Pracovní neschopnost

Zaměstnanec firmy je odměňován formou ročních prémií, které jsou standardně součástí listopadové mzdy vyplácené v prosinci. Během listopadu však nastoupil na nemocenskou. Můžeme mu roční prémie vyplatit v této listopadové mzdě, i když je v dočasné pracovní neschopnosti a prémie se vztahují na celé roční období? A jaký to případně má dopad na výplatu nemocenské dávky? Případně existují ještě nějaké další aspekty, které je potřeba zohlednit?

Zaměstnankyně je zaměstnaná od 1. 4. 2025 na HPP v úvazku 25 hodin týdně (5 hodin denně). Tento úvazek byl pouze do 30. 4. 2025 a od 1. 5. 2025 se úvazek změnil na 18 hodin týdně. Nárok na dovolenou je 25 dní (5 týdnů). Zaměstnankyně je od 19. 5. 2025 do 2. 11. 2025 v pracovní neschopnosti s tím, že k  3. 11. 2025 byl pracovní poměr ukončen dohodou. Jaký nárok na dovolenou zaměstnankyni vzniká? 

Zaměstnankyně byla od 29. 10. 2024 do 12. 5. 2025 v pracovní neschopnosti a 13. 5. 2025 nastoupila na mateřskou dovolenou. Po skončení MD 23. 11. 2025 zažádá o čerpání řádné dovolené od 24. 11. 2025 a nastoupí na rodičovskou dovolenou. Má plný pracovní úvazek 40hod./týden a nárok na dovolenou 160 hod. za rok. Z roku 2024 má ještě 32 hod. zůstatkové dovolené. Je správný výsledek po řetězovém výpočtu 186 hodin dovolené nebo 192 hodin? 

Jaký bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou v roce 2025. Máme 37,5 hod. týdně a 5 týdnů dovolené. Zaměstnanec byl ale v roce 2025 nemocen od 21. 4. 2025 do 31. 10. 2025, od 1. 1. 2025 do 20. 4. 2025 pracoval a předpoklad je, že bude i od 1. 11. 2025 do 31. 12. 2025.

Zaměstnanec byl dopoledne u lékaře na plánované prohlídce (s nohou). Následně přišel do práce s potvrzenou propustkou, ale připraven pracovat. Zaměstnavatel s tímto zaměstnancem rozvázal pracovní poměr poté, co přišel od lékaře a zrušení podepsali jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec na místě. Druhý den přišla do datové schránky neschopenka vystavená zpětně ke dni zrušení pracovního poměru. Vztahuje se na tuto situaci § 66 zákoníku práce, nebo můžeme vycházet z toho, že pracovní poměr byl zrušen podpisem zrušení oběma stranami?

Zaměstnanec byl rok v nemocenské, nyní se vrátil a závodní lékař vystavil posudek, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Protože nemáme pro zaměstnance jinou práci, na kterou bychom ho mohli převést, chceme mu dát výpověď dle § 52e zákoníku práce. Nemocenská nebyla v souvislosti s nemoci povolání či pracovním úrazem. 1. Pokud pro něj nemám jinou práci a výpovědní doba činí 2 měsíce. Bude tedy doma a bude pobírat náhradu ve výši průměrného výdělku po dobu výpovědní doby? 2. Přepokládám, že na odstupné v tomto případě nemá nárok. 3. Pokud by chtěl zaměstnanec ukončit pracovním poměr okamžitě, má nárok na vyplacení náhrady ve výši 2násobku, jako je výpovědní doba nebo ne? 4. Lze se zaměstnancem v tomto případě ukončit i dohodou dle § 49 zákoníku práce? Není to protiprávní?

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 11. 2023. Dne 5. 11. 2023 byl uznán práce neschopným a nastoupil na nemocenskou. Vyčerpal maximální délku nemocenské 380 dnů a tato mu byla opakovaně prodloužena o dalších 350 dnů. Výplata nemocenských dávek mu končí 5. 11. 2025. Pracovní poměr se zaměstnancem byl ukončen k 31. 12. 2024. Kdy je pro zaměstnance nejvhodnější ukončit pracovní neschopnost a přihlásit se na Úřad práce (ihned po 5. 11., kdykoliv do konce roku 2025, až 2. 1. 2026) s ohledem na to, aby mu byla podpora v nezaměstnanosti vypočítána z pravděpodobného výdělku, který je uveden na zápočtovém listě a ne z průměrné mzdy v národním hospodářství?

Zaměstnanec ve zkušební době se rozhodl skončit, a proto aniž by cokoliv řekl zaměstnavateli, odešel z práce. Nadřízenému následně napsal sms zprávu, že „to nedává“ a že se vzdaluje a náležitosti si vyřídí s personalistou, klíče vrátí. Nadřízený pak od kolegů zaměstnance zjistil, že ten před nimi prohlásil, že na to kašle, nenechá ze sebe dělat hlupáka a jde marodit. Vím, že pracovní poměr nelze ukončit sms zprávou, ale zároveň se zaměstnavatel nechce smířit s tím, že bude tomuto zaměstnanci platit náhradu mzdy po dobu 14 dní, protože se podle něj jedná o zneužití pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel má v úmyslu písemně potvrdit zaměstnanci, že na základě jeho sms zprávy potvrzuje skončení PP v daný den. Jeho pracovní neschopnost, která vznikla ve stejný den, pak spadá pod ČSSZ, přičemž ji zaměstnavatel chce informovat o okolnostech vzniku této PN. Obstál by tento postup zaměstnavatele při případném soudním sporu o ukončení pracovního poměru, existuje k této situaci již nějaký judikát? Případně jaký postup zaměstnavatele by byl správný? Dodatečně zaslané doplnění: Pokud není možné uznat za platné zrušení PP jak má zaměstnavatel v úmyslu, je možná varianta, že zaměstnavatel zašle zaměstnanci písemně zrušení pracovního poměru po 14 dnech PN a bude ho i ČSSZ informovat o tom, že mu za dobu prvních 14 dní PN nebude poskytnuta náhrada mzdy, protože zaměstnanec prokazatelně tímto způsobem pouze řešil situaci kdy nechtěl už chodit do práce, ale zároveň nechtěl zůstat bez příjmů?

Od 5/2025 máme zaměstnankyni, která je v insolvenci. Od 17. 10. 2025 je na nemocenské a nemoc trvá. Jak budeme postupovat při výpočtu srážky? Je to tak, že k čisté mzdě připočteme náhrady za nemocenskou (prvních 14 dní), a z této částky vypočítáme srážku a nemocenské dávky ze sociálky nijak neřešíme? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny ( případně celou směnu), následně odejde k lékaři a lékař mu vystaví pracovní neschopnost na celý den? V případě neschopnosti kratší než 14 dnů pro nás není problém dobu vzniku neschopnosti upravit v programu, jak ale postupovat v případě delší pracovní neschopnosti, když (předpokládám) OSSZ rovněž eviduje pracovní neschopnost na celý den? Situaci jsme řešili v souvislosti s nepracovním úrazem: zaměstnanec odpracoval celou směnu, večer si způsobil úraz a odešel na pohotovost, kde mu byla vystavena neschopnost na celý den. Jsme externí mzdová účtárna, situaci jsme tedy řešili až při zpracování mezd. 

V jednatelské smlouvě je ujednán počet dní dovolené a zdravotní dovolené, odměna z jednatelské smlouvy se nekrátí. V případě nemoci zde je tento odstavec: „Pokud jednatelka nebude schopna vykonávat svoji funkci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže, je povinna oznámit tuto skutečnost bezodkladně ostatním jednatelům společnosti a dále postupovat podle platných právních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Jednatelka má nárok na nekrácenou Odměnu bez ohledu na to, zda se v případě pracovní neschopnosti osobně podílela na činnosti společnosti či nikoli, nejvýše za 10 dnů pracovní neschopnosti za kalendářní rok. V případě déletrvající pracovní neschopnosti se postupuje přiměřeně dle pravidel, jako v případě neschopnosti vykonávat práci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže u zaměstnastnanců společnosti.“ Má nárok na náhradu mzdy v případě neschopnosti v délce 1–14 dní od zaměstnavatele a poté od 15. dne od OSSZ? Jak byste postupovali? můžete mi to případně ukázat na příkladu?

Když je zaměstnanec na neschopence, může se nechat zaměstnat v jiné firmě na DPP anebo si otevřít živnost a podnikat na vedlejší činnost? Je to vůbec možné? 

Máme ve firmě 2 zaměstnance na zkrácený úvazek 10 hodin týdně. 1) Zaměstnanec chodí do práce pouze v pondělí a v úterý po 5 hodinách (celkem týdně 10 hodin). Takto se to pořád opakuje. Máme zde nastaven úvazek 2 dny, 5 hod. denně. 2) Zaměstananec chodí do práce různě, ale vždy za týden odpracuje 10 hodin – např. v pondělí 2 hod., ve středu 3 hod., ve čtvrtek 5 hod. (celkem týdně 10 hod.), další týden je to zase jinak, ale vždy dodrží 10 hodin týdně. Máme zde nastaven úvazek 5 dní, 2 hod denně. Kdyby oba zaměstnanci onemocněli a nemoc trvala 5 dní (od pondělí do pátku). Jak bychom měli správně proplatili náhradu za nemoc? Za které dny? Bude se to u nich lišit?

Naše zaměstnankyně má úvazek 32 hodin týdně. Do práce chodí od pondělí do čtvrtka 8 hod. denně × 4 dny, tj. 32 hodin. Jedná se o rovnoměrný pracovní poměr. V PC máme nastaven sjednaný týdenní úvazek 32 hod. (8 hodin denně, 4 dny v týdnu). Jestliže bude nemocná od úterý do pátku, tak zaměstnavatel proplatí náhradu za úterý až čtvrtek, tzn. 24 hodin? Kolik je potom vyloučených dob do evidenčního listu 3 nebo 4 dny? Nebo se počítá 6,4 hodiny na den × 4 dny (nemoc od úterý do pátku) a proplatí se náhrada za 25,6 hodin a budou celkem 4 vyloučené doby?

Zaměstnankyně byla na dočasné pracovní neschopnosti od 13.9.2023 do 12.9.2025. K 12.9.2025 ukončuje pracovní poměr dohodou. Z r.2023 jí zůstalo 45 hodin nevyčerpané dovolené. Poslední průměr pro náhradu dovolené z r.2023 byl 105 Kč/hod. Jaký průměr se má použít k 12.9.2025 při proplacení nevyčerpané dovolené? Je nutné použít minimální hodinovou mzdu pro r.2025 ?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Zaměstnanec měl na čtvrtek nahlášeno neplacené volno. V pondělí onemocněl a nemocný byl až do pátku. Jak teď postupovat s jeho mzdou? V pondělí, úterý, středa pátek bude mít nemoc a ve čtvrtek neplacené volno? 

Zaměstnanec pracující ve firmě od roku 2016, v roce 2025 byl na operaci a pak dlouhé rehabilitaci. 31.3. do 31. 8. 2025. Dovolenou za rok 2024 má vybranou. Firma má také navyšenou dovolenou na 25 dnů za rok . Má zaměstnanec nárok za rok 2025 dovolenou 25 dnů, když bude pracovat až do 31. 12. 2025 (dovolená se počítá za hodinách).