Zdanitelné plnění

Dopravce nám vyfakturoval marný nájezd z důvodů problémů při vyzvednutí naší zásilky, nestihl přepravce vyzvednout jinou zásilku. Vystavil tedy fakturu za marný nájezd. Faktura má 0% sazbu DPH. Předpokládám, že je tomu tak z důvodu náhrady škody, kterou jsme mu naší zásilkou způsobili. Jedná se pro firmu o daňově účinný náklad?

Je možné, aby podnikatel FO, plátce DPH poskytl svůj firemní automobil jinému podnikateli, neplátci DPH pro realizaci své zakázky? V praxi to vypadá, že neplátce DPH dojede za plátcem, zapůjčí si od něj automobil, vyřídí mu potřebné věci a opět dojede zpět. Natankuje, účtenku od PHM donese plátci DPH (ten si z ní uplatní DPH a dá do nákladů), cestu mu zaznamená do knihy jízd. Následně neplátce DPH vyfakturuje plátci DPH výpomoc na zakázce.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2023, čj. 6 Afs 30/2022-35

Rozsahem plnění je třeba obecně rozumět množství dodaného zboží či poskytnutých služeb (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2021, č. j. 6 Afs 235/2020 - 76, bod 18). Neprokázání rozsahu plnění postačuje k neuznání nároku na odpočet daně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2021, č. j. 4 Afs 402/2020 - 63, bod 32). Opačný výklad, prosazovaný stěžovatelkou, má neudržitelné důsledky: například je-li prokázána dodávka jediného kusu zboží, zjevně nelze nárokoval odpočet za dodávku libovolného množství kusů téhož zboží, aniž by takové dodávky byly jakkoliv doloženy.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, čj. 6 Afs 125/2021-56

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Vyznáte se v nejdůležitějších aspektech smluvních, účetních a daňových náležitostí nutných při přepravě zboží v rámci tuzemska či do zahraničí? Otestujte se, zda dokážete pracovat se zásadními pojmy a principy podstatnými pro oblast týkající se přepravy zboží.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2022, čj. 8 Afs 206/2020-60

Jak se správně z pohledu DPH, DPPO a účetnictví řeší odštěpný závod české společnosti (zakladatele) v zahraničí (Japonsku)? Vím, že se musí vést účetnictví "dvojmo" - jednou v zahraničí dle zahraničních pravidel, podruhé v rámci zakladatelova účetnictví zde v ČR. Nemůžu si ale uvědomit, jak je to s DPH. Pokud odštěpný závod (platná registrace k DPH v Japonsku) přijme službu od dodavatele z Japonska, přičemž na faktuře je vyčísleno např. základ 100 JPY, 10 % DPH 10 JPY, k úhradě 110 JPY, pak odštěpný závod si tuto DPH nárokuje v zahraničí. Jak je to ale u zakladatele? Ten účtuje jen o základu daně (do nákladů), protože nárokovat zahraniční DPH nemůže? Nebo ze základu daně provede reverse charge zde v ČR? Pokud se nepletu, na přijaté faktuře by měly být údaje odeštěpného závodu, nikoliv zakladatele a faktura by měla být hrazena z účtu odštěpného závodu, nikoliv zakladatele. A jak je to s DPH na výstupu? Zakladatel vystaví fakturu za elektronické služby japonským občanům s místem plnění v Japonsku, připočte tedy 10% DPH. Tu následně odvede do státního rozpočtu v Japonsku prostřednictvím odštěpného závodu. Bude se toto plnění uvádět v českém daňovém přiznání k DPH na ř. 26, nebo do českého daňového přiznání vůbec nevstupuje? Nebo by správně měl služby poskytovat samotný odštěpný závod? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing

Firma vystavila první fakturu se slovenským DPH dne 18.11.2022. Dne 10.12.2022 (sobota) se nepodařilo firmu k režimu OSS zaregistrovat, protože byl server mimo provoz. Dnes 12.12.2022 již formulář hlásí závažnou chybu, protože je po 10. dni a nelze zpětně. Předpokládám tedy, že registrace bude platná od 1.12.2022. Jak tedy naložit se slovenským DPH za období od 18. do 30.11.2022? Máme se přihlásit ke slovenské DPH a pak zas odhlásit?

Náš klient od nás na začátku období obdržel rozpis záloh, a nastavil si na jejich úhradu např. trvalý příkaz k úhradě. Našemu klientovi dodáváme určité zboží nebo službu, ale např. k datu 30.11. je dodávka tohoto plnění smluvně ukončena. Dne 2.12. obdržíme na základě nezrušeného trvalého příkazu zálohu na období "prosince", ačkoliv již v prosinci nemá dodávka probíhat. Bude tato záloha předmětem zdanění DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice DPH ve zdravotnictví - jedná se o specifickou, ale poměrně složitou oblast. Cílem článku je vysvětlit základní principy a pravidla.

Jaké daňové souvislosti má následující situace: Manžel výhradně vlastní nemovitost, kterou jako OSVČ a plátce DPH má vloženu ve svém obchodním majetku, část nemovitosti se používá pro bydlení a část pro podnikání. Na nemovitosti došlo v minulých letech k technickým zhodnocením i větším opravám, ale dosud neproběhla kolaudace, tj. TZ je stále účtováno na účtě 042 - Nedokončený dlouhodobý majetek. Ze všech přijatých plnění týkajících se rekonstrukce domu byla nárokována DPH ve výši 100% s tím, že vypořádání DPH dle skutečného využití nemovitosti pro bydlení/podnikání bude vypořádáno až po dokončení rekonstrukce. Nyní zamýšlí manžel, že tuto nemovitost převede také na manželku a to rozšířením SJM o tuto nemovitost. Jaké jsou daňové souvislosti zejména z pohledu DPH při této transakci? 

OSVČ, plátce DPH, podniká v prodeji zboží a hostinské činnosti. Dále vybírá splátky půjček od dlužníků pro finanční společnost – poskytovatele půjček. Za to OSVČ náleží provize. Bude tato provize zatížena DPH nebo se jedná o finanční službu osvobozenou od DPH podle § 54 zákona o DPH? OSVČ nevystavuje pro finanční společnost ani fakturu, pouze má tzv. týdenní přehledy, kde je vypsáno, kolik vybraal peněz, kolik jich odevzdala a že v hotovosti převzala provizi, která mu za to náleží.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-56/21 UAB „ARVI“ ir ko

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-146/21 DGRFP Bucureşti

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 7. 2022 ve věci C-194/21 Staatssecretaris van Financiën