Zdanitelné plnění

Je třeba říci, že prokázaný fakturační řetězec několika personálně propojených obchodních společností, které mezi sebou „kolotočově“ pře-prodávají nová vozidla SUBARU za tvrzeným účelem jejich dalšího prodeje zahraničním zákazníkům (tzv. reexport) budí i podle Nejvyššího správního soudu minimálně značné podezření o skutečném účelu těchto obchodů. Podezřelost obchodních transakcí, kdy v jeden den předmětná vozidla několikrát změní vlastníka, aniž by opustila prostory užívané dealerem M. Liška, spol. s r. o. (Autosalon Liška), ovšem k neuznání odpočtu na DPH nedostačuje (srov. závěry rozsudku SDEU ve věci C-610/19). Prodeje vozidel mezi subjekty řetězce byly dostatečně doloženy po formální stránce. Skutečnost, že vozidla neměnila fyzicky místo svého uskladnění, není nabytí vlastnictví k vozidlu, resp. práva nakládat s věcí jako vlastník nijak na překážku. Započtení vzájemných pohledávek na úhradu kupní ceny je jistě indicií vzbuzující pochyby, ale také nedostačuje k závěru, že prodeje vozidel se reálně neuskutečnily. Určující je, zda strana, na niž je převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník, má možnost činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci daného zboží, zejm. rozhodnutí o prodeji (bod 40 rozsudku ve věci SDEU C-401/18, věc Herst, s.r.o.) Orgány finanční správy byly povinny prokázat minimálně to, že pochybnosti o předmětných transakcích jsou natolik intenzívní, že zcela dostatečně zpochybňují tvrzení stěžovatelky, že vozidla se dostala do její právní sféry takovým způsobem, aby s nimi mohla nakládat jako vlastník. Pokud by se v daňovém řízení skutečně prokázalo, že bylo s největší pravděpodobností zcela vyloučeno, aby stěžovatelka v inkriminované době paralelního prodeje mohla s vozidlem nakládat a že prodej nijak neovlivňovala či ani nemohla ovlivnit, šlo by o stěžejní důkaz svědčící pro závěry správce daně o neuznání odpočtu DPH.

Velkoobchod dodává zákazníkovi zboží, k přepravě využívá externího přepravce. Zboží k přepravě měl velkoobchod koupené od plátce DPH za 50.000.- + 10.500.- DPH. Přepravce polovinu zboží poškodil, velkoobchod bude přepravci vystavovat fakturu na náhradu škody. Na faktuře za škodu se nevyčísluje DPH - měla by tedy být částka na faktuře ve výši 30.250, nebo 25.000 (vzhledem k tomu, že si velkoobchod při nákupu uplatnil DPH na vstupu)? Má velkoobchod povinnost vracet uplatněnou DPH z poškozeného zboží? Pokud ano, v jakém řádku daňového přiznání by se měla částka 2.250 Kč projevit?

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Při řešení DPH u služeb souvisejících s nakládáním s odpadem se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a výkladů k němu. Od 1. 1. 2021 navíc nabyl účinnosti nový zákon o odpadech 1) , jehož účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Při praktické aplikaci zákona o DPH po 1. 1. 2021 ve vazbě na nový zákon o odpadech vznikaly zejména problémy s chápáním pojmu komunální odpad, a to z hlediska stanovení sazeb daně. Tento problém prakticky řeší novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), jak je vysvětleno v dalším textu.

Firma nakoupí koloběžku, kterou dá do tomboly na firemním večírku pořádaném pro zaměstnance. Je tato výhra v tombole pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmu FO nebo musí zaměstnanec dodanit? 

Jak se posuzují tržby z prodeje vstupenek na akci, která se bude konat až po ukončení prodeje vstupenek v jiném měsíci (případně i roce)? Počítají se tyto úplaty za prodané vstupenky do obratu v okamžiku prodeje vstupenky, anebo až při konání samotné akce (kdy teprve dojde k uskutečnění plnění)? Trochu matoucí může být, že v účetnictví se prodej vstupenky zpravidla účtuje jako výnosy, případně jako výnosy příštích období, a ne jako přijaté zálohy.

Dopravce nám vyfakturoval marný nájezd z důvodů problémů při vyzvednutí naší zásilky, nestihl přepravce vyzvednout jinou zásilku. Vystavil tedy fakturu za marný nájezd. Faktura má 0% sazbu DPH. Předpokládám, že je tomu tak z důvodu náhrady škody, kterou jsme mu naší zásilkou způsobili. Jedná se pro firmu o daňově účinný náklad?

Je možné, aby podnikatel FO, plátce DPH poskytl svůj firemní automobil jinému podnikateli, neplátci DPH pro realizaci své zakázky? V praxi to vypadá, že neplátce DPH dojede za plátcem, zapůjčí si od něj automobil, vyřídí mu potřebné věci a opět dojede zpět. Natankuje, účtenku od PHM donese plátci DPH (ten si z ní uplatní DPH a dá do nákladů), cestu mu zaznamená do knihy jízd. Následně neplátce DPH vyfakturuje plátci DPH výpomoc na zakázce.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2023, čj. 6 Afs 30/2022-35

Rozsahem plnění je třeba obecně rozumět množství dodaného zboží či poskytnutých služeb (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2021, č. j. 6 Afs 235/2020 - 76, bod 18). Neprokázání rozsahu plnění postačuje k neuznání nároku na odpočet daně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2021, č. j. 4 Afs 402/2020 - 63, bod 32). Opačný výklad, prosazovaný stěžovatelkou, má neudržitelné důsledky: například je-li prokázána dodávka jediného kusu zboží, zjevně nelze nárokoval odpočet za dodávku libovolného množství kusů téhož zboží, aniž by takové dodávky byly jakkoliv doloženy.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, čj. 6 Afs 125/2021-56

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Vyznáte se v nejdůležitějších aspektech smluvních, účetních a daňových náležitostí nutných při přepravě zboží v rámci tuzemska či do zahraničí? Otestujte se, zda dokážete pracovat se zásadními pojmy a principy podstatnými pro oblast týkající se přepravy zboží.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2022, čj. 8 Afs 206/2020-60

Jak se správně z pohledu DPH, DPPO a účetnictví řeší odštěpný závod české společnosti (zakladatele) v zahraničí (Japonsku)? Vím, že se musí vést účetnictví "dvojmo" - jednou v zahraničí dle zahraničních pravidel, podruhé v rámci zakladatelova účetnictví zde v ČR. Nemůžu si ale uvědomit, jak je to s DPH. Pokud odštěpný závod (platná registrace k DPH v Japonsku) přijme službu od dodavatele z Japonska, přičemž na faktuře je vyčísleno např. základ 100 JPY, 10 % DPH 10 JPY, k úhradě 110 JPY, pak odštěpný závod si tuto DPH nárokuje v zahraničí. Jak je to ale u zakladatele? Ten účtuje jen o základu daně (do nákladů), protože nárokovat zahraniční DPH nemůže? Nebo ze základu daně provede reverse charge zde v ČR? Pokud se nepletu, na přijaté faktuře by měly být údaje odeštěpného závodu, nikoliv zakladatele a faktura by měla být hrazena z účtu odštěpného závodu, nikoliv zakladatele. A jak je to s DPH na výstupu? Zakladatel vystaví fakturu za elektronické služby japonským občanům s místem plnění v Japonsku, připočte tedy 10% DPH. Tu následně odvede do státního rozpočtu v Japonsku prostřednictvím odštěpného závodu. Bude se toto plnění uvádět v českém daňovém přiznání k DPH na ř. 26, nebo do českého daňového přiznání vůbec nevstupuje? Nebo by správně měl služby poskytovat samotný odštěpný závod? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing

Firma vystavila první fakturu se slovenským DPH dne 18.11.2022. Dne 10.12.2022 (sobota) se nepodařilo firmu k režimu OSS zaregistrovat, protože byl server mimo provoz. Dnes 12.12.2022 již formulář hlásí závažnou chybu, protože je po 10. dni a nelze zpětně. Předpokládám tedy, že registrace bude platná od 1.12.2022. Jak tedy naložit se slovenským DPH za období od 18. do 30.11.2022? Máme se přihlásit ke slovenské DPH a pak zas odhlásit?

Náš klient od nás na začátku období obdržel rozpis záloh, a nastavil si na jejich úhradu např. trvalý příkaz k úhradě. Našemu klientovi dodáváme určité zboží nebo službu, ale např. k datu 30.11. je dodávka tohoto plnění smluvně ukončena. Dne 2.12. obdržíme na základě nezrušeného trvalého příkazu zálohu na období "prosince", ačkoliv již v prosinci nemá dodávka probíhat. Bude tato záloha předmětem zdanění DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)