Paušální výdaje - strana 4

Firma s. r. o. má dva společníky a jednoho jednatele, který není společníkem firmy. Na firmu s. r. o. byl zakoupen osobní automobil a k podnikání pro s. r. o. ho využívá jeden ze společníků. Ten nemá se s. r. o. uzavřenou žádnou pracovní nebo jinou smlouvu. Nepobírá tedy měsíčně žádné peníze. Lze uplatnit u tohoto auta plný nárok na odpočet a paušální výdaj na dopravu? Není to podmíněno tím, že by měl být společník zaměstnancem firmy? Předpokládáme, že musí být vedena kniha jízd i když nebudeme nárokovat odpočet DPH z PHM. Jak by to bylo v případě, že by se auto využívalo zčásti u společníka i pro soukromé účely?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, chce vložit do obchodního majetku osobní automobil, který pořídila před 3 roky. Vstupní cenu stanovíme dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Musíme mít znalecký posudek nebo stačí na internetu dohledat cenu obdobného automobilu v daném místě a čase a jeho opotřebení? Z této vstupní ceny bychom chtěli poté odepisovat. Dále bychom chtěli uplatňovat paušální výdaj na dopravu. Jestliže nebudeme z PHM uplatňovat nárok na odpočet DPH, tak nemusíme vést knihu jízd? Občas ovšem budou nějaké opravy z tohoto auta. Musí se kvůli nároku na odpočet DPH z oprav vést kniha jízd? Musíme auto přepsat z RČ na IČO na dopravním inspektorátu?

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.

OSVČ s řemeslnou a volnou živností, uplatňuje tzv. výdajový paušál k příjmům (80% k řemeslné živnosti „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, 60% procent k volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“). V rámci řemeslné živnosti vzniká kovový odpad (při obnově telekomunikačních vedení nebo ve formě nepoužitelných odstřižků). Tento odpad (Cu a Al kabely) OSVČ následně prodá do výkupu. Do jaké skupiny příjmů OSVČ patří v tomto případě příjmy z prodeje kovového odpadu? Lze je považovat za příjmy z řemeslné živnosti s možností uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %?

Pokud nepodnikající fyzická osoba, neplátce DPH, uplatňuje u nájmů skutečné výdaje, může si do výdajů dát PHM paušálem ve výši 4 000 Kč měsíčně, když jezdí nájmy vybírat v hotovosti? A pokud ano, jak se potom postupuje při prodeji vozidla? 

Manželé vlastní les v rámci SJM (společné jmění manželů). Oba manželé jsou zaměstnaní (hlavní činnost), jeden z manželů provádí rovněž vedlejší činnost na IČ (poradenská činnost, služby v lesnictví), je dobrovolným plátcem DPH a vede daňovou evidenci. V lese manželů budou prováděny tyto činnosti: 1. Rok 1: nákup služeb (těžební činnost) – výdaj ve výši 500 tis.Kč+DPH 2. Rok 1: prodej dřeva – příjem ve výši 1500 tis.Kč (bez DPH) 3. Rok 2: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 100 tis.Kč+DPH 4. Rok 3: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH 5. Rok 4: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH Dotazy: 1. DPH: Je přípustné, aby z důvodu úspory nákladů byla činnost evidována na IČ jednoho z manželů (úspora částky odpovídající DPH na vstupu)? 2. Daň z příjmů: Je možné využít nákladový paušál (u jednoho či druhého z manželů)? 3. Daň z příjmů: Je možné využít tvorbu rezervy na pěstební činnost (což je v souladu se zákonem o daních) u jednoho či druhého z manželů? 4. Jak lze výše uvedené instrumenty kombinovat, když se jedná o společný majetek?

Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Podnikatel s příjmy dle § 7 a 9, plátce DPH, uplatňoval dosud výdaje paušálem a to jak u § 7, tak u nájmu. Nyní zjistil, že by mu v roce 2022 lépe pasovala daňová evidence v § 7. Když není dosud podané Přiznání k dani z příjmů za rok 2022, může v tomto roce přejít na daňovou evidenci?  Pokud ano, chápu to tak, že podáme dodatečné Přiznání k dani z příjmů za rok 2021, kde dodaníme pohledávky k 31. 12. 2021, které ale bohužel nebudou podléhat paušálním výdajům, tzn. budou daněné celé v základu daně sazbou 15 %. V roce 2022 by potom měl daňovou evidenci, závazky z roku 2021 uhrazené v 2022 budou nedaňové. Uvažuji takto správně - § 23 odst. 8 písm. b)? A pokud by v roce 2023 opět přecházel na výdaje paušálem, tak by opět dodatečným přiznáním dodanil pohledávky a závazky k 31. 12. 2022?   Může poplatník v roce 2022 vést daňovou evidenci na příjmy dle § 7 a zároveň uplatňovat výdaje paušálem pro příjmy dle § 9?

Lze uplatnit paušální výdaje na osobní automobil, pokud není v majetku OSVČ, ale je pronajatý na základě Smlouvy o bezúplatném pronájmu?

Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci a je plátcem DPH nakoupila dodávkový a osobní automobil a uplatnila odpočet DPH na vstupu. Je možné využít u obou aut paušální režim na dopravu - 5.000 Kč/měsíc? Je možné evidovat náklady na tato vozidla z hlediska DPH - uplatnit odpočet DPH z výdajů na tato auta, ale výdaje nezahrnovat do výdajů snižujících základ daně? Pokud bude použit paušální režim u aut je potřeba dokládat knihu jízd? Jaké náklady lze v paušálním režimu u aut použít ke snížení daňového základu?       

Podnikateli OSVČ, který uplatňuje výdaje procentem 80 %, byl vrácen přeplatek na dani silniční. Jak tento příjem zaúčtovat? Zařadit do daňových příjmů a uplatnit 80 % výdajů, stejně jako u ostatních příjmů? 

Může FO, když podniká v obchodní činnosti, uplatnit v daňovém přiznání paušál na dopravu ve výši 4 000 Kč/měsíc tj. 48 000 Kč za rok, když se nemusí podávat přiznání k silniční dani?

OSVČ - plátce DPH, zakoupil v r. 2019 automobil a uplatnil si odpočet DPH. Po celou dobu užívání vozidla uplatňoval v DPFO výdaje procentem z příjmů, tzn. že neexistoval obchodní majetek. Logicky tedy vozidlo daňově neodepisoval. Vozidlo používal jen a pouze pro firemní účely. V letošním roce vyhotovil doklad o vyřazení auta z evidence hmotného majetku a převedení do osobního užívání a bezprostředně poté prodal do bazaru. Protokol o vyřazení dle našeho názoru nemusel vyhotovovat, protože obchodní majetek při tomto typu DPFO neexistuje. V měsíci přeřazení do osobního užívání podnikatel vypočetl a odvedl DPH v ceně obvyklé. Pro výpočet shora použil částku, za kterou vozidlo ve stejném měsíci prodal do bazaru. Na smlouvě o prodeji (nevystavoval fakturu) je uvedeno jeho IČ, protože toto IČ bylo uvedeno i ve VTP. K prodejní ceně nebylo DPH připočteno, neboť OSVČ předpokládal, že auto prodává již jako občan a odvod je vyřešen v interním výpočtu při vystavení protokolu o vyřazení. 1) vzhledem k chybám z neznalosti (vystavení protokolu o vyřazení z OM, uvedení IČ na smlouvě o prodeji), byl jeho postup vzhledem k DPH správný? 2) vzhledem k tomu, že vždy uplatňoval v DPFO výdaje procentem z příjmů, což způsobuje neexistenci OM, bude tento prodej osvobozen od daně z příjmu dle §4 odst. 1 písm. c)? Pokud by měl danit, může si oproti příjmu z prodeji uplatnit nějaké výdaje?

Společnost s r.o., plátce daně zakoupila na úvěr vozidlo, nemůže uplatňit paušální výdaj na dopravu, účtuje nákup PHM na účet 501 , ale neuplatňuje z nákupu pohonných hmot DPH. Musí vést společnost ,,Knihu jízd"?

OSVČ má uzavřenou smlouvu o nájmu vozidla na 177 dní. Každý měsíc pronajímatel vystavuje nájemci (OSVČ) fakturu na půjčovné dle smlouvy o nájmu vozidla na daný měsíc. OSVČ neuplatňuje PHM do výdajů. Vůz používá výhradně k zajištění své ekonomické činnosti. Může uplatnit paušál na dopravu za každý celý měsíc používání vozidla v nájmu v roce 2022 (5 000 Kč/měsíc)?

Společnost s. r. o. pořídila vozidlo na úvěr, k 14. 6. byl úvěr ukončen a vozidlo převedeno do majetku společnosti. Jak bude správně uplatnit do nákladů? Do 13. 6. skutečné náklady a od 14. 6. lze paušál 5 000 Kč za měsíc? V červnu jen poměrem z 5 000 Kč? Nebo lze paušální výdaj na dopravu uplatnit až od července?

Majitel nemovitosti je student, věk 17 let. Může při pronájmu uplatnit snížení, kromě paušálu 30%, i o odčitatelné položky - základní slevu na poplatníka a slevu na studenta? Nemá jiné příjmy, než příjem z nájmu. Dále, u nájmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, předpokládám, že to platí v tomto případě, kdy je student osoba bez jiných zdanitelných příjmů?

OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?

Jaké procento výdajů dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatní fyzická osoba ze samostatné činnosti, která má založenou živnost ohlašovací volnou, s oborem činnosti: výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů, údajů a záznamů? Nepřekročí za rok obrat 1 mil. Kč.