Podnikatel

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

V článku se zaměříme na daňové otázky související s prodejem nemovitých věcí. S využitím příkladů si blíže rozebereme podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí a následně pak vlastní zdanění příjmů z prodeje, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození těchto příjmů od daně z příjmů.

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

V minulém příspěvku jsme si stručně pověděli o změnách na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné). Dnes poukážeme na význam zvýšení průměrné mzdy a dopadů, které s sebou toto zvýšení přináší, a to do oblasti odvodů pojistného na zdravotní pojištění (sociální pojištění), ale i význam zvýšení průměrné mzdy v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Dále připomeneme změny v osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji obchodních podílů a cenných papírů a navážeme zvýšením spotřebních daní, které bude pokračovat i v následujících letech.

Fyzická osoba se může rozhodnout k přerušení podnikání nebo nájmu z různých důvodů, např. když odjíždí na delší dobu za svými blízkými mimo území ČR nebo odjíždí na stáž mimo ČR, popř. když podstupuje náročnou operaci s delším pobytem ve zdravotním zařízení a následnou rekonvalescencí. Ukážeme si, jak bude postupovat poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP , který se rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

Velká novela zákona o dani z přidané hodnoty od 1. 1. 2025 přináší zásadní změny pro plátce daně. Novela reflektuje nové evropské směrnice a zavádí řadu úprav, které se dotknou všech plátců DPH. Pojďme se podívat na některé z těchto změn.

Rok 2025 přinesl podnikatelům řadu významných změn, podíváme se v následujících příspěvcích na tyto změny. Čím začít? Zkusme oblast sociálního zabezpečení. V tomto příspěvku si ukážeme jak výše průměrné mzdy zvyšuje pro OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné), přičemž si vyčíslíme minimální i maximální vyměřovací základy, minimální i maximální zálohy, výjimky pro OSVČ v placení záloh. Zmíníme změnu rozhodného příjmu zaměstnanců na nemocenském a důchodovém pojištění, slevu na pojistném zaměstnanců. A něco si povíme o dohodách o provedení práce a účasti na pojištění. V závěru jsme si připomeneme povinnost zaměstnavatelů hlásit zaměstnance na DPP.

V současné době se můžeme setkat s případy, kdy se lidé zabývají obdobnými činnostmi jak v soukromém životě, tak v rámci podnikání. Tato skutečnost je přitom významná pro správné nastavení právních vztahů. Posouzení charakteru činnosti je ale nezbytné určit vždy s přihlédnutím k individuálním okolnostem právního jednání. Zodpovězení takové otázky není často vůbec jednoduché. Právě rozborem postavení podnikatele se zabýval i Nejvyšší správní soud v jednom ze svých nedávných rozsudků. Otázkou přitom bylo, zdali může takové osobě svědčit osvobození pro nepodnikatelský prodej podle zákona o daních z příjmů (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2025, čj. 9 Afs 112/2024-42 )

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k DP, zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně za r. 2024. V průběhu r. 2024 zaměstnanec vyfakturoval jednorázově jako OSVČ (vedlejší činnost) 15.000 Kč. Domnívám se, že se jedná o příjem z příležitostné činnosti a zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání. Živnost nemá pozastavenou, jak je to s jeho povinnostmi směrem k FÚ, ZP a OSSZ?

Podnikatel, který používá k pracovní cestě automobil, by měl zvažovat optimalizační otázky související s možným uplatněním cestovních výdajů. U podnikatele, který využívá k pracovní cestě osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku nebo osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku (soukromé vozidlo), půjde rovněž o volbu mezi výdaji na pohonné hmoty v prokázané výši nebo uplatnění paušálních výdajů na dopravu.

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

V praxi se lze občas setkat se situací, kdy účetní jednotka potřebuje z nějakého důvodu vyřadit či zařadit pouze část dlouhodobého hmotného majetku účtovaného v účtové skupině 02. Vzhledem k tomu, že tato oblast je v účetní a daňové legislativě upravena jen sporadicky, pokusili bychom se v tomto článku vysvětlit hlavní praktické aspekty vyplývající z těchto změn dlouhodobého hmotného majetku a souboru hmotných movitých věcí. Výklad doplníme o postupy účtování účetních případů včetně příkladů vztahujících se k této oblasti pro dva druhy účetních jednotek. V našem případě jsme zvolili charakterem činnosti relativně vzdálené, ale současně podobné subjekty, a to podnikatele a vybranou účetní jednotku v podobě státní příspěvkové organizace (dále jen „SPO“). V závěru našeho příspěvku zmíníme i postup řešení v případě, že se účetní jednotka rozhodla používat metodu komponentního odpisování.

Podnikatel, fyzická osoba, zemřel v září, po celou dobu podnikání vedl daňovou evidenci, uplatňoval skutečné výdaje. Za období od začátku roku do data úmrtí by bylo výhodnější uplatnit výdaje % z příjmů. Může osoba spravující pozůstalost podat dodatečné přiznání za bezprostředně předcházející rok, dodanit pohledávky a zásoby a může pak v přiznání za období do data úmrtí uplatnit výdaje procentem z příjmů? Doplatek daně za rok 2022 by měl být bez úroku z prodlení, protože přiznání za období do data úmrtí bude podáno v termínu (3 měsíce od úmrtí)? Musí osoba spravující pozůstalost výdaje procentem z příjmů dodržet i za období od data úmrtí do konce zdaňovacího období r. 2023, i kdyby zde bylo výhodnější uplatnit skutečné výdaje? 

Jsem OSVČ, plátce DPH. Mohu vystavit fakturu za instalatérské práce svému synovi v jeho domě, když vedu tohoto syna jako spolupracující osobu? 

Podnikatel zemřel dne 19. 12. 2021. Řízení o pozůstalosti běží nadále i v roce 2022 a bude zřejmě ukončeno roce 2022. V daňové evidenci měl vícero druhů hmotného odepisovaného majetku: nemovitost, auta, stroje. Celkový nárok na daňový odpis roku 2021 je ve výši 700 000 Kč. Celkový nárok na daňový odpis roku 2022 je ve výši 600.000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 01. 2021 – 18. 12. 2021 je zisk ve výši + 700 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 19. 12. 2021 - 31. 12. 2021 je ztráta ve výši –70 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2021 jsou ve výši 1 300 000 Kč a závazky ve výši 500 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 1. 2022 – 21. 2. 2022 je zisk ve výši +800 000 Kč, což je část za uhrazené pohledávky a závazky roku 2021. Jiné pohyby v daňové evidenci již dále nejsou. K dispozici je uplatnitelná ztráta roku 2019 ve výši 50 000 Kč a 2020 ve výši 200 000 Kč. Kolik daňových přiznání a za jaká období bude osoba spravující pozůstalost podávat a jaké položky – viz text výše, může v rámci jednotlivých přiznání uplatňovat – sleva na poplatníka, výše odpisů, odečet ztráty? Zřejmě se budou podávat 3 daňová přiznání, a to za období od 1. 1. 2021 do 18. 12. 2021, dále od 19. 12. 2021 do 31. 12. 2021 a dále za období od 1. 1. 2022 do ukončení řízení o pozůstalosti. Jaké položky lze v jednotlivých daňových přiznáních uplatnit, nám ale není zcela jasné. Kdy celý odpis, kdy poloviční odpis, kdy odečíst ztráty minulých let?

Podnikatel podal žádost o „starý“ kompenzační bonus do 15. 2. 2021. Následně podal žádost o nový kompenzační bonus za únor 2021. Poté zjistil, že je pro něj výhodnější požádat o podporu z programu COVID 2021, který nahrazuje program COVID-Gastro a zrušit žádost o kompenzační bonus za únor 2021. Jakou výši kompenzačního bonusu za únor 2021 vrátí podnikatel FÚ? Podpora z programu COVID-2021 je poskytována za zaměstnance ve výši 500 Kč na den, a to za období od 11. ledna 2021 do 9. května 2021. 

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Mohou si fakturovat OSVČ (bratranci)? Oba mají živnostenské oprávnění na zemní práce. Mohou si mezi s sebou fakturovat za zemní práce? Vzájemně si vypomáhají při nedodržení termínu zakázky. 

Umělec, herec, OSVČ, si chce založit pro své podnikání s. r. o. Chce pod hlavičkou s. r. o. fakturovat své výkony umělce. Může takto podnikat a ze zisku s. r. o. si odvádět podíl ze zisku? 

OSVČ, hostinská činnost, kavárna, čerpala tyto podpory, antivirus A+, kompenzační bonus - poslední za 6. období, tj. do 15. 2. 2021 (500 kč na den), COVID nájem a COVID Gastro. Může při těchto poskytnutých podporách podnikatel žádat o podporu COVID 2021 za období 11. 1. 2021 do 31. 3. 2021 (500 kč na den a zaměstnance)?