Pozemní komunikace

Developer dokončuje výstavbu domu určeném k pronájmu a na jeho pozemku před tímto domem provedl chodník a zároveň hned vedle příjezdovou silnici z asfaltu (s náklady na chodník a asfaltovou silnici se bude dělit se sousedským projektem bytové výstavby, který je ve vlastnictví cizí firmy). Musí developer rozdělit náklady, které si tedy „nese sám“ (tedy po odečtení nákladů, které přeúčtuje firmě, která realizuje projekt vedle) na realizaci chodníku zvlášť a zvlášť na realizaci asfaltové silnice - obě stavby se zařazují do 5. odpisové skupiny, je možné zařadit stavby dohromady, náklady na fakturách jsou společné za obě stavby?

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH. 

Problematika pozemních komunikací, a to zejména místních a účelových, je pro obce trvale aktuálním tématem. Nejenom z důvodu jejich správné kategorizace a práv a povinností spojených s jejich vlastnictvím, ale zejména s ohledem na vlastnictví pozemků, na kterých se pozemní komunikace nachází.

V celém širokém spektru řízení týkajících se vozidel z hlediska zákona o daních z příjmů 1), zákona o dani z přidané hodnoty 2), zákona o dani silniční 3), živnostenského zákona 4) anebo správního řízení, má rozhodující roli druh anebo kategorie vozidla, o které v příslušném řízení jde.

V celém širokém spektru řízení týkajících se vozidel z hlediska zákona o daních z příjmů 1), zákona o dani z přidané hodnoty 2), zákona o dani silniční 3), živnostenského zákona 4) anebo správního řízení, má rozhodující roli druh anebo kategorie vozidla, o které v příslušném řízení jde.

Před zpracováním daňového přiznání k dani silniční (termín pro jeho podání za rok 2019 je do 31. 1. 2020) je vhodné připomenout, jaké chyby se v této oblasti nejčastěji vyskytují. Jde zejména o nesprávné: – určení, kdy je vozidlo předmětem této daně, – zjištění sazby daně a stanovení výše záloh na daň a daně, – rozhodnutí, kdo je poplatníkem daně při prodeji (koupi) staršího vozidla. Nejčastěji se v uvedených oblastech dopouštějí chyb fyzické osoby-podnikatelé a z právnických osob pak zejména příspěvkové organizace, z nichž mnohé se stále zcela nesprávně domnívají, že jsou od daně silniční osvobozeny.

V březnu tohoto roku schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 114/1995 Sb. , o vnitrozemské plavbě, díky které by mohli vodáci plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Následně byl ze strany ODS vznesen návrh na zavedení tolerance alkoholu ve výši 0,5 i pro řidiče motorových vozidel. Senát chce nyní rozšířit toleranci alkoholu navrhovanou v novele zákona o vnitrozemské plavbě rovněž na cyklisty.

Aktuální změny v zákoně o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Mgr. Václav Pikal Zákon č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel...

V minulosti se v souvislosti s obcemi a jejich aktivitami častěji objevovala otázka týkající se možnosti měření rychlosti vozidel na pozemních komunikacích, a to soukromoprávními subjekty pomocí radarů a záznamového kamerového systému. Některé obce měly dokonce v úmyslu najímat soukromé firmy k některým úkonům správního řízení v souvislosti s překročením povolené rychlosti vozidel v obci. K této otázce se, dle informací autorů, v korespondenci vyjadřoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, nicméně ve výše uvedené souvislosti nikdy stanovisko veřejnosti nezpřístupnil. Jinak tomu bylo v případě Ministerstva vnitra ČR v rámci jeho metodické činnosti. I když se věnovalo otázce zejména z pohledu své působnosti a pravomoci, publikovaná vyjádření dávají návod i v souvislosti s aplikací zákona o ochraně osobních údajů 1).

V praxi neziskových organizací se může relativně často objevit problematika plošných staveb, a to zejména z pohledu daně z nemovitostí a daně z přidané hodnoty. Cílem článku je zrekapitulovat základní aspekty zdanění těchto staveb.