JUDr. Marie Salačová - strana 3

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Může zaměstnanec použít k pracovní cestě vozidlo jiného zaměstnance? Má v tomto případě nárok na náhradu za ujeté km a spotřebované pohonné hmoty? Je tato náhrada na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů? 

Dobrý den, v případě že 2 zaměstnanci jednou dohromady na pracovní cestu, může jeden z nich uhradit ubytování dohromady a ve svém cestovním příkaze vykázat ubytování za oba dva? Druhý zaměstnanec také předkládá cestovní příkaz s dietami apod., ale bez tohoto ubytování. Pokud toto nelze, podle jakého zákona?  Doplňující otázka: Všichni naši zaměstnanci vysílaní na pracovní cesty mají celý rok k dispozici služební platební kartu, kterou platí výdaje, každá platební karta je označena jménem zaměstnavatele a jménem zaměstnance. Znamená to, že pokud používají tyto služební karty, není problém aby prováděli úhradu i za jiné zaměstnance např. za ubytování (zaměstnanci mají samostatné ubytování, žádné vícelůžkové pokoje)? Ale v rámci urychlení odbavení v hotelu je pro ně jednodušší zaplatit jeden celkový účet v hotelu. 

Je možné poslat zaměstnance (zaměstnavatel je s. r. o.) na 4 měsíce do Španělska na pracovní cestu? Bude si tam pronajímat byt a pracovat z domova. Je možné mu klasicky vyplácet diety a náhradu ubytování v prokázané výši?

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

U nového zaměstnance řešíme proplácení cestovních náhrad u jeho soukromého automobilu za účelem služebních cest pro zaměstnavatele. Naše společnost s. r. o. má sídlo a pravidelné pracoviště v jedné obci, kterou má i zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště. Naše společnost s. r. o. chce tohoto zaměstnance vysílat na služební cestu, ale z jeho bydliště, jelikož místo - obec určení na služební cestu je pochopitelně blízko jeho bydlišti. Jak tuto situaci vyřešit dle zákoníku práce správně, aby z hlediska daňové uznatelnosti výpočtu cestovních náhrad bylo vše v pořádku?

Zaměstnanec jede služebním vozidlem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce ? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede, a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává pohonné hmoty pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Jak správně v popsaném případě postupovat? Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu – jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“?

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu v délce jeho pracovní doby (např. Ostrava - Brno) a dostane ten den stravenku ve výši 95 Kč po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Z toho důvodu mu zaměstnavatel nevyplácí stravné jako cestovní náhradu. Je to takto v souladu se zákonem? 

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Navzdory tomu, že platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců a při dalších právních úkonech podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), nedoznala již delší dobu žádné změny, o aplikační problémy není přesto nouze. V tomto článku bude věnována pozornost několika z nich.

Jak ve vyúčtování cestovních náhrad zaokrouhlit částky stravného, když je sníženo z důvodu poskytnutí bezplatného jídla během pracovní cesty nebo když zaměstnanec vyúčtuje na jeden tiskopis „cestovní příkaz“ několik pracovních cest?

Musí všichni zaměstnanci vyplňovat na první straně cestovního příkazu počátek a konec pracovního výkonu při pracovní cestě?

Jednatel společnosti s ručením omezeným jel na třídenní pracovní cestu do Německa – vlastním vozidlem s náhradou kilometrovného. Současně mu bylo přiznáno i kapesné ve výši 30 %. V průběhu jednání druhého dne mu byl poskytnut bezplatně oběd. Jednatel vyjel první den z Prahy v 10.30 hodin a vrátil se třetí den ve 20.30 hodin. Jaké cestovní náhrady mu náleží?

Dnem 1. 1. 2019 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. 12. 2018 o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a to pod číslem 333/2018 Sb. , a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 30. 10. 2018 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019, a to pod číslem 254/2018 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 463/2017 Sb. a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 401/2017 Sb.

Zaměstnanec má jako místo výkonu práce uvedenu adresu školy na Praze 9. Na služební cesty však vyjíždí ze svého bydliště, tj. z Prahy 4. Je z právního hlediska možné napsat jako počátek a konec cesty místo bydliště?

Naši zaměstnanci jsou často vysíláni na pracovní cestu, a přitom ještě odpracují na svém pravidelném pracovišti určitou dobu. Většinou v této souvislosti vyvstává otázka, zda jim lze přiznat stravné i stravenku.

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů obsažená od 1. 1. 2007 v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “) – jako jediná v platném právním řádu České republiky – se právě vzhledem k této okolnosti může automaticky aplikovat pouze na pracovněprávní vztahy, tj. ve skutečnosti pouze na zaměstnance (fakticky na osoby, které pracují nebo jsou zaměstnány na základě uzavřeného pracovního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě určeno jako místo výkonu práce Prahu. Velmi často jezdí služebním autem mimo Prahu, ale také po Praze. Z tohoto důvodu velmi často hradí pražské parkovné. Jelikož neopustí Prahu, nejedná se o pracovní cestu a nevzniká mu nárok na úhradu cestovních náhrad. Je v takovém případě daňově uznatelné parkovné?

Cestovní příkaz na tuzemskou pracovní cestu se musí vystavovat vždy, a to bez ohledu na to, zda pracovní cesta trvá méně než 5 hodin? Je to proto, aby měl zaměstnanec důkaz, že byl zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.