Tento článek shrnuje změny daňové legislativy od začátku letošního roku a upozorňuje také na některé výklady. Článek se zaměřuje také na změny, které nejsou změnami daňovými, ale běžné daňové a účetní praxe se obvykle týkají. Pozornost je věnována změnám, které byly do poloviny července 2017 vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popř. které schválil Senát dne 19. 7. 2017, a u kterých lze očekávat dokončení legislativního procesu do konce srpna 2017.
Novinky v daňové a související legislativě během roku 2017
Ing.
Pavel
Běhounek
Daňový balíček 2017/2018
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tzv.
daňový balíček
byl nakonec vyhlášen ve Sbírce zákonů 16. 6. 2017 pod č. a jeho faktická účinnost (15. den po vyhlášení) je tak 1. 7. 2017.
Této hlavní daňové legislativní události letošního roku byl věnován samostatný příspěvek v Účetnictví v praxi č. 5/2017 a vzhledem k rozsahu změn jí bude nadále věnována pozornost i v dalších číslech časopisu.Změny a novinky v daních z příjmů
K
1. 1. 2017
došlo v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), k důležité změně zákonem č. 377/2015 Sb. – tento doprovodný zákon k ukončení důchodového spoření přinesl pro rok 2017 důležité změny v oblasti tzv. třetího (druhý byl ovšem již zrušen) penzijního pilíře. Jedná se o tyto změny:–
Od základu daně z příjmů fyzických osob lze podle § 15 odst. 5 ZDP odečíst příspěvek (po snížení o příspěvek odpovídající maximální státní podpoře) na doplňkové penzijní spoření, resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem, ve výši
až 24 000 Kč
(místo limitu 12 000 Kč pro rok 2016). Fyzické osobě se sjednaným měsíčním příspěvkem 3 000 Kč v roce 2017 stejně jako v roce 2016 náleží měsíčně maximální státní příspěvek 230 Kč, který odpovídá části příspěvku účastníka 1 000 Kč; za rok 2016 si tato fyzická osoba odečetla od daňového základu částku 12 000 Kč (12 x 3 000 – 12 000, maximálně však 12 000 Kč) a za rok 2017 si od daňového základu odečte 24 000 Kč, protože měsíčně hradila 2 000 Kč nad částku, ke které se vztahuje maximální státní příspěvek, a nově lze uplatnit až 24 000 Kč (12 x 2 000, maximálně 24 000 Kč).–
V § 15 odst. 5 ZDP došlo pro rok 2017 ke
změně v technice počítání odpočtu.
Nově se totiž odpočet nepočítá tak, že by se od uhrazených příspěvků odečítala částka 12 000 Kč, ale jako úhrn částí příspěvků účastníka, ke kterým se vztahuje maximální státní podpora. V předchozím příkladu se tato změna prakticky nijak neprojevila, jen byla formálně promítnuta do výpočtu nelimitované částky, tj. pro rok 2016 jako úhrn příspěvků účastníka snížený o částku 12 000 Kč (12 x 3 000 Kč – 12 000 Kč), a pro rok 2017 jako úhrn částí příspěvků nad částku, ke které se vztahuje maximální státní příspěvek, tj. úhrn částí příspěvků, ke které nenáleží státní příspěvek (12 x 2 000 Kč). Změna techniky počítání odpočtu se projeví typicky v případě, kdy je smlouva uzavřena v průběhu roku – např. je uzavřena smlouva od 08/2017 s měsíčním příspěvkem 3 000 Kč a za rok 2017 tedy budou uhrazeny příspěvky 15 000 Kč (5 x 3 000 Kč; k příspěvkům 5 000 Kč se vztahuje státní příspěvek 5 x 230 Kč a k příspěvkům 10 000 Kč se žádný státní příspěvek nevztahuje); v tomto případě podle pravidel roku 2016 odpočet náležel pouze ve výši 3 000 Kč (15 000 – 12 000 Kč), ale za rok 2017 bude náležet odpočet ve výši 10 000 Kč (5 x 2 000 Kč).–
v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP byl zvýšen limit pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření (připojištění) či soukromé životní pojištění z 30 000 Kč platných pro rok 2016 na
50 000 Kč
ročně.Další změny ZDP k 1. 1. 2017
byly provedeny zákonem č. který doprovázel novou úpravu hazardu od 1. 1. 2017 (především jde o novou úpravu zdanění výher), a novelou č. která vrátila osvobození od daně z příjmů fyzických osob pro výsluhové náležitosti a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.K datu
1. 4. 2017
bylo zákonem č. kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, doplněno přechodné ustanovení k novele ZDP zákonem č. 105/2016 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní účinné od 6. 4. 2016, která nahradila oznamovací povinnosti platebních zprostředkovatelů dle § 38fa ZDP
oznamovací povinností dle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní – za období započatá 1. 1. 2016 a později se oznámení dle § 38fa zrušeného k 6. 4. 2016 nepodává. K 1. 4. 2017 tak nebyl novelizován přímo ZDP, ale přechodná ustanovení jedné z jeho loňských novel.Hlavní letošní změny
přinesl do ZDP (drobně i do zákona o rezervách – zákon č. 593/1992 Sb.) tzv. daňový balíček č. 170/2017 Sb.
Všechny změny v ZDP nabyly účinnosti 1. 7. 2017, ale zde je třeba zdůraznit, že pouze některé změny
(např. vyšší částky daňového zvýhodnění na druhé či třetí dítě) se použijí již pro zdaňovací období roku 2017
a většina změn má prvé použití až od roku 2018.
Pro zdaňovací období roku 2017, resp. pro zdaňovací období započaté před 1. 7. 2017, je tedy poměrně složité použití ZDP – u ustanovení měněných k 1. 7. 2017 je třeba vždy vyhodnotit, zda se použijí již pro období roku 2017, resp. započatá před 1. 7. 2017, anebo až pro období započatá od 1. 7. 2017.Od vyhlášení daňového balíčku neuplynul ani měsíc a 12. 7. 2017 byl pod č. vyhlášen zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tento zákon s účinností od 1. 1. 2018 novelizoval vymezení
„soustavné přípravy na budoucí povolání studiem v § 12“
(dále jen „soustavná příprava“), když pro výjimku, podle které se studium na středních a vysokých školách v ČR za trvání služebního poměru nepovažuje za „soustavnou přípravu“, doplnil, že se jedná o studium za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Kromě studia za trvání služebního poměru se za „soustavnou přípravu“ dále nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci – podle stávající úpravy se tyto výjimky nevztahují na studium na zahraničních středních či vysokých školách podle § 12 odst. 1 písm. c); od 1. 1. 2018 se tyto výjimky použijí obdobně.Novela zákona o státní sociální podpoře č. 200/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 byla opatřena důležitým přílepkem (nebo také „předvolebním dárečkem“), jehož obsahem je
zvýšení daňového zvýhodnění na prvé dítě od zdaňovacího období roku 2018
z 13 404 Kč (naposledy se uplatní za rok 2017) na 15 204 Kč. Ke zvýšení částek daňového zvýhodnění na prvé dítě tak dochází po poměrně dlouhé době (naposledy došlo ke zvýšení od roku 2012, kdy byla částka daňového zvýhodnění oproti roku 2011 zvýšena také o 150 Kč měsíčně, tj. o 1 800 Kč ročně). Protože vývoj částek daňového zvýhodnění na dítě
je značně nepřehledný, shrnuje jej následující tabulka:| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| na prvé dítě | 13 404 Kč rok / 1 117 Kč měsíc | 15 204 Kč rok / 1 267 Kč*** měsíc | ||
| na druhé dítě | 15 804 Kč rok / 1 317 Kč měsíc | 17 004 Kč rok / 1 417 Kč* měsíc | 19 404 Kč rok / 1 617 Kč** měsíc | |
| na třetí a další dítě | 17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc | 20 604 Kč rok / 1 717 Kč* měsíc | 24 204 Kč rok / 2 017 Kč** měsíc | |
Vysvětlivky:
* tyto měsíční částky daňového zvýhodnění se použily poprvé při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 05/2016
** tyto měsíční částky daňového zvýhodnění se použily poprvé při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 07/2017
*** tato měsíční částka daňového zvýhodnění se poprvé použije při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 01/2018
Součástí uvedené jsou např. dílčí změny v čerpání či výši rodičovského příspěvku či vyšší přídavky na děti.
Další změna ZDP, která se dokonce uplatní zpětně pro zdaňovací období roku 2017, by měla následovat poměrně rychle. Dne 20. 7. 2017 totiž schválil Senát drobnou, ale pro dárce krve důležitou novelu ZDP, která s použitím pro celý rok 2017 (účinnost je nastavena na prvý měsíc následující po měsíci vyhlášení ve Sbírce zákonů a použití je nastaveno na zdaňovací období, ve kterém nabude zákon účinnosti – pro použití pro zdaňovací období roku 2017 by tedy postačovalo vyhlášení této novely ve Sbírce do konce letošního listopadu) zvyšuje hodnotu bezúplatného odběru krve odečítaného od základu daně z příjmů fyzických osob podle § 15 odst. 1 ZDP ze 2 000 Kč na 3 000 Kč a která nově oceňuje částkou 20 000 Kč jeden bezúplatný odběr krvetvorných buněk
.
Ohrozit tuto novelu by již mohl svým vetem prezident, ale v případě této novely je prezidentské veto
velice nepravděpodobné.Dne 19. 7. 2017 schválil Senát také
zákon o evropských politických stranách a evropských politických nadacích.
Účinnost tohoto nového zákona je dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů – tomuto by mohl již zabránit pouze prezident případným vetem. Součástí tohoto nového zákona je i změna ZDP – podle doplněného § 15 odst. 1, resp. § 20 odst. 8 ZDP, bude možné od základu daně z příjmů fyzických, resp. právnických, osob odečítat také dary evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím. Dále zákon o evropských politických stranách a evropských politických nadacích rozšiřuje osvobození přijatých členských příspěvků od daně z příjmů právnických osob podle § 19 odst. 1 písm. a) ZDP o příspěvky přijaté evropskými politickými stranami, resp. nadacemi.Z informací Finanční správy
V letošním roce se Finanční správa např. vyjádřila dne 24. 2. 2017 k
posouzení charakteru činnosti rozhodčích,
kde se vyjádřila tak, že příjmy z této činnosti nelze posoudit jako příjmy z živnosti s možností uplatnit výdaj ve výši 60 % příjmů (i když má rozhodčí na tuto činnost platné živnostenské oprávnění). Pokud se jedná o samostatnou činnost v rámci § 7 ZDP, měl být dle tohoto výkladu Finanční správy uplatněn výdaj 40 %. Pravděpodobně v reakci na vyhlášení nálezu Nejvyššího správního soudu čj. 6 Afs 278/2016-54 ze dne 13. 7. 2017, kde Nejvyšší správní soud potvrdil u sportovců s živnostenským oprávněním
možnost uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů (kauza David Lafata), bylo uvedené vyjádření k činnosti rozhodčích z webových stránek Finanční správy staženo bez jakéhokoli komentáře.Dne 31. 3. 2017 se Finanční správa vyjádřila ke
zdanění příjmů plynoucích fyzickým osobám z provozu výroby elektřiny
– jedná se o reakci na změnu energetického zákona od 1. 1. 2016 a následnou novelizaci ZDP č. 125/2016 Sb. od 1. 5. 2016. Toto vyjádření vychází z vyjádření Energetického regulačního úřadu k držbě licence a překonává původní účel novely č. 125/2016 Sb., když příjmy z prodeje elektřiny, bez ohledu na instalovaný výkon, považuje za příjmy z podnikání dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP s možností uplatnit výdaje ve výši 40 % příjmů nebo výdaje ve skutečné výši včetně možnosti uplatnění daňových odpisů – tedy stejně jako tomu bylo před rokem 2016.Změny v DPH
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), byl novelizován k
1. 1. 2017
pouze nevýznamně – jednalo se o vymezení „penzijních činností“ v § 54a doprovodným zákonem ke zrušení důchodového spoření č. 377/2015 Sb. a o vymezení „provozování hazardních her“ v § 60 ZDPH. Důležitější legislativní změnou k 1. 1. 2017 v právní úpravě DPH bylo doplnění prováděcího Nařízení (EU) č. 282/2011 nařízením Rady (EU) č. 1042/2013 v oblasti nemovitostí (čl. 13b) a služeb souvisejících s nemovitostmi (čl. 31a a 31b).V průběhu letošního roku došlo k těmto změnám ZDPH:
–
Novelou č. která přeřadila do 2. snížené sazby daně
(sazba 10 %)
noviny a časopisy,
tj. „deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů“. Novela byla schválena s účinností od 1. 1. 2017, ale byla vyhlášena až dne 14. 2. 2017 – Finanční správa účinnost komentovala ve zprávě z 14. 2. 2017 tak, že dle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/1999 Sb.“), nabyla tato změna účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. 1. 3. 2017.
K účinnosti 1. 1. 2017, se kterou byl zákon schválen, nelze dle tohoto výkladu přihlížet tak, že by zákon nabyl účinnosti již dnem vyhlášení (tj. dnem 14. 2. 2017), ale tak, že zákon účinnost vůbec neobsahuje a uplatní se 15denní lhůta dle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb. Výklad Finanční správy není sice řádně odůvodněn, ale je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu – viz rozsudek ze dne 28. 11. 2008, čj. 4 Ans 5/2007-60, komentovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS 4/2009.–
Nálezem Ústavního soudu
sp. zn. Pl. ÚS 32/1515. 2. 2017
), který: –
ruší § 101d odst. 1 ZDPH, který ukládá plátci povinnost uvést v kontrolním hlášení „předepsané údaje potřebné pro správu daně“, a to k datu 31. 12. 2017. Návrh na novou úpravu je projednáván v rámci pozměňovacích návrhů k doprovodnému zákonu k novele zákona o platebním styku (tisk Poslanecké sněmovny 1060), který Poslanecká sněmovna schválí pravděpodobně až na své zářijové schůzi. Tento doprovodný zákon by k 13. 1. 2018 měl nově definovat finanční činnosti dle § 54 ZDPH, pokud jde o platební služby, vydávání elektronických peněz, vydávání a správu platebních prostředků. Dále by měl náležitosti kontrolního hlášení v § 101d odst. 1 ZDPH upravit následovně:
„V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a)
identifikační a kontaktní údaje plátce,
b)
údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
c)
údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
d)
identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.“
–
zrušil § 101g odst. 5 ZDPH, podle kterého mohla být výzva k podání kontrolního hlášení (posílaná e-mailem) považována za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Uvedená úprava byla zrušena dnem vyhlášení ve Sbírce, tj. dnem
15. 2. 2017,
a to bez náhrady.–
Daňovým balíčkem č. 170/2017 Sb., který přinesl řadu změn.
Na vyhlášení ve Sbírce zákonů čeká
novela stavebního zákona,
kterou prezident podepsal dne 13. 7. 2017 a která pravděpodobně nabude účinnosti 1. 1. 2018 (bude-li vyhlášena ve Sbírce zákonů do konce července). Tato novela doplní definici stavebního pozemku v § 56 odst. 2 ZDPH a přináší nové znění § 56 odst. 3 ZDPH. Definice stavebního pozemku v § 56 odst. 2 ZDPH bude doplněna následovně (označeno zvýrazněním):„Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém
a)
má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a
1.
který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo
2.
v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo
b)
může být podle stavebního povolení,
společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje
, nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.“Současné znění § 56 odst. 3 ZDPH (označeno přeškrtnutím) bude nahrazeno novým zněním následovně:
3.
Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání
a.
prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
b.
kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.“
Nové znění § 56 odst. 3 ZDPH přinese problémy u staveb, které nepodléhají kolaudaci – při doslovném výkladu by převod těchto staveb i po 5 letech od dokončení nebyl osvobozen. K novému znění § 56 odst. 3 ZDPH bylo přijato
přechodné ustanovení:
„Čl. XL Přechodné ustanovení
Pokud počátek běhu lhůty pro osvobození od daně při dodání vybrané nemovité věci podle § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro účely osvobození od daně při dodání vybrané nemovité věci § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Z informací Finanční správy
(kromě informací k novele č. 170/2017 Sb. od 1. 7. 2017)
Dne 2. 2. 2017 zveřejnilo Generální finanční ředitelství dodatek Informace k uplatnění
režimu přenesení daňové povinnosti u služeb přístupu k sítím elektronických komunikací nebo propojení sítí elektronických komunikací,
který je u těchto služeb za určitých podmínek uplatňován od 1. 10. 2016. Z tohoto dodatku je zřejmé, že režim přenesení nemá být uplatněn vůči tomu plátci, který přijatou službu pouze přeúčtovává (např. vůči mateřské společnosti, která službu bez přirážky přeúčtovává dceřiným společnostem; vůči pronajímateli, který službu přeúčtovává svým nájemcům, apod.).K problematice byla aktualizována Informace k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
kontrolního hlášení
byl aktualizován Pokyn D-29 k promíjení pokut dne 6. 3. 2017 a dne 3. 4. 2017Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) byl aktualizován s účinností od 1. 7. 2017 daňovým balíčkem č. 170/2017 Sb.
Daň silniční
K
1. 6. 2017
nabyla účinnosti novela zákonem č. 63/2017 Sb., což je legislativně technická novela bez zásadních dopadů na běžnou praxi.Zákon č. 63/2017 Sb. je v prvé řadě novelou zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zákon č. 56/2001 Sb.). V zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“), došlo k legislativně technickým změnám právě v návaznosti na zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a na jeho terminologii. Např. pro osvobození vozidel používajících jako palivo
LPG či CNG
nebo vybavených motorem umožňujícím spalování směsi E85 došlo k formální úpravě. Podle předchozí úpravy se osvobození vztahovalo na vozidla používající jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo na vozidla vybavená motorem určeným výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu označovaného jako E 85.
Uvedené osvobození je beze změny zachováno, ale protože se mohou v technickém průkazu objevit i jiné údaje o palivu než LPG či CNG, resp. E85, tak zákon nově tato označení již neuvádí, když podle § 3 písm. f) zákona o dani silniční osvobození nově platí pro: „vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která
3. používají jako palivo zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn, nebo
4. jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu“.
Možné zápisy údajů o palivu budou zveřejněny v pokynech pro vyplnění přiznání k dani silniční.
Rozpočtové určení daní
Dne 19. 7. 2017 schválil Senát novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní – s účinností od 1. 1. 2018 (pokud by novelu nevetoval prezident a Poslanecká sněmovna by toto
veto
nepřehlasovala) dojde ke zvýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty z letošních 21,4 % na 23,58 %. Zároveň dochází ke změně pravidel v rozpočítávání podílu na rozpočtových příjmech mezi jednotlivé obce.Novela zákona o účetnictví
V návaznosti na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, byl s účinností od 1. 7. 2017 přijat doprovodný zákon č. 183/2017 Sb. – tento zákon například zvýšil pokuty za porušení zákona o omezení plateb v hotovosti č. 254/2004 Sb., nově lze za přestupek proti tomuto zákonu udělit právnické a podnikající fyzické osobě pokutu
až do výše 5 mil. Kč.
Pokuty za přestupky proti zákonu o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) se nezvýšily, pouze v právní úpravě přestupků (§ 37 a násl.) došlo k náhradě pojmu „správní delikt“ pojmem
„přestupek“.
Evidence tržeb
Od
1. 7. 2017
byla v zákoně č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, formálně novelizována oblast přestupků a správních deliktů (nově jen přestupků), a to doprovodným zákonem k novému zákonu o přestupcích č. 250/2016 Sb.; tento doprovodný zákon byl vyhlášen pod č. 183/2017 Sb. V současné době je připravováno nařízení, které by z povinnosti evidence tržeb vyjmulo podnikatele se zrakovým postižením.Zajímavý vývoj prodělala oblast výkladů Finanční správy k evidenci tržeb. Za upozornění stojí především přepracovaná metodika k evidenci tržeb z května 2017 (verze 2.0), která nově vymezila příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti (tyto příjmy jsou u veřejně prospěšných poplatníků, kterými mohou být např. spolky, trvale vyjmuty z evidence tržeb) – o příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti se jedná v případě:
„že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, měl příjem/výnos z této činnosti
nejvýše 300 000
Kč nebo tyto příjmy činily nejvýše 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období“.V původní informaci verze 1.0 byl limit příjmů/výnosů nastaven podstatně menší – 175 000 Kč.
Novela zákona o důchodovém pojištění č. 203/2017 Sb., která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 12. 7. 2017, zkrátila důchodový věk pro ty pojištěnce, kterým dle stávající úpravy vycházel důchodový věk vyšší než 65 let – týká se např. mužů či žen, které nevychovaly více jak 2 děti, narozených po roce 1965. Podle nové úpravy bude totiž nejvyšším důchodovým věkem právě 65 let. Postupné prodlužování důchodového věku na 65 let novela nijak nezměnila.
Novela zákona o zaměstnanosti
Pod č. 206/2017 Sb. byla dne 14. 7. 2017 ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.), která přinesla řadu důležitých změn. Jednak došlo ke zpřísnění tzv.
agenturního zaměstnávání
– v této souvislosti stojí za zmínku upozornění Finanční správy ze dne 14. 7. 2017 na podvody u DPH u agenturního zaměstnávání, což znamená, že v případech, kdy se od 1. 7. 2017 neaplikuje režim přenesení daňové povinnosti (tj. nejde o poskytnutí zaměstnanců pro stavební a montážní práce), by mohl být plátce nevědomky začleněn do řetězce podvodů na DPH a hrozilo by mu tak, že bude obviněn z toho, že věděl, popř. že vědět měl a mohl, že jeho dodavatel neodvede daň a bude vyzván k ručení za neodvedenou daň.Další novinkou v zákoně o zaměstnanosti je např. to, že
činnost na základě dohody o provedení práce
(i když nedosáhne poloviny minimální mzdy) bude nově bránit zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání [vypuštění z dosavadního § 25 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti, avšak s tříměsíčním přechodným ustanovením].Novela zákona o zaměstnanosti také zpřísňuje pravidla pro
plnění odvodu pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci,
pokud nezaměstnávají alespoň 4 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Pro účely tohoto odvodu budou poskytovatelé „náhradního plnění“ vkládat údaje o těchto plněních do centrálního registru (a to již za rok 2017) – tato evidence nahradí oznamovací povinnost odběratelů náhradního plnění – tito nebudou (poprvé za rok 2018) údaje o jednotlivých náhradních plněních oznamovat Úřadu práce. Novela zákona o nemocenském pojištění – otcovská a nemocenské u dlouhodobé nemoci
Dne 22. 5. 2017 byla pod č. 148/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.), která s účinností od 1. 2. 2018 zavádí jako novou nemocenskou dávku tzv. otcovskou
(dávka otcovské poporodní péče).
Tuto nemocenskou dávku bude možné čerpat po dobu jednoho týdne s tím, že nástup lze stanovit nejpozději k datu 6 týdnů po narození dítěte.Výše otcovské činí, stejně jako u mateřské (peněžité pomoci v mateřství), 70 % denního vyměřovacího základu. Protože účinnost novely je stanovena na 1. 2. 2018, bude možné otcovskou čerpat v případě narození dítěte od 21. 12. 2017 – podle přechodného ustanovení nárok na dávku otcovské poporodní péče vzniká, pokud se dítě narodilo v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 148/2017 Sb.
Změny v nemocenském pojištění by měla od 1. 1. 2018 přinést
novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení (zákon č. 589/1992 Sb.),
kterou schválil Senát dne 20. 7. 2017. Tato novela by se sice měla uplatnit především od 1. 1. 2019, ale zavádí jako novinku odstupňování výše nemocenské s účinností od 1. 1. 2018 podle doby trvání pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Výše nemocenské bude v roce 2018 odstupňována takto:–
60 % denního vyměřovacího základu
do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény (stejné jako dnes, kdy nemocenské činí 60 % denního vyměřovacího základu nezávisle na době trvání pracovní neschopnosti),–
66 % denního vyměřovacího základu
od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,–
72 % denního vyměřovacího
základu
od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.Velice rozsáhlá novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) byla vyhlášena dne 14. 7. 2017 pod č. 204/2017 Sb. Účinnost této novely je (až na výjimky) stanovena na 3. 1. 2018 a její součástí je např. i novela živnostenského zákona (účinná od 3. 1. 2018), která do výčtu činností, které nejsou živností, v § 3 odst. 3 písm. a) doplnila, že živností není také:
„činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“.
Součástí novely je také
novela trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)
účinná od 13. 8. 2017, která:–
drobně novelizuje § 250 – Manipulace s kurzem investičních nástrojů,
–
dosavadní trestný čin podle § 255 – Zneužití informace a postavení v obchodním styku nově upravuje jako trestný čin podle § 255 – Zneužití informace v obchodním styku a jako trestný čin podle § 255a – Zneužití postavení v obchodním styku.
Závěr
Tento přehled naznačuje, že orientace v předpisech, které Poslanecká sněmovna schválila či ještě schvaluje na konci svého volebního období, není vůbec snadná a přehledná. V článku není věnována pozornost (nebo je jim věnována pouze okrajově) změnám, které bude Senát schvalovat až v průběhu srpna (např. novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní nebo novela zákona o nemocenském pojištění) nebo které by měla Poslanecká sněmovna schvalovat až v září (např. novela zákona o platebním styku nebo by ještě mohla být přijata novela zákoníku práce). Do skončení volebního období však ještě některé další změny nepochybně přijaty budou.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.