Svěřenský fond

S. r. o. má jediného společníka, svěřenský fond. Během roku přijímá s. r. o. bezúročné půjčky od správce tohoto svěřenského fondu (fyzické osoby, zřizovatele SF) na nákup obchodního majetku. K 31. 12. 2024 činila zápůjčka do s. r. o. celkem 500 000 Kč, majetkový prospěch nad limit 100 000 Kč tedy nevznikl (při úroku 7 %). K 30. 6. 2025 činí zápůjčka už 2 mil. (500 000 Kč z roku 2024 + 1,5 mil. Kč z roku 2025). Správce SF půjčuje finanční prostředky podle potřeby s. r. o., něco půjčí, něco si vrátí. K 30. 6. 2025 by byl limit majetkového prospěchu překročen (140 000 Kč), ale k 31. 12. 2025 bude 1 mil. Kč zase vrácen (smlouva o výpůjčce je na dobu neurčitou). Uvažujeme správně, že pokud k 31. 12. 2025 klesne celková zápůjčka na 1 mil. Kč, tak nadlimitní majetkový prospěch za rok 2025 nevznikne? Který den je rozhodným dnem, kdy se bude sledovat případné překročení limitu – každý rok vždy k 31. 12.?

FO vlastní dva domy celkem s 60 byty a ty pronajímá a FO z nich na konci roku odvádí daně na základě zpracovaného DP. FO se rozhodla že tyto dva domy vloží do svěřenského fondu - mezigenerační předání majetku, zajištění prostředky vnukům přímo, chce předejít rodinným sporům o majetek. Dotaz v odpovědi 17.2.2014 jsem dočetl že příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku nebudou u SF předmětem daně. To znamená, že vybrané nájemné z domů převedených na SF se nebudou odvádět daně z pronájmu? Další dotaz je ohledně vstupní ceny domů při vložení do SF? Vyčetl jsem, že se musí udělat znalecký odhad a ten pak dát do účetnictví jako základní cenu a pak z ní odepisovat? FO která tam vloží majetek bude správcem SF a další dotazje - má nárok na vyplácní měsíční odměnu nebo kvartální - v uvedeném článku z 17.2.2014 je uvedeno, že mu budou hrazeny pouze výdaje spojené se správou fondu. Možná že jsem ten článek špatně pochopil, ale ještě jsem se stím nikdy nesetkal a tak tápu. Je k problematice SF nějaká odborná litaretura.

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Jak správně zdanit pravidelnou měsíční odměnu vyplacenou fyzické osobě (nepodnikateli) svěřenským fondem na základě smlouvy o úschově? Předmětem úschovy je nemovitost, o kterou schovatel pečuje.

Česká s. r. o., neplátce DPH, má jediného společníka-svěřenský fond. Před zřízením SF společníkem byl evidován dluh vůči společníkovi (myšleno fyzické osobě) ve výši 3 mil. Kč. Po datu, kdy se společník stal správcem SF, vkládal společník (fyzická osoba) i nadále bezúročně půjčky do firmy (např. k nákupu majetku, který bude sloužit k vytváření zisku). Jak se posoudí „starý" dluh firmy vůči společníkovi (fyzické osobě) - může si tento dluh vybrat, tedy jinak řečeno, patří starý dluh jemu, nebo už patří SF jako jedinému společníkovi s. r. o.? Společníkovy bezúročné půjčky do firmy v období, kdy společníkem je SF, jsou brány jako půjčky svěřenského fondu, tedy půjčky mateřské společnosti své dceřiné společnosti? 3. Pokud ano, má to nějaké daňové dopady z pohledu s.r.o. (půjčky jsou cca 1 mil. Kč)?

Pokud svěřenecký fond (SF) pronajímá byty za 1/4 obvyklého nájemného zaměstnancům skupiny, musíme tento nepeněžní příjem nájemců ve výši 3/4 nájemného zdanit u SF daní ze závislé činnosti. Musíme také zdanit na straně pronajímatele (SF) 3/4 nájemného, které tito nájemci neplatí, v rámci DPPO na řádku 62? Anebo máme toto 3/4 nájemného účtovat MD 315/D 602 a pak toto nějak nedaňově odepsat na MD 546999/D? Nájemci jsou tedy buď zaměstnanci skupiny stejného majitele, anebo vzdálení příbuzní majitele skupiny (zakladatele SF). 

Dva společníci chtějí vložit majetek do svěřenského fondu, jehož součástí budou kromě nich dvou i další 4 obmyšlení, kteří nejsou se společníky v přímé linii příbuzenského vztahu, ani s nimi nesdílí společnou domácnost, takže se na ně nevztahuje z tohoto titulu žádné možné osvobození z pohledu ZDP. V tuto chvíli vlastní každý 50 % společnosti s tím, že společník č. 1 má svůj podíl po časovém testu a prodej tedy osvobozen, společník č. 2 nikoliv. Kalkulujeme s hodnotou 100% podílu společnosti cca ve výši 30 mil. Kč. V tuto chvíli chtějí vložit 100% podíl společnosti do svěřenského fondu tak, aby kromě nich dvou byly další čtyři obmyšlení s tím, že v zakládacích listinách bude stanoveno, že pěti obmyšleným bude vypláceno 19 % ze zisku ze spravovaného majetku fondu a jednomu 5 %. Vznikají při založení fondu někomu daňové povinnosti, respektive bude obmyšleným vznikat povinnost přiznat daň z bezúplatného plnění v rámci převodu majetku do svěřenského fondu? 

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu daňového řádu. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Mezi několik desítek zákonů, k jejichž změně má dojít, zařadila vláda i změny dopadající do oblasti daňového procesu. Cílem je podle Ministerstva financí zpřesnění některých základních definic a reakce na poznatky z aplikační praxe a poslední rozhodovací praxe vrcholných soudů. Pokud bude návrh zákona schválen, má být většina změn v rámci daňového řádu účinná od 1. července 2025.

Majitel pan Novák vlastní skupinu firem; pan Novák vložil část nemovitého majetku (byty) do svěřeneckého fondu; tyto byty pronajímá za 1/4 nájemného zaměstnancům skupiny. Dotazy: 1) vzniká nepeněžní příjem ve výši 3/4 obvyklého nájemného těmto zaměstnancům v souladu s § 6 odst. 3 ZDP (s nutností zdanění DZČ, SP, ZP), když ale povinnost zdanění leží na zaměstnavateli (subjekt ze skupiny firem), 2) představuje výše uvedené pro svěřeneckého správce nějaké riziko?

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 619/24.04.24 Mgr. Zenon Folwarczny, daňový poradce č. 3661 Cílem je nastolit větší jistotu pro rodiny zakladatelů zahraničních trustů, nadací a obdobných struktur při zdanění v ČR. Příspěvek řeší praktickou aplikaci kritérií srovnatelnosti svěřenského fondu (dále jen „SF“) podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “) na modelovém příkladu srovnatelného institutu dle zahraničního práva.

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

Poděkování za pomoc s přípravou příspěvku patří Václavu Čepelákovi, koncipientovi v BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář. Tento koordinační výbor má za cíl nastolit větší jistotu zejména pro rodiny zakladatelů...

V s. r. o. byl jediný společník XY. Tento XY založil v 6/2023 Svěřenský fond, který začal být ze 100% společníkem s. r. o. Vzhledem k tomu, že s. r. o. vygenerovala v minulosti zisk, převádí v 12/2023 zisk do svěřenského fondu. Je velice pravděpodobné, že svěřenský fond bude v s. r. o. společníkem i nadále, tedy více než 12 měsíců. 1) Na jaké účty má být převod do svěřenského fondu v s. r. o. zaúčtován a má nějaký vliv na daně v s. r. o. na daně? 2) Pokud si bude XY ze svěřenského fonud tento podíl na zisku vyplácet, jaký vliv bude mít tato výplata ve svěřenském fondu na daně?

Podstatou svěřenského fondu je, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení majetek ze svého vlastnictví a svěří ho svěřenskému správci k určitému účelu, a to na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. U svěřenského fondu rozeznáváme tři osoby – zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený. V článku si ukážeme jednak právní řešení svěřenského fondu dle § 1448 až 1474 občanského zákoníku a jednak daňové řešení související s činností svěřenského fondu a daňové řešení plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu.

Fyzická osoba má pohledávku za nesplacenou část kupní ceny za prodej podílu v s. r. o. - prodej se uskutečnil po uplynutí časového testu. Tuto nesplacenou část (vysoce překračuje limit 5 milionů Kč a očekává se postupné splácení) vloží do svěřenského fondu (obmyšlené jsou děti). Podléhá tento vklad u zakladatele hlášení o bezúplatném příjmu? Musí svěřenský fond vyžadovat úrok z prodlení?

    Zdanění a fungování svěřenského fondu v České republice Ing. Michal Dvořák V prvé řadě je důležité si definovat, jakým způsobem se svěřenským fondem z daňového a právního hlediska...

Byl založen soukromý svěřenský fond. Správce SF vložil počáteční vklad 1 000 Kč. Kromě tohoto vkladu žádné jiné operace během roku 2022 neproběhly. Jak bude vypadat účtování v tomto roce (2022), stačí jen 1 zápis o vkladu? Proti kterému účtu na straně dal se zaúčtuje vklad?

Svěřenský fond (dále také SF) se považuje za PO, tudíž daň z příjmů by měla činit 19%. Pro obmyšlené pak platí 15% srážková daň z příjmu ze zisku SF. Pokud se jedná o plnění z majetku SF, který do fondu vyčlenil blízký příbuzný, neplatí se ničeho. Chápeme tento legislativní základ správně? Pokud obmyšlený bydlí v nemovité věci, kterou do něj vyčlenila osoba blízka, vzniká mu povinnost odvadět daň z příjmu? My se domníváme, že nikoliv, protože se jedná o plnění z vyčleněného majetku, nikoliv z plodů. Jedná se nám zejména také o to, jak v rámci svěřenského fondu řešit efektivně investice do nemovitosti, zejména co se týče odpisů, apod. A celkově na co je dobré se u SF zaměřit a co neopomenout?

V českém právním prostředí nepředstavuje institut svěřenského fondu již žádnou novinku, přesto se však praxe spojená s jeho využíváním a jakási tradice vytváří velmi pomalu. Inspiraci k nalezení odpovědí na otázky, které český právní řád jednoznačně zodpovědět prozatím nedokáže, lze však hledat v zahraničí, kde se institut trustu těší značné oblibě. V první řadě je vždy záhodno nahlédnout do trustové úpravy obsažené v občanském zákoníku kanadské provincie Quebec, která českým zákonodárcům posloužila jako inspirační vzor. Quebecká právní úprava prošla mnohými změnami, než v devadesátých letech minulého století ustálila institut trustu do současné podoby. Jedním z důvodů byla potřeba vhodné a dostatečné modifikace tradičního common law trustu tak, aby mohl být implementován do prostředí kontinentálního práva. Ačkoliv trust, jak je upraven v anglosaských zemí, se vzhledem k rozdílnosti samotného právního systému vyznačuje odlišným koncepčním pojetím vlastnictví k majetku vyčleněného do trustu, lze se i touto úpravou do jisté míry inspirovat. Konec konců původem quebecké trustové úpravy, a tedy i české úpravy svěřenských fondů je právě původní common law trust. V evropských zemích dochází k pozvolnému zavádění trustů a trust-like struktur do právních řádů, čemuž měla napomoci i Haagská úmluva o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznávání z roku 1985. Vedle Velké Británie jsou evropskými průkopníky trustů zejména Lichtenštejnsko a Francie.

Fyzická osoba (FO) jako zakladatel svěřenského fondu (SF) vlastnila dva byty. V jednom bydlí FO s rodinou (byt A), druhý byt slouží k bydlení (bezplatnému) matce FO (byt B). FO byt A vložila so SF a byt B do SF prodala. Je nám jasná vstupní a pořizovací cena obou bytů u SF pro účely účetnictví a daně z příjmů. Otázka směřuje k účetním a daňovým odpisům a účetní a daňové zůstatkové ceně u obou bytů u SF: 1) Bude SF jako účetní jednotka účetně odpisovat oba byt, když nejsou užívány pro ekonomickou činnost, ale bezplatně je užívá rodina? 2) Je zřejmé, že v případě bezplatnému využívání bytů rodinou, nemůže tyto byty SF daňově odpisovat. Jak se stanoví daňová zůstatková cena bytů v případě, že tyto byty SF po nějaké době prodá a zrealizuje příjem podléhající DPPO? Třetí otázka se týká matky FO, která užívá bezplatně byt B. Bude i v tomto případě nepeněžní příjem (fiktivní nájemné) u matky osvobozen, tj. v situaci, kdy byt nebyl do SF vložen, ale prodán? Tzn. obecně pokud SF pořídí byt koupí, který následně bude využívat členové rodiny FO (a i samotná FO/zakladatel) v řadě přímé, je možné u těchto fyzických osob aplikovat osvobození od DPFO stejně jako v případě, kdy je by to fondu zakladatelem vyčleněn a vložen?