Sleva na manželku

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Poplatník chce za rok 2023 uplatnit slevu na manželku. Manželce řádně v roce 2023 skončila pojistka a došlo k vyplacení naspořených peněz cca ve výši 70.000,- Kč. Myslím, že se jednalo o pojištění úrazové, životní s možností i spoření na penzi. Proto došlo i k výplatě peněz. Myslím si, že je ale asi jedno o jaké pojištění se jednalo, zda porušila či neporušila podmínky pojištění. Manželka si nikdy neuplatňovala toto pojištění v daních jako nezdanitelnou částku. Pouze mi jde o to, zda se tento příjem zahrnuje do jejího vlastního příjmu, který nesmí přesáhnout 68.000 Kč. Je zde rozdíl, jestli se jedná o životní pojištění, úrazové pojištění nebo penzijní připojištění a zda je toto ukončeno řádně nebo ne? Patří tento příjem do započitatelných příjmů manželky?

Manželé uzavřeli společně smlouvu o půjčení peněz- mimobankovní. Dostali úroky ve výši 63000.- Kč Manželka nepracuje, stará se o svoji nemohoucí mamimku a je vedena na ÚP. 1. Je možné ty úroky přiznat pouze manželce a ona dát manželovi k přiznání prohlášení, že neměla příjmy vyšší než 68 000 Kč, aby si ještě za rok 2023 mohl na manželku uplatnit slevu na dani? 2. Pokud by ty příjmy, úroky, byly tedy manželčiny, musí, nebo nemusí podávat daňové přiznání?

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.

V rámci novely zákona o daních z příjmů , která je součástí zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jsou obsaženy i změny, omezující uplatnění slevy na dani na manžela. V článku si uvedeme podmínky pro uplatnění této slevy na dani v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 a následně si uvedeme změny účinné od 1. 1. 2024, ke kterým při uplatnění slevy na manžela dochází.

Změna zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), obsažená v části desáté zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“), přinesla s účinností od 1. 1. 2024 i několik změn v ustanoveních upravujících slevy na daních z příjmů.

Zaměstnankyně je zaměstnána na DPP, podepsala prohlášení k dani a je na mateřské dovolené. Bude si moct její manžel uplatnit slevu na manželku (příjem bude do 68 000 Kč) a bude ona muset podávat daňové přiznání?

Poskytování daňové úlevy na manželku představuje významnou složku celkové platby daní fyzických osob, a je proto důležité znát všechna pravidla pro poskytování této podpory.

Manžel si chce uplatnit slevu na manželku. Manželka ošetřuje rodiče. Započítává se dlouhodobé ošetřovné, které po dobu 3 měsíců pobírala manželka, do vlastních příjmů manželky? 

Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 

Chtěla bych se zeptat na novou slevu na pojistném ve výši 5%. Konkrétně by mě zajímala kategorie, kde zaměstnanec pečuje o dítě do 10 let. Znamená to, že se jedná o děti, které ještě nedovršili věku 10 let, takže devítileté a méně? Co je míněno pod pojmem pečuje o dítě? Např., že žije s rodiči ve společné domácnosti? Může tuto slevu mít manžel i manželka, když oba mají zkrácený úvazek - lze tedy uplatnit u obou zaměstnavatelů?

Zaměstnanec je z Ukrajiny, má tu dočasné vízum (strpění), od 15. března pobývá v ČR s celou rodinou, středisko životních zájmů má v ČR, byt na Ukrajině mu Rusové zničili. Domnívám se, že má nárok na 9/12 slevy na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b ZDP (od dubna). Bude se pro uplatnění slevy na manželku do příjmů manželky počítat i humanitární dávka poskytnutá § 6 zákona č. 66/2022 Sb., zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace? Pokud ano, jen humanitární dávka na ni nebo i na děti? Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c ZDP bude také uplatňovat za 9 měsíců (od dubna)?

Může manželka zaměstnaná na zkrácený úvazek uplatnit daňové zvýhodnění na svého manžela - studenta VŠ (25 let, prezenční studium)? Žijí spolu u rodičů manželky, ale trvalé bydliště dle OP má stále u svých rodičů, kteří ho finančně podporují, a on si zároveň přivydělává na dohodu o provedení práce. Hrála by v tomto případě roli výše jeho výdělku na DPP, tj. pokud by v některém měsíci překročila 10.000,- Kč? A pokud by manželka uplatnila toto daňové zvýhodnění, může on vůči dani ze svých příjmů z DPP uplatnit slevu na poplatníka a na studenta? 

V článku se blíže zabýváme uplatněním slevy na dani na manželku v roce 2022, především pak z pohledu nepřekročení limitující hranice příjmů manželky ve zdaňovacím období jako podmínky pro uplatnění této slevy manželem.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé zajímavé judikáty z poslední doby, a to zejména judikáty Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“), ale upozorníme i na judikaturu Soudního dvora EU.

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.

Žena je na rodičovské dovolené a mimo to má i příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP asi ve výši 36 000 Kč za rok. Manžel si na ni uplatňuje slevu na dani (sleva na manželku, která nemá vyšší příjmy než 68 000 Kč). Může si i žena na RD uplatnit základní slevu na poplatníka (v roce 2021 to bylo 27 840 Kč) i na ten pronájem podle § 9 ZDP, takže by v podstatě žádnou daň neplatila? Bylo tomu tak i v roce 2020? V případě, že ano, může si udělat nějakou opravu daňového přiznání?

V příspěvku zaměříme pozornost na daňové řešení související se společným jměním manželů. Uvedeme si postup podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou se budeme zabývat, je uplatnění daňových výdajů, pokud majetek ve společném jmění využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. Následně si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku u manželů.

OSVČ měla v roce 2021 příjmy ve výši 822 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Může si OSVČ uplatnit slevu na své dvě děti a slevu na manželku? Manželka měla pouze příjmy z mateřské ve výši celkem v roce 2021 48 000 Kč a dále pouze rodičovský příspěvek. Jsou pro rok 2021 stanovena nějaké omezení co se týče využití slev na děti a manželku u „paušálistů“?

Mladí manželé, manžel podnikatel, manželka na MD, manžel uplatňuje manželku jako vyživovanou osobu. V rodině došlo k tragické události, kdy při nehodě zemřel bratr manželky. Manželka je uvedena v plnění smlouvy jako osoba obmyšlená, je tedy příjemce pojistného plnění. Je příjem manželky započitatelný do příjmů neosvobozených a překročením limitu tedy nebude splněn podmínka vyživované osoby?