Zdanitelné plnění

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

S blížícím se koncem roku stojí firmy před výzvou cenového narovnání, jehož důležitost zasahuje do daně z příjmů i problematiky DPH. Klíčovým parametrem je ověření, zda tato vnitroskupinová fakturace podléhá DPH. Rozsudek Soudního dvora ve věci Arcomet Towercranes poskytuje dlouho očekávaný výklad: částka fakturovaná jako cenové narovnání musí být kryta poskytovanými službami, aby byla předmětem daně. Výklad ovlivňuje i různé situace jako nevytížení kapacit dceřiné společnosti či hodnocení služeb v rámci holdingu. Cenové úpravy tak mohou představovat opravu základu daně původních plnění nebo být úplatou za strpení určitého jednání nebo situace. Každopádně je potřeba jejich podrobného zkoumání i v kontextu DPH.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, účinná od 1. 1. 2025 upravila také ustanovení, které se týká ručení. Podstatnou změnou je zavedení tzv. vyvratitelných domněnek. Slovy zákona: „má se za to, že“. Procesně se tím odebralo břemeno prokazování z beder správce daně, protože on byl tím, kdo musel před novelou prokazovat, že plátce „věděl nebo vědět měl a mohl“. Kromě toho byl zrušen limit, od něhož se při úhradě na nezveřejněný bankovní účet stával příjemce plnění ručitelem. Po novele riskuje plátce úhradou v jakékoliv výši na nezveřejněný účet, že bude vyzván finančním úřadem, aby daň neodvedenou dodavatelem sám zaplatil.

Nájemce se dohodl s pronajímatelem (fyzická osoba - OSVČ, daňová evidence, plátce DPH) na předčasném ukončení nájmu. Pronajímatel souhlasil za podmínky, že bude ze strany nájemce uhrazeno odstupné. Odstupné bude ve výši kauce, která byla uhrazena před začátkem nájmu, tudíž dojde k zápočtu kauce s odstupným. Jak bude na toto odstupné nahlíženo z hlediska DPH a DPFO na straně pronajímatele? Bude se jednat o protiplnění za „poskytnutou službu“ za možnost předčasného ukončení nájmu, a tudíž bude podléhat DPH? A jak to bude u DPFO, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající DPFO?

Požádat o částečnou úhradu někoho jiného, není-li ručitel, se jmenuje oprava základu daně nedobytné pohledávky a najdeme ji v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Nepřímá úhrada se tedy může týkat jen vaší DPH na výstupu přiznané z faktury a uhradí ji berní úřad. Jak lze předpokládat, bude třeba splnit podmínky, přičemž od letošního roku došlo k zásadním změnám.

Ve vaší poradně jsem narazila na odpověď týkající se odměny za digitalizaci listinných receptů. Měla bych doplňující otázky. Lékárna obdrží v roce 2025 od zdravotní pojišťovny finanční vypořádání listinného receptu do elektronické podoby za rok 2024 odměnu ve výši Kč 2272,--. Tato odměna je jí uhrazena na účet. Z této odměny má lékárna odvést DPH ve výši 21%. Bude základ pro odvod DPH částka Kč 1877,69 (2272 děleno 1,21) nebo Kč 2272,-- ? Jak toto finanční vypořádání správně zaúčtovat?

Dodavatel ze země EU nám zaslal zboží. Až při naskladňování jsme zjistili, že část zboží schází. Přepravce odmítl náhradu škody a dodavatel uhradí polovinu hodnoty ztraceného zboží. Daňově uznatelná je pouze část, na kterou přišel dobropis, ale jak to bude s DPH? Faktura byla v režimu RCH. Máme nárok na celý odpočet, nebo musíme část, kterou dodavatel nekompenzuje dobropisem dodanit? 

Prosím za upřesnění a doporučení postupu v této situaci: Fyzická osoba (OSVČ) koupil dům od neplátce DPH. V kupní smlouvě je uvedeno pouze rodné číslo kupujícího nikoli IČ. Koupě budovy byla zajištěna úvěrem, taktéž na rodné číslo. OSVČ má v plánu cený dům zrekonstruovat (momentálně není provozuschopný, nemá ani střechu a podobně) výslednou budovu má v plánu užívat k ekonomické činnosti - přízemí bude k určeno k pronájmu pro obchody atd. Patro budovy bude 8 bytů určených k pronájmu k bydlení pro fyzické osoby. Bude změněn účel užívání z rodinného domu na bytový dům. Úvěr byl schválen a posuzován na základě daňového přiznání OSVČ. Je možné z úvěru uplatňovat uhrazené úroky jako náklad? Je možné při nákupech materiálu a služeb spojené s rekonstrukcí domu uplatňovat DPH? Nebo je potřeba udělat vklad do podnikání když IČ nefigurovalo u nákupu ani úvěrování? OSVČ celou budovu samozřejmě chce mít v podnikání a uplatňovat úroky, odpisy a náklady s ní spojené.

Dotaz Město, které je plátcem DPH, je vlastníkem kina, provozovatelem je ale Městem zřízená příspěvková organizace (také plátce DPH), které je kino svěřeno. Kino prochází komplikovanou výměnou střechy. Dočasně se musela vyrobit a zabudovat (provizorní) dřevěná střecha, resp. zakrytí střechy (Účet 042-Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek). V měsíci srpnu 2025 bude tato provizorní střecha demontována a bude aktivován materiál na skladě v hodnotě materiálu (dřeva), který Město nabídne k prodeji jako řezivo. V průběhu stavebních prací Město přiznává daň v režimu přenesení (ř. 10), ale neuplatňuje si žádný nárok na odpočet daně, protože v souvislosti s kinem vykonává ekonomickou činnost příspěvková organizace, jiný plátce DPH. Konkrétně ve vztahu k provizorní dřevěné střeše Město přijalo dva daňové doklady na stavební práce (služby) a přiznalo na ř. 10 daň na výstupu bez nároku na odpočet daně. V jakém režimu by měl být uskutečněn případný prodej řeziva (zboží) po demontáži provizorní střechy, ke kterému může docházet od měsíce srpna 2025 a dále? Půjde o zdanitelné plnění (DPH na výstupu) v běžném režimu? Bude možné si pak uplatnit nějaký nárok na odpočet daně a v jaké hodnotě? A za jaké zdaňovací období? Město hodlá inzerovat nabídku prodeje řeziva. Která ustanovení zákona o DPH jsou v tomto případě relevantní? Nebo by bylo možno aplikovat § 62 odst. 1 zákona o DPH a prodeje řeziva považovat jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně (ř. 50), protože při pořízení nemohl byt uplatněn nárok na odpočet daně? Zhoršilo by to sice koeficient z celkové ekonomické činnosti města, ale to by tak nevadilo. Uvažovali jsme o také o vyrovnání dle § 77 zákona o DPH , ale tam to první použití (dřeva) odpovídalo původnímu účelu, takže nelze zřejmě takto postupovat. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že přijaty byly stavební práce, ale (pravděpodobně) dojde k prodeji řeziva(zboží), které ale zase na druhou stranu bylo součástí předmětných přijatých stavebních prací.

Od 1. 7. 2025 nabyly účinnosti některé změny zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), které byly provedeny zákonem č. 461/2024 Sb. , jenž byl schválen koncem roku 2024. Většina změn, které přinesla tato novela, nabyla účinnosti od 1. 1. 2025, ale u změn, které se týkají uplatňování DPH u nemovitých věcí, byla účinnost záměrně odložena až na 1. 7. 2025. Při uplatňování DPH při dodání nemovitých věcí je třeba od 1. 7. 2025 postupovat podle příslušných ustanovení zákona o DPH , které navazují terminologicky na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon (dále jen „stavební zákon “). Při dodání nemovitých věcí se za stanovených podmínek uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Tyto podmínky se s účinností od 1. 7. 2025 oproti dřívějšímu znění zákona o DPH významně změnily. Novelou zákona o DPH byl s účinností od 1. 7. 2025 dřívější § 56 zákona o DPH , který upravoval podmínky pro osvobození od daně při dodání nemovitých věcí, rozdělen na § 55a a § 56 zákona o DPH . Z nového § 55a zákona o DPH od tohoto data vyplývají pravidla pro osvobození od daně při dodání pozemku a z novelizovaného § 56 zákona o DPH nová pravidla pro osvobození od daně při dodání vybraných nemovitých věcí. Úprava pravidel pro osvobození od daně při dodání pozemků a vybraných nemovitých věcí je odůvodňována harmonizací s pravidly stanovenými směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále je „směrnice o DPH “) a přesnější návazností použitých pojmů na nový stavební zákon .

Společnost s.r.o., plátce DPH navrhuje postup účtování a evidence vratných obalů (plastové palety, plastové boxy) s pořizovací cenou max. 180 Eur/ks: Společnost vratné obaly s dodavateli nakoupí a budou ve vlastnictví společnosti, doba použitelnosti 3-5 let, evidenčně za 0 Kč/ks v účetním softwaru. Jednou za rok bude provedena fyzická inventarizace. Po odsouhlasení s dodavatelem bude případný rozdíl vyfakturován na základě předem domluvené ceny s dodavateli v EU v režimu reverse charge, s dodavateli v ČR s 21% DPH. Nákup bude zaúčtován v době pořízení do nákladů jako spotřeba materiálu. Vratné obaly s odběrateli v EU společnost bude vést evidenci v účetním softwaru za 0 Kč/ks, skladové pohyby budou generovat dodací list, fyzická inventarizace bude provedena jednou za rok. Po odsouhlasení konta se zákazníkem budou případné rozdíly fakturovány na základě předem domluvené ceny v režimu reverse charge. Je tento postup v pořádku?

Klient poskytuje specifické služby, zprostředkování klientů pro odběratele. Podle smlouvy vyčísluje podklady k DPH za uplynulý měsíc v měsíci následujícím. Den uskutečnění zdanitelného plnění je tento den „zjištění podkladů“ ... dne 1. 4. 2025 bylo zrušeno plátcovství DPH a podklad pro fakturaci byl vystaven 15. 4. 2025. Podklady dostává klient nejdříve 5. kalendářní den. Plátcem DPH přestal být následujícím po sdělení informace, tedy dnem 2. 4. 2025. Datum uskutečnění DPH neurčuje, je dáno zjištěním odběratele a sdělením podkladů pro fakturaci. Lze fakturu k 15. 4. 2025 účtovat bez DPH, nebo se musí uvést do DPH i s tím, že mohla a musela být vystavena až po zrušení DPH?

Společnost (mj. zabývající se výrobou a prodejem vody) fakturovala svému obchodnímu partnerovi za srážkovou vodu v posledních třech zúčtovacích obdobích z chybně uvedené celkové plochy (cca z 2 krát větší plochy a tím došlo k nadhodnocení výnosů). Společnosti se dohodly tuto chybu napravit. Na každé zúčtovací období bude vystaven opravný daňový doklad. U této komodity proběhla v minulých letech změna sazby DPH. Bude správná sazba DPH na opravném dokladu shodná s tou, která byla fakturována původně v daném období (tj. např.: za rok 2023 10%, za rok 2024 12%)? Pokud půjde o významnou částku, je správné opravný daňový doklad zaúčtovat souvztažně s jiným výsledkem hospodaření minulých let. Pokud by ale společnost vyhodnotila, že pro ni částka významná není, účtovala by ji jako „snížení výnosů“ v aktuálním účetním období. Jaký by byl dopad ohledně daně z příjmu PO? Výnosy byly v minulosti řádně zdaněné, byl by i tento „náklad“ (popř. snížení výnosu) daňově účinný?

Společnost s r. o. plánuje zápůjčku firemního vozidla / dodávky zaměstnanci, uzavřou dohodu o pronájmu vozidla. V dohodě je bod: Zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli za přenechání motorového vozidla k užívání cenu ve výši XX Kč za jeden den užívání (dále také jako „cena“). Smluvní strany prohlašují, že výše ceny byla sjednána s ohledem na to, že se jedná o benefit poskytovaný ze strany společnosti svému zaměstnanci, a že jsou si vědomy skutečnosti, že výše ceny neodpovídá obvyklé ceně za nájem obdobného vozidla./ Zaměstnavatel přenechává motorové vozidlo zaměstnanci bezúplatně. Jaký je dopad takového pronájmu pro zaměstnavatele a zaměstnance, pokud bude cena nižší než cena obvyklá, případně pokud bude vozidlo pronajato bezúplatně a zaměstnanec uhradí pouze spotřebované pohonné hmoty?

Fyzická osoba, český občan – podnikatel s živnostenským listem je registrován jako plátce DPH v České republice. Vlastní 10 let jako soukromá osoba loď, která kotví v Chorvatsku. Loď nebyla nikdy součástí obchodního majetku, ani nebylo uplatněno DPH při jejím pořízení. Loď využíval pouze pro vlastní potřebu. Tuto loď by chtěl nyní prodat. Bude se jednat z hlediska daně z příjmů o osvobozený příjem (vlastnictví déle než 1 rok) a prodej není potřeba řešit ani z pohledu DPH? Předpokládám, že není ani důležité kdo bude osoba kupujícího, jestli občan ČR, EU nebo třetích zemí. Je to tak? 

Naše společnost vlastní bytový dům, kde více než polovina podlahové plochy je určená i využívaná pro trvalé bydlení. V přízemí domu máme nebytové prostory, které slouží jako prodejny a jsou pronajímané plátcům DPH. Je možné tyto nebytové prostory pronajímat s DPH (tedy mimo režim osvobozeného plnění) s odkazem na § 56a odst. 3. Pokud by to takto nešlo, vyřešilo by situaci to, že bychom v bytovém domě tyto nebytové prostory vymezili jako samostatnou jednotku, nebo je to zbytečné?

Česká s. r. o., plátce DPH, chce utvořit Flotilu a pracovat s BOLT. Firma bude si brát provizi od živnostníků, kteří budou pracovat jako taxi. Jak to bude pro s. r. o. s DPH? Když FO objedná taxi a zaplatí 100 korun, tak česká firma zaplatí řídiči 100 korun (bez DPH). A s. r. o. vystaví fakturu řidiči na svoji provizi a ta provize bude s DPH 21 %? Je to takto správně z hlediska DPH? Že si s. r. o. nebere celou tržbu a neodvádí s ní DPH, ale odvádí DPH jen ze svoji provize, tedy ze svoji tržby? 

Novelou zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti 1. 1. 2024, byly provedeny také dílčí změny pravidel pro uplatňování odpočtu daně, která vyplývají § 72 až § 79e zákona o DPH. Odpočet daně je nadále oprávněn uplatnit pouze plátce daně, a to u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro vyjmenované účely. Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2025 se doplňuje další výjimka z omezení odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů, a to pro sportovní vozidla zařazená do kategorie M1 podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Novelou zákona byla zkrácena lhůta pro možnost uplatnění odpočtu daně. Po této novelizaci nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Novým důvodem pro provedení opravy odpočtu daně je nezaplacení pohledávky ze zdanitelného plnění do uplynutí stanovené doby ode dne splatnosti. Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti 1. 1. 2024, byla provedena řada dílčích věcných i legislativně-technických změn. Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro uplatňování odpočtu daně, která vyplývají § 72 až § 79e zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která se novelou zákona prakticky nezmění. Dále je postupně upozorněno zejména na dílčí změny v pravidlech pro odpočet daně, které se týkají zejména podmínek pro omezení odpočtu daně při pořízení vybraného osobního automobilu, uplatňování odpočtu daně z časového hlediska a pravidel pro opravu odpočtu daně.

Pronajímatel, plátce DPH, pronajímá kanceláře plátcům (zdaňuje sazbou 21 %) a neplátcům, kdy se jedná o osvobozené plnění. U přijatých zdanitelných plnění souvisejících s pronájmem(energie, svoz odpadu, úklid) je uplatňován plný nárok na odpočet, protože následně je přefakturován na všechny nájemce jako zdanitelné plnění, s daní na výstupu. U přijatých zdanitelných plnění, která nejsou přefakturována, jako například opravy společných prostor, je DPH kráceno zálohovým koeficientem. Jak postupovat u přijatých zdanitelných plnění, která nesouvisejí s pronájmem, například faktura za zpracování účetních dokladů externí společností? Podléhá toto plnění krácení DPH?