Přemístění zboží

Chtěli bychom se zeptat na správný postup z hlediska daně z přidané hodnoty. Zemědělec, plátce DPH, v tuzemsku sklidí úrodu (obilí, řepku) a sklizeň odveze na uskladnění do skladu, který se nachází v jiném členském státě (v Německu). Tento sklad má zemědělec v pronájmu od třetí osoby. Z tohoto skladu pak sklizeň prodává svým odběratelům, taktéž z Německa, přičemž nastávají níže uvedené situace: 1) Na část sklizně má již zemědělec nasmlouvané dodávky se svými stálými německými obchodními partnery. V takovémto případě existují písemné smlouvy o dodání příslušného množství sklizně již v okamžiku, kdy je tato část sklizně převezena z ČR do skladu v Německu. Tito dlouhodobí obchodní partneři jsou zavázáni předmětnou část sklizně odebrat. Není však vždy zřejmá prodejní cena, neboť zemědělec čeká na dobu, kdy bude pro něj cena nejpříznivější. Právo nakládat se sklizní přechází na obchodního partnera až v momentě prodeje, do doby prodeje je předmětná sklizeň ve vlastnictví našeho zemědělce. 2) Další část sklizně je ve skladu v Německu uskladněna bez toho, aniž by zemědělec v momentě jejího uskladnění znal konkrétní odběratele, kterým bude prodaná. K dodání také dochází v době, kdy jsou pro zemědělce nejpříznivější ceny, za které může prodat. Většinou se zbytek sklizně prodá do 12 měsíců od uskladnění sklizně do skladu, někdy se může prodej části sklizně uskutečnit však až po 12 měsících. Dopravu ze skladu k odběratelům objednává náš zemědělec. Chtěli bychom se zeptat, jak má zemědělec správně postupovat z hlediska daně z přidané hodnoty. Mohl by použít zjednodušený režim skladu, tzv. prodej přes konsignační sklad (alespoň v prvním případě), za jakých podmínek a jaké by byly jeho povinnosti? Musí se registrovat k DPH v Německu (z titulu druhého případu), a jaký by byl následující postup? V případě, že by se musel registrovat k DPH v Německu, mohl by i přesto například z části využít zjednodušený režim skladu? Kdo by měl nést v jednotlivých případech náklady na přepravu?

Dobrý den, jsme plátci dph. Nakoupili jsme si zboží od dodavatele z Anglie, zboží bylo procleno ve Francii, následně bylo převezeno do Německa na výstavu a odtud bylo dovezeno do ČR. Zboží bylo vykázáno v intrastatu, pohyb z Francie do ČR. Dopravu z Anglie do Německa zajišťoval náš dodavatel z Anglie. Z Německa do ČR jsme si dopravu již zajišťovali sami. Jak máme tento pohyb zboží vykázat v přiznání k DPH, jako dovoz nebo intrakomunitární plnění. Dodací podmínka DAP, zboží bylo procleno francozskou firmou, která se nám o proclení postarala, na JSD je francouzské DIČ. Místo určení je Frankfurt. Dopravu z Německa do ČR jsme si kompletně zajistili sami. Zboží bylo ve Frankfurtu na výstavě, jakmile jsme si ho tam přebrali, tak na nás přešlo vlastnické právo. V podstatě se jednalo jen o přeložení, riziko přepravy z Francie do Německa nesl dodavatel, riziko přepravy z Německa do ČR jsme nesli my.

Společnost se sídlem v Německu, kde je registrovaná k německé DPH, je v ČR registrována jako osoba identifikovaná k dani. Tato společnost přesune svůj obchodní majetek z Německa do ČR, kde jej bude po nějakou dobu skladovat a následně jej prodá zákazníkovi české společnosti (s dodáním v ČR, podmínka EXW), která je plátcem české DPH. Uvažujeme správně, když: podle našeho názoru přemístění zboží z Německa je osvobozeno na základě § 65 odst. c zákona o DPH; následně pro dodání české společnosti se uplatní § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH. Vychází nám z toho tedy překvapivě, že německá společnost nemá žádné povinnosti k české DPH. 

Firma CZ bude dodávat zboží do jiného členského státu EU (PL). Zboží je větší celek, který bude částečně nakupován v zemi dodání, z další země EU a vyroben v tuzemsku. Máme v dané zemi registraci k DPH. Nastanou tyto případy. a) Pořízení zboží z Německa do Polska. (CZ má registraci v Polsku). b) Pořízení zboží v zemi Polsku od plátce PL c) Dodání zboží z CZ do PL Jaký bude správný postup a) jelikož máme registraci v PL, nelze využít třístranný obchod. Poskytneme německému dodavateli naše PL DIČ a budeme řešit DPH v Polsku b) opět poskytneme naše PL DIČ a půjde o zdanitelné plnění v PL c) dodání z CZ do PL, zboží bude přepraveno do Polska, půjde o klasické dodání zboží do EU? Popř. jaký je správný postup. 

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Česká právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, odeslal zboží na Slovensko (slovenskému plátci DPH), aby na něm provedl nezbytnou opravu. Po převzetí zboží slovenská společnost zjistila, že zboží je neopravitelné, resp. oprava je nerentabilní. Česká společnost se slovenskou společností domluvila, že zboží se nebude vracet zpět do ČR, ale slovenská společnost zajistí jeho likvidaci na Slovensku (ekonomicky výhodnější varianta, než vrácení zboží zpět do ČR). Jaké je správné řešení z pohledu DPH pro českou společnost, když zboží zůstává na Slovensku a tam se likviduje, tj. není splněná podmínka pro vrácení zboží do ČR, aby se nejednalo o přemístění zboží (§ 4 odst. 6 zákona o DPH). 

Jsme CZ společnost, plátci DPH. Na Slovensku máme organizační složku , která je také plátcem DPH. Od dodavatelů na Slovensku pořizujeme stroje a vybavení, které se bude nyní využívat na stavbě na Slovensku, kterou realizujeme prostřednictvím organizační složky. Kupujícím je společnost CZ, prodávajícím společnost SK. Na kupní smlouvě bude uvedeno buď 1) IČ CZ a DIČ SK organizační složky, předání stroje bude na Slovensku, tam se bude i nyní využívat, na organizační složce se uplatní nárok na odpočet, prodávající uplatní na výstupu DPH nebo 2) IČ i DIČ CZ , stroj by byl převezen do ČR a následně ihned přemístěn na Slovensko, prodávající by tedy uplatnil RCH. Měli bychom nárok na odpočet DPH v ČR, pokud budeme stroj ihned přemísťovat z důvodu jeho použití na Slovensko? Jsou možné obě varianty koupě?

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?

Existuje situace, kdy by ve výše uvedeném případě nešlo o přemístění majetku? A šlo by o: „dočasné použití tohoto zboží po dobu nepřekračující dvacet čtyři měsíce na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné použití bylo možní uplatnit režim dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu". Je hlavním důvodem že jde o přemístění majetku skutečnost, že majetek bude účetně evidován na organizační složce? Pokud by majetek (stroje, vozidla, zařízení staveniště, kancelářský nábytek, počítače...) nebyl evidován v účetnictví složky a převezen jenom na slovenskou stavbu, kterou sice realizujeme prostřednictvím naší organizační složky, ale doba použití na Slovensku by byla do 24 měsíců , a tento majetek by byl jenom interně dočasně pronajat/převeden na stavbu na SK z jiné stavby z ČR. Pak by se vracel po uplynutí lhůty zpátky do ČR. Spadal by tento případ pod výjimku z přemístění a tento přesun obchodního majetku by se nepovažoval za dodání zboží? Nebo platí, že když máme na Slovensku organizační složku, jejímž prostřednictvím realizujeme stavbu, tak vždy jde o přemístění majetku, i kdyby majetek nebyl účetně veden na složce? Jako majetek přesouváme velké množství vybavení, jednorázově i 90 položek různého majetku, a to třeba jenom na dobu trvání stavby např. 5 měsíců a pak vše opět pojede zpátky na stavbu do ČR. Nechceme se vyhnout DPH, ale je to po všech stránkách velké vykazování. Je potřeba vše vykázat na ř. 20 (26?) DPH, SH, Intrastat, kdy nám tímto přesunem roste objem. Dále musíme zaevidovat vše do účetnictví složky, a pak po 5 měsících opět stejný proces při vrácení majetku do ČR. Bylo by řešením interní normou stanovit, že o přemístění majetku se bude jednat až v případě, že bude zřejmé, že majetek bude na Slovensku využíván po dobu delší než 24 měsíců, a majetek se tedy přemístí na složku, zaeviduje se do účetnictví složky, bude vystavena faktura na dodání zboží – do té doby se bude jednat o interní pronájem?

Jsme společnost ČR, plátce DPH. Na Slovensku máme organizační složku (OS) , také plátce DPH. Na OS na Slovensku jsou přemístěny naše stavební stroje i osobní vozidla a to za účelem jejich využití na stavebních zakázkách, které na Slovensku prostřednictvím OS realizujeme. Na OS bude osobním vozidlům přidělena slovenská CCS karta na nákup PHM, spotřeba PHM i opravy budou v nákladech OS po celou dobu přemístění. Pokud jsou stroje a vozidla přemístěny na OS , kdy nedochází ke změně vlastnictví, a budou po ukončení zakázky vráceny do ČR , tak se nebude jednat o dodání zboží. Přemístění strojů a vozidel tedy nebudeme vykazovat v DPH na základě §4 ZDPH . Náklady na odpisy a leasing budeme mít v ČR a na OS budeme účtovat interní pronájem těchto strojů a vozidel. Je potřebné splnit podmínku využití na Slovensku po dobu 24 měsíců, nebo lze je využít na OS i déle? Co je potřebné doložit o jejich přemístění na Slovenskou organizační složku?

Hlavním tématem dnešní části seriálu bude režim skladu. Dále se budeme věnovat přemístění obchodního majetku a zdanění pořízení zboží z jiného členského státu. Režim skladu je sice evidenčně náročnější, ale ušetří registraci a plnění daňových povinností ve státě, kde se nachází sklad, do něhož je zboží v tomto režimu dodáváno.

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  

Pro účely zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je třeba přemístění zboží do jiného členského státu chápat v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) jako transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. V dřívějším znění zákona o DPH nebyla definice pojmu „přemístění zboží“ výslovně uvedena. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, ve znění pozdějších předpisů, do § 4 zákona o DPH , ve kterém jsou vymezeny základní pojmy pro účely DPH, bylo doplněno, co se rozumí přemístěním zboží.

Generální finanční ředitelství zveřejnilo materiál s názvem „Informace k novele zákona o DPH s účinností od 1. září 2020", a to v souvislosti s novelou zákona o DPH č. 343/2020 Sb., která nabyla účinnosti 1. září 2020 s výjimkou ustanovení týkajících se zvláštního režimu pro cestovní službu uvedených v § 89 odst. 3 až 20 zákona o DPH, jež nabývají účinnosti až od 1. ledna 2022.

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V létě 2019 schválila vláda České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “). Tento návrh je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 572 s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Návrh zákona však nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se o několik měsíců posune. Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, se budou do zákona o DPH promítat zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela tedy přinese prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. V období od 1. 1. 2020 do nabytí účinnosti výše uvedené novely tedy bude přicházet v úvahu, za splnění stanovených podmínek v oblastech, které se touto novelou mění, přímý účinek směrnice o DPH , je-li postup podle této směrnice pro daňové subjekty výhodnější než postup vyplývající z aktuálně platného znění zákona o DPH .

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval obchodním modelům v podnikání, které v určitém stupni rozvoje „překročí“ hranici uplatňování tuzemské daně z přidané hodnoty a vtáhne podnikatele do registrace v jiném členském státu.

Český plátce daně z přidané hodnoty (DPH) může mít kromě české registrace k DPH v rámci Evropské unie (EU) dalších 27 registrací pro účely DPH v jiných členských státech EU. Podle podmínek EU totiž není vždy nezbytné si v jiném členském státě EU zakládat pro výkon podnikání samostatnou entitu, ale lze podnikat v jiném členském státě EU jakožto zahraniční společnost. Analogicky tedy na území České republiky (ČR) mohou působit společnosti založené v jiném členském státě EU. Registrace k DPH však může daňovému subjektu vzniknout z různých důvodů (nejen kvůli založení společnosti v daném státě) a v takovém případě je tento daňový subjekt povinen dodržovat pravidla legislativy daného členského státu EU. V případě, že je jeden daňový subjekt registrován k DPH (nebo mu povinnost registrace k DPH právě vzniká) ve více členských státech EU a přemisťuje svůj obchodní majetek mezi určitými členskými státy EU, tak z hlediska DPH provádí přemístění vlastního majetku, což je za splnění zákonných podmínek plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet DPH a v dané zemi určení se obvykle samovyměřuje DPH a případně uplatňuje nárok na odpočet DPH. Přemístění vlastního majetku se tedy vykazuje v příslušných přiznáních DPH. Tento článek se zabývá vybranými pravidly pro přemístění vlastního majetku v rámci EU a obsahuje také praktické příklady.