dobu odpisování dle starých pravidel tedy 18 měsíců? 2/ U nehmotného majetku se technické zhodnocení posuzuje samostatně každý měsíc. Jak tedy posuzovat, pokud se provede např. technické zhodnocení v jednom měsíci na modulu fakturace cca 30 000 Kč, na modulu sklady cca 15 000 Kč? Posuzujeme každé toto dokončené technické zhodnocení samostatně, i když je provedeno na jedné kartě a účtujeme do nákladů, protože nepřekročilo částku 40 000 Kč. Je tento postup správný nebo je nutné tyto částky sečíst?

Nájemce provedl technické zhodnocení na pronajaté nemovitosti. Na základě písemného souhlasu pronajímatele nájemce toto TZ evidoval jako DHM a odepisoval. Při ukončení nájmu bylo ústně dohodnuto, že technické zhodnocení se nebude odstraňovat a nájemce ani od pronajímatele nedostane žádnou náhradu za vynaložené náklady na TZ. Pro pronajímatele se tedy bude jednat o zdanitelný nepeněžní příjem a pro nájemce bude zůstatková cena nedaňový náklad a ještě bude muset odvést DPH z předaného TZ. Vše ale bylo ujednáno ústně popř. existuje pouze nějaká emailová komunikace. Může nájemce vyřadit TZ z DM a odvést DPH pouze na základě toho nebo má požadovat po pronajímateli nějakou písemnou dohodu o vypořádání TZ? Pronajímatel navíc vyfakturoval nájemci náklady ve výši daně z příjmu, kterou bude pronajímatel muset z bezúplatného přijetí odvést. Předpokládám, že i to je pro nájemce nedaňový náklad?

Společnost s r. o. v pronajaté nemovitosti provedla stavební úpravy se souhlasem pronajímatele. Má udělen souhlas pouze k opravám. Některé stavební úpravy však překročily rámec oprav a jsou technickým zhodnocením (výměna vchodových dveří obyčejných za bezpečnostní, rekonstrukce WC, zvětšení otvorů dveří) atd. Tyto práce překračují 80 000 Kč. Pokud nedostane písemný souhlas vlastníka s tímto TZ a s jeho odpisováním, nemůže toto technické zhodnocení odepisovat daňově. Jak to bude s účetními odpisy? Odpisuje se toto TZ účetně, nebo ani účetní odpis v účetnictví nebude uplatněn?

Tohle dilema nás v běžném civilním životě ani nenapadne, natož abychom v tom viděli nějaký problém. Po roce vítězoslavně uvítáme v domě/bytě vyprošeného řemeslníka, který nám přišel zvelebit koupelnu. Vymění vanu za sprchu, záchod s nohou nahradí praktičtější zavěšený, bílé kachličky na zdi zastoupí duhové, podlahové lino vystřídá velkoplošná dlažba, popraskané malé umyvadlo uvolní místo většímu a centrální osvětlení vystřídá nepřímé lištové. Poděkujeme, zaplatíme roční průměrnou mzdou a hotovo. Pokud by ale šlo o koupelnu sloužící podnikatelské činnosti nebo k nájmu, bylo by nutno pečlivě posoudit, zda došlo k tzv. technickému zhodnocení, které se coby investice daňově uplatní postupně formou odpisů, nebo o opravu, která je ihned daňově uznatelná.

Firma pořizuje stroj od mateřské společnosti. Demontáž a montáž je zajištěna vlastními zaměstnanci. Je potřeba mít znalecký posudek na cenu stroje od spojené osoby? Budou cestovní náhrady zaměstnanců součástí pořizovací ceny stroje? Z důvodu pořízení tohoto stroje dojde k přesunu dvou stávajících strojů v hale. Jsou náklady na přesun těchto strojů náklady daného účetního období (mimo rozvody plynu, elektřiny, základy ke stroji apod.). Jde hlavně o nájem jeřábu, práce technika externí firmy pro znovu zprovoznění,elektroinstalace, stavební úpravy (betonová patka jeřábu), montáž a demontáž vlastními i externími zaměstnanci atd. Původní elektroinstalace od rozvaděče ke stroji byla součástí poř.ceny. Ta byla nyní odstraněna a je udělána nová, jak v tomto případě postupovat? Pokud vzniklo v minulosti technické zhodnocení, např. přístavek v rohu hal, který je nyní odstraněn, jaký je správný postup. Zůstává toto technické zhodnocení nadále v majetku? Shrnutí: Které náklady při přesunu již zařazeného majetku na jiné místo lze považovat za daňové náklady běžného účetního období a které by měly být popř. zohledněny jako technické zhodnocení? Jaký je postup při pořízení majetku od spojené osoby, jsou nějaká omezení? Vstupují cestovní náhrady do pořizovací ceny majetku? Jak postupovat u technického zhodnocení (najatého majetku budovy), pokud je odepisováno a dojde ke změně a toto technické zhodnocení je odstraněno?

V následujícím textu si s využitím příkladů zodpovíme otázky související s daňovými postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a jeho odpisování. Podstatné je uvědomit si, že v případě zařazení movité nebo nemovité věci v obchodním majetku a jejím používání k podnikatelským účelům je nutno z hlediska daňového důsledně rozlišovat mezi výdaji na opravu a údržbu majetku a mezi výdaji na provedené technické zhodnocení.

Poplatník začal od 01/2022 pronajímat byt, který pořídil v roce 2015 za 3 mil. Kč. V průběhu roku 2016-2021 v bytě provedl úpravy za 500 000 Kč, které měly charakter oprav i technického zhodnocení. V roce 2022 by chtěl poplatník uplatňovat skutečné výdaje. Může si jako náklad uplatnit odpis bytu ve výši 1/30 z pořizovací ceny (tedy 3 mil. Kč)? Nebo z jaké ceny může stanovit odpis (z ceny 3,5 mil. nebo musí mít znalce)?

V souvislosti se změnou výrobního programu bude nutné u některých CNC obráběcích strojů provést konstrukční úpravy, např. výměnu pohonné jednotky, převodového mechanismu, zásobníku výměny nástrojů, apod. za nové s jinými parametry. Lze při výměně těchto podsestav postupovat tak, že o vyřazovanou část se nejprve sníží vstupní a podle stupně odepsanosti i zůstatková cena CNC stroje (bez uplatnění poloviční výše daňového odpisu) a následně se obě ceny zvýší o ocenění nově zařazované komponenty, nebo tento postup platí pouze pro soubory movitých věcí? Pokud bude vyřazovaná část prodána nebo likvidována, je poměrná část zůstatkové ceny daňově uznatelným nákladem?  

Osoba A, neplátce DPH (fyzická osoba nepodnikatel zdaňující v § 9 ZDP), pronajímá komerční budovu osobě B, plátci DPH, a ta ji následně podnajímá osobám C, D, E, F. Pokud proběhnou na budově větší opravy, může si nájemce B dát opravy a technická zhodnocení do nákladů a uplatnit DPH?

Pronajímatel má v nájmu 5 let nájemce. Nyní by chtěl nájemce provést na své náklady obložení nemovitosti včetně reklamního banneru. Bude se jednat asi pravděpodobně o opravu, kterou si nájemce nechá ve svých nákladech a pronajímatel mu jí nebude proplácet. Musí v tomto případě daňově něco řešit pronajímatel? Oprava bude stát zhruba 250 000 Kč. Musí mít nájemce souhlas pronajímatele? Kdyby se jednalo o technické zhodnocení nemovitosti jaké by to mělo důsledky pro pronajímatele?

Mám dotaz týkající se technického zhodnocení na pronajatých prostorách. Lékař si nechal na míru vyrobit nábytek do své ordinace. Jedná se o skřínky, které jsou namontoványOS do dvou ordinací, sterilní místnosti, koupelny a pak dvě kuchyňské linky do dvou malých kuchyněk. Pořizovací cena skřínek do jednotlivých ordinací činí cca 135 tis. Kč, jedna kuchyňská linka je oceněna na 69 tis. Kč a druhý linka na 93 tis. Kč. Náš dotaz zní, do jaké odpisové skupiny zařadit tyto majetky. Zda skřínky a kuchyňskou linku evidovat samostatně či celé zařadit jako technické zhodnocení na pronajatých prostorách? Nejsem si jista, jakým způsobem ovlivní zařazení kuchyňských linek/skříněk fakt, že tento majetek bude našroubován do zdi, nebo to, že se jedná o nábytek vyrobený na míru do daného prostoru („vestavný nábytek“ ?). Skříňky jsou například pouze přízemní, ale jsou samozřejmě přichyceny do zdi. Pokyn D-22 pouze „K příloze č.1“ uvádí, že nedílnou součástí stavebních děl je např. “vestavný nábytek. K §26 pak uvádí, že naopak samostatnými věcmi jsou „nábytek určený k výrobním účelům a provozování služeb“… Z našeho pohledu je kuchyňská linka v kancelářských prostorech, v našem případě v lékařské ordinaci něco, co není nutné pro využití daného prostoru (či stavby), není to nutné pro kolaudaci dané stavby, a tedy není to nutně součást stavby (resp. technické zhodnocení stavby) i když je to se stavbou pevně spojeno a na ní napojeno (rozvody). Je pro nás klíčové, zda celou investici posoudíme jako technické zhodnocení nebo zda jako samostatné majetky ve 2. odpisové skupině a nebo zda vybavení ordinací bude ve 2.odpisové skupině a kuchyňská linka/linky jako technické zhodnocení.  

Společnost s.r.o. - veterinární ordinace má pronajatý prostor-ordinaci v rodinném domě jednatele společnosti. Ordinace je oddělena od rodinného domu, má samostatný vchod. V letošním roce majitel domu provedl výměnu oken v celém domě i v ordinaci. Částka za okna v ordinaci byla fakturována a přímo placena společností s.r.o. (plátce DPH - přenesená DPH). Celková částka bez DPH 71.000,-- Kč. Jak tuto částku použít do nákladů společnosti s.r.o.? Lze dát celou částku do nákladů společnosti a současně sepsat dodatek k nájemní smlouvě o snížení nájemného za letošní rok o stejnou částku? Je i nějaká jiná možnost?

Pronajímáme nebytový nemovitý prostor, došlo k ukončení nájemního vztahu. Nájemce zanechal v prostorech technické zhodnocení, které jsme nechali ocenit znalcem, abychom provedli dodanění. Je částka faktury od znalce součástí pořizovací ceny technického zhodnocení nebo můžeme zaúčtovat do nákladů?   

Společnost s r. o. vlastní nemovitost, kterou pronajímá. Nemovitost je odpisována a pro účely daně z příjmů je využita metoda rovnoměrného odpisování. Protože se společnost obává, že za současné situace by mohlo dojít k přerušení dodávek plynu (nemovitost je vytápěna plynovými kotly) a nebyla by schopna naplnit podmínky nájemní smlouvy, pořídila nově také dvě tepelná čerpadla, jako záložní (doplňkový) zdroj vytápění v případě nedostupnosti plynu nebo jeho vysoké ceny. Tepelná čerpadla tedy doplňují stávající plynové kotle. Mezi oběma zdroji vytápění je možnost libovolného přepínání. Za účelem napojení čerpadel na systém vytápění bylo nutno provést menší stavebně technické úpravy. Je pořízení tepelných čerpadel nutno považovat za technické zhodnocení budovy nebo se může jednat o samostatně evidovaný dlouhodobý majetek zařazený do druhé odpisové skupiny?