V listopadu na DAUC.cz: Osoby identifikované – Nekontaktní dodavatel – Kryptoměny

Datum vydání: 6. 11. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

V nejnovějších příspěvcích pro naše předplatitele verzí DAUC a EXPERT jsme tentokrát zaměřili pozornost na pravidla zdaňování virtuálních měn, účtování o nároku na náhradu škody a v DPH na identifikované osoby a na problémy spojené s nekontaktními dodavateli. Přinášíme také aktuální judikáty.

Články vyjdou příští týden v časopise Daně a právo v praxi č. 11/2018. Již nyní je můžete vyhledat v našem obsahu: OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY.

Osoby identifikované (Milan Mareš)
Označení identifikovaná osoba bylo do zákona o dani z přidané hodnoty zavedeno již v roce 2013. Přináší s sebou práva a povinnosti pro subjekty, které obchodují se zahraničím a nejsou plátci DPH. Tento pojem vznikl jako reakce na nespokojenost malých a středních podnikatelů v EU, kteří se odmítali registrovat k DPH kvůli náhodným a nepravidelným obchodům s partnery z jiných členských států v případech, kdy nesplnili výši obratu pro povinnou registraci k dani. V následujícím textu bude popsáno, koho se tato problematika týká a jaké povinnosti těmto osobám plynou.

Účtování o nároku poškozeného na náhradu škody (Mgr. Milan Kučera)
Účelem tohoto příspěvku je zodpovědět otázky týkající se účtování o nároku na náhradu škody, resp. pohledávek z titulu pravomocně přiznaného nároku na náhradu škody, v průběhu trestního řízení. V textu budou stručně rozebrány rovněž daňové konsekvence zaúčtování těchto pohledávek.

Zdanění virtuálních měn (Ing. Daniela Beer, Ph.D.)
Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Blíže o zdanění kryptoměn pojednává následující příspěvek.

„Nekontaktní“ dodavatel a nárok na odpočet daně (Ing. Jan Matějka)
Článek rozebírá základní možné varianty hodnocení situace, kdy z důvodu nekontaktnosti dodavatele nelze prokázat přijaté zdanitelné plnění. Všechny varianty přitom vycházejí z předpokladu, že výzvou k prokázání skutečností správce daně unesl své důkazní břemeno.

Insolvenční řízení versus řízení daňové aneb Co na to Nejvyšší správní soud? (Mgr. Petr Taranda)
Ve vztahu daňového a tehdejšího konkursního řízení dle zákona o konkursu a vyrovnání platil závěr, že zákon o konkursu a vyrovnání je lex specialis k tehdejšímu zákonu o správě daní a poplatků. Nakolik však tyto závěry platí ještě v době účinnosti zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), o tom se pokouší pojednat tento článek.

Aktuální judikatura (JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský)

Aktuálně