Dokumenty - strana 3

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.

Povinnost mlčenlivosti je v různých situacích zmiňována prakticky u všech zaměstnanců. Obecná povinnost mlčenlivosti je však výslovně zmíněna jen v několika málo právních předpisech. Takovou obecnou právní úpravou minimálně ve vztahu k osobním údajům byl § 15 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 1) . Tento zákon, který se vztahoval na všechny zaměstnance bez ohledu na typ zaměstnavatele, byl ale zrušen. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), označované též zkratkou „GDPR “, ani zákon č. 110/2019 Sb. , o zpracování osobních údajů, výslovně povinnost mlčenlivosti při zpracovávání osobních údajů nestanoví. GDPR však stanoví obecnou povinnost správce podle čl. 32 GDPR přijmout vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně zabezpečení osobních údajů odpovídající riziku pro práva a svobody fyzických osob. 2) Mezi tato opatření patří mimo jiné i schopnost zajistit neustálou důvěrnost údajů. Obecnou povinnost mlčenlivosti lze tedy dovodit z tohoto ustanovení.

Tajemník úřadu je jednou ze stěžejních osob v územním samosprávném celku, respektive v jeho úřadu. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům obce zařazeným do úřadu územního samosprávného celku 1) a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti s tím, že tuto odpovědnost má přímo vůči starostovi obce. V jednom z minulých čísel 2) jsme se zabývali právním postavením a pravomocemi tajemníka úřadu, aktuální příspěvek se věnuje krokům směřujícím k jeho jmenování a procesu výběrového řízení.

V následujícím příspěvku bychom se vrátili ještě blíže k problematice konsolidačního balíčku neboli vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí, návrh je projednáván jako sněmovní tisk č. 488. Návrh prošel v poslanecké sněmovně prvním čtením, další projednávání je navrženo na pořad schůze, která bude probíhat od 7. 9. 2023. V následujícím textu bychom se podrobněji vrátili k některým bodům změn daně z příjmů, které se mohou přímo týkat neziskových poplatníků. Nicméně na úvod upozorněme, že návrh zákona neobsahuje žádné změny, které by přímo dopadaly do oblasti zdaňování veřejně prospěšných poplatníků.

V červnovém vydání časopisu UNES jsme se věnovali nové právní úpravě ochrany oznamovatelů. Sněmovní tisk s návrhem zákona o ochraně oznamovatelů č. 352/0 byl ze Senátu, který jej neprojednal, doručen prezidentovi a podepsán dne 7. 6. 2023. Schválený zákon byl vyhlášen dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů v částce 86 pod číslem 171/2023 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o první komplexní zákon upravující ochranu oznamovatelů, kdy doposud bylo nutné čerpat pouze z obecné právní úpravy např. v pracovněprávních předpisech nebo v předpisech veřejnoprávních, domníváme se, že je na místě se tomuto tématu věnovat detailněji a připravili jsme pro Vás ještě jeden příspěvek na toto téma.

Tímto textem navazujeme na sérii příspěvků, které se věnují příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky, se zaměřením na organizace zřizované obcemi. Následující text se věnuje postavení a pravomocím orgánů obce, které plní vůči příspěvkovým organizacím úkoly zřizovatele. Jak dokazuje rozhodovací praxe soudů, i na této problematice lze dokladovat dělbu moci mezi zastupitelstvo a radu ve vztahu k vyhrazeným pravomocem.

Vzdělávání je nedílnou součástí práv zaměstnanců v oblasti pracovněprávní. Je realizací povinnosti péče o zaměstnance, uložené zákonem zaměstnavateli, prostřednictvím vzdělávání zajišťuje zaměstnavatel jejich odborný rozvoj. Postavení zaměstnance územního samosprávního celku, který je úředníkem, má svá specifika, a to i v oblasti vzdělávání.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného a především z tohoto důvodu věnují zdravotní pojišťovny kontrolní činnosti u těchto subjektů trvale zvýšenou pozornost.

V průběhu roku 2023 stále dochází k velkému množství kybernetických útoků, před kterými Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydává varování. Jak NÚKIB uvádí, počet květnových incidentů (19) se pohyboval vysoko nad průměrem posledních 12 měsíců. Opět dominovaly případy, ve kterých došlo k narušení dostupnosti služeb. Při jednom z květnových incidentů NÚKIB zaznamenal relativně nový trend v chování ransomwarových útočníků. Útočníci data své oběti nezašifrovali, pouze je exfiltrovali a vyhrožovali jejich zveřejněním. Jedná se o tzv. „extortion-only“ přístup. Tyto nové trendy v chování ransomwarových operátorů mění i způsob, jakým by se organizace na ransomware měly připravit.1)

Zásada opatrnosti je zakotvena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se tedy na všechny účetní jednotky. Tato zásada se v účetnictví projevuje vykazováním rezerv, opravných položek k majetku a odpisováním dlouhodobých aktiv, přičemž v případě nestátních neziskových organizací existují určitá specifika, o nichž pojednává tento článek, včetně daňových souvislostí.

Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastu­pitelů včetně nařízení vlády o odměňování.

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační nebo ozdravný balíček, tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny zákona a která nejsou řešena v rámci samostatných projektů. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál.

Do Senátu zamířil dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Byť příslušná směrnice1) nabyla přímé účinnosti dne 17. 12. 2021, poté co vypršela transpoziční lhůta. Ačkoliv se povinnosti ve vztahu k ochraně oznamovatelů již delší dobu týkají velké skupiny povinných subjektů, přesto kolem plnění povinností v této oblasti panují stále nejasnosti, které znovu vyplavou na povrch s účinností nové vnitrostátní úpravy.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl publikován jako sněmovní tisk č. 352/0 a dne 21. 4. 2023 byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen do Senátu. Senát jej zařadil na pořad 12. schůze a měl být projednán dne 1. 6. 2023. Senát jej nicméně neprojednal ani k němu nepřijal žádné usnesení a platí tak zákonná fikce, že pokud se Senát k návrhu zákona nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů od jeho postoupení, je návrh zákona přijat a bude postoupen k podpisu prezidentovi. Evropská právní úprava ochrany oznamovatelů vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice“), a Česká republika byla povinna pravidla z ní vyplývající implementovat do českého právního řádu do 17. 12. 2021.

Předkládáme vám pátý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

V tomto příspěvku se formou příkladů zaměříme na analýzu postupů zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnání trvá kratší dobu. Primárně se budeme zabývat odvodem pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu nebo jeho poměrné části a také na postupy v případě souběžných příjmů.

V následujícím příspěvku si projdeme změny předpisů, ke kterým došlo v první polovině letošního roku. Kromě nových zákonů zveřejněných ve Sbírce zákonů se podíváme na změny v sociálním pojištění i na další informace týkající se zejména obcí.

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“. Jedná se o problematiku, která se týká otázek životního prostředí, společnosti a řízení. Jde o zodpovědné chování firem ve vztahu k udržitelnosti a řízení rizik.

Předkládáme vám čtvrtý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. V této části si ukážeme konkrétní účetní postupy pro dlouhodobý nehmotný majetek, s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného majetku, kterému bude věnována samostatná část seriálu.

Zaměstnanecké benefity lze definovat jako výhody poskytované zaměstnavatelem jeho zaměstnancům nad rámec mzdy nebo platu. V současném vysoce konkurenčním prostředí na trhu práce se stává získání a následné udržení kvalifikovaných pracovníků pro zaměstnavatele značně složitým. Zejména v „boji“ veřejného sektoru se soukromým se zaměstnanecké benefity mohou stát významným nástrojem, který napomůže získat zájem budoucích zaměstnanců a v průběhu pracovního poměru si tyto zaměstnance udržet.