Režim přenesení daňové povinnosti - strana 7

Fyzická osoba, plátce DPH, provádí zprostředkování obchodu se zlatem, stříbrem, zlatými a stříbrnými mincemi a zprostředkování postupného nákupu zlata formou měsíčních úložek, kdy po částečném dospoření na určitou gramáž zlata dostane tento kus zlata a spoří dál na další slitek. Odvádí se z tohoto zprostředkování DPH? Pokud ano, odvádí se u všech těchto produktů, nebo je zlato osvobozeno, nebo je tam přenesená daňová povinnost? Jedná se o investiční zlato a stříbro.

Ano, čtete správně, že Soudní dvůr Evropské unie zamítl nárok na odpočet daně v režimu přenesené daňové povinnosti, protože dodavatel byl vymyšlený. Zajímalo mě, kdy může dojít k výše uvedené situaci, když v režimu přenesené daňové povinnosti nedochází ke zkrácení daně. Český zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v § 92a odst. 7 uvádí, že pokud plátce-dodavatel a plátce-odběratel mají důvodně za to, že poskytnuté plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti (tedy reverse charge), mohou tento režim použít. Může si však odběratel, který má povinnost přiznat daň na výstupu z přijatého zdanitelného plnění, současně uplatnit nárok na odpočet, když úmyslně zatají skutečného dodavatele zdanitelného plnění?

Jako firma s. r. o. podnikající v ČR, plátce DPH v ČR, jsme zaplatili zahraniční firmě poplatky za výhradní zastoupení v 10 městech v ČR. Každé město je poplatek ve výši 10 000 Kč, celkem uhrazeno 100 000 Kč. Mám k těmto poplatkům přistupovat jako k licenčním poplatkům a zařadit je do nehmotného majetku? Faktura je vystavena v režimu reverse charge. Vyměřuji tedy daň stejně, jako kdyby to byla služba?

Společnost, plátce daně, dodává plátci daně rekuperační jednotky včetně zpracování projektu a montáže. Celá zakázka je fakturována několika dílčími fakturami. Je správné všechny faktury vystavovat s přenesenou daňovou povinností, i když dílčí faktura obsahuje např. jen projekt nebo jen materiál, které jsou ale součástí zakázky? Na faktuře je uvedeno, že se jedná o dílčí plnění k zakázce. Pokud společnost fakturuje pouze samostatný materiál nebo projekt, u kterých nejsou součástí zakázky stavební práce, fakturuje s 21% daní. Je tento postup správný?

V následujícím příspěvku bychom se věnovali oblasti režimu přenesení daňové povinnosti a upozornili na některé specifické postupy, které se v praxi mohou týkat neziskových plátců DPH.

Bazar (s. r. o, plátce DPH) vykupuje od občanů zlaté a stříbrné šperky a prodává je společnosti, která šperky hromadně odkupuje. Bude bazar prodávat tyto šperky v přenesené daň. povinnosti podle § 92a zákona o DPH?

Obdrželi jsem fakturu za pomocné jeřábnické práce při kácení stromů. Obdržená faktura je v režimu přenesené daňové povinnosti. Nemá tam být správně DPH ve výši 21 %?

Odvolání je základním a nejdůležitějším opravným prostředkem pro možnost nápravy rozhodnutí správce daně, zejména platebních výměrů. Pro jeho podání však platí striktní pravidla, jejichž nedodržení může způsobit nemožnost rozhodnutí finančního orgánu zvrátit. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat sporům z této oblasti.

Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.

Při objednávce zboží z EU neuvede český odběratel svoje DIČ a dodavatel zboží z EU, který má v ČR registraci k DPH, dodá zboží s českou sazbou DPH. Vzniká v tomto případě nárok na odpočet tuzemskému plátci, nebo je potřeba fakturu opravit na fakturaci bez DPH a postupovat systémem reverse charge?

Obdrželi jsme záloha na dodávku pšenice 30. 11. Dodávky se uskuteční v prosinci. Musím vystavit daňový doklad k přijaté platbě? Dodávka bude v režimu PDP, DPH 0.

Bude při dodání nového kotle teplárně použit režim přenesené daňové povinnosti?

Společnost s r. o., plátce DPH se živnostenským oprávněním „Přípravné a dokončovací stavební práce“, nakoupí materiál na opravu rodinného domu neplátce DPH – např. za 50 000 Kč bez DPH (DPH si nárokuje 21 %). Na faktuře pro odběratele uvádí: Náklady na materiál 50 000 Kč + 15 % DPH a pomocné stavební práce 2 200 Kč + 15 % DPH. Opravu samotnou provádí někdo jiný se živnostenským listem na zednické, popř. tesařské práce. Může s. r. o. takto fakturovat se sazbou 15 %, když má živnostenský list jen na „Přípravné a dokončovací stavební práce“? A když takový postup uplatní u odběratele plátce DPH, ne u rodinného domu, lze dle Klasifikace produkce uplatnit režim přenesení daňové povinnosti dle § 92 ZDPH ?

Akciová společnost (měsíční plátce DPH) vyúčtovala odběrateli (plátce DPH) v listopadu 2020 zálohu na truhlářské práce ve výši 800 000 Kč, zaúčtováno MD 221/D 324, konečné vyúčtování v přenosu DPH. V únoru 2021 byla zakázka dokončena a my jsme vyhotovili dvě konečné faktury. První faktura (mobilní nábytek) byla ve výši 563 820 Kč + 21 % DPH. Druhá faktura v přenosu DPH ve výši 359 835 Kč. Z každé faktury odečtena částečná výše zálohy. Jaký postih z tohoto vyúčtování nás může čekat od finančního úřadu? Jakým způsobem se počítá penále a úroky z prodlení za pozdě odvedenou daň?

Pokud je zboží dodáváno do jiného členského státu EU, neuplatňuje se DPH na výstupu, přičemž je zachován nárok na odpočet DPH z pořízení tohoto zboží na vstupu. Tato skutečnost může svádět k podvodům, kdy zboží není fakticky do zahraničí přepraveno, ač je tak deklarováno. Na druhé straně nemusí nutně vždy k vědomým podvodům docházet, a přesto může mít daňový subjekt problém s prokázáním přepravy do zahraničí, protože jeho obchodní partneři nemusí vždy plnit své povinnosti či se stanou nekontaktními. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Pokud má daňový subjekt dluh na dani, není ho nutno rovnou exekuovat. Správce daně má možnost zřídit zástavní právo na majetku dlužníka. Ani v této oblasti nepanuje vždy shoda o právech a povinnostech zúčastněných. Výběru judikatury na toto téma je věnován následující příspěvek.

Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

V průběhu roku 2020 se problematika náhrady škody posunula více do pozornosti jednotlivých subjektů a případně jejich právních zástupců, a to nejen v souvislosti s kompenzacemi, které mají svůj původ v opatřeních vydaných vládou kvůli šíření onemocnění covid-19. Soudy v poslední době vydaly několik poměrně zajímavých rozhodnutí, kde mimo jiné obiter dictum včleňují právě i úvahy vyvěrající ze současného stavu ekonomického života. Pojďme tedy s mírným časovým odstupem stručně zmínit některé konkrétní závěry ve vybraných oblastech náhradové agendy.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice dotací z pohledu daně z přidané hodnoty. Tato oblast je velmi významná v případě neziskových účetních jednotek, ale v praxi se s ní lze setkat také u účetních jednotek z podnikatelské sféry. Na úvod je vhodné předeslat, že pojem dotace vymezují zejména rozpočtové předpisy, konkrétně zákon č. 218/2000 Sb. , rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a to jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dále tento pojem nalezneme také v zákoně č. 250/2000 Sb. , rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Definice podle tohoto zákona je obdobná, jedná se o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Jedná se tedy zásadně o peněžní prostředky, které jsou poskytnuté na stanovený účel.

V této nelehké době připadá ještě více do úvahy uplatňování daňové ztráty. Kdy ji vykážeme, za jakých podmínek ji uplatníme – to a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku.