Srážková daň - strana 5

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 10 000 Kč měsíčně a současně s touto s. r. o. má uzavřenu dohodu o provedení práce (na jiný druh práce než má ve smlouvě o výkonu funkce) také s měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani u smlouvy o výkonu funkce jednatele a ani u sohody o provedení práce nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a dohody o provedení práce - zálohovou nebo srážkovou daní?

Firma zaměstnává slovenského poplatníka, který je daňovým rezidentem SK. V ČR mu byla sražena srážková daň dle § 36 ZDP. Slovák zde nemusí přiznání podávat, pokud nemá další jiné příjmy, že ano? Pokud by v ČR přiznání podal - může v ČR zpětně podepsat prohlášení a v přiznání dostat daň zpět? Pokud by daň nešla vrátit - může si nechat vystavit potvrzení o zaplacené dani, které přiloží ke slovenskému přiznání, kde bude danit veškeré příjmy? Kde o potvrzení žádat - resp. je nějaký specializovaný FÚ? Nebo příjmy z ČR nemusí na Slovensku přikládat? 

Prosím o zodpovězení dotazu, zda platí pro přiznání za rok 2021 následující: příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů , ze kterých je poplatníkovi strhávána srážková daň a obdrží od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou“, nemusí uvádět do daňového přiznání (pokud jej musí podat). Popřípadě, pokud je to jediný příjem, nemusí daňové přiznání vůbec podávat. V případě, že chce tento příjem zahrnout do daňového přiznání, pak musí do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů , ze kterých je mu strhávána srážková daň. (Nelze zahrnout nebo nezahrnout jen část). Bude to samé platit i pro rok 2022?

Podle zákona o daních z příjmů je základem daně podle § 36 odst. 2 písm. e) z vrácení emisního ážio, příplatku mimo základní kapitál. Půjčky byly poskytnuty od roku 2010 do roku 2013 a jsou účtovány na účtu 413-Příplatky mimo základní kapitál. Je možné vrátit tyto půjčky bez zdanění? Vlastník částečně vložil a částečně koupil podíl.

Po smrti společníka s. r. o. se uvolnil jeho 50 % podíl ve společnosti, který se stal součásti dědického řízení. Tento podíl ještě před ukončením dědického řízení byl oceněn, dle hodnoty celé společnosti a byl na základě smlouvy s názvem Dohoda o ceně prodán jiné fyzické osobě. Z toho prodaného podílu byla vyčíslena 15 % srážková daň. Kdo má povinnost zaplatit srážkovou daň z prodaného uvolněného podílu na Finanční úřad? Kdo a komu má uhradit cenu podílu vyčíslenou v Dohodě o ceně, sníženou o uhrazenou srážkovou daň? Je správně, že Dohodu o ceně uzavřela společnost s. r. o., jejíž podíl se prodává s kupující fyzickou osobou? Neměli by tento podíl správně prodávat dědicové podílu?

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Platí pro přiznání za rok 2021 stále to, že příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je poplatníkovi strhávána srážková daň a obdrží od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou“ nemusí tyto příjmy uvádět do daňového přiznání (pokud jej musí podat), popřípadě pokud je to jediný příjem nemusí daňové přiznání vůbec podávat. V případě, že chce tento příjem zahrnout do daňového přiznání, pak musí do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je mu strhávána srážková daň. (Nelze zahrnout nebo nezahrnout jen část). Bude to samé platit i pro rok 2022?

Dva společníci v roce 2003 na základě rozhodnutí valné hromady vytvořili kapitálový fond. Příspěvek byl vytvořen formou převodu závazků společníků na účet 413. V současné době je již jen jeden společník ve společnosti, druhý svůj podíl prodal již v minulosti. Nyní by současný společník chtěl vyplatit příspěvek do kapitálové fondu druhého odchozího společníka a to formou zápočtu. Odkupuje nemovitost společnost do osobního vlastnictví (na základě odhadu, aby byl zachována jistota ceny obvyklé). Společnost nevykazuje žádné neuhrazené ztráty. Je tento postup možný, a pokud ano, kdy bude nutné odvést 15% srážkovou daň? Je správný předpoklad, že to bude do konce následujícího měsíce od podepsané kupní smlouvy?

Náš orchestr vystoupí na zahraničních festivalech ve Švýcarsku a v Japonsku. Ve smlouvě s pořadatelem je uvedeno: pořadatel uhradí ubytování vč. snídaně, dopravu nástrojů a našemu orchestru uhradí honorář v úrovni ceny netto. V netto výši také fakturujeme podle smluvních podmínek zahraničnímu pořadateli. Dle našeho názoru je ale pro správné stanovení základu daně pro účely daně z příjmu, ale možná i pro účely správného stanovení základu daně pro účely DPH, částka v úrovni ceny netto neúplná. Vycházíme z toho, že v případě, kdy s naším orchestrem vystoupí zahraniční umělec v ČR vypočítáváme srážkovou daň a DPH, které následně odvádíme. Jak máme v tomto případě postupovat? Požádat zahraničního pořadatele o potvrzení o odvedení srážkové daně, kde bude vyčíslen základ pro její výpočet? Opět vycházíme z české legistalivy. Nebo faktura za honorář bude jen ve výši netto a do účetnictví jako tržba vstoupí také jen hodnota v netto? Jak tedy správně zaúčtovat smluvený honorář a jak vypořádat všechny daňové povinnosti v ČR?

Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, má v obchodním majetku nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí jako bytový dům), zakoupenou v roce 1991, která není ještě odepsána. Společnost s r. o. má v nemovitosti sídlo a zároveň v nemovitosti pronajímá byty – osvobozené nájemné. Společníci chtějí nemovitost v roce 2021 prodat. Jak bude prodej nemovitosti zdaněn (DPH z prodeje, DPPO 19 % a srážková daň 15 % z výplaty podílu na zisku společníků)? Jak prodej nemovitosti a zdanění správně předepsat v účetnictví?

Pokud si matka s. r. o. bere od dcery s. r. o. (matka je 100% společník) nerozdělený zisk minulých let, je tato transakce osvobozená od srážkové daně?

Společnost A, s. r. o., vlastní 100% podíl u společnosti B s. r. o. (matka, dcera), Společnost B, s. r. o., vykazuje zisk minulých let a chce převézt část nerozděleného zisku na společnost A, s. r. o. Samozřejmě o tom rozhodne valná hromada. Bude společnost B, s. r. o., příjem zdaňovat srážkovou daní a bude se jednat o srážkovou daň právnických osob? Pro společnost A, s. r. o., bude tento příjem osvobozený od daně? Jak tyto účetní operace zaúčtovat u obou společností?

Platila jsem jako fyzická osoba 19 let životní pojištění, které bylo vázáno na hypotéku. Při dožití mělo pojistné plnění přejít v plné výši na úhradu hypotéky. Dne 2. 2. 2021 přišlo vyúčtování, a to takto: – pojistné plnění 500 000 Kč – připsané podíly na zisku: 900 Kč – srážková daň podle zákona o dani z příjmu : 6 450 Kč – celkem k výplatě: 494 450 Kč Je tento postup správný? A když ano, mohu si tuto srážkovou daň uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021? Příjem v § 10, k tomu do výdajů zaplacené pojistné za 19 let a srážkovou daň do zaplacených záloh, nebo nemám vůbec žádnou šanci tuto srážkovou daň dostat zpět? Nezdá se mi to správné, když jsem platila pojistné ze zdaněných peněz, proč mám zase někomu platit srážkovou daň?

Naše firma nakupuje autorská práva ze zahraničí. Z úhrady provádíme srážku daně z příjmů dle zvláštní sazby (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění), a na základě Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí odvedeme uvedenou daň na finanční úřad. Velmi často bývá majitelem autorských práv zahraniční fyzická osoba, kterou zastupuje agentura – právnická osoba. Tato agentura také vystavuje fakturu na autorská práva klienta, kterého zastupuje. My hradíme tuto fakturu. V Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí uvádíme v těchto případech v kolonce Příjemce: právnickou osobu a daň platíme na účet s předčíslím 7712 – Daň z příjmů právnických osob vybíraných srážkou dle zvláštní sazby. Je tento postup správný? Nebo máme uvádět jako Příjemce: fyzickou osobu a daň platit s předčíslím 7720?

Česká společnost vystavila 10. 1. 2021 s DUZP 31. 12. 2020 fakturu za licenční poplatky za období 12/2020 polské společnosti. Polská společnost uhradila fakturu v 1/2021 poníženou o srážkovou daň z licenčních poplatků a tuto srážkovou daň polskému finančnímu úřadu v 1/2021 odvedla. Ve kterém období česká společnost může tuto srážkovou daň započítat ve svém daňovém přiznání? V přiznání za rok 2020 nebo až za rok 2021? Doplňující otázka: Jak bychom měli postupovat, pokud nám polský partner nepošle včas potvrzení o stražení daně od polského FÚ? Bylo by možné místo zápočtu sražené daně na daň z příjmů za rok 2020, uplatnit sraženou daň jako přímý daňový náklad roku 2021 (účtovat o ní na účtu 538)?

Společnost s. r. o. za rok 2020 vygenerovala zisk. Zatím nemá společnost ještě hotovou a schválenou účetní závěrku za rok 2020, ale společník chce již nyní čerpat částečně zisk před schválením účetní závěrky (ve společnosti je nerozdělený zisk z minulých let, který by toto čerpání pokryl) a po schválení účetní závěrky ještě zbytek. Je to možné? Za jakých podmínek? Kdy by byl odvod srážkové daně?

Zákon o daních z příjmů podmiňuje na základě unijních směrnic osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků od srážkové daně mj. tím, že společnost podléhá v jiném členském státě EU dani obdobné dani z příjmů, která je uvedena v unijních předpisech. V tomto příspěvku je tato podmínka podrobena analýze ve světle aktuálních soudních rozhodnutí za účelem ověření, zda pro naplnění podmínky postačí, že je společnost neosvobozeným poplatníkem daně nebo zda je třeba, aby související daň skutečně platila.

Zemědělská společnost platí pachtovné ze zemědělských pozemků občanovi JAR v částce 3 000 Kč a občanovi Austrálie 20 000 Kč. Tito v ČR pobývají cca 14 dní ročně nebo vůbec a jiné příjmy v ČR pravděpodobně nemají. V podstatě to nemáme jak ověřit (smlouvy s námi uzavřeli v zastoupení). Musíme oběma při výplatě pachtu daň zajištovat (případně uplatnit daň srážkou) a odvádět FÚ?

Společníkem irské společnosti je česká fyzická osoba, která od dubna 2021 bude pro tuto společnost pracovat výhradně z České republiky na základě smlouvy, která je obdobou smlouvy o výkonu funkce, tak jak uvádí ZOK (smlouva bude ale uzavřena podle irského práva). Jakým způsobem bude probíhat zdanění této odměny? Je tento příjem podřazen pod článek Tantiémy? Zahrnují tantiémy obecně odměny za pravidelnou činnost statutárního orgánu (právě jak zmíněná smlouva o výkonu funkce)? Domníváme se, že zdanění bude v ČR, ale nevíme, jestli přes srážkovou daň, zda se má registrovat irská společnost jako zaměstnavatel apod.  Doplňující otázka: Nerozumíme větě "Zdanění těchto příjmů ze závislé činnosti v ČR tak neproběhne klasicky v zastoupení zaměstnavatelem formou záloh, jelikož irská firma dle § 38c ZDP nemá status českého „plátce daně“ z příjmů ze závislé činnosti." Co se tím myslí a z čeho to vyplývá?

Zaměstnavatel byl nucen kvůli covidu uzavřít svůj provoz a dostal od státu příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy + odvody. Nyní dostali zaměstnanci od zaměstnavatele za rok 2020 potvrzení o příjmu a někteří z nich mají také jiné příjmy než od toho jednoho zaměstnavatele a musejí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. U některých - studentů - v přiznání vyjde celková daň za rok 2020 nulová a bude jim již odvedena zálohová a srážková daň, mj. od zaměstnavatele, který dostal příspěvek za covid, vrácena např. ve výši 5 000 Kč. Má nějaký vliv to, že jejich zaměstnavatel dostal dotaci, příspěvek, že by jim nakonec ta jejich odvedená daň ve mzdách nemohla být prostřednictvím přiznání vrácena?