Důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022 Sb., změna některých zákonů v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů

Stávající právní stav je třeba přizpůsobit několika novým evropským předpisům, které souvisí s dokončením projektu Evropské unie (dále jen "") s názvem unie kapitálových trhů (, CMU), jehož cílem je integrovat kapitálové trhy členských států EU. V rámci tohoto projektu byly přijaty následující předpisy, které je třeba implementovat do právního řádu:

Současně se upřesňuje transpozice/implementace ve vztahu k těmto předpisům:

Návrh zákona rovněž zohledňuje tyto prováděcí EU předpisy:

Je proto třeba provést implementaci právních norem týkajících se následujících problematik:

Kromě toho je potřeba v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") reagovat na novelu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") zákonem č. 33/2020 Sb., která v § 46 odst. 3 ZOK zavedla povinnost, aby právnická osoba byla v orgánu jiné právnické osoby zastoupena jedinou fyzickou osobou. V současnosti je z § 154 odst. 5 ZISIF dovozováno, že obhospodařovatel může být zastoupen více fyzickými osobami a cílem navrhované úpravy je zachovat tento stávající právní stav. Dále v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") se navrhuje umožnit penzijním společnostem přístup do základních registrů z důvodu kontroly poskytování státních příspěvků. S ohledem na přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění (dále jen "") se navrhuje revidovat transpozici čl. 4 a 5 transparenční směrnice, a to včetně odkazů na čl. 10 směrnice o nabídkách převzetí (2004/25/ES) a čl. 20 účetní směrnice (2013/34/EU).

V českém právním řádu jsou upraveny kapitálové požadavky na nebankovní OCP v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") a dále v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), jestliže se jedná o OCP, kteří jsou bankou (tj. banky, které poskytují investiční služby). Evropské požadavky vyplývající z evropského práva jsou zakotveny následovně. Stávající kapitálové požadavky na OCP jsou upraveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen "") a dále ve směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (dále jen ""). OCP podléhají tedy obezřetnostním pravidlům, která jsou obsažena v CRD a CRR, ale také pravidlům, která regulují jejich činnost, co se týče požadavků, za nichž mohou OCP poskytovat investorům investiční služby. Tyto požadavky vyplývají ze směrnice MiFID II.

Právní úprava krytých dluhopisů je v českém právním řádu obsažena v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Jednalo se doposud o národní úpravu, která nebyla dotčena transpozicí, neboť na půdě evropského práva regulace krytých dluhopisů, dosud chyběla. Nyní však byla vydána směrnice CBD, a to v režimu minimální harmonizace a obsahující celou řadu diskrecí pro odchylnou národní úpravu. Stávající právní úprava v ZoDluh (zejména po novele č. 307/2018 Sb.), je však již z cca 80 % s evropskou směrnicí CBD v souladu, neboť Ministerstvo financí ČR se při přípravě legislativního návrhu předmětné novely řídilo obdobně jako Evropská komise doporučeními Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). Až do vydání CBD harmonizovaná úprava krytých dluhopisů v právu EU chyběla. Kryté dluhopisy byly podle dřívější úpravy na evropské úrovni definovány pro účely toho, do čeho mohou investovat standardní fondy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (dále jen ""), což však nevyhovuje snaze o komplexní vymezení definice krytých dluhopisů a politice unie kapitálových trhů. V souvislosti s novou úpravou bylo třeba novelizovat i zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), aby se držitelé krytých dluhopisů mohli dodatečně přihlašovat do insolvenčního řízení.

Stávající právní úprava přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování již je obsažena v ZISIF a dále v zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). S ohledem na roztříštěnost právních řádů a snahy o usnadnění přeshraniční distribuce těchto fondů byla přijata evropská úprava, která je předmětem implementace tohoto návrhu zákona.

Stávající právní úprava trhů pro růst malých a středních podniků je upravena v § 73b a 73c ZPKT a jedná se o transpozici MiFID II. Tato transpoziční právní úprava se omezuje pouze na definici trhu malých a středních podniků, který je mnohostranným obchodním systémem splňujícím dodatečné požadavky.

Další podpora vyplývá z evropských nařízení. Podpora trhů pro růst malých a středních podniků spočívá mimo jiné ve vyhotovení tzv. prospektu pro růst (), který nezatěžuje malé a střední podniky přílišnou administrativní náročností, což plyne přímo z čl. 15 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále jen "").

Další podpora trhů pro růst malých a středních podniků spočívá v úlevě s ohledem na rozsah zveřejňovaných informací ve vztahu ke zneužití trhu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (dále jen "") umožňuje obchodním systémům, které provozují trh malých a středních podniků, umístit vnitřní informace na webových stránkách obchodního systému namísto na webových stránkách emitenta, nebo umožňuje emitentům kotovaným na trhu malých a středních podniků vypracovávat seznamy zasvěcených osob pouze na žádost příslušného vnitrostátního orgánu.

Určitý stimul, který má sloužit k podpoře trhu malých a středních podniků přináší rovněž nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (dále jen ""). Toto nařízení povoluje trhům pro růst malých a středních podniků možnost uplatnit postup náhradní koupě až po uplynutí patnácti dnů od provedení obchodu v porovnání se čtyřmi dny u likvidních cenných papírů a až sedmi dnů u ostatních nelikvidních cenných papírů, a to s cílem zohlednit likviditu těchto trhů a umožnit zejména činnost tvůrců trhu na méně likvidních trzích.

Právní úprava tzv. financování udržitelnosti není v českém právním řádu zakotvena, resp. národní právní úpravu je třeba přizpůsobit evropskému přímo použitelnému nařízení. Zejména jde o nařízení SFDR a nařízení o taxonomii.

Právní úprava poskytování služeb skupinového financování není v českém právním řádu upravena, resp. národní právní úpravu je třeba přizpůsobit evropskému přímo použitelnému nařízení.

Dále je třeba český právní řád přizpůsobit evropským právním předpisům z legislativních návrhů revidujících evropský systém dohledu nad finančním trhem (tzv. ), konkrétně směrnice 2019/2177/EU ze dne 18. prosince 2019 mění směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnici 2015/849/EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen ""). Tato úprava zahrnuje mj. revizi směrnice MiFID II a směrnice 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Směrnice MiFID COVID reaguje primárně na současnou pandemii, kdy je potřeba více komunikovat na dálku (s využitím elektronických prostředků). Také se reaguje na Brexit a jeho dopady na trhy s komoditními deriváty, kdy je potřeba zajistit soběstačnost EU ve vztahu k zemědělským a dalším důležitým komoditám. Za účelem podpory malých a středních podniků ve vztahu k jejich přístupu na kapitálové trhy se upravují výjimky pro výzkum poskytovaný ve vztahu k těmto podnikům (definovaným přes velikost tržní kapitalizace). Také se snižuje ochrana poskytovaná profesionálním zákazníkům a způsobilým protistranám, která se během pandemie ukázala jako zbytečně zatěžující, a to jak pro tyto zákazníky, tak i pro obchodníky s cennými papíry. Dočasně se pozastavuje jedna z reportovacích povinnost ve vztahu k v § 73l ZPKT, kdy bude následně posouzeno, zda by nemělo dojít k trvalému zrušení této povinnosti (viz změnu navrženou v § 204d). Provádí se i další změny, například ve vztahu k dluhopisům s klauzulí (doložka o právu na předčasné splacení) nebo ve vztahu k výměně investičních nástrojů ().

Cílem nařízení CCPRR je zajistit, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány zásadní funkce ústřední protistrany, která je v krizové situaci, nebo jí krizová situace hrozí, a současně ukončeny zbývající činnosti prostřednictvím běžného úpadkového řízení a aby byla zachována finanční stabilita a zabránilo se významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posiluje připravenost ústředních protistran na případnou krizovou situaci. Kromě toho je orgánům příslušným k řešení krize poskytován dostatečných rozsah pravomocí k řešení hrozících či nastalých krizových situací ústředních protistran.

Rovněž je třeba český právní řád přizpůsobit s ohledem na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění. Také je třeba promítnout změnu v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU. Podle § 87 zákona musí neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu vady posouzení úvěruschopnosti spotřebitel namítnout. Toto ustanovení je však dle judikátu ve věci C-679/18 OPR Finance Soudního dvora EU v rozporu s evropskými požadavky. V zákoně o auditorech se vedle legislativně-technických změn navrhuje explicitně doplnit zákonnou úpravu o rozsah ověření značkování () konsolidované účetní závěrky, popř. dalších částí výroční finanční zprávy. Důvodem je, aby byly nadále plněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS vztahující se k ověření výroční zprávy, neboť ta bude nově součástí výroční finanční zprávy emitenta a dále byla posílena právní jistota uživatelů práva v oblasti rozsahu ověřování.

Návrhem zákona se zejména upravují požadavky na řídicí a kontrolní systém OCP, aby se lépe odlišily požadavky směrnice MiFID II (2014/65/EU) a IFD (2019/2034), protože požadavky směrnice IFD se uplatní jen na velké nebo propojené OCP.

Směrnice o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky (IFD) vyjma dalších změn zužuje osobní působnost dosavadní směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD). Z názvu této směrnice se tak nově vypouští charakteristický rys, že se vztahuje i na investiční podniky. Nově tedy jde pouze o směrnici o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Související nařízení o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky (IFR) ve stejném duchu mění rozsah osobní působnosti a název původního nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (CRR), kdy se opět vypouští vztáhnutí tohoto nařízení na investiční podniky a zároveň mimo jiné zásadně mění definice instituce a úvěrové instituce.

Úvěrovou institucí (v tuzemském právním řádu bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem) se již nově nerozumí pouze ten, kdo přijímá vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky od veřejnosti a poskytuje úvěry na vlastní účet a má k tomu licenci, nýbrž i tzv. "Class 1" investiční podnik (OCP), tj. ten, jehož činnost spočívá ve výkonu obchodování na vlastní účet nebo upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, pokud

Institucí se pak oproti dosavadnímu stavu již nerozumí úvěrová instituce nebo investiční podnik, nýbrž nově pouze úvěrová instituce nebo tzv. "Class 1" investiční podnik, jenž má povinnost získat licenci úvěrové instituce do 27. prosince 2020.

V návaznosti na výše uvedené zásadní změny evropské obezřetnostní regulace je proto nezbytné provést navazující změny i v zákoně o bankách, jenž dosud ve své části osmé "Dohled na konsolidovaném základě" obsahoval právě i dohled nad skupinami investičních podniků, respektive skupinami charakterizovanými ovládající rolí investičního podniku, a to včetně těch, které prahovými hodnotami nedosahovaly definice "Class 1" investičního podniku. Pro investiční podniky s výjimkou "Class 1" investičního podniku, který je nově úvěrovou institucí, a dohled, nad nímž je tak konzumován ustanoveními o dohledu nad bankami, je však dohled na konsolidovaném základě atrahován právě do směrnice IFD a logicky tak bude upraven v ZPKT.

Z těchto důvodů proto na příslušných místech ZoB dochází k úpravám ustanovení zmiňujících OCP, stejně jako k dalším adekvátním změnám.

V oblasti krytých dluhopisů nabyla v České republice (dále jen "") v lednu 2019 účinnosti novela, která již v zásadě plní požadavky nové směrnice, je nutné provést jen drobné nezbytné úpravy, jako je zavedení pravidel pro likviditu a informování investorů.

V oblasti přeshraničního nabízení investičních fondů se zejména upravuje otázka předběžného nabízení () investičních fondů před jejich vznikem nebo před skutečným nabízením.

Z důvodu přijetí nařízení SFDR je nutno upravit řadu sektorových zákonů, protože toto nařízení požaduje, aby se při jeho uplatňování využívaly dohledové nástroje plynoucí ze sektorových směrnic, které byly transponovány do různých zákonů.

V návaznosti na adaptaci nařízení o skupinovém financování se řeší primárně otázka dohledu a sankcí.

V českém právu se také vypouští úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů, protože tato úprava se přesouvá ze směrnice do nařízení a nově bude tyto subjekty dohlížet Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

V zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") se mění výpočet koeficientu volatility a posilují se pravomoci Evropského orgánu dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen ""). Předmětem předloženého návrhu zákona je implementace směrnice o ESAs, tj. promítnutí změn do příslušných zákonů.

Ve vztahu ke směrnici Solvency II se jedná o úpravu umožňující dohledovým orgánům schvalujícím interní modely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku využít technické pomoci orgánu EIOPA. Dále se jedná o změnu limitu rozpětí pro příslušný stát při výpočtu koeficientu volatility. Cílem je zmírnění výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů daného státu.

Nárůst přeshraničních pojišťovacích činností vyžaduje posílení uplatňování práva EU, to vyžaduje intenzivnější výměnu informací a spolupráci mezi orgány dohledu a orgánem EIOPA. Konkrétně se jedná o požadavky na oznamování v případě významné přeshraniční pojišťovací činnosti nebo krizové situace a stanovení podmínek pro zřizování platforem pro spolupráci těchto orgánů. Pro posouzení významnosti těchto přeshraničních pojišťovacích činností by se měla použít výše hrubého ročního výnosu z předepsaného pojistného v hostitelském členském státě v porovnání s celkovým ročním hrubým výnosem pojišťovny z předepsaného pojistného a dopad na ochranu pojistníka v hostitelském členském státě, v případě volného pohybu služeb pak vliv činnosti příslušné pojišťovny na trh hostitelského členského státu.

Platformy pro spolupráci mají sloužit jako účinný nástroj k dosažení intenzivnější a včasné spolupráce mezi orgány dohledu s cílem posílení ochrany spotřebitele. Jejich zřizování však nemá mít vliv na rozhodnutí týkající se povolení a dohledu, která zůstávají i nadále v pravomoci orgánů dohledu domovských členských států. Orgán EIOPA by měl zřídit a koordinovat platformy pro spolupráci, především existuje-li reálné riziko, že by se pojistitel s významnou přeshraniční činností mohl ocitnout ve finančních potížích k újmě pojistníků a třetích osob.

V oblasti distribuce pojištění se mění částky pojistného krytí pro povinné pojištění zprostředkovatelů pojištění a výše minimální finanční kapacity zprostředkovatelů při přijímání pojistného.

V ZSÚ se provádí změna v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU C-679/18 OPR Finance, vypouští se úprava vyžadující aktivní námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu vady posouzení úvěruschopnosti ze strany spotřebitele.

Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvod