Článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že: brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu.

Herci říkají, že není malých rolí, naproti tomu účetní si malých a málo významných účetních případů příliš nehledí. Máme spoustu jiných starostí s položkami, které jsou pro činnost účetní jednotky významné, navíc jsou spojeny s DPH, může u nich být komplikované daňové posouzení. Ty chceme mít správně, proto se jimi zabýváme jaksi přednostně. Málokdo se stará například o ceniny, o kterých je všeobecně známo, že se účtují na účet 213-Ceniny, oceňují se jmenovitou hodnotou, nejsou obvykle spojeny s DPH a posouzení jejich daňové účinnosti je jednoduché. A navíc se v dnešní době vyskytují už málo.

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Ministerstvo financí v rámci vnějšího připomínkového řízení předložilo v průběhu února návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Tato významná novela zákona o DPH by měla být účinná od 1. ledna 2025 a reaguje na judikaturu Evropského soudního dvora. V rámci novely by mělo dojít např. k implementaci směrnice o zvláštním režimu pro malé podniky, která s sebou přináší zejména změny v registrační povinnosti.

V rámci webináře se zaměříme na význam NIS2 a nového zákona o kybernetické bezpečnosti v digitálním prostředí. Webinář se bude zabývat také identifikací firem a subjektů, na které se nové zákony budou vztahovat, a také novými povinnostmi a pravidly stanovenými v NIS2 a novém zákoně o kybernetické bezpečnosti. Dále budeme diskutovat o strategiích a krocích, které subjekty musí podniknout k dodržení nových pravidel a povinností. Webinář také nabídne aktuality ze schvalovacího procesu zákona o kybernetické bezpečnosti.

V pravidelném přehledu legislativy informujeme o novele upravující pojištění členů volebních komisí, dále o novele technické vyhlášky o účetních záznamech a také upozorňujeme na blížící se lhůtu pro podání oznámení údajů pro poskytovatele platebních služeb.

V souvislosti s novou povinností týkající se poskytovatelů platebních služeb – vést evidenci a oznamovat údaje ohledně příslušných přeshraničních plateb do Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP systém) při splnění podmínek stanovených podle zákona o dani z přidané hodnoty - upozorňujeme, že lhůta pro první podání těchto údajů uplyne dne 30. dubna 2024.