Paušální výdaje - strana 3

Může v roce 2024 umělec, který uplatňuje 40% paušální výdaje přejít na paušální daň, pokud splňje ostatní podmínky a přihlášku podá do 10. 1. 2024? 

Soukromý podnikatel, advokát, plátce DPH, vede daňovou evidenci, vykonává činnosti právní, dále pak vlastní vodní elektrárnu, tzn. vykonává činnost - výroba elektřiny (malá vodní elektrárna,) a dále dělá trenéra - sportovní činnost. domnívám se, že limit se počítá u právní činnosti a výroby el. energie dohromady – 40% výdajový paušál a výdaje max. 800 000 Kč za rok, pro sportovní činnost se počítá paušál zvlášť – 60% výdajový paušál a výdaje max. 1 200 000 Kč za kalendářní rok, je tomu tak? Dosud používal skutečné výdaje, zásoby žádné nemá, pouze pohledávky a závazky a dlouhodobý majetek. Je tomu tak, že musí upravit základ daně za r. 2021 a zvýšit jej o pohledávky, snížit o závazky? V případě přehledů na sociální zabezpečení se musí podat dodatečný, u zdravotního pojištění je to také, nebo ne? Jak argumentovat správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, aby nevyměřila úroky z prodlení u dodatečných přehledů na vyšší odvody?

Poplatník, FO se zaměstnanci, užívá 3 osobní auta v podnikání (dle § 7 ZDP), na které používá paušální výdaj na dopravu. Dále má příjem z pronájmu dle § 9 ZDP. Může zde použít ještě 4000 Kč/měsíčně na soukromé auto, které využívá pro pronájem? Z hlediska daně z příjmů se jedná o jiný typ příjmů se samostatně evidovanými náklady. Obdobně jako u výdajů procentem má každý (40, 60, 80 %) samostatný dvoumilionový strop.

Při stanovení výdajů na provoz silničního motorového vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého v obchodním majetku může poplatník uplatnit paušální výdaje na dopravu, anebo může postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 a bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a další podmínky související s uplatněním paušálních výdajů nalezneme v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP a v § 28 odst. 6 ZDP . Přitom rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Truhlář vyrábí kuchyně a rád by do těchto kuchyní současně dodával kuchyňské spotřebiče. Spotřebiče by buď zabudoval přímo do kuchyňské linky, nebo by prodával volně stojící. Také uvažuje o vytváření grafických 3D návrhů kuchyní. Uplatňuje paušální výdaje. Uvažujeme správně, že na obě činnosti (nákup, prodej a vytváření návrhů) je potřeba živnostenské oprávnění? Na truhlářské práce by uplatňoval paušální výdaje ve výši 80 % a na prodej spotřebičů a tvorbu návrhů 60 %?

Fyzická osoba podala přiznání za rok 2022 s uplatněním paušálnách výdajů (omylem, kontroloval si to na předchozí rok, jaké výdaje uplatňoval, ale kontroloval s pracovní verzí a ne s finální, kterou odeslal na finanční úřad). V roce 2021 uplatnil skutečné výdaje. Lze ještě nějak napravit podání roku 2022, nebo se musí ponechat způsob uplatnění výdajů procentem a podat dodatečné za 2021 s povinnými úpravami základu daně při změně způsobu uplatnění výdajů (což bude mít za následek dodanění cca 400 000 Kč v zásobách)?

Slovenská OSVČ (stavební práce), nerezident, registrovaný na slovenském živnostenském úřadě, si domluvila pravidelné subdodávky prací pro českou stavební firmu na stavbách na území ČR (předpoklad je, že práce budou trvat celý rok). Musí česká firma zajišťovat nebo srážet daň z příjmu z důvodu, že práce budou vykonávány na území ČR a po jaké době? Aktuálně to vypadá, že OSVČ bude dlouhodobý dodavatel na zakázkách - nemusí se kvůli tomu registrovat na českém živnostenském úřadě? Bude OSVČ příjmy ze zdrojů v ČR uvádět v českém přiznání, a jaká % paušálních výdajů bude moci uplatnit, pokud není v ČR registrován na živnostenském úřadě - pouze 40 % ?

V článku si ukážeme uplatnění daňově uznatelných výdajů na motorové vozidlo v různých situacích při jeho použití při pracovní cestě podnikatele. Podnikatel, který používá k pracovní cestě motorové vozidlo, by měl zvažovat optimalizační otázky související s možným uplatněním cestovních výdajů. U podnikatele, který využívá k pracovní cestě osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku nebo osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku (soukromé vozidlo), půjde především o volbu mezi výdaji na pohonné hmoty v prokázané výši, nebo uplatnění paušálních výdajů na dopravu.

Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    

FO - neplátce DPH - první rok podnikání 2022 vykazuje výdaje v daňové evidenci. Na konci tohoto roku pořídí na úvěr auto. V dalším roce podnikání 2023 to vypadá, že přechod na paušál bude výhodnější. Řešíme to ještě teď než podáme řádné přiznání za 2022. Pohledávky ani zásoby nemá, ale má úvěr z titulu pořízení automobilu. Znamená to, že by ještě teď v řádném přiznání za 2022 mohla odečíst úroky z úvěru a pojistné za CELOU DOBU DOPŘEDU (úvěr je do roku 2027)? Tato FO má za 2022 už tak nízký základ daně z důvodu vysokých vstupních výdajů, že už by nemělo ani význam tam dodanění úroků a pojistného zahrnout do roku 2022. Nebo jak se FO při přechodu staví k úvěru. Úvěr je závazek, ale daňový výdaj u něj je pouze pojistné a úroky, pokud se nepletu. Jde mi o to, že kdyby se jednou vrátila ke skutečným výdajům, tak už nikdy ty úroky a pojistné neuplatníme? 

V roce 2021 vede OSVČ daňovou evidenci a v tabulce daňové evidence vykázal zásoby, pohledávky i dluhy. V roce 2022 je pro něj výhodnější uplatnění výdajů procentem z příjmů. I když nekončí svoji podnikatelskou činnost, musí provést úpravu daňového přiznání za rok 2021 a podat dodatečné daňové přiznání? Co v tomto případě zvýší nebo sníží daňový základ v roce 2021?

Fyzická osoba je vlastníkem bytového domu a příjmy z pronájmů bytů zdaňuje v § 9 jako příjmy z pronájmů. Výdaje v předcházejících letech uplatňovala ve skutečné výši. Pokud by se za rok 2022 rozhodla uplatnit výdaje procentem z příjmů 30 %, bude nutné i u § 9 provést při změně uplatňování výdajů stejné úpravy jako u § 7 (příjmy z podnikání)? Jedná se nám o dodanění nezaplacených pohledávek - vznikly z titulu dlužného nájemného.

Jakým způsobem uplatňuje OSVČ výdajový paušál na auto? Zaúčtuje v peněžním deníku jako nepeněžní výdej a částka vstupuje do daňového základu, který se použije pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Poplatník ukončil studium na Fakultě stavební obor Architektura a stavitelství. Udělal si živnostenský list - Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 ŽZ. Tato ohlašovací volná živnost zahrnuje obor činnosti Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce. Chtěl by uplatnit k příjmům 60 % výdajů. Předpokládáme, že dokud nebude autorizovaným architektem České komory architektů, nebude se na něj vztahovat paušál 40%. Až se stane autorizovaným architektem bude muset oddělovat, kterou činnost dělá podle ŽZ a kterou podle zákona o autorizovaných inženýrech. Je naše úvaha správná?

Klient přechází z režimu paušální daně (2021) na paušální výdaje (2022), protože nesplnil podmínky režimu paušální daně, přerušil v 03/22 živnost a od 04/22 je zaměstnán. Z roku 2021 mu zůstala pohledávka, která byla uhrazena 01/22 našla jsem na webu Finanční správy tuto informaci v článku Informace k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023: "... ustanovení týkající se úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů v novelizovaném znění se použije již pro zdaňovací období roku 2022. Dále, že poplatníci, jejichž daň za zdaňovací období roku 2021 byla rovna paušální daní a za zdaňovací období roku 2022 budou uplatňovat výdaje procentem z příjmů nebo povedou účetnictví, nejsou povinni výše uvedené úpravy (úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů) v podaném daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2022 provádět." Dá se tedy říci, že o pohledávku z roku 2021 již nebude muset být upraven základ daně, a tudíž se nedodaňuje? 

OSVČ má osobní automobil v obchodním majetku a používá jej pro své ekonomické účely. Vede daňovou evidenci, ale náklady na auto uplatňuje paušálem 5 000 Kč/měsíc při zpracování daňového přiznání. Jako spolupracující osobu má manželku - rozděluje na ni skutečné příjmy i výdaje (40 %). Může se stejné rozdělení uplatnit i u paušálu na auto - tj. v daňovém přiznání manžela použít paušál 36 000 Kč a u manželky použít a paušál 24 000 Kč ? V daňové evidenci manžela se neuplatňují náklady na PHM, parkovné, atd. tj. náklady, které nelze uplatnit při využití výdajového paušálu na auto. 

Poplatník s živnostenským listem na na "Pronájem a půjčování věci movitých" v rámci daně z příjmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % - podnikání - na základě výše uvedeného ŽL v rámci pronájmu nákladních automobilů klientům. Je to takto správně nebo by měl uplatňovat z těchto pronájmů 30% výdajový paušál? Navíc je plátce DPH a v případě pořízení nového automobilu si standardně uplatňuje odpočet DPH. 

V roce 2021 uhradil poplatník plátce DPH vedoucí daňovou evidenci zálohu na materiál, tuto zálohu má v daňových výdajích roku 2021. Materiál obdržel v roce 2022 a použil ho k zakázce roku 2022. V roce 2022 dojde ke změně zdaňování na paušální výdaje. Bude tento poplatník podávat dodatečné daňové přiznání za rok 2021 - zvýšení daňového základu o tuto zálohu?

Fyzická osoba, neplátce DPH mající pouze příjmy z pronájmu a vedoucí daňovou evidenci vlastní nemovitost s byty. Nájemníci hradí nájemné a zálohy na služby, které jsou každoročně vyúčtovávané dle skutečných výdajů. Lze zálohy nezahrnovat do zdanitelných příjmů a současně nezahrnovat výdaje za energie do zdanitelných výdajů, když je doložitelné, že je vše řádným způsobem zahrnuto ve vyúčtování služeb bez jakékoholiv navýšení? Předpokládám, že v případě, že by byl uplatňovaný paušál 30 %, do zdanitelných příjmů by zálohy musely být zahrnuty. Dále tato osoba daruje v průběhu roku dům synovi, jaký je správný postup pro stanovení základu daně v tomto posledním roce? Jakým způsobem se budou rozdělovat zdanitelné příjmy a výdaje?

Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor?