Půjčka společníkovi s. r. o.

V dalším dílu podcastu SníDANĚ s Šárkou probereme půjčky mezi společníkem a jeho s.r.o. Ty mohou být šikovným způsobem, jak financovat firmu nebo si krátkodobě pomoci s cash flow. Ale pozor - bez správně nastavené smlouvy a úroku se z praktického řešení může stát daňový problém.

Dotaz Mám dotaz týkající se zdanění prodeje obchodního podílu s. r. o. Náš klient, A, s. r. o. koupil v roce 2016 50 % od jednotlivých společníků, FO, podíl v společnosti B, s. r. o., za 825 000, zaúčtováno na 061. V roce 2024 celý svůj podíl prodal a to za 3 750 000. Je správná moje úvaha, že prodejní cena (byť ve 2024 uhrazená částečně) bude podle § 19 osvobozená s tím, že pořizovací cena bude náklad daňově neúčinný? Ještě bych dodala, že ve společnosti A, s. r. o., neprobíhaly žádné náklady týkající se společnosti B., s. r. o.

Dotaz Dotaz se týká provedení opravy na pronajatém majetku. Společník pronajal své s. r. o. (stavební společnost) vlastní sklad pro uskladnění materiálu. Společnost mu hradí měsíčně nájem sjednaný v nájemní smlouvě. Na uvedeném skladu chce s. r. o. provést opravy nad rámec běžného nájemného. Bude proveden dodatek k nájemní smlouvě, kde se nájemce k tomu zaváže a pronajímatel bude s provedením oprav souhlasit. Uvedené opravy pronajímatel hradit nebude a ani se nebudou započítávat s nájemným. Dotaz: - budou náklady za opravy u s. r. o. daňově uznané a měly by být v dodatku k nájemní smlouvě specifikované nebo stačí jen uvést, že budou provedeny opravy? - společníkovi vznikne zdanitelný příjem, který by měl uvést ve svém daňovém přiznání a zdanit sazbou daně 15 %. Kdy by měl uvést ve svém daňovém přiznání – při dokončení opravy nebo při ukončení pronájmu?

Jediný společník a jednatel s. r. o., neplátce DPH, si v průběhu dvou let půjčil od s. r. o. peníze v hodnotě 1,5 mil. Kč. Každý měsíc platí za půjčku společnosti přiměřený úrok. Dotaz je, že nyní by s. r. o. jednatel rád ukončil, zlikvidoval, ale jediné co ve společnosti zůstává je hodnota půjčky, na jejíž splacení jednatel nemá aktuálně žádné prostředky a ani v blízké budoucnosti neočekává, že by byl schopen půjčku splatit. Je nějaké účetní řešení jak s nezaplacenou půjčkou naložit, aby bylo možné činnost firmy ukončit (aktuálně již žádnou nevykazuje) a firmu zlikvidovat?

Společnosti s.r.o. byly poskytnuty půjčky na provoz od společníků (jedná se o akciovou společnost vedoucí účetnictví a také o fyzickou osobu účtující v daňové evidenci). V roce 2021 a v roce 2022 vznikly z půjček úroky, které byly uhrazeny až v roce 2024. Postupujeme správně, když nezaplacené úroky z půjček od akciové společnosti, která vede účetnictví, účtujeme do nákladů již v roce 2021 a 2022 a nezaplacené úroky z půjček od fyzické osoby budeme účtovat do nákladů až v roce zaplacení, tedy v roce 2024?

Jaký kurz použít u splátky zápůjčky v následujícím případě: Jedná se o zápůjčku poskytnutou jediným společníkem do s. r. o., na základě smlouvy o peněžité zápůjčce, která je na dobu neurčitou, splátky nejsou konkrétně určeny, jen je uvedeno, že může být splácena po částech. Dvě malé splátky byly uskutečněny v EUR měně - jedna z eurové pokladny, druhá z eurového účtu s.r.o. Používáme měsíční pevný kurz. Je možné přepočítat tyto splátky tímto kurzem a v takto přepočtené hodnotě odepsat splátku zápůjčky? Je nutné k tomuto přepočtu sepsat nějakou dohodu/dodatek ke smlouvě o zápůjčce? V s. r. o. je jediný společník, nechceme to dělat zbytečně komplikovaně. 

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat? 

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Lze odpustit jednateli poskytnutou půjčku ze s. r. o. za předpokladu dodanění ve mzdě 15 % ? V případě, že ano, je částka limitována? 

Důvodů, proč se společnosti s ručením omezeným („s. r. o.“) nedaří, může být řada, jak uvnitř, tak i vně firmy. Třeba špatný podnikatelský záměr, neschopné vedení, nesolventní nebo podvodní odběratelé, nekvalitní produkt, příliš schopná konkurence, neshody společníků, zpřísnění právní regulace, byrokratické komplikace atd. Pestrá je i paleta možných řešení potíží, ovšem jejich společným jmenovatelem bývá nedostatek peněz, které se zdráhá banka poskytnout, nebo je poskytuje za nevýhodných podmínek. Jindy zase firmy sice nemají naznačené potíže, ale chybí jim finance třeba na realizaci smělých projektů, na nový produkt, modernizaci, vstup na nové trhy. Nejde-li o značné částky, mohou vypomoci společníci firmy. A to asi nejčastěji, v pořadí klesající četnosti, formou bezúročné zápůjčky, úročené zápůjčky, peněžitého příplatku mimo základní kapitál a peněžitého vkladu do kapitálu. Jenže společník a jeho s. r. o. to nejsou dvě kapsy téhož kabátu, ale odlišné právní subjekty a věc má i svá daňová úskalí…

Nejčastějším důvodem rozvodů bývá manželství. Podobně je tomu s odchodem společníků (členů) ze společnosti s ručením omezeným. Kdyby se nesdružilo více osob, nevznikly by mezi nimi konflikty, kdy má každý svou pravdu a plán. Ovšem na rozdíl od manželství může společník opustit s. r. o. třeba jen proto, že už si vydělal dost, stěhuje se do ciziny, odchází do penze, chce klidnější práci ve státní sféře, ze zdravotních důvodů nebo by rád zkusil štěstí v jiné oblasti atd. Odejít z s. r. o. případně může i společník, který je jejím jediným členem. Je ale nutno splnit právní podmínky, změnu řádně zaúčtovat a daňově posoudit případný příjem za opuštění s. r. o.

Jak řešit z účetního hlediska bezúročnou zápůjčku společníka do firmy? Společník a jednatel vkládá svoji vlastní hotovost na účet s. r. o. pokaždé, když zde chybí peníze. Když společnost vyprodukuje své vlastní peníze, část těchto peněz převede zpět na svůj účet. Je nutno na každý převod peněz na účet s. r. o. sepisovat smlouvu o zápůjčce (k doložení, že se opravdu jedná o bezúročnou půjčku)? Musí se dopočítávat fiktivní úrok, případně jak ho proúčtovat? Prosím, neřešte daňové aspekty, jen účetní.

Společnost A půjčila na obvyklý úrok 140 % diskontní sazby společnosti B v r. 2015 a v r. 2016 dvě půjčky, které jí měla společnost B do konce r. 2016 splatit. V r. 2016 splatila pouze úrok a malou část půjčky r. 2015. Nyní však společnost B utlumila svojí činnost, nemá z čeho půjčky splatit (má záporný vlastní kapitál) a společnost A se rozhodla, že půjčky nebude na společnosti B vymáhat. Jaký to bude mít daňový dopad u společnosti A a jak neuhrazenou půjčku proúčtovat? Bude to mít nějaký daňový dopad i u společnosti B? Upozorňuji, že se jedná o dvě společnosti, které mají společného jednoho ze dvou jednatelů.

Po čase se opět vracíme k příjmům ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že definice závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů je širší než pouhé vymezení pracovního poměru v zákoníku práce , přináší praktická aplikace zdaňování sporné otázky, které se netýkají jen vztahu zmiňovaných dvou zákonů, ale v některých případech i jednotlivých daňových zákonů navzájem.