Srážková daň - strana 6

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

Česká společnost, plátce DPH, české DIČ, má v nájmu nákladní železniční vagony. Jedná se o dlouhodobý nájem, vagony jezdí pouze na území České republiky. Pronajímatel je slovenská společnost, plátce DPH se slovenským DIČ. Je česká společnost povinna hradit fakturovanou částku sníženou o sráženou daň a v jaké výši?

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 6 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze závislé činnosti. Podrobně jsme se již zabývali v uplynulém roce v samostatných článcích následujícími ustanoveními § 6: v časopisu DHK č. 6/2019 Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na různé druhy masáží [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP ], a DHK č. 7-8/2019 dva články Uplatnění srážkové daně v roce 2019 dle § 6 odst. 4 ZDP a Nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a FKSP.

Naše společnost si kupuje každý měsíc jednorázové přístupy na stránky stránky společnosti z USA, kde používá program této společnosti. Jedná se třeba o tři přístupy měsíčně, každý v hodnotě 10 000 Kč. Od další zahraniční společnosti z Irska si také kupuje možnost rok používat standardní grafický program, který tato společnost nabízí běžně k dispozici i ostatním společnostem. Podléhají tyto nákupy srážkové dani z licenčních poplatků? S uvedenými společnostmi nemáme uzavřené žádné smlouvy, jde o nákupy přes internet.

Jako česká firma si koupíme od slovenské společnosti vystavovatelský balíček na výstavu (pronájem plochy, přístup k energiím, pronájem nábytku). Měli bychom z takové faktury odvádět srážkovou daň, bude se jednat o zdroj příjmu na jiném území? Jak by to bylo pokud by nám Slovenská agentura pouze zprostředkovala reklamní prezentaci na výstavě (jednalo by se o reklamní stojany, bannery)? 

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Německá společnost vyvinula pro naši českou společnost speciální SW. Pokud dojde k technickému vylepšení (zhodnocení) uvedeného programu, je nutné odvést srážkovou daň i z tohoto zhodnocení?

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Tuzemská s. r. o. dostává pravidelně měsíčně faktury od francouzské mateřské společnosti (90% podíl v české s. r. o.) za licenční poplatky a dále jednou ročně fakturu za manažerské poplatky (tzv. management fee). Při placení faktur za licenční poplatky odvádíme srážkovou daň ve výši 5% a podáváme oznámení na FÚ. Je v pořádku 5% sazba daně? Nyní budeme poprvé platit i manažerské poplatky - jaká bude v tomto případě sazba srážkové daně nebo se z tohoto titulu srážková daň neodvádí?

Ruská fyzická osoba (rezident v Rusku) je 100 % společníkem s. r. o. v ČR. Této české s. r. o. poskytnul ruský společník půjčku úročenou 10 % p. a. K půjčce je každoročně počítán úrok zaúčtovaný nedaňově dle § 25 odst. 1 w) zákona o daních z příjmů. 1. Je třeba odvádět srážkovou daň 15 % dle § 22 odst. 1 písm. g), 3 a 4 zákona o daních z příjmů? 2. Pokud ano, odvádí se srážková daň už při zaúčtování úroků nebo až při platbě úroků do Ruska? 3. Budou se také danit tyto úroky, když budou zaúčtovány jako daňově uznatelné?  

Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Nevýdělečná organizace má otevřený účet u banky, nyní na konci čtvrtletí připsala banka na účet výnosové úroky, a to tak, že v textu uvedla hrubý úrok Kč 977, srážková daň 185 Kč a na účet bylo připsáno 792 Kč (částky byly v haléřích, ale to pro zjednodušení vynechávám). Jak mám zaúčtovat tyto položky do účetnictví, mám zaúčtovat do výnosů jen částku 792 Kč, nebo hrubé úroky a srážkovou daň, to nevím, na jaké účty bych to dala, a pak - jak budu s těmito výnosy zacházet po skončení roku v přiznání k dani z příjmu právnických osob, když veškeré náklady vylučuji na řádku 40 přiznání a související příjmy vylučuji na řádku 101 přiznání, kam dám ty úroky a v jaké výši?

1. Zaměstnáváme OSVČ na dohodu o provedení práce. Může nám podepsat „Prohlášení“, abychom mu neodváděli srážkovou daň ze mzdy, přestože si na konci roku sám provádí zúčtování daně v samostatném přiznání k dani z příjmů? 2. Pracovník uzavřel s námi pracovní smlouvu. Odpracoval 1 týden a skončil pracovní poměr. Jsme povinni za něj odvést zdravotní pojištění za celý měsíc (z minimálního vyměřovacího základu)?

Společnost s r. o. má dva společníky - každý má 50% podíl. V roce 2013 na základě rozhodnutí valné hromady každý ze společníků vložil do společnosti příplatek mimo základní kapitál 2 000 000 Kč v peněžité formě na běžný účet společnosti. Společnost celkově vykazuje nerozdělený zisk minulých let. Společníci si chtějí každý vyplatit 1 000 0000 Kč a zbytek prozatím ponechat ve firmě. Oba společníci jsou zároveň i původní vkladatelé. První společník je českým rezidentem - spadá pod § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, vychází mi, že ke srážková daň je 0, protože vložená prokázaná nabývací cena příplatku mimo základní kapitál je 2 000 000 Kč a podíl 50 % na její vrácení je 1 000 0000 Kč, takže cena ke zdanění je 0. Druhý společník je švýcarským rezidentem - český nerezident - tady si nevím rady, pod jaký paragraf spadá, ale jeho nabývací prokázaná cena podílu je stejná jako u prvního společníka - to co vložil do firmy, chce částečně zpět.

Zahraniční společnost vyvíjí pro naši společnost software. Naše společnost odvádí z částky pořízení tohoto softwaru i z jeho technického hodnocení srážkovou daň. Dodavateli bychom tedy měli hradit faktury ponížené o částku odvedené srážkové daně, avšak ten s tím nesouhlasí. Odvádíme tedy srážkovou daň a zároveň hradíme dodavateli fakturu v plné výši. Jak o obou skutečnostech účtovat? Je částka, kterou hradíme „navíc“ naším daňově uznatelným nákladem? Nebo bude součástí pořizovací ceny majetku?

Česká společnost pronajímá vozidlo slovenské společnosti. Příjem z pronájmu podléhá na Slovensku srážkové dani ve výši 10 %. Může česká společnost tuto srážkovou daň započíst na daňovou povinnost v tuzemsku v rámci svého daňového přiznání? Česká společnost má jednotlivá potvrzení o sražené dani na Slovensku. Vzhledem k tomu, že jednotlivá potvrzení slovenského správce o zaplacení srážkové daně jsou v měně EUR, jaký kurz pro přepočet měny při uplatnění metody prostého zápočtu v rámci daňového přiznání se uplatní - kurz ČNB k bilančnímu dni nebo kurz ČNB ke dni platby srážkové daně či účetní kurz stanovený účetní jednotkou při zaúčtování srážkové daně?

Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?