JUDr. Marie Salačová - strana 5

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Podnikatel - OSVČ- podniká v oboru přepravy zboží, je plátce DPH, forma účetnictví - daňová evidence. Podnikatel přepravuje zboží v rámci České republiky. Část cesty ale uskutečňuje na polském území (1-3 hodiny). Je možné za tuto dobu, co projíždí jiným státem, si účtovat zahraniční stravné (1/3 z dané sazby pro daný stát)?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Tuzemské stravné u podnikatelského subjektu bylo v roce 2016 nastaveno v interní směrnici na 83 CZK u cesty trvající 5-12 hodin. Jaká částka je pro společnost daňově uznatelná?

Používám soukromý automobil v podnikání. Jak mám spočítat náhrady pro výdaje dle § 7 DPFO? Jakou výši náhrad bych si mohl účtovat, když jedu svým vozidlem pro svého zaměstnavatele? 

Zaměstnanec obdržel dne 2. 12. 2016 výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52c ZP. Místo bylo "ihned" zrušeno. V prosinci 2016 - únor 2017 bude placen pro překážky v práci ze strany zaměstnavatele průměrem. Má za tyto cca 3 měsíce nárok na stravenky? 

Zaměstnavatel se rozhodl, že bude svým zaměstnancům hradit v plné výši hodnotu stravenek, zaměstnanci tedy nebudou nic doplácet. Stravenky, které jim poskytuje, mají hodnotu 100 Kč, při nákupu stravenek uplatňuje firma DPH na vstupu z provize. Jaký vliv bude mít rozhodnutí o 100% úhradě na daň z příjmu u zaměstnance a zaměstnavatele a případně i na DPH uplatněné na vstupu?

Zaměstnavatel se rozhodl, že bude svým zaměstnancům hradit v plné výši hodnotu stravenek, zaměstnanci tedy nebudou nic doplácet. Stravenky, které jim poskytuje, mají hodnotu 100 Kč, při nákupu stravenek uplatňuje firma DPH na vstupu z provize. Jaký vliv bude mít rozhodnutí o 100% úhradě na daň z příjmu u zaměstnance a zaměstnavatele a případně i na DPH uplatněné na vstupu?

Paní učitelka absolvovala kurz v Praze. Předala doklad o zaplacení semináře. Ten jí byl proplacen. Se zpožděním předala doklad o absolvování semináře, z kterého jsme zjistili, že kurz trval 5 dní. Žádný jiný doklad nedodala. Pouze předala čestné prohlášení s tím, že nic nehradila, protože ubytování a stravování měla zajištěné u příbuzných. Nehradila ani jízdné, protože do Prahy a zpět jela autem s cizí osobou. Žádné náklady jí nevznikly. Domníváme se, že budeme hradit pouze stravné. Je náš postup správný? Předem Vám moc děkuji. S pozdravem Smolová Gabriela ZŠ Povážská Strakonice Nad Školou 560 386 01 Strakonice

Dle směrnic společnosti vystavujeme pouze společníkům 40 % kapesného z předpokládaného stravného do zahraničí. Potřebuji znát, jak postupovat při samotném vyúčtování cestovního příkazu. Vyúčtuji pouze stravné, na které má opravdu nárok (krácení za stravné a skutečný počet hodin). To znamená, že zálohu máme rozdělenou na dvě položky? A částku na kapesné nebudu zahrnovat do stravného v samotném vyúčtování? Prosím o názorný zjednodušený příklad. 

Zaměstnanec jede na celý den k lékaři - neodpracuje v tento den ani hodinu - má za tento den u lékaře nárok na stravenku?

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu a je mu poskytnuto ubytování včetně stravy (plná penze). Hotel nám pošle fakturu, na které je uvedeno dvěma řádky "ubytování" (v sazbě DPH 15 %) ve výši např. 2 300 Kč a ve druhém řádku na faktuře je uvedeno "strava" ve výši např. 900 Kč (v sazbě DPH 21%). Zaměstnanci pak z důvodu poskytnuté stravy krátíme nárok na stravné. Je strava, která je uvedena na faktuře, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele?

Fyzická osoba měla v obchodním majetku automobil, který byl přeřazen do osobního vlastnictví. Může si teď klient uplatňovat náhradu za opotřebení vozidla v cestovním příkazu?

Dobrý den, mám dotaz ohledně zahraniční cesty na Slovensko. Přejezd hranice v 17:00 ČR-SLOVENSKO. Tam večer večeře. Druhý den snídaně, oběd, večeře. Třetí den snídaně, oběd pak odjezd hranice Slovensko - ČR 14 hod. Kolik bude nárok na stravné?

Jediný společník, který není zaměstnancem své s. r. o., si chce půjčit pro soukromé účely - cestu domů do Rakouska - firemní auto. Co to obnáší? 

Naši zaměstnanci jsou vysíláni na pracovní cesty do mateřské firmy v zahraničí v trvání 4-5 dní/týden. V případě jednoho zaměstnance se uvažuje o dlouhodobějším trvání výkonu práce (cca 3 měsíce). Zaměstnanec bude dojíždět do místa výkonu práce v zahraničí vlastním automobilem. V tomto případě můžeme posuzovat jako běžnou pracovní cestu (dle § 42 ZP), je nějaké časové omezení délky pobytu v zahraničí? Bude mít zaměstnanec nárok na cestovní náhrady za výkon práce v zahraničí (popř. je možná i varianta dle § 172 ZP - pouze náhrady za cestu)? Jak rozlišit, jestli se jedná o zahraniční pracovní cestu nebo výkon práce v zahraničí?

Do posledního zákoníku práce , tj. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), s účinností od 1. 1. 2007, se mezi náhrady výdajů vznikajících v souvislosti s výkonem práce poprvé v historii dostala nová náhrada, a to náhrada výdajů za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů zaměstnanců potřebných pro výkon práce. Do 31. 12. 2006 byla tato náhrada přiznávána zaměstnancům podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Firma jako koncový poskytovatel služeb elektronických komunikací (připojovaní k internetu) sepisuje pracovní smlovy se zaměstnancem jako technikem internetových připojení, kde místo práce rovná se sídlo firmy. Náplní těchto prací je připojování nových klientů k internetu, řešení servisních problémů u stavajícícho klienta doma nebo ve firmě. Firma připojuje v okruhu 25 km od sídla firmy. Výjezdy jsou nepravidelné dle rozpisů práce, nahlášených technických problémů. Zaměstnanci dostavají stravenky v hodnotě 70,00 Kč (45 % si proplacejí). Tímto se neuplatňují cestovní náhrady. Chtěla jsem se zeptat, jestli není nutno dodatkem pozměnít pracovní smlouvy u kolonky "místo práce" nebo "místo výkonu práce"? A jakým způsobem mají technici vypisovat kníhy jízd? 

Jak správně vyhodnotit služební cestu učitele vzhledem k počtu odpracovaných hodin, přesčasů, příplatků, když jede se žáky na stáž? Odlet byl v sobotu v poledne a návrat je další sobotu v podvečer. Na stáži ve škole budou se žáky od pondělí do pátku, žáci jsou všichni zletilí. Byl by rozdíl, pokud by žáci byli nezletilí? 

Společnost se sídlem v ČR má zřízenou organizační složku na Slovensku. Zaměstnanec má pracovní smlouvu jak v Praze, tak v Bratislavě. (Ovšem zaměstnavatel je dle zákona vždy jen zřizovatel organizační složky.) Nicméně na Slovensku pobírá mzdu a v ČR také. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (stravné apod.) za cesty do a ze Slovenska a za pobyt na Slovensku. Je tento postup správný?