JUDr. Marie Salačová - strana 2

Jsme odštěpný závod německé firmy GmbH. Kolegyně byla na školení a přišla s informací, že v případě vyslání zaměstnanců na služební cestu do naší mateřské firmy (např. na jednání, školení, apod.) jim musí být za tuto služební cestu vyplacena mzda dle německých pravidel, a to přímo naší mateřskou firmou GmbH. Zaměstnanci to pak budou muset složitě zdaňovat v ČR. Bohužel jsem k tomu další informace nedohledala. Jakých pracovních cest se to přesně týká?

Zaměstnanec - rozvozce zboží, k dispozici má rozvozové vozidlo zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednáno konkrétní místo výkonu práce, případně pouze město, pracovní doba rovnoměrně rozvržená do 8 hodin denně. V průběhu dne rozváží zboží nejen v místě výkonu práce, ale i do širokého okolí a po rozvozu se vrací do místa výkonu práce a koná další pracovní činnost. Náleží tomuto zaměstnanci cestovní náhrady?

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 12. 2020 č. 589/2020 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb. “), a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 4. 12. 2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021, a to pod číslem 510/2020 Sb. (dále jen „vyhláška č. 510/2020 Sb. “) Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 310/2019 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

O paušalizaci cestovních náhrad zaměstnanců při jejich pracovních cestách (tuzemských i zahraničních) se snaží většina jejich zaměstnavatelů. Je to pochopitelné, protože paušalizace vždy znamená zjednodušení poskytování náhrad. Podstatným problémem v této souvislosti však vždy zůstává splnění stanovených podmínek pro tento právní úkon.

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

V posledních měsících se stále častěji objevují dotazy týkající se odměňování zaměstnanců při jejich pracovních cestách. Podstatou je nepochopení a nesprávná aplikace § 210 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. V tomto ustanovení je přesně stanoveno, že doba strávená na pracovní cestě, nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště, jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí s tím, že jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zákoník práce v § 158 odst. 4 říká, že při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. Může si zaměstnavatel stanovit ve své vnitřní směrnici, že všechny průměrné spotřeby bude počítat aritmetickým průměrem bez ohledu na uvedenou normu, a bude cestovní náhrada daňově účinná bez jiných daňových dopadů? 

Zaměstnavatel má sídlo v Ostravě a zaměstnanci mají pro účely cestovních náhrad ve smlouvě místo výkonu Ostravu (mají konkrétní adresu). Může zaměstnanec, který bydlí ve Frýdku a jede vlakem na služební cestu do Prahy, mít lístek na vlak Frýdek - Praha a nechat si ho v cestovním příkazu proplatit a uvést zahájení služební cesty Frýdek? 

V poslední době se velmi často objevují pochybnosti vztahující se k otázce, jaké náhrady cestovních výdajů náleží osobám v mimopracovních vztazích, konkrétně společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným a členům kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Tato otázka je částečně zkomplikována tím, že úprava poskytování cestovních náhrad byla zařazena do základního pracovněprávního předpisu, tj. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce.

Společnost provozuje autodopravu. Chceme se zeptat, když mají řidiči ve smlouvě místo výkonu Karlovy Vary a vyjíždějí po celém území Karlovarského kraje, náleží jim proplacení cestovních náhrad (při práci nad 5 hodin mimo město)?

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Naši žáci a učitelé jezdí na lyžařský výcvikový kurz. Pak dostáváme fakturu zvlášť za žáky a zvlášť za učitele za ubytování a stravování na tomto kurzu. Faktury hradí škola. Ale od žáků jsou náklady proplaceny. Máme požadovat i po učitelích, aby částku za stravné na lyžařském výcvikovém kurzu si sami uhradili a my jim po té spočítáme stravné v cestovním příkazu dle u nás stanovené výše? Nebo jaké je správné řešení?

Dnem 1. 1. 2020 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. 12. 2019 č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 19. 11. 2019, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020, a to pod číslem 310/2019 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 333/2018 Sb. a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 254/2018 Sb.

Mezi nejčastější právní úkony zaměstnanců ve všech odvětvích národního hospodářství patří nepochybně jejich pracovní cesty, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Platná právní úprava přiznává všem zaměstnancům při jejich pracovních cestách ze strany zaměstnavatele náhradu výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem práce v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), a to na základě principu prokazatelnosti.

Pokud je určena výše stravného za pracovní cestu, která trvá 12-18 hodin 150 Kč, při poskytnutí 1 jídla dojde ke krácení o 35%, výše stravného je tedy 97,50 Kč. Lze tuto částku za stravné rovnou zaokrouhlit na 98 Kč, nebo je nutné počítat s částkou 97,50 až do konečného vyúčtování cestovních náhrad a na celou korunu nahoru zaokrouhlit až konečnou částku, která se vyplácí zaměstnanci?

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR?