Organizace příspěvkové

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

V únoru letošního roku došlo k podstatné novelizaci zákona o sociálních službách. Jejím hlavním účelem bylo zajistit lepší koordinovanost při poskytování sociálních a zdravotních služeb jedné osobě, ale také upravit další ustanovení, která nevyhovovala praxi. Zavedení sociálně-zdravotních služeb v určených zařízeních sociální péče by mělo naplnit úmysl zákonodárce. Novela také stanovila pro některá vymezená zařízení sociální péče povinnost zároveň s poskytováním jimi registrované sociální služby zajistit poskytování zdravotních ošetřovatelských služeb svým klientům. Stanovila způsoby, jakými může tuto péči poskytovatel zajistit – vlastními zaměstnanci anebo prostřednictvím jiného poskytovatele, který disponuje oprávněním k poskytování ošetřovatelských služeb. To může být zajištěno smluvně anebo nahlášením potřeby zajištění této péče zdravotní pojišťovně, která to zajistí. Množství změn bylo do novely zákona o sociálních službách doplněno na základě pozměňovacích návrhů. Další významné změny se týkají povinnosti mlčenlivosti, možnosti poskytování dalších základních činností jako součást služby osobní asistence a pečovatelské služby, kterou je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví, stížnostní mechanismus, změny ve vzdělávání a další.

Podle § 178 školského zákona, je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních, a také zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona . Jedním z možných způsobů, kterým tato povinnost může být naplněna, je zřízení školy.

Jsme základní škola a občas dostaneme do školy nějaké vybavení zdarma. Nyní to je například nábytek do třídy. Jak postupovat při evidenci tohoto majetku? Stačí nábytek zaevidovat do majetku školy s poznámkou, že ho máme zdarma. Nebo se tento majetek nemusí evidovat? Je nutná darovací smlouva?

V následujícím příspěvku bychom pokračovali v problematice finančních investic u vybraných účetních jednotek se zaměřením zejména na obce a příspěvkové organizace. V minulém příspěvku s názvem Finanční investice u vybraných účetních jednotek jsme se zaměřili zejména na vymezení jednotlivých případů finančních investic. Nyní bychom se věnovali již účtování jednotlivých případů finančních investic, účetnímu oceňování a také zdanění souvisejících výnosů.

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Jsme základní škola - příspěvková organizace, která řídí 4 mateřské školky. Zřizovatelem ZŠ i MŠ je Město. Od 1.9.25 se školky od nás oddělují a vzniknou tím dvě nové příspěvkové organizace s novým sídlem a svým IČem. Chci se zeptat na smluvní vztahy se zaměstnanci školek, u kterých končí pracovní smlouva ze ZŠ dne 31.8.2025. Může od 1.9.25 ředitelka MŠ uzavřit k původní PS dohodu o změně smlouvy a termín doby její účinnosti prodloužit? Nebo je nutné smluvní vztahy, které končí k 31.8.2025, aby MŠ uzavřela od 1.9.25 novou pracovní smlouvou? 

Příspěvková organizace (střední škola) vykázala v hlavní činnosti hospodářský výsledek nula a ve vedlejší zisk. V hlavní činnosti má zaúčtován výnos z prodeje hmotného majetku, který byl již zcela odepsán a na účtu 548 vykázala tvorbu fondů ve výši výnosu z prodeje tohoto majetku. Bude předmětem daně z příjmů výnos z prodeje majetku? Je částka zaúčtovaná na účtu 548 daňově neúčinná? Pokud bude předmětem daně pouze výnos z prodeje majetku, může kromě slevy podle § 20 odst. 7 ZDP uplatnit daňové odpisy ze svěřeného majetku z hlavní činnosti?

Od ledna 2025 zákon č. 263/2024 Sb. o veřejných kulturních institucích, upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení. Zákon přináší významné změny v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb, zavádí koncept veřejné kulturní instituce jako nové právnické osoby, která by měla nahradit stávající příspěvkové organizace. Nová právní úprava slibuje odpolitizování kultury, širší zapojení odborné veřejnosti a zlepšení finanční stability prostřednictvím rozmanitějších zdrojů financování. Nový zákon také přináší změny ve způsobu řízení, hospodaření a nakládání s majetkem těchto kulturních subjektů, což může ovlivnit současná divadla, muzea, knihovny a další instituce, které zvažují přechod na tuto novou právní formu.

Příspěvek se zabývá vybranými pracovněprávními záležitostmi v příspěvkové organizaci. Personální strukturu stanoví její statutární orgán – vedoucí (ředitel). K obsazování této funkce však dochází na základě tzv. vnějšího jmenování. To znamená, že tento vedoucí zaměstnanec je do funkce jmenován jinou osobou než zaměstnavatelem. V tomto případě je jím zřizovatel, kterým může být stát nebo územní samosprávní celky. V případě územních samosprávných celků je jím jeho orgán, konkrétně rada, která plní úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, a to ve vyhrazené pravomoci. Ředitel organizace tedy vystupuje jako nadřízený všem zaměstnancům příspěvkové organizace, stanoví organizační strukturu organizace, uzavírá pracovní smlouvy s uchazeči o zaměstnání a jmenuje do funkce vedoucí organizačních útvarů. Příspěvek se dále zabývá institutem tzv. pověřeného zaměstnance, tedy osoby, která vedle ředitele může za organizaci vystupovat navenek, a zabývá se taktéž problematikou odměňování zaměstnanců, konkrétně formám odměňování.

I vybrané účetní jednotky mohou být v situaci, kdy budou investovat své volné finanční prostředky do některého finančního produktu. Protože se jedná o případy, které nejsou tak časté, jako v podnikatelské sféře, mohou nastat pochybnosti, jak takový případ zaúčtovat. Základní seznámení s touto problematikou přináší následující příspěvek. Tento článek osvětluje právní rámec a účetní pravidla pro investování, a to od majetkových účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem až po možnosti investic do dluhopisů a podílových fondů. Zároveň zdůrazňuje veřejnoprávní aspekty, které vyžadují souhlas zastupitelstev při rozhodování o vkladech do obchodních korporací, a přibližuje různé typy finančních majetků dle jejich povahy a doby držby v souladu s platnými právními normami.

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Jsme SŠ, příspěvková organizace, zřízená krajem. Součástí školy je i domov mládeže (internát). Na domově mládeže jsou žáci ubytovaní zpravidla od neděle 16.00 hodin do pátku 15.00. V dnech školního vyučování jsou žáci na domově do 7.30 hodin a Zaměstnáváme 3 vychovatele s úvazkem 0,925 (tj. 3 x 37 hodin). Jejich výchovná činnost se dělí na přímou na nepřímou. Při rozpisu pracovní doby musíme tyto vychovatele rozdělit tak, aby byly pokryty tyto hodiny: neděle od 16.00 do 24.00 hod., tj. 8 hodin pondělí - čtvrtek od 00.00 do 7.30 hod - 11.30 - 24.00 hod., tj. 20 hodin x 4 = 80 hodin pátek od 00.00 do 7.30 hod - 11.30 - 15.00 hod., tj. 11 hodin, takže 99 hodin týdně. Vychovatelé se nepřekrývají (nejsou na pracovišti společně). Pracovní dobu každého vychovatele určujeme do všech těchto 6 dnů v týdnu. Některý den je jejich doba určena na 4 hodiny, některý den 8 hodin. Příklad určení: Neděle Pondělí 11:30 - 20:00 8,5 Úterý 20:00 - 24:00 4 Středa 0:00 - 8:00 8 Čtvrtek 11:30 - 20:00 8,5 Pátek 11:00 - 14:30 3,5 Nevíme, jakým způsobem jim určit přestávku v práci. Musíme tuto přestávku v práci určit? (poskytnout?), vychovatel je totiž na pracovišti sám. Ale, vychovatelé většinou jdou na oběd nebo na večeři, takže přestávku v práci mají a musí ji tím pádem nadpracovat? Nebo lze v tomto případě využít § 88 ZP a přestávku brát jako dobu odpracovanou a zaměstnanec ji nadpracovat nemusí? 

Příspěvková organizace má pro rok 2024 stanoven poměrný koeficient a neuplatněný nárok na odpočet je účtován do nákladů roku 2024. V roce 2025 bude podáno dodatečné přiznání k DPH, kde dojde ke zvýšení uplatněného nároku na odpočet. Toto zvýšení nároku bude mít vliv na snížení vykázaných nákladů za rok 2024. Příspěvková organizace ihned po podání DPH za prosinec odeslala veškeré výkazy svému zřizovateli, do roku 2024 tedy již nemůže zasahovat. Prosím o informaci, zda smí příspěvková organizace zohlednit snížení nákladů z důvodu podaného dodatečného přiznání jako účetní případ roku 2025 a tedy v nákladech roku 2025, když bylo dodatečné přiznání podáno až v roce 2025, či nikoliv.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Na pracovišti (příspěvková organizace - vyšší odborná škola) využíváme dva typy vstupních lékařských prohlídek. Pedagogy vysíláme ke smluvní lékařce, která náklad fakturuje přímo nám jako zaměstnavateli na základě smlouvy (zdravotní způsobilost je vyžadována zákonem o pedagogických pracovnících, proto smluvní lékařka) a nepedagog většinou vstupní prohlídku absolvuje u svého praktického lékaře. Pedagog musí ke smluvní lékařce donést výpis od svého praktika, který musí uhradit. Měli bychom ho pedagogovi proplatit na základě účtenky? A je důležité, zda na účtence je jméno pedagoga, nebo máme trvat na vystavení účtenky se jménem zaměstnavatele? Stejně tak, pokud nepedagog přinese doklad o úhradě vstupní prohlídky u svého praktika, můžeme prohlídku uhradit, i když na dokladu nefiguruje název zaměstnavatele? Je to i tak pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad? 

Kontrola je nedílnou součástí veřejné správy. O tom, že má zřizovatel právo kontrolovat jím zřizované příspěvkové organizace, není pochyb. Ve vztahu mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací je nutné obecně připustit, že zřizovatel má právo na jakoukoliv kontrolu, ať již obecnou, nebo „speciální“ (zaměřenou na hospodaření s majetkem, fondy, zakázky…). To je dáno již podstatou vzájemného vztahu.