Sankce

Společník firmy obdržel dividendy, zaplatil z nich daň a vyplatil si je. Dividendová platba proběhla v eurech a v jeden den překročila částku 270 000 Kč. Podle mých informací je možné z pokladny vyplatit fyzické osobě nebo firmě maximálně 270 000 Kč za den. Můžete mi prosím potvrdit, zda byl postup společníka v tomto případě v souladu s předpisy?

Nájemce se dohodl s pronajímatelem (fyzická osoba - OSVČ, daňová evidence, plátce DPH) na předčasném ukončení nájmu. Pronajímatel souhlasil za podmínky, že bude ze strany nájemce uhrazeno odstupné. Odstupné bude ve výši kauce, která byla uhrazena před začátkem nájmu, tudíž dojde k zápočtu kauce s odstupným. Jak bude na toto odstupné nahlíženo z hlediska DPH a DPFO na straně pronajímatele? Bude se jednat o protiplnění za „poskytnutou službu“ za možnost předčasného ukončení nájmu, a tudíž bude podléhat DPH? A jak to bude u DPFO, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající DPFO?

Čas od času se může stát, že člověk zapomene splnit určitou povinnost. Opomenutí podat kontrolní hlášení však obvykle představuje nepříjemné překvapení v podobě výše dané pokuty. V případě zdravotních důvodů nebo živelních pohrom a jiných situací pak existuje při naplnění podmínek možnost prominutí. V roce 2025 se do pokynů k promíjení částečně navrátilo obecné promíjení jednoho pochybení souvisejícího s kontrolním hlášením, za které se ukládá pokuta související s kontrolním hlášením ve výši 30 nebo 50 tis. Kč. V článku se zaměříme na možnosti promíjení zejména s ohledem na jeden generální pardon pro prominutí sankce.

U naší sesterské společnosti ve třetí zemi, jsme měli i do budoucna objednanou výrobu produktů speciálně upravených pouze pro jednoho z našich tuzemských zákazníků. Zákazník ale v budoucnu odebírat již nebude, což včas oznámil. Následně jsme sesterské společnosti oznámili zrušení výroby. Ke zrušení došlo, ale vyfakturovali nám náklady spojené se zrušením výroby, jelikož se jednalo o speciálně upravené produkty, které nelze využít pro nikoho jiného. Jakým způsobem bude tato faktura zaúčtována? Jakým způsobem bude vykázána v rámci přiznání k DPH?

Společnost s ručením omezeným vlastní byt, který několik let pronajímala. V minulosti jsem pomohla této firmě zpracovat daňové přiznání k DPPO. Firma nevedla účetnictví, jen si vedla příjmy a výdaje v excelu z důvodu, že se jednalo o jednoduchou evidenci, z které se daly daně vypočítat. Správné to dle zákona není, ale stalo se. Nyní jsem zjistila, že firma nezakládala výkazy do ORS. Je možné do VZZ zahrnout jen třídu 5 a třídu 6 s výsledkem ke zdanění a do rozvahy zahrnout účet 211, 221, 249 (krátkodobé půjčky jednatele) a 341?

Sankce spojené s kontrolními hlášeními mohou být plátci DPH uloženy v poměrně vysokých částkách. Sankce jsou přitom ukládány automaticky na základě zákona, jakmile plátce poruší určitou povinnost. Některé pokuty jdou sice prominout, ale je nutné, aby plátce naplnil ospravedlnitelný důvod a dále musí mít i dobrou daňovou morálku v posledních 3 letech. Finanční úřad má však určité mantinely pro ukládání pokut. V případě, že by tato omezení správce daně nedodržel, bude daná pokuta uložena nezákonně a plátce se může domáhat zrušení takové pokuty. Tento článek se v praktických příkladech zabývá ustanoveními pro správce daně ve věci stanovení pokut souvisejících s kontrolním hlášením.

Cílem každé podnikající osoby by mělo být dosažení výnosů, resp. příjmů, a ještě lépe zisku. V obecné rovině jsou získané příjmy předmětem daně, myšleno daně z příjmů, a to jak na straně fyzických, tak právnických osob. Některé příjmy jsou však ze zákona osvobozené od daně z příjmů, což mimo jiné znamená, že je neuvádíte do daňového přiznání a neodvádíte z nich daň. Osvobození od daně je snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládnoucí mocí daňovým subjektům (fyzickým či právnickým osobám) a týká se majetku, příjmu, transakcí a dalších operací. Můžeme tedy při osvobození zajásat a v klidu si oddechnout, že „ty daňové věci“ máme už za sebou? Právě na tuto otázku naleznete odpověď v tomto článku.

Nejvyšší správní  soud v roce 2024 zrušil rozhodnutí o odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na DPPO vydaného v roce 2019 s tím, že společnost své důkazní břemeno zcela unesla. Postupuje v tomto případě správce daně ve věci vyplacení sankčních úroků (§ 254 DŘ) podle znění DŘ platného ke dni vydání nezákonného dodatečného platebního výměu v roce 2019, kdy byla správci daně uložena povinnost úrok nejen předepsat, ale z úřední povinnosti ve stanovené lhůtě i vyplatit, nebo se postupuje podle znění daňového řádu v roce 2024 platného k datu vydání rozsudku NSS a správce daně má povinnost úrok jen předepsat?

Sankce v daňovém řízení jsou například: pokuty za porušení povinností: až 500 000 Kč úrok z prodlení za pozdní odvod splatné částky daně: repo sazba ČNB + 8 % penále: 20 % z doměřené daně pokuty za opožděné za opožděné tvrzení daně: až 300 000 Kč pokuty za nepodání kontrolního hlášení: až 50 000 Kč

Sankce podle zákona o účetnictví jsou například: Nevedení účetnictví: pokuta až 6 % hodnoty aktiv nebo 100 000 Kč Nesestavení účetní závěrky: pokuta až 6 % hodnoty aktiv Neověření účetní závěrky auditorem: pokuta až 3 % hodnoty aktiv Neuschování účetních záznamů: pokuta až 3 % hodnoty aktiv nebo 50 000 Kč Nepředání záznamů pro účetnictví státu: pokuta 5 000 Kč

Drtivou většinu svých pohledávek jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny vyměřovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat. Z hlediska pracnosti či efektivity však zákonodárce stanovil určité podmínky, za kterých se nemusejí zdravotní pojišťovny evidovanými pohledávkami zabývat, v dané záležitosti mohou mít i zdravotní pojišťovny stanoveny interní postupy. Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění. V této souvislosti je zapotřebí doplnit, že významnou složkou příjmové stránky jsou také platby pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí (například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, studenti, uchazeči o zaměstnání a další). Jsou-li příjmy a výdaje alespoň v rovnováze (to znamená, že oprávněné finanční nároky poskytovatelů zdravotních služeb nepřevyšují zdrojové možnosti zdravotních pojišťoven), pak je zajištěno řádné fungování celého systému, kdy svým způsobem finální položkou těchto finančních toků jsou úhrady poskytovatelům za poskytnuté a zdravotním pojišťovnám vykázané hrazené služby. Podívejme se v kontextu výše uvedeného na pohledávky, které zdravotní pojišťovny nevymáhají.

Za účetní chyby hrozí firmám řada sankcí – pokut, jejichž výše se odvíjí od závažnosti prohřešku, přičemž se zpravidla trestá špatný účetní postup nebo neplnění povinností, a nikoli a priori chybně nízký účetní zisk. Nejčastější daňové sankce jsou pokuty za porušení mnoha nepeněžních povinností, penále za doměrky, které si „odpracoval“ berní úřad, a úrok z prodlení ukládaný v souladu se svým pojmenováním za pozdní platby. Účetní ani daňové sankce nejsou pro takto potrestaného poplatníka daňově uznatelnými výdaji (náklady).

Je možné, aby ekonomickému subjektu (dodavatel, distributor zboží) byly vyměřeny určité sankce od finančního úřadu, pokud by jeho odběratel neuhradil daň z přidané hodnoty? Jaké kroky podniknout, aby se ekonomický subjekt případným sankcím vyhnul? 

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

Sankce udělované účetní jednotce a sankce uplatňované účetní jednotkou mají podle svého charakteru různé daňové dopady. Je proto velice důležité jejich správné zaúčtování. Při udělení sankce je nutno vždy pečlivě posoudit její právní důvod a dále znát subjekt, který sankci uložil. Na správné rozlišení sankcí je třeba myslet již při sestavování účtového rozvrhu. Tuto povinnost zakládá Český účetní standard číslo 019 v bodě 3.1.2., podle kterého platí, že analytické účty v účtové třídě 5 je třeba stanovit též s ohledem na požadavky zákona o daních z příjmů .

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Dodavatel nás zažaloval o úhradu jím provedených stavebních prací. Na tyto práce byl vyhotovený soupis provedených prací, se kterým souhlasíme, ale nemáme ho od dodavatele podepsaný a dodavatel nevystavil i přes naše urgence na tyto práce daňový doklad. Současně my vůči dodavateli uplatňujeme náhradu nákladů na parkování a smluvní pokutu. Na nevyfakturované práce máme zaúčtovanou dohadnou položku. Máme zaúčtovat také výnos z titulu náhrady nákladů a smluvní pokuty, i když je sporný? 

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.