Po předchozích částech seriálu věnovaných postupům účtování o správě a o službách ve společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), v roce 2020, nastal čas využít data poskytovaná účetnictvím pro informování vlastníků jednotek, jak bylo s jejich majetkem ve sledovaném období nakládáno. Informace, které by to vlastníkům měly vyjasnit, bývají shrnuty do účetní závěrky. Další části seriálu budou tedy věnovány hlavně účetní závěrce SVJ sestavené k 31. 12. 2020.
Účetnictví společenství vlastníků jednotek – 8. část
Ing.
Naděžda
Klainová
Účetní závěrka
Účetní závěrka podává souhrnný přehled
o finanční situaci SVJ
k rozvahovému dni a o hospodaření SVJ
za sledované účetní období. Účetní závěrka se sestavuje po zaúčtování všech účetních případů sledovaného období,
včetně závěrečných.
Pro připomenutí:
–
U správy
bylo v rámci závěrečných
účetních případů účtováno čerpání příspěvků na správu v časopisu UNES č. 4/2020 a předpis daně z příjmů SVJ v časopisu UNES č. 5/2020. –
U služeb
patří mezi závěrečné účetní případy
účtování nákladů na služby na účtech 389-Dohadné účty pasivní a zúčtování nákladů na služby s poskytnutými i s předepsanými zálohami viz příspěvek v časopisu UNES č. 7-8/2020. Hlavní požadavek
kladený na účetní závěrku je uveden v § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“).„Účetní jednotky jsou
povinny vést účetnictví tak,
aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky
tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen ‚uživatel‘), činit ekonomická rozhodnutí.“–
Prvním předpokladem pro sestavení účetní závěrky
odpovídající § 7 ZoÚ jsou správně zaúčtované
všechny účetní případy. Ke splnění tohoto předpokladu snad napomohly předchozí části seriálu věnované účtování o správě a o službách. –
Druhým předpokladem
je respektován
í právní úpravy jejího sestavování,
která je na rozdíl od právní úpravy postupů účtování o správě a o službách v SVJ docela jasná a jednoznačná.
Právně je sestavení účetní závěrky upraveno:
–
zákonem č. 563/1991 o účetnictví
(ZoÚ), –
v
yhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb.“).Právní úprava účetní závěrky v zákonu o účetnictví
Ustanovení týkající se účetní závěrky jsou v zákoně o účetnictví soustředěna především v
§ 18 až 23b.
Společenství vlastníků jednotek se týkají § 18 a 19 ZoÚ. Podle § 18 odst. 1 ZoÚ tvoří účetní závěrku
tři výstupy z účetnictví
: a)
rozvaha (bilance),
která podává informace o majetku a jeho zdrojích krytí, b)
výkaz zisku a ztráty
(dále výkaz Z/Z), který vysvětluje, jaké výnosy a náklady ovlivnily výsledek hospodaření (VH), c)
příloha v účetní závěrce
, která podává doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty. § 18 odst. 2 se týká jiných účetních jednotek, mezi které SVJ nepatří, např. obchodních společností nebo vybraných účetních jednotek.
jsou vyjmenovány
náležitosti účetní závěrky
, tj. obchodní firma, nebo název a sídlo a další. O
některých dalších ustanoveních
právní úpravy účetní závěrky by však měli vědět i členové statutárních orgánů SVJ,
protože se jich přímo týkají. § 18 odst. 3 písm. f) ZoÚ uvádí, že
okamžikem sestavení účetní závěrky
je připojení podpisového záznamu statutárního orgánu
. Často se stává, že statutární orgán
podepíše účetní závěrku hned při jejím převzetí
od účetního, aniž by si ji alespoň prohlédl, natož zkontroloval. Své počínání omlouvá tím, že účetnictví nerozumí,
že od toho jsou účetní, aby znali účetnictví a účetní závěrku sestavovali správně. Některé kontroly účetní závěrky
však mohou provádět i členové orgánů SVJ, kteří nemají
účetní znalosti (této problematice se budeme věnovat v příštím čísle časopisu UNES č. 12/2020 v části „Rychlá kontrola rozvahy i bez znalosti účetnictví“ a „Rychlá kontrola výkazu Z/Z i bez znalosti účetnictví“). V
§ 18 odst. 4 ZoÚ
jsou uvedeny možnosti
sestavování účetní závěrky v plném a zkráceném rozsahu
. Na nešvar zkráceného vykazování v SVJ jsem upozorňovala na začátku našeho seriálu o účetnictví SVJ a ještě se k němu vrátím. Zatím si jen stručně připomeneme:
Účetní závěrka ve zkráceném rozsahu má téměř
nulovou vypovídací schopnost,
protože směšuje v jedné rozvahové položce např. dlouhodobé zálohy a dlouhodobé úvěry a v dalších položkách podobné naprosto neslučitelné údaje, takže opakovaně apeluji:
–
Na volené orgány SVJ:
Přijímejte jen účetní závěrku sestavenou v plném rozsahu!
–
Na účetní:
Nesestavujte účetní závěrku ve zkráceném rozsahu,
i když vám to účetní předpisy dovolují. Vaši práci to znehodnocuje, pro SVJ je účetní závěrka ve zkráceném tvaru nepoužitelná.I v § 19 ZoÚ
by mohli členové orgánů SVJ najít některé pro ně zajímavé informace.§ 19 ZoÚ Rozvahový den
vysvětluje pojmy jako je řádná, mezitímní a mimořádná účetní závěrka a zahajovací rozvaha. Řádná a mimořádná účetní závěrka
Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky
k poslednímu dni účetního období,
v ostatních případech pak sestavují mimořádnou
účetní závěrku. Při sestavování řádné účetní závěrky se předpokládá
účetní období od 1. 1. do 31. 12.Málo se ví,
že účetní období může být podle § 3 odst. 4 ZoÚ i delší než 12 měsíců
a stále jde o řádnou účetní závěrku. Vznikne-li SVJ v posledních třech měsících roku,
stačí sestavit účetní závěrku až k 31. 12. následujícího účetního období. Při využití možnosti
prodloužení účetního období
je třeba si uvědomit, že účetní období může být sice delší než 12 měsíců, ale zúčtovací období u služeb
může být podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o službách, ve znění pozdějších předpisů, maximálně dvanáctiměsíční
. V úvahu by bylo vhodné vzít i zdaňovací období, které s účetním občas souvisí. I proto se domnívám, že by
začínající
účetní neměli tuto možnost 13 až 15měsíčního účetního období využívat. Jako jednodušší pro začínající účetní se mi jeví možnost vyzkoušet
si účtování v SVJ včetně závěrečných prací na menším množství dat, kde se snáze odhalí případné chyby. Mezitímní účetní závěrka
Mezitímní účetní závěrka se sestavuje
k jinému než rozvahovému
dni v případě, kdy to vyžadují
zvláštní právní předpisy. Při mezitímní účetní závěrce se neuzavírají účetní knihy.
Její sestavení si umím představit, i když to zvláštní právní předpisy
nevyžadují.
V praxi se občas stává, že SVJ například mění účetní firmu,
protože není spokojeno s kvalitou vedení účetnictví. Dojde-li k takové změně v průběhu účetního období, doporučuji sestavení
mezitímní účetní závěrky.
Doplněna by měla být inventurním soupisem pohledávek a závazků
podle dlužníků a věřitelů, i když to ZoÚ nepředepisuje. Pokud ji odmítne sestavit původní účetní, měl by to udělat jeho nástupce. Statutárnímu orgánu
to pomůže při pozdějším případném uplatňování odpovědnosti za škody způsobené nesprávně vedeným účetnictvím. V § 19 ZoÚ
jsou uvedena i další ustanovení, která musí účetní respektovat
. Jedná se o návaznost počátečních zůstatků na konečné zůstatky uzavřeného účetnictví, o informace o událostech sledovaného roku získané až v následujícím roce, o událostech, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky a o charakteristiku dlouhodobého a krátkodobého majetku a závazků. Právní úprava účetní závěrky ve vyhlášce č. 504/2002 Sb.
Zatímco obsahuje
obecná ustanovení
předepsaná pro všechny typy účetních jednotek
účtující v soustavě podvojného účetnictví, vyhláška č. 504/2002 Sb. se týká jen nevýdělečných organizací
. Účetní jednotky, které se musí touto vyhláškou řídit, jsou uvedeny Vedle SVJ mezi ně patří např. politické strany, spolky, církve a další nevýdělečné organizace, které jsou
velmi různorodé
. Vyhláška jako univerzální právní předpis
pro nevýdělečné organizace nemůže vyhovovat
tak různorodým účetním jednotkám. Společenství vlastníků jednotek
by do této skupiny účetních jednotek,
z nichž mnohé požadují zjednodušování účetnictví, neměla patřit. A to z důvodu, že SVJ
potřebují naopak co nejpodrobnější informace –
hlavně o dlužnících a věřitelích. Navíc mají SVJ
plno zvláštností,
na které nereaguje
ani vyhláška č. 504/2002 Sb.,
ani České účetní standardy.Nikde není například upraveno účtování technického zhodnocení společných částí domu, účtování o zdrojích při pořizování dlouhodobého majetku z dlouhodobých záloh na správu a řada dalších účetních případů.
Právně neupravené
postupy účtování jsou potom řešeny v různých variantách, a ne všechny
bývají správné.
(Zvláštnostem účtování v SVJ se budeme věnovat po skončení tohoto seriálu věnovanému účetnictví SVJ).Obecná ustanovení
k jednotlivým částem účetní závěrky jsou uvedena v § 3 až 6 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Konkrétní náplň
jednotlivých položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy je uvedena Nemá smysl opisovat jednotlivá ustanovení z vyhlášky č. 504/2002 Sb., když si je každý, kdo by je měl znát,
může prostudovat v originále.
A kdo by je tedy měl znát?
Znát by je měli samozřejmě účetní a programátoři účetních programů.
Někteří účetní
a někteří programátoři je však přesto neznají.
Nevědí, že je upravena nejen konkrétní náplň jednotlivých položek účetní závěrky, ale i uspořádání j
ednotlivých položek rozvahy a výkazu Z/Z
, Zpracování rozvahy a výkazu Z/Z je automatizované. Algoritmy znají programátoři. Někteří účetní si zvolí
zpracování
rozvahy nebo výkazu Z/Z kliknutím na příslušnou funkci
programu a získané výstupy předají statutárním orgánům jako účetní závěrku, protože automaticky předpokládají,
že jsou v souladu s právním předpisy. V rejstříku SVJ však bývají zveřejňovány i sestavy, ty, které
neodpovídají právním předpisům.
Nejednou jsem viděla výpisy z počítače s názvem Rozvaha,
obsahující počáteční a konečné zůstatky analytických účtů.
Některé výstupy z počítače měly specifické názvy, jako např. „Rozvaha analyticky“
a kromě zůstatků obsahovaly i obraty účtů. Zde došlo k situaci, že si někdo spletl rozvahu s předvahou, které bude věnována pozornost v některém z následujících příspěvků. Za
výkaz zisku a ztráty
bývá zase vydáván výpis analytických účtů nákladů a výnosů.
Za nesprávné výstupy
z počítače vydávané za účetní závěrku mohou jak
účetní, tak i programátoři, kteří vůbec nevědí, že existují přílohy k vyhlášce č. 504/2002 Sb.Odpovědnos
t za správnost účetní závěrky však mají orgány SVJ
. Je tedy na nich, aby si alespoň zběžně prohlédly, jestli názvy a řazení
položek v převzaté „účetní závěrce“ odpovídají názvům a řazení položek Poznámka k přílohám v účetních právních předpisech
V účetních předpisech se vyskytují
dva druhy příloh.
–
Přílohy k vyhlášce
jsou tři
. Prvních dvou
příloh, upravujících názvy a uspořádání položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, se týkal text uvedený výše.Třetí
příloha k vyhlášce č. 504/2002 Sb. s účetní závěrkou nesouvisí. Obsahuje směrnou účtovou osnovu. –
Přílohy, které jsou povinnou součástí účetní závěrky vedle rozvahy a výkazu Z/Z,
mají od roku 2016 nový název Přílohy v účetní závěrce
. Jejich účelem je hlavně vysvětlovat a doplňovat informace vykázané v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Obsah přílohy
v účetní závěrce
upravují Mezi další požadavky vyhlášky, které
musí znát programátoři
účetních programů, patří například:–
Sestavení účetní závěrky
v tisících Kč,
jak to vyžaduje § 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb
. Tato povinnost platí pro zveřejňované účetní závěrky.
Pro potřeby SVJ
by měla být účetní závěrka sestavena vždy v korunách,
protože to usnadňuje kontrolu a zvyšuje vypovídací schopnost účetní závěrky hlavně v menších SVJ. Například vykázaný nulový výsledek hospodaření v rozvaze i ve výkazu Z/Z může v účetní závěrce sestavené v tisících Kč znamenat, že činil méně než 500 Kč, proto byl zaokrouhlen dolů na nulu. Může to však znamenat i skutečnost, že
výsledek hospodaření byl účetním neoprávněně „vynulován
“, jak bylo popsáno v časopisu UNES č. 5/2020. –
Neuvádění položek
rozvahy a výkazu Z/Z v nulové výši,
jak je uvedeno v ustanoveníchTohle ustanovení však většina programátorů nerespektuje. Zbytečně rozsáhlé účetní výkazy s několika málo vyplněnými položkami jsou pro vlastníky nepřehledné
a plýtvání papírem je rovněž nezanedbatelné. Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 1. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 2. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 3. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 4. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 5. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 6. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 7. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 8. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 9. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - 10. část
Účetnictví společenství vlastníků jednotek - dokončení