Daň z dědictví a darování

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Pamatujete? S rokem 2013 skončily v České republice daně dědická a darovací. Ovšem předměty jejich zdanění nepominuly, coby „bezúplatné příjmy“ byly začleněny do předmětu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Dědictví a dary si omezíme na nemovité věci, s nimiž bývá nejvíce práce… Nabyvatel postupně řeší tři druhy vzájemně provázaných daňových souvislostí. Nejprve, zda a jak má zdanit zděděné a darované věci (podíly). Pokud je využívá pro zdanitelné příjmy, tak jej dále zajímá hlavně možnost odpisování. A při jejich prodeji se dostává na pořad dne otázka, jestli bude nutno příjem zdanit.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Otec má dvě děti, které chce obdarovat. Vlastní byt, který nechal ocenit. Na základě tohoto posudku chce darovat každému dítěti hodnotu poloviny tohoto bytu. Ale protože nechce, aby děti vlastnily byt každé z jedné poloviny, domluvili se, že první dítě dostane celý byt s tím, že hodnotu poloviny bytu je povinno vyplatit druhému dítěti (tzv. vyrovnání). Považuje se toto vyrovnání také za darování a je osvobozeno od daně z příjmů?

Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu. Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění nepeněžních bezúplatných příjmů, jelikož stát už léta nevybírá daně v naturáliích (např. 10 % sklizně či zabijačky). A třetí neznámou bývá nejistota ohledně toho, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Těmto starostem daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje bezúplatné příjmy od daně. Této příznivé variantě jsme se věnovali v minulém příspěvku . Dnes se podáváme na smutnější alternativu, kdy bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, od níž není osvobozen, a proto vzniká povinnost tento příjem zdanit.

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Bezúplatnými příjmy fyzických osob se rozumí příjmy nabyté děděním (ev. odkazem) a příjmy získané formou daru. Do konce roku 2013 byly tyto příjmy předmětem daně dědické nebo daně darovací (zákon č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí). Dnem 1. 1. 2014 byl tento zákon zrušen a dědictví a dary se staly předmětem daně z příjmů (zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. ). Obdobně jako celou škálu těchto příjmů osvobozoval od daně do konce roku 2013 zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, osvobozuje tyto příjmy v řadě případů i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). A právě těmto situacím se budu věnovat v následujícím textu.

Jak má správně – účetně a daňově – postupovat místní jednota, jestliže jí bude darován: a) hmotný majetek, b) nemovitý majetek. Tyto majetky bude využívat k veřejně prospěšným účelům, tj. sportu, kultuře atd.

Bezúplatné příjmy v zákoně o daních z příjmů – vybrané otázky Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, N-Consult s.r.o. Mgr. Iveta Nesrovnalová, daňový poradce, N-Consult s.r.o. 1. Úvod Počínaje...

Dědictví, odkaz, darování pro případ smrti a daň z příjmů Ing. Ivan Macháček V příspěvku si uvedeme rozlišení mezi dědickým právem a darováním pro případ smrti dle jednotlivých ustanovení...

Bezúplatné příjmy v roce 2016 dokončení Ing. Zdeněk Morávek V následujícím příspěvku bychom dále navázali na problematiku bezúplatných příjmů z pohledu aktuální právní úpravy, jak je vymezena v zákoně...

Daň dědická a darovací je od 1.1.2014 součástí daní z příjmů. Zákon o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti již od tohoto data neplatí. Poplatníci však mohou zůstat klidní. I když je daň dědická součástí daně z příjmů, neboť dle § 4a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se od daně z příjmů osvobozují příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu. Toto ustanovení se týká všech dědiců, tedy i těch, kteří byli v zákoně o dani dědické zařazeni do třetí skupiny, ze kterých se vybírala dědická daň.

Dne 26. února 2015 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) rozsudek ve věci C-43/14, týkající se předběžné otázky, která mu byla předložena Nejvyšším správním soudem a týkala se výkladu článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES , zda uvedené ustanovení brání uplatnění takových vnitrostátních předpisů, které podrobují bezplatné přidělení emisních povolenek dani darovací.

S účinností od 1.1.2014 došlo ke změnám v právní úpravě daně darovací. Daň darovací je nově označena jako bezúplatný příjem1) a je spolu s ostatními zdanitelnými příjmy upravena ZDP 2). Zásadní změnou je stanovení jednotné sazby daně darovací. Dále došlo ke změnám podmínek osvobození od daně darovací. Cílem tohoto článku je shrnutí hlavních změn, kterých doznala právní úprava daně darovací s účinností od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 došlo ke zrušení zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Bezúplatné příjmy (dary) jsou nově zařazeny do zákona o daních z příjmů a podléhají dani z příjmů. V článku si ukážeme, k jakým změnám v daňovém řešení bezúplatného příjmu dochází v roce 2014 jak u příjemce daru (obdarovaný), tak u dárce, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

Jsem soukromá fyzická osoba, nepodnikající. Je nějaké osvobození od darovací daně, případně od daně z převodu nemovitostí pokud daruji věc (nemovitost) nadaci se sídlem v ČR? A jak by to bylo například u převodu pozemků nadaci? Existuje nějaké osvobození?

Tělocvičná jednota (občanské sdružení, vede účetnictví, neplátce DPH) nakoupila Tesco dárkové poukázky jako odměnu za činnost pro své členy (děti i dospělé - nejsou zaměstnanci). Jak bude postupovat při zaúčtování a zdanění? Uvedené poukázky obdrží členové jednoty místo tradičních balíčků cukrovinek, omalovánek, knížek apod. pro děti a seniory na závěr roku např. při Mikulášské. Jedná se o formu poděkování, že "chodili cvičit". Jsou to řadoví členové, nikoli funkcionáři.

Bytové družstvo převedlo v roce 2010, 2011 bezúplatně byty do osobního vlastnictví svým členům. Někomu byly převedeny jen byty a pozemek byl převeden dodatečně v listopadu roku 2012. Jelikož se jednalo o darování osvobozené od daně (bytů i pozemků), domnívali se vlastníci, že nemusí podávat daňové přiznání k dani darovací. Prosím o sdělení, zda je pravdou, že i když je daň darovací nulová, daňové přiznání se podávat má. Mají podat daňové přiznáník dani darovací na nulu všichni, kteří získali darem od družstva v roce 2010 nebo v roce 2011 byty? Musí podat daňové přiznání k dani darovací i ti, kteří získali darem v roce 2012 jen pozemky (byt získali před rokem 2009) ? Jaká hrozí případně sankce, ne-bude-li přiznání podáno? Údajně je dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"), pokuta min. 500 Kč za pozdní podání daňového tvrzení. Dle některého FÚ se daňové přiznání k dani darovací, je-li pozemek osvobozen od daně, podávat nemusí, ale písemně to nemáme. Mám obavy, že si pleteme daňové přiznání k dani z nemovitosti (je-li darem jen pozemek a tento je veřejným prostranstvím, nepodává se daňové přiznání) a daňové přiznání k dani darovací.

V roce 2012 vyšlo ve Sbírce zákonů 505 zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a nejrůznějších sdělení, přičemž většinou se jednalo o novelizace již existujících předpisů. Této legislativní smršti nebyly uchráněny ani účetní, ale zejména pak daňové předpisy. Je přitom smutnou tradicí, že ty největší změny byly schváleny až na samém konci roku, zveřejněny na Silvestra s účinností hned od 1. ledna 2013.