Dokumenty - strana 5

Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Účty na sociálních sítích si zřizují úřady, přičemž tyto účty jsou vázané na konkrétní osobu, která je spravuje, zřizují si je zástupci obcí jako politikové, ale také jako soukromé osoby. Jen málokdo si uvědomuje všechny okolnosti, které z existence účtu na sociálních sítích a z jeho provozování vyplývají. Je ale třeba si uvědomit, že vše to, co se na sociálních sítích zveřejní, již povětšinou nelze vzít zpět a člověk ztrácí kontrolu nad dalším osudem informací, fotografií apod. Jaká pravidla by tedy měla být dodržována při správě účtu na sociálních sítích?

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali základní fakta k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2022. Zaměřili bychom se, vzhledem k okruhu čtenářů, na neziskové poplatníky.

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “), vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu.1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu a dalších nemovitostí apod. Následující příspěvek se zabývá stěžejním dokumentem pro fungování příspěvkové organizace, totiž zřizovací listinou.

Předkládáme vám třetí díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Skončení pracovního poměru úředníka se řídí ustanoveními zákoníku práce stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. S postavením zaměstnance – úředníka jsou však spojena jistá specifika a ta se týkají i skončení pracovního poměru. Upozornění na odchylnosti v právní úpravě týkající se skončení pracovního poměru úředníků jsou předmětem tohoto příspěvku.

    Volební mezidobí v obcích – postavení, pravomoci a kooperace dosavadní rady a nových funkcionářů obce JUDr. Václav Dobrozemský Shrnutí Zákon o obcích obsahuje řešení správy obce v tzv....

Novela spotřebitelského práva, kterou přinesl zákon č. 374/2022 Sb. 1 a o které jsme se zmiňovali již v příspěvcích v minulých vydáních časopisu UNES, zavedla kromě nových pravidel pro e-shopy také nový smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a zákonodárce se jí rozhodl v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), vyčlenit nový oddíl s ustanoveními § 2389a až § 2389u.

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů ? Například dar – poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno, dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnance? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Zaměstnankyni v příspěvkové organizaci byla vyplacena odměna z Fondu kulturních a sociálních potřeb k odchodu do důchodu. Tato odměna se připočítá ke mzdě, zdaní a odvádí se sociální a zdravotní pojištění. Z jakých prostředků lze uhradit sociální a zdravotní pojištění, také z FKSP?

České divadlo – nezisková organizace – zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR. Divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH?

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2023 na s. 15. Budeme se věnovat dále standardům ISQM 2 a ISQM 220.

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Nejdříve je vhodné uvést krátký úvod z pohledu zákona č. 541/2020 Sb. , o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech “). Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpady a kontrolu těchto činností.

Obce zveřejňují na úřední desce dokumenty ve velkém rozsahu. Prakticky každý z těchto dokumentů obsahuje informace, které jsou osobními údaji ve smyslu čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR )1). Jedná se proto o zpracování osobních údajů, za něž odpovídá obec, která takové zveřejnění provede. Je-li správcem osobních údajů, musí plnit všechny povinnosti, které jí vyplývají z Obecného nařízení (GDPR ). Aby obec mohla posoudit, na jakém základě (jaký zákonný důvod) jsou dokumenty, a tedy i osobní údaje zveřejňovány, musí především rozlišit, zda se jedná o povinné zveřejňování nebo zveřejňování dobrovolné v rámci snahy o co největší transparentnost. A také zda se jedná o zveřejnění vlastních, nebo cizích dokumentů.

Dne 30. 11. 2022 byl vyhlášen zákon č. 365/2022 Sb. , kterým došlo ke změně zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „novela energetického zákona “), ve znění pozdějších předpisů. Přijetím tohoto zákona došlo k adaptaci části nařízení Rady EU 2022/1854 ze dne 6. 10. 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie1).

Mezinárodní organizace IAASB1) vydala dva nové standardy pro systém řízení kvality ISQM 1 a ISQM 2 a revidovala mezinárodní auditorský standard ISA 220 (řízení kvality auditu účetní závěrky), které nahradí s účinností od 15. 12. 2022 současně platné standardy ISQC 1 a ISA 220.

S příchodem nového roku opět nabízíme přehled zajímavých soudních rozhodnutí vydaných v případech týkajících se oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků, odborových organizací, společenství vlastníků jednotek, zájmových sdružení právnických osob či honebního společenstva. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo a jaký právní názor k tomu soud zaujal.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 1. 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou výše uvedených zákonech, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali novinkám v právních předpisech, které souvisí s daňovou, účetní, právní a ekonomickou praxí neziskových organizací. Navázali bychom na předchozí příspěvek na toto téma a zaměřili bychom se na období na konci roku, tedy listopad a prosinec roku 2022. Začněme změnami právních předpisů, které byly zveřejněné ve Sbírce zákonů.