Dokumenty - strana 2

Zákon o registru smluv1) není v našem právním řádu novinkou, přesto neustále vyvolává množství otázek, a to nejen ze strany subjektů, kterým je podle něj povinnost zveřejňování smluv určena. Tento příspěvek si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Byť zákoník práce stanoví přesná pravidla pro ukončení pracovního poměru, resp. pracovněprávního vztahu, neobsahuje pravidla pro zpracování osobních údajů v této „popracovní“ fázi. Zaměstnavatelé proto často váhají, které dokumenty smí uchovávat a jak dlouho a jak naložit s dokumenty, které nadále součástí osobní složky být nemohou. Zorientovat se zejména ve lhůtách uložení jednotlivých druhů dokumentace není vždy snadné, protože tyto lhůty stanoví různé právní předpisy.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), ve svém § 312 dává zaměstnavateli právo vést osobní spis zaměstnance. Toto ustanovení současně uvádí, jaké písemnosti může spis obsahovat a kdo do něj může nahlížet. Osobní spis je základní dokumentací, která popisuje pracovněprávní vztah zaměstnance a jeho historii od vzniku tohoto vztahu až po jeho skončení. Často kladenou otázkou je, co všechno může osobní spis obsahovat, jak s ním nakládat v průběhu pracovněprávního vztahu a které dokumenty mohou zůstat součástí archivovaného spisu po skončení tohoto vztahu.

Poslanecká sněmovna nyní projednává vládní návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také „zákon o hromadných žalobách“), který byl poslancům rozeslán jako tisk č. 523/0. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“). Lhůta pro implementaci směrnice přitom České republice uplynula již na konci minulého roku a nyní projednávaný návrh zákona je třetím pokusem o její transpozici. Minulé návrhy byly Poslanecké sněmovně předloženy v letech 2020 a 2021, nicméně ani v jednom z případů se v Poslanecké sněmovně nedostaly do druhého čtení.

Subjekty veřejného zájmu (dále jen „SVZ“) jsou, v souladu se zákonem o auditorech 1), povinny zřídit výbor pro audit. Jeho základním posláním je dohled nad procesem sestavování účetní závěrky a systémem účinnosti vnitřní kontroly a vnitřního auditu. Výbor pro audit odpovídá i za dohled nad procesem řízení rizik a dodržováním etického kodexu společnosti. K povinnostem výboru pro audit patří vyhotovení zprávy o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v zákoně o auditorech . Tuto zprávu poskytne výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditorem (dále jen „Rada“), která vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky v rozsahu stanoveném zákonem o auditorech . Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit, na základě analýzy dat získaných od výborů pro audit, zda plní své poslání a roli, která je od nich očekávána a motivovat výbory pro audit k zavedení dobré praxe.

Do širokého povědomí se již nepochybně dostala informace o aktuální novelizaci zákoníku práce 1), a to zejména s ohledem na diskutovanou krátkou dobu do nabytí účinnosti, změnu právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohoda“), ale také s ohledem na dlouho očekávanou právní úpravu práce na dálku. Novela přinesla či nabytím účinnosti některých ustanovení v budoucnu také přinese mnoho dalších změn, které budou mít dopad do praxe obcí. Tento článek si bere za úkol seznámit čtenáře přehledně o všech klíčových změnách zákoníku práce provedených touto novelou a upozornit na otázky, kterým je aktuálně vhodné věnovat zvýšenou pozornost.

Ačkoliv se rostlinná výroba vyskytuje zejména v účetnictví podnikatelských subjektů, mohou se s ní setkat i nestátní neziskové organizace. Článek se proto zaměřuje na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

V následujícím příspěvku bychom se zabývali problematikou fondů příspěvkových organizací s tím, že bychom se zaměřili na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Z pohledu fondů v příspěvkových organizacích je nutné rozlišit peněžní fondy a majetkové fondy. Vzhledem k tomu, že majetkové fondy představují jmění účetní jednotky, budeme fondy příspěvkové organizace rozumět pouze fondy peněžní, kterými se budeme také zabývat.

„Zpráva o pověsti“ se už svým názvem zdá být přežitkem patřícím do jiného režimu. Obce se však mohou s žádostí o vydání takové zprávy setkat, a byť není tato zpráva pojmově v českém právním řádu definována a není tak definován ani její přesný obsah, patří její vydání mezi úkoly obce.

Dne 19. 9. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (dále jen „novela“). Finální verze novely, která byla schválena 12. 9. 2023, kdy Poslanecká sněmovna odmítla pozměňovací návrhy Senátu tím, že setrvala na původně schváleném znění návrhu zákona, přináší zásadní změny v oblasti pracovního práva. Pravidla se mění zejména v případě home office, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo doručování písemností. Účinnost novely nastala již k 1. 10. 2023 a zaměstnavatelé tedy měli na adaptaci jen velmi krátkou dobu.

Z hlediska řešení pojistného vztahu (pojištění u zdravotní pojišťovny) je pro pojištěnce ideální být zaměstnancem, protože veškeré povinnosti plní ve zdravotním pojištění primárně zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, a platí pojistné podle zákona. Zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Není však úplně pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán, tak se ve zdravotním pojištění nemusí o nic starat.

Předkládáme vám sedmý díl z desetidílného seriálu k otestovaní vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Obec je veřejnoprávní korporace, a pokud vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty, jedná jako právnická osoba. Právní jednání obce má však s ohledem na její status veřejnoprávní korporace, která hospodaří s veřejnými prostředky, jistá omezení a specifika. Cílem tohoto článku je nejen objasnění mechanismu tvorby vůle obce při realizaci jejího právního jednání, ale také poskytnutí přehledu právních jednání, u kterých zákon o obcích stanoví specifické podmínky jejich platnosti, a také objasnění situací, za kterých je učiněné právní jednání obce neplatné.

Zákony regulující postavení územních samosprávných celků určují pravidla pro odměňování členů zastupitelstev. Kromě jiného stanoví dvě kategorie zastupitelů – uvolněné a neuvolněné. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce ze zákona, tedy automaticky bez toho, aby výši odměny stanovilo zastupitelstvo. Zákonodárce se v minulosti zabýval problematikou kumulace funkcí a novelou municipálních zákonů zavedl snížení odměny zastupitelů, pokud vykonávají jiné vyjmenované veřejné funkce. Tato novela byla i předmětem řízení u Ústavního soudu.

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé čerstvé judikáty, které se mohou týkat neziskového sektoru. Nejdříve bychom se zaměřili na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a následně potom na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.

Povinnost mlčenlivosti je v různých situacích zmiňována prakticky u všech zaměstnanců. Obecná povinnost mlčenlivosti je však výslovně zmíněna jen v několika málo právních předpisech. Takovou obecnou právní úpravou minimálně ve vztahu k osobním údajům byl § 15 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 1) . Tento zákon, který se vztahoval na všechny zaměstnance bez ohledu na typ zaměstnavatele, byl ale zrušen. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), označované též zkratkou „GDPR “, ani zákon č. 110/2019 Sb. , o zpracování osobních údajů, výslovně povinnost mlčenlivosti při zpracovávání osobních údajů nestanoví. GDPR však stanoví obecnou povinnost správce podle čl. 32 GDPR přijmout vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně zabezpečení osobních údajů odpovídající riziku pro práva a svobody fyzických osob. 2) Mezi tato opatření patří mimo jiné i schopnost zajistit neustálou důvěrnost údajů. Obecnou povinnost mlčenlivosti lze tedy dovodit z tohoto ustanovení.