Legislativní změny v roce 2016

Vydáno: 31 minut čtení
Legislativní změny v roce 2016
Ing.
Pavel
Běhounek,
daňový poradce ev.č. 601, www.behounek.eu
Tento příspěvek shrnuje poměrně složitý vývoj daňové legislativy, ke kterému zatím v průběhu letošního roku došlo. Pozornost je věnována zejména změnám v oblasti daní z příjmů a DPH, je upozorněno také na důležité změny, které nás v nejbližší době čekají v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí. Další rozsáhlé změny budou přijímány až ve druhé polovině letošního roku, a to především s účinností od 1.1.2017 - těmto změnám se příspěvek nevěnuje.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) byl v průběhu roku 2016 novelizován:
-
zákonem č. 105/2016 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, a to s účinností od 6.4.2016,
-
zákonem č. 125/2016 Sb., kterým se mění ZDP s účinností od 1.5.2016 - důležitá novela ZDP pro rok 2016, zejména pokud jde o zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti,
-
zákonem č. 148/2016 Sb. - novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu účinná od 1.6.2016,
-
zákonem č. 47/2016 Sb. - branný zákon účinný od 1.7.2016,
-
zákonem č. 113/2016 Sb., přijatým s účinností od 1.12.2016 v souvislosti s evidencí tržeb,
-
zákonem č. 188/2016 Sb. - novela účinná od 1.1.2017 navazující na zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
Novela č. 105/2016 Sb. změnila zákon č. 164/2013 Sb.,
o mezinárodní spolupráci při správě daní,
a zavedla
oznamovací povinnost finančních institucí
(zejména bank) o účtech zřízených nerezidenty celé řady zemí. Tato norma logicky souvisí s analogickou oznamovací povinností zahraničních finančních institucí účtů českých rezidentů v zahraničí.
Dosavadní oznamovací povinnost měla dvě roviny:
-
povinnosti platebního zprostředkovatele dle - jednalo se o implementaci směrnice 2003/48/ES, o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která byla uplatňována od 1.7.2005 a Ministerstvo financí k dané problematice vydalo sdělení v pokynu D-282,
-
oznamovací povinnost finančních institucí dle
zákona č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní,
uplatňovaná od 18.12.2014 - zákon reaguje na dohodu s USA uzavřenou na základě předpisu označovaného jako
FATCA
(Foreign Account Tax Compliance Act), která byla ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlášena pod číslem 72/2014 Sb. m. s.
Spojené státy na základě předpisu FATCA uzavřely dohody s více než stovkou zemí a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj („OECD“) na tento vývoj reagovala tak, že připravila obdobnou dohodu, na jejímž základě by byly vyměňovány informace nejen mezi USA a jednotlivými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi navzájem - tato globální automatická výměna informací o zahraničních účtech dostala označení
GATCA
(Global Account Tax Compliance Act).
Na úrovni EU je mezinárodní správní spolupráce v oblasti daní upravena
směrnicí 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní
- tzv.
DAC I
. EU na dohodu GATCA reagovala novelizací směrnice DAC II. Legislativní
vývoj směrnice DAC
(Directive on Administrative Cooperation) je následující:
-
DAC I - Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS,
-
DAC II - Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní,
-
DAC III - Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní,
-
DAC IV - Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Posledním
prováděcím předpisem
ke směrnici DAC je Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2378 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012.
Přijetím směrnice DAC II se již stala nadbytečnou směrnice 2003/48/ES, o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, jejímž odrazem byl v právním systému ČR § 38fa ZDP.
Směrnice 2003/48/ES byla zrušena směrnicí Rady (EU) 2015/2016 ze dne 10. listopadu 2015.
Novela č. 105/2016 Sb. do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, promítla výše uvedené změny plynoucí jak z předpisů EU (kromě směrnice DAC IV - v návaznosti na tuto směrnici vláda projednává další novelizaci zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní), tak z dohody GATCA. Oznamovací povinnost platebního zprostředkovatele dle § 38fa ZDP byla zrušena (naposledy byla plněna za rok 2015) a byla nahrazena oznamovací povinností dle zákona o mezinárodní spolupráci daní (tato se bude plnit poprvé v roce 2017 za období roku 2017).
Do zákona č. 164/2013 Sb. byla promítnuta i dohoda uzavřená s USA na základě FATCA a zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní byl zrušen.
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní doprovází vyhláška č.
108/2016 Sb., o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací
s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní.
V byla, jak je výše uvedeno, zrušena právní úprava povinnosti platebního zprostředkovatele dle § 38fa. Legislativně-technickou změnou je vypuštění odkazu na poznámku pod čarou č. 105), která odkazovala na zrušenou směrnici 2003/48/ES a odkazu na § 38fa v § 38f odst. 12.
V návaznosti na prováděcí předpis [příloha č. V Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2378] budou předávány informace podle čl. 8 odst. 1 směrnice DAC o
„příjmech ze zaměstnání nebo odměnách ředitelů“
a jejich součástí bude i
údaj o délce výkonu práce na území České republiky
v případě daňových nerezidentů. Pro účely plnění této povinnosti byl v ZDP rozsah náležitostí mzdového listu (pro zaměstnance, který je daňovým nerezidentem) rozšířen o den ukončení zaměstnání v ČR [§ 38j odst. 2 písm. e) ZDP], tento údaj bude přenášen do přílohy č. 2 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a bude tak využit pro účely povinné automatické výměny informací.
Podle směrnice DAC budou součástí povinné automatické výměny informací mimo jiné
i příjmy ze závislé činnosti a odměny členu orgánu právnické osoby.
Proto byl § 38j odst. 2 písm. f) ZDP doplněn o povinnost evidovat u daňových nerezidentů odděleně údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny - tento údaj bude přenášen do přílohy č. 2 vyúčtování daně ze závislé činnosti.
Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2016 - zejména zvýšení daňového zvýhodnění pro domácnosti s více dětmi
K datu 1.5.2016 nabyla účinnosti novela ZDP pro rok 2016, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů až 25.4.2016 pod č. 125/2016 Sb. Většina změn, včetně zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další, dítě, se použije pro celé zdaňovací období roku 2016.
Daňové zvýhodnění na dítě - § 35c ZDP
Odstupňovaná výše daňového zvýhodnění na dítě podle počtu dětí ve společně hospodařící domácnosti byla zavedena poprvé pro loňské zdaňovací období roku 2015. I když se
koalice
v koaliční smlouvě dohodla již před dvěma lety, že daňové zvýhodnění se u domácností s více dětmi bude v dalších letech zvyšovat, zvýšení pro letošní rok se rodiny s více dětmi dočkaly až nyní. Částka daňového zvýhodnění na prvé dítě zůstává nezměněna. Pro příští rok je plánováno další zvýšení (opět jen pro druhé, resp. třetí a další, dítě, pro prvé dítě změna chystána není - věřme, že tentokrát bude novela ZDP včas předložena a do konce letošního roku vyhlášena ve Sbírce zákonů).
Platné částky daňového zvýhodnění jsou následující:
I---------------I--------------------------------I--------------------------------I
I               I              
2015
I
2016
I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na prvé dítě I 13 404 Kč rok / 1 117 Kč měsíc I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na druhé dítě I 15 804 Kč rok / 1 317 Kč měsíc I 17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na třetí a I 17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc I 20 604 Kč rok / 1 717 Kč měsíc I I další dítě I I I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I
Změna částek daňového zvýhodnění až v průběhu roku
není problém pro fyzické osoby podávající daňové přiznání, protože v něm se se použijí nové částky pro celý rok 2016 (tedy i za leden až duben 2016). Problém není ani u ročního zúčtování daně, které provádí zaměstnavatel svým zaměstnancům (na začátku roku 2017 za rok 2016), kde se opět použijí nové částky za všechny měsíce roku 2016.
Komplikace nastává u
záloh na daň ze závislé činnosti
- při zúčtování dosavadních letošních výplat zaměstnavatel použil pro výpočet záloh na daň částky platné pro rok 2015 (1 317 Kč na druhé dítě, resp. 1 417 Kč na třetí a každé další dítě); takto postupoval i v květnu při zúčtování dubnové zálohy na daň a nové částky začat uplatňovat až počínaje květnovou zálohou na daň. Příslušný rozdíl z lednové až dubnové zálohy se zaměstnanci vyrovná v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání.
Žádné jiné změny týkající se daňového zvýhodnění na dítě novela nepřinesla - tyto změny lze očekávat až pro rok 2017 - kromě dalšího zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě zejména změna pravidel pro posuzování počtu dětí.
Pro rok 2016 např. nadále platí, že rozhodující je počet dětí ve společně hospodařící domácnosti (§ 35c odst. 1, poslední věta:
„Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.“
) a nikoli počet dětí vyživovaných ve společně hospodařící domácnosti daným poplatníkem. Pro úplnost je však třeba uvést, že tento názor není přijímán zcela jednoznačně a např. Informace Generálního Finančního Ředitelství z 22.1.2015 uvádí odlišný názor:
„Příklad 2.
U druha (družky) nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s poplatníkem nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž podle citovaného ustanovení daňové zvýhodnění náleží), ...“
Další změny
Novela č. 125/2016 Sb. kromě zvýšení částek daňového zvýhodnění na dítě přinesla ještě tyto další změny:
-
Reakce na novelu energetického zákona od 1.1.2016. Příjmy z výroby elektřiny v případech kdy energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) nevyžaduje licenci Energetického regulačního úřadu, budou zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) a nikoli jako příjem z jiného podnikání [§ 7 odst. 1 písm. c)], ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Výhodou nové úpravy je osvobození těchto příjmů (ovšem jen tehdy, pokud nepřekročí spolu s ostatními příležitostnými příjmy limit 30 000 Kč); nevýhodou je (při překročení limitu pro osvobození) např. nemožnost uplatnění daňových odpisů do daňových výdajů. Změna se použije pro celé zdaňovací období roku 2016. Energetický zákon v § 3 odst. 3 upravuje nutnost licence (kromě podnikání v energetice) takto:
„Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.“
-
Zamezení osvobození dividend od daně z příjmů právnických osob, pokud jejich výplata u mateřské společnosti snižuje základ daně - § 19 odst. 2, nově doplněné písm. c). Tato změna nemá uplatnění pro podíly vyplácené českými dceřinými společnostmi (v ČR vyplácené podíly na zisku nemohou snižovat základ daně), ale mohla by se výjimečně uplatnit u podílů na zisku plynoucích českým mateřským společnostem ze států, kde by podíly na zisku snižovaly základ daně dceřiné společnosti. Tato změna se uplatňuje počínaje 1.5.2016.
-
Zavedení srážkové daně z příjmů právnických osob na podíly na zisku vyplácené jiné osobě, než je společník - § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 + § 36 odst. 2 písm. d). Tato situace (právnické osobě jsou vypláceny podíly na zisku, a přitom nejde o společníka společnosti nebo tichého společníka) je v praxi spíše neobvyklá, ale zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ji nevylučuje. Tato změna se uplatňuje počínaje 1.5.2016.
-
„Upřesnění“ snížení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů - § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. Jedná se o ustanovení, které vyvažuje zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16] a žádnou zásadní věcnou změnu nepřináší - podmínka pro snížení základu daně „o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech“ byla nahrazena podmínkou „hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů“
.
I tato změna se použije od 1.5.2016.
-
Zvýšení limitu pro veřejné vysoké školy a pro veřejné výzkumné instituce na tvorbu sociálního fondu z 1% na 1,5% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení [§ 24 odst. 2 písm. zr)]; u veřejně prospěšných poplatníků došlo ke stejnému navýšení z důvodu novelizace vyhlášky o FKSP č. 114/2002 Sb. vyhláškou č. 353/2015 Sb. (tato vyhláška zvyšuje příděl do fondu od 1.1.2016 na 1,5% a od 1.1.2017 na 2% ročních mezd). Změna se použije pro celé zdaňovací období roku 2016.
-
Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj (z hlediska uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje) by mohly být i výdaje na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy (doplnění § 34b odst. 2). Tuto změnu lze požít již pro období roku 2016.
ZDP stanovuje v § 21 nižší sazbu daně z příjmů právnických osob pro
základní investiční fondy
- uplatňuje se zde 5% sazba daně oproti obecné 19% sazbě.
Základní investiční fondy jsou vymezeny v § 17b; dosud přitom do této kategorie nepatřily uzavřené podílové fondy, byť byly v režimu zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů [§ 17b odst. 1 písm. b) ZDP]. Novela č. 148/2016 Sb. z § 17b odst. 1 písm. b) vypustila podmínku „otevřenosti“ podílového fondu a nově se tedy za základní investiční fondy považují i
V návaznosti na změnu ustanovení § 17b odst. 1 písm. b) byla změněna definice základního investičního fondu v písm. a) - z tohoto ustanovení byly vyškrtnuty investiční fondy, jejichž podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
Novela byla původně chystána tak, že měla nabýt účinnosti již v průběhu roku 2015, a tak předpokládala nižší míru zdanění pro uzavřené podílové fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech [tedy použití nového znění § 17b odst. 1 písm. b) ZDP] pro celé zdaňovací období roku 2015. Vzhledem ke zdržení s přijetím zákona
přechodné ustanovení novely
umožňuje uzavřeným podílovým fondům použít 5% sazbu daně z příjmů právnických osob nejen za celé zdaňovací období roku 2016, ale dokonce i za zdaňovací období roku 2015.
Novela branným zákonem účinná od 1.7.2016
Novela č. 47/2016 Sb., kterou se mění branný zákon (zákon č. 585/2004 Sb.) přinesla do ZDP s účinností od 1.7.2016 jen nepatrnou změnu spočívající v novém znění osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. m) - např. plnění vojákům v aktivní záloze.
Osvobození podle uvedeného ustanovení ve znění do 30.6.2016 a od 1.7.2016 srovnává následující tabulka:
I----------------------------------------I----------------------------------------I
I            
Do 30. 6. 2016
I
Od 1. 7. 2016
I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami I
pro nadbytečnost zrušeno
I I vojákům v základní (náhradní) službě I I I 3a) I I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné I I službě 3) I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami I plnění poskytovaná ozbrojenými silami I I vojákům v záloze povolaným na cvičení I vojákům v záloze povolaným k výkonu I I a vojákům v aktivní záloze dobrovolné I vojenské činné služby s výjimkou I I podle zvláštních právních předpisů 3a) I služného a zvláštního příplatku podle I I I zvláštních právních předpisů 3a) I I----------------------------------------I----------------------------------------I
Doprovodné změny ZDP v návaznosti na evidenci tržeb zákonem č. 113/2016 Sb. s účinností od 1.12.2016
Doprovodný zákon k evidenci tržeb č. 113/2016 Sb. od 1.12.2016 zavádí:
-
slevu na dani z příjmů fyzických osob až 5 000 Kč pro fyzickou osobu, která v daném období poprvé zaeviduje tržbu dle zákona o evidenci tržeb - sleva je označena jako
sleva na evidenci tržeb
[doplnění písm. h) do § 35ba odst. 1 ZDP] a je vymezena v § 35bc,
-
osvobození ceny z
účtenkové loterie
od daně z příjmů fyzických osob [doplnění § 4 odst. 1 písm. f) o nový bod 4] a daně z příjmů právnických osob [doplnění písm. zq) do § 19 odst. 1 ZDP].
Úprava slevy na evidenci tržeb v § 35bc je následující:
„§ 35bc Sleva na evidenci tržeb
(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15% dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.
(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.“
Příklad
Sleva na evidenci tržeb se pro rok 2016 týká fyzických osob, které v prosinci 2016 dosáhnou příjmy z činností zařazených do prvé etapy evidence tržeb, tj. příjmy z ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56. Pokud bude dílčí základ daně ze samostatné činnosti u takové osoby za rok 2016 činit např. 200 000 Kč, vypočte se sleva jako:
15% x 200 000 - 24 840 = 5 160; výše slevy bude činit 5 000 Kč.
Pokud by dílčí základ daně ze samostatné činnosti činil např. 170 000 Kč, vypočetla by se sleva jako:
15% x 170 000 - 24 840 = 660; výše slevy by činila 660 Kč.
Pokud by dílčí základ daně ze samostatné činnosti činil např. 150 000 Kč, vypočetla by se sleva jako:
15% x 150 000 - 24 840 = -2 340; výše slevy by byla nulová.
ZMĚNY V DPH
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), byl v letošním roce novelizován
doprovodným zákonem k evidenci tržeb č. 113/2016 Sb.,
a to s dělenou účinností od
1.5.2016,
resp. od
1.12.2016.
Další změny do ZDPH (k datu vyhlášení ve Sbírce zákonů) přinese projednávaný
doprovodný zákon k novému celnímu zákonu.
Od 1.2.2016 došlo ke změně v uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti na základě prováděcího nařízení vlády č. 361/2014 Sb., k další změně by mělo dojít od 1.7.2016.
Doprovodný zákon k evidenci tržeb
Doprovodný zákon k evidenci tržeb přinesl do ZDPH s účinností od 1.5.2016 novou úpravu elektronických podání, když v § 101a upravuje elektronickou formu podání následovně:
„§ 101a
Elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
c)
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Pouze elektronicky lze podat
a)
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b)
přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
d)
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“
Kromě odst. 4 nepřinesla nová úprava žádnou věcnou změnu; pouze jsou jednotlivé možnosti elektronických podání ve věcech DPH přehledně vyjmenovány přímo v ZDPH. Věcnou změnou je ovšem odst. 4 - plátců, kteří příslušná podání posílají z aplikace EPO (třeba i s využitím potvrzení odeslaného podání údaji pro přístup do datové schránky), se toto doplnění právní úpravy nijak nedotklo.
Pokud však někdo odesílá příslušná podání vytvořená v účetním či daňovém softwaru z datové schránky (což je nadále možné), měl by být velice opatrný - pokud by se totiž nepodařilo takové podání správci daně načíst, byť jen kvůli naprosto nevýznamné odchylce od struktury daného podání, bylo by takové podání vyhodnoceno stejně, jako kdyby nebylo podáno vůbec. Protože struktury jednotlivých podání daňová správa průběžně mění, určitě lze doporučit před odesláním každé podání v aplikaci EPO otestovat, zda je způsobilé k odeslání.
Novou úpravu elektronické formy podání (od 1.5.2016) doprovázejí
legislativně-technické změny
v § 101d - zrušení odst. 2 (nejde o věcné zrušení, ale o přesun do § 101a) a přečíslování dřívějšího odst. 3; dále zrušení textu v § 102 odst. 3 (opět nejde o věcné zrušení, ale o přesun do § 101a).
S účinností od 1.12.2016 doprovodný zákon k evidenci tržeb č. 113/2016 Sb. přeřazuje stravovací služby a služby podávání nápojů dle klasifikace CZ-CPA 56 (kromě podávání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24) ze základní sazby daně 21% do prvé snížené sazby daně 15%. Protože alkoholické nápoje a tabákové výrobky, jejichž podávání nadále zůstane v základní sazbě daně, se při svém vymezení odvolává na nomenklaturu celního sazebníku, doplňuje se od 1.12.2016 do přílohy č. 2 ZDPH:
„Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění.“
s odvolávkou na poznámku pod čarou č. 72.
Režim přenesení daňové povinnosti (RPDP)
K 1.2.2016 nabyla účinnosti novelizace prováděcího nařízení k RPDP (prováděcí nařízení č. 361/2014 Sb. bylo novelizováno nařízením č. 11/2016 Sb.), která rozšířila RPDP pro obchodníky s plynem a elektřinou a dále umožnila na základě smluvní dohody uplatnění RPDP u vybraného zboží bez ohledu na limit 100 000 Kč. Osoby obchodující s vybraným zbožím se tedy mohou se svými obchodními partnery písemně dohodnout, že u vybraného zboží (na jiné zboží RPDP smluvně rozšířit nelze) budou vždy uplatňovat RPDP, tzn. i při nepřekročení hranice 100 000 Kč. Pokud by dohoda byla uzavřena pouze s některými obchodními partnery, tak by se u dodávek vybraného zboží pod limit 100 000 Kč RPDP uplatňoval pouze s těmito obchodními partnery a s ostatními by se při obchodech s vybraným zbožím pod limit 100 000 Kč uplatnila daň standardním způsobem.
K 1.7.2016 se připravuje další novelizace nařízení č. 361/2014 Sb., která má rozšířit RPDP o „
služby přístupu k sítím elektronických komunikací nebo propojení sítí elektronických komunikací“
- týká se pouze plátců podnikajících v uvedeném oboru (uplatní se jen tehdy, pokud je odběratel uvedené služby na základě příslušného povolení dále „přeprodává“). Pokud nedojde na poslední chvíli ke změně navrženého textu novely nařízení a vláda nařízení schválí, bude mít změna nařízení od 1.7.2016 tyto následky:
-
rozšíření RPDP se bude týkat podnikatelů v elektronických komunikacích ve smyslu § 8 a § 13 zákona o elektronických komunikacích,
-
rozšíření RPDP se bude týkat velkoobchodních služeb mezi podnikateli v elektronických komunikacích poskytovaných na základě smluv o propojení či přístupu k sítím elektronických komunikací v souladu s ustanovením § 78 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Jedná se o dva typy smluv, a to:
-
smlouva o přístupu k sítím elektronických komunikací a
-
smlouva o propojení sítí elektronických komunikací;
-
poskytnutí vybraných telekomunikačních služeb není dodání vybraného zboží, RPDP se uplatní bez ohledu na limit 100 000 Kč.
Nové celní předpisy
Od 1.5.2016 se uplatňují v rámci EU
nová celní pravidla,
jedná se o:
-
Celní
kodex
Unie UCC (Union customs code) - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní
kodex
Unie,
-
Delegovaný akt UCC DA (delegated act) - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie,
-
Implementovaný akt UCC IA (implementing act) - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní
kodex
Unie,
-
Přechodný delegovaný akt UCC TDA (transitional delegated act) - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/341, kterým se doplňuje nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2446.
V návaznosti na nová celní pravidla Poslanecká sněmovna schválila
nový celní zákon,
ale ještě jej musí projednat Senát a podepsat prezident - nabytí účinnosti lze očekávat během července či srpna. Spolu s novým celním zákonem byl schválen Poslaneckou sněmovnou také doprovodný zákon, jehož součástí je i
novela ZDPH
- běžné praxe se týká zejména s ohledem na „malinko mírnější“ úpravu
sankcí v oblasti kontrolního hlášení.
Doprovodný zákon k novému celnímu zákonu (pokud nebude odmítnut Senátem, popř. prezidentem) v oblasti
obchodování s mezinárodním prvkem
přinese zejména:
-
novou úpravu
daňového dokladu při vývozu
(§ 33a). Daňovým dokladem zde bude standardní daňový doklad a nikoli rozhodnutí celního úřadu. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země se bude nově pokládat za důkazní prostředek při prokazování výstupu zboží z území Evropské unie,
-
nová pravidla pro přiznávání daně při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku plátci. Podle dosavadní úpravy se prodávající stával plátcem v ČR, podle nové úpravy se bude uplatňovat RPDP a daň přizná kupující plátce.
Pokud jde o změny související s kontrolním hlášením, novela doprovodným zákonem k novému celnímu zákonu přinese tyto změny:
-
Prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně v § 101g odst. 3
z pěti dnů na pět pracovních dnů.
Oproti stávající úpravě se sice jedná o prodloužení lhůty, ale i tak je lhůta poměrně krátká a stojí za zmínku vládní odůvodnění této změny:
„Plátci tak budou mít větší časový prostor na reakci, zejména v případě, že na standardně pracovní dny připadne více svátků či při čerpání řádné dovolené. Větší časový prostor uvítají jak malí plátci, kteří si spravují kontrolní hlášení sami, tak velké společnosti, jejichž kontrolní hlášení bude obsahovat velké množství dat.“
Jinak řečeno, komu nebude doručováno do datové schránky, tak si může od daní oddychnout na celých 7 dnů - vskutku velkorysé gesto (zejména, když uvážíme, jak dlouho vládě trvalo tuto změnu přijmout).
-
Přechodné ustanovení, které
automaticky promíjí sankci 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení za období před nabytím účinnosti doprovodného zákona
(minimálně se tedy bude týkat ještě pozdního podání kontrolního hlášení za květen).
-
Automatické prominutí tisícové pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení za období od nabytí účinnosti doprovodného zákona k novému celnímu řádu, avšak toto prominutí se použije do konce letošního roku jen jednou (k pozdním podáním za období před nabytím účinnosti se přitom přihlížet nebude).
-
Možnost prominutí, tj. na žádost (se správním poplatkem 1 000 Kč), i dalších pokut - např. pokuty 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně. Tuto žádost bude možné podat po schválení zákona i za období před nabytím jeho účinnosti.
Důležitou součástí doprovodného zákona k novému celnímu zákonu je i změna
zákona o Finanční správě (zákon č. 456/2011 Sb.),
která zavádí vybranou působnost finančních úřadů (tvořenou prováděním vyhledávací činnosti a kontrolních postupů) pro území celé ČR.
ZMĚNY V DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
K 1.1.2016 měla původně nabýt účinnosti koncepční novela zákonného opatření
o dani z nabytí nemovitých věcí,
jejímž obsahem je především změna v osobě poplatníka daně - poplatníkem daně podle nové úpravy je výhradně nabyvatel (kupující). Tato novela byla Poslaneckou sněmovnou schválena 1.6.2016 a její účinnost lze odhadovat na 1.11.2016 (bude-li vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu). Nová úprava se uplatní tehdy, bude-li návrh na vklad podán za účinnosti nové úpravy (pokud by byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu, návrhy podané na katastr do 30.10.2016 proběhnou ještě ve stávajícím režimu).
I podle nové úpravy bude v případě koupě základem daně nejméně kupní cena - tato se však nově nebude porovnávat se 75% ceny dle oceňovacích předpisů, resp. se 75% směrné hodnoty, ale se 100% ceny dle oceňovacích předpisů, resp. se 100% směrné hodnoty. Pokud je dnes kupní cena alespoň 75% směrné hodnoty a poplatník se rozhodne vycházet ze směrné hodnoty, je základem daně vždy kupní cena - podle nové úpravy by základem daně byla buď kupní cena anebo 100% směrné hodnoty (vyšší z těchto hodnot).
ZMĚNY PRO ROK 2017
Změny pro rok 2016 ještě nebyly všechny ani přijaty, ale již byly přijaty některé změny pro rok 2017. Např. změna ZDP pro rok 2017 týkající se produktů pro zabezpečení na stáří či doprovodné změny k novému zákonu o hazardních hrách. Největší množství změn však teprve přinesou poměrně rozsáhlé novelizace ZDP a ZDPH, které teprve projednává vláda. Pozornosti čtenářů by neměla uniknout ani další novela zákona o účetnictví (novela pro rok 2017), kterou započala projednávat Poslanecká sněmovna.
Zákonem č. - doprovodný zákon k
ukončení důchodového spoření
- dochází k 1.1.2017 k těmto změnám v ZDP:
-
odpočet příspěvku na doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem)
až 24 000 Kč
(místo limitu 12 000 Kč pro 2015, resp. 2016),
-
odpočet pojistného na soukromé životní pojištění
až 24 000 Kč
(místo limitu 12 000 Kč),
-
zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření (připojištění) či soukromé životní pojištění ze současných 30 000 Kč na
50 000 Kč
ročně.
K 1.1.2017 nabývá účinnosti
nová úprava hazardu:
-
zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách,
-
zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her.
V návaznosti na zákon o hazardních hrách je doprovodným zákonem č. 188/2016 Sb. novelizován také ZDP a drobně je měněn i ZDPH.
Změny v ZDP se týkají
zdanění výher,
věcnou změnou je především to, že výhry z hazardních her nebudou zdaňovány srážkovou daní, ale (pokud nebudou osvobozeny) budou zdaňovány v daňovém přiznání (tj. s možností uplatnění výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení těchto příjmů).
V ZDPH dochází pouze k legislativně-technickým změnám § 51 a 60, které vycházejí z nové terminologie právní úpravy hazardu od 1.1.2017.
ZÁVĚR
Závěrem si dovoluji popřát čtenářům co nejvíce sil na zvládnutí přijatých změn a dále změn, které nás čekají pro příští rok a které teprve budou přijaty. Kdo se ještě bude muset vyrovnat s evidencí tržeb, bude mít o zábavu nepochybně postaráno.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb
113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
125/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
186/2016 Sb., o hazardních hrách
Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her

Nařízení vlády

361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti
11/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb.

Vyhlášky

114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
72/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků
353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů
108/2016 Sb., o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní

Mezinárodní smlouvy

72/2014 Sb.m.s. o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act