Ing. Matěj Nešleha - strana 2

Společnost s ručením omezeným vyrábí potraviny. Vlastní výrobky v hodnotě 500 000 Kč darovala potravinové bance. Vše má řádně doloženo smlouvou a seznamem výrobků. 1) Prodejní cena je 500 000 Kč, sazba DPH 15 %. Z této ceny odvede DPH finančnímu úřadu? Jednalo by se o částku 65 218 Kč. Některé státy EU mají tato plnění osvobozená od DPH. Zástupci GFŘ hovořili o připravované výjimce. Není mi ale známo, že by nabyla platnosti.  2) V jaké hodnotě si můžu uplatnit dar jako výdaj v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Společnost s ručením omezeným (start-up, plátce DPH) vyvinula software (organizace výroby), který pronajímá výrobním podnikům. Vzhledem k možné rozšířené nabídce do zahraničí, lze očekávat, že bude mít možnost pronajímat svůj software i v zahraničí (subscription na měsíční bázi). 1.Situace Základní sestava softwaru bude nabízena formou softwaru, který si implementuje sám zákazník (po objednání, bude možné stáhnout z internetu). České s. r. o. bude účtovat za užívání tohoto softwaru měsíční nájem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). České s. r. o. bude poskytovat podporu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Jak rozlišit nájem softwaru, který je po uzavření smlouvy ke stažení z internetu (něco jako krabicový software, který je umístěn na počítači odběratele) a nájem u samostatně vyvíjeného softwaru dle požadavku zákazníka, a to jednorázově (jednorázová fakturace) nebo formou měsíčního nájmu. Kdy se již jedná o licenční poplatky (nájem) podléhající např. zdanění v zemi aplikace softwaru? Technická podpora tzv. SLA = jde o službu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). 2. Situace Dtto s tím, že k tomuto univerzálnímu softwaru si odběratel objedná další úpravy dle vlastní specifikace (programování na zakázku). Půjde o jednorázovou fakturaci, práce proběhnou v ČR, implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Bez nároku na účtování dalšího nájmu z rozšířeného softwaru. Nájem zůstává původní ze základní sady. 3. Situace Software, přizpůsobený potřebám odběratele, bude implementovat české s. r. o. – software na objednávku bude vyvíjen v ČR – fakturován jednorázově dle smlouvy s odběratelem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge) – následně dle smlouvy měsíčním nájmem v členění (nájem + SLA podpora v rozsahu ze smlouvy)a)Fakturovaný vývoj softwaru a fakturovaný měsíční nájem jsou licenční poplatky, kdy odběratel dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvede v zemi odběratele srážkovou daň, o kterou platbu do ČR sníží, následně odběratel předloží potvrzení o zaplacení srážkové daně. Odvod srážkové daně bude započítán v daňovém přiznání Českého s. r. o.b)Implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge).c)Implementace v místě odběratele mimo ČR – daň z příjmu v ČR, pokud implementace nepřesáhne 185 dní v roce (fyzická přítomnost v zemi odběratele, DPH reverse charge).d)Implementace v místě odběratele mimo ČR – vznik daňové stálé provozovny v zemi odběratele, pokud implementace (fyzická přítomnost technika) přesáhne 185 dní v roce, zdaněno v rámci zdanění daňové stálé provozovny v zemi odběratele vč. povinností k DPH, pokud vznikne. V české s. r. o. bude dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem zahrnut (vč. zohlednění zaplacené daně v zahraničí) do daňového přiznání v ČR. Pro situace 1 až 3 rozlišit: – státy EU – třetí země

Společnost s r. o. má 2 společníky, kteří půjčily do firmy 200 000,- a 1 000 000,- . Dále má půjčku od nespojené osoby (dcery) 1 400 000,- Kč, Vlastní kapitál společnosti je 32 482 000,- Kč, nerozdělený zisk 32,482 000,- Kč. Úroky za rok 2020 budou vyplaceny v prosinci do nákladů účet 562. Dále společnost zaplatila celkem úroky z úvěrů na auta 23574,- Kč. Budou tyto úroky budou daňově uznatelné? 

Společnost s r. o. přihlásila v roce 2013 do insolvenčního řízení pohledávky v hodnotě 500 000 Kč včetně DPH. Pohledávky jsou z roku 2011 a 2012. Pohledávky byly v roce 2013 insolvenčním správcem přijaté a zahrnuté do seznamu přihlášených pohledávek. Účetní, která vedla v roce 2013 účetnictví však nevytvořila ani v roce 2013 ani nikdy později do konce roku 2019 opravnou položku k této pohledávce. V roce 2020 insolvenční správce zaslal na účet firmy částku ve výši 20 000 Kč v rámci plnění rozvrhového usnesení a v říjnu 2020 podal zprávu o splnění rozvrhového usnesení. Na základě těchto skutečností jsem chtěla zrušit opravnou položku a udělat daňově účinný odpis té části pohledávky, která nebyla v insolvenčním řízení uspokojena. Zjistila jsem však, že nebyla opravná položka vůbec vytvořena a nebyla ani nikdy provedena oprava DPH podle § 46 až § 46g zákona o DPH. Můžu tedy provést daňově účinný odpis pohledávky v celé výši 480 000 Kč (500 000 Kč pohledávka včetně DPH minus 20 000 Kč vrácené plnění v rámci rozvrhového usnesení) v roce 2020, když opravu DPH u této pohledávky už asi udělat nejde z časového hlediska? Nevadí u odpisu pohledávky, že nebyla vytvořena opravná položka v roce 2013?

Používáme SharePoint jako součást Office 365, poplatek za službu platíme měsíčně. Dodavatelská firma nám vytváří interní objednávkový systém pro oddělení IT Helpdesk na platformě MS Share Point online. Předmětem dodání je separátní web, ve kterém budou ukládány požadavky na řešení. Formuláře pro vytváření, editaci, zobrazení požadavku budou vytvořené technologii PowerApps. Workflow tiketu bude vytvořeno na technologii Micrsoft PowerAutomate a SharePoint workflow 2013. V rámci systému HelpDesk bude možné zadávat tikety: - přímo v SharePoint (zadává operátor, nebo autor požadavku), - zasláním emailu na definovanou adresu. Klíčové vlastnosti řešení • Automatické číslování požadavků. • Automatické přiřazení uživatelských práv. • Přiřazení řešitele dle typu požadavku. • Automatická notifikace po přiřazení řešitele. • Po uzavření požadavku systém notifikuje zadavatele pro ověření správnosti řešení. Řešitel bude mít možnost požadavek opět otevřít. Prosím o radu, zda výše popsaný objednávkový systém bude dlouhodobým nehmotným majetkem – software. Na této platformě se budou vytvářet další produkty, připravuje se Intranet. Jak vyhodnotit jednotlivé produkty, pokud nám je vytvoří dodavatelská firma na základě našich požadavků (SW?) nebo si je vytvoříme sami pro interní potřebu (služba?) 

Mateřská společnost přijala úvěr na pořízení podílu v dceřiné společnosti. Mateřská společnost čerpá úvěr na pořízení podílu v dceřiné společnosti a v této souvislosti jí vznikají kromě úroků z úvěrů i další výdaje hrazené bance jako: bankovní poplatky za vedení úvěrového účtu, výpisy, náklady na obstarání (bankovní posudek) a zpracování úvěru, apod. Nyní mateřská společnost uvažuje o změně způsobu financování úvěru na pořízení podílu v dceřiné společnosti, a to tak, že by si vzala úvěr nový, kterým by plně uhradila (refinancovala) úvěr současný, proto si objednala poradenskou službu, která se týkala odborného posouzení a ekonomického vyhodnocení zamýšleného kroku refinancování původního úvěru novým úvěrem. Považují se další výdaje hrazené bance a výdaje na poradenskou službu za přímý nebo režijní (nepřímý) náklad mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti dle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, případně dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP? Nebo lze tyto další výdaje hrazené bance a výdaje na poradenskou službu považovat za daňově uznatelné náklady dle § 24 ZDP?

OSVČ, plátce DPH, zařadil do svého obchodního majetku při zahájení podnikání (1. 1. 2019) osobní automobil. DPH na vstupu nebyla uplatněna, protože od nákupu vozidla uplynuly více než 3 roky. Vozidlo bylo oceněno reprodukční pořizovací cenou a byl uplatněn odpis. V roce 2020 si plátce koupil nový osobní automobil, uplatnil DPH na vstupu v plné výši, zařadil do obchodního majetku a vyřadil starý automobil. Pokud starý automobil do 5 let ode dne vyřazení z obchodního majetku prodá, tak: 1) Musí jako plátce odvést DPH, i když neměl při zařazení do obchodního majetku nárok na odpočet? 2) Je příjem z tohoto prodeje příjmem dle § 10 ZDP a je zůstatková cena do výše příjmu uznatelným výdajem?

Sspolečník vlastní 100 % společnost, do které v roce 2014 vložil finanční prostředky ve výši 13 mil. Kč, vklad byl proveden do fondu - účet 413-Ostatní kapitálové fondy, teď uvažuje o tom, že si celou částku vrátí zpět. Společnost má kladné výsledky hospodaření, takže i při výplatě příplatku do fondu zůstane vlastní kapitál kladný. Musí společnost s. r. o. nebo tuto výplatu fondu zdaňovat? Případně musí společník tento příjem zdaňovat? Dále pokud s. r. o. v roce 2020 vrátí příplatek do fondu a společník se rozhodne prodat svůj obchodní podíl v roce 2021, bude to mít vliv na osvobození od daně?

Jak zpracovat DPFO a v jaké výši uplatnit odpisy u úmrtí OSVČ vedoucí daňovou evidenci (skutečné výdaje)? Dne 4. 9. 2020 úmrtí OSVČ. Dne 31. 8. 2020 prodal majetek. Úhrada faktury za tento majetek byla připsána na jeho účet dne 4. 9. 2020. První přiznání bude zpracováno od 1. 1. 2020 - 3. 9. 2020, zde zahrnu všechny příjmy a výdaje a současně uplatním i poloviční odpisy prodaného majetku a daňovou zůstatkovou cenu. V tomto DPFO uplatním i slevu na dani na poplatníka v nekrácené výši. Druhé přiznání bude od 4. 9. - 31. 12. 2020, jelikož se ukončení dědického řízení nestihne do konce roku. OSVČ zůstal jediný majetek v evidenci – osobní automobil. Do tohoto přiznání opět zahrnu příjmy a výdaje od doby 4. 9. - 31. 12. 2020, a navíc bych zde uplatnila i poloviční odpis z vozidla, jelikož majetek je u OSVČ v evidenci ke konci roku. Třetí přiznání po ukončení dědického řízení. V tomto přiznání dodaním všechny závazky a pohledávky. Lze zde uplatnit i zůstatkovou daňovou cena automobilu, nebo ne? Automobil byl v užívání 2020 pátý rok a je to poslední odpis.

Naše společnost chce nakupovat sudové pivo v ČR a chce jej exportovat na Ukrajinu. Pivo, které bude zde v ČR nakoupeno, již bude zatíženo českou spotřební daní. Máme při vývozu piva na Ukrajinu nárok na vrácení této spotřební daně? Jak prosím toto vrácení probíhá, jsou pro to nějaká omezení? Doplňující otázka: Můžeme pivo poslat napřímo od dodavatele na Ukrajinu, nebo musíme mít vybudovaný nějaký fyzický celní sklad? Pokud ano, co je pro něj potřeba? Co je nutnou podmínkou pro vrácení daně - jsou nějaké speciální důkazní prostředky?

Společnost V. koupila automobil. Doklad je přijatá faktura s DPH. Předpokládám, že DPH si společnost může uplatnit, nadměrný odpočet. Vlastníkem je úvěrová společnost a provozovatelem společnost V. Přímá platba ve výši 20 %. Společnost V. je provozovatel, platí tedy silniční daň? Faktura přijatá za automobil jde do DPH - vznikne nadměrný odpočet? Automobil bude odpisován v celkové částce (samozřejmě v částce bez DPH)? Dle mého se jedná o úvěr, a tak by se měl majetek odpisovat.

Fyzická osoba má příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů ze samostatné činnosti a zároveň má příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů z nájmu bytu. Příjmy z nájmu dosahuje ze společného jmění manželů. Budou se pro účely obratu pro DPH příjmy z nájmu přičítat k příjmům z podnikání? Hraje pro účely stanovení obratu pro DPH nějakou roli, že pronajímané byty jsou ve společném jmění manželů? 

Naše společnost spolupracuje se slovenskou společností na stavbě v ČR. Na základě smlouvy o spolupráci bude slovenská společnost provádět činnosti stavbyvedoucího a asistenta stavbyvedoucího. Činnost bude poskytována na území ČR. Měsíční částka fakturace převýší 100 000 Kč. Chtěli bychom se zeptat, zda má naše společnost povinnost podat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů. Nejsme si jistí, zda tuto činnost lze podřadit pod stavebně montážní projekt dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, či nikoliv. Dále jsme se chtěli zeptat, jaké konkrétně služby se musí oznamovat dle § 38 da zákona o daních z příjmů. Platí to např. i pro tzn. management fee tj., poplatky z IT, účetní, právní služby, účetnictví a controlling placené zahraniční mateřské společnosti?

Akciová společnost koupila obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Akciová společnost (matka) eviduje v účetnictví na účtu 061 majetkovou účast při pořízení oceněnou pořizovací cenou ve výši 100 mil. Kč. Společnost s ručením omezeným (dcera) má v účetnictví na účtu 411 hodnotu zapsaného základního kapitálu 12 mil. Kč. Je povinnost účetní jednotky Matky provést přecenění účasti na vlastním kapitálu Dcery formou opravných položek, nebo jiným způsobem? Pokud ano, k jakému okamžiku?

Klient, FO, vede daňovou evidenci. V lednu 2017 si pořídil automobil na úvěr. Toto financování splňuje všechny podmínky pro daňové odepisování vozidla klientem. Úvěrová společnost jej v majetku neeviduje. Při pořízení byl uplatněn odpočet DPH. První dotaz týkající se daně z příjmu. Od pojišťovny bylo obdrženo sdělení, že vyplácí pojistné plnění ve výši 176 000 Kč, s tím, že obvyklá cena vozidla činí 293 000 Kč a využitelné zbytky 117 000 Kč. Nesplacená částka úvěru k tomuto období činila 104 000 Kč. V daňové evidenci bylo postupováno tak, že částka, která byla připsána na účet od pojišťovny byla evidována: 104 000 Kč nezdanitelný příjem a 72 000 Kč příjem zdanitelný s tím, že 104 000 Kč bylo odesláno jako splátka úvěru (nezdanitelný výdaj). Dále byla vystavena faktura na prodej vraku ve výši 117 000 Kč + DPH. Po úhradě také zdanitelný příjem. Zůstatková hodnota činí 161 000 Kč k 31. 12. 2019. Pokud je tedy zůstatková cena nižší než pojistné plnění, mohu ji vést jako daňový výdaj? A ještě dotaz k úpravě odpočtu DPH. Podle § 78e odst. 1 zákona o DPH by bylo nutné provést úpravu odpočtu, ale jen v případě zničení, které není doloženo. Domnívám se správně, že pokud škoda byla nahlášena policii a pojišťovně, nemusí klient provádět úpravu odpočtu?

Finanční úřad nám na základě svého neoprávněného jednání přiznává úrok z důvodů změny platebních výměrů. Na jaký účet budeme tyto přijaté úroky vyplacené od finančního úřadu v účetnictví účtovat? Jsme povinni odvést z této částky daň z příjmů právnických osob?

Jsme s. r. o. a zaměstnancům poskytujeme stravenky. Část zaměstnanců nyní bude pracovat z domova. Je možné jim přesto poskytnout stravenky a náklady na ně budou pro firmu daňově uznatelné, když v interní směrnici budeme mít jasně staveno, že v případě práce na home office bude zaměstnanec povinen být dostupný pro komunikaci se spolupracovníky, dodavateli či zákazníky, a to v době od 8 do 13 hod. (zbytek pracovní doby si pak může rozvrhnout sám dle svým potřeb)? Nebo je nutné s nimi na tuto dobu sepisovat dohodu o home office? Po skončení nouzového stavu se totiž všichni opět vrátí normálně na pracoviště. 

OSVČ (FO-podnikatel), daňová evidence (DE), plátce DPH využíval výhradně pro svoji podnikatelskou činnost nákl. automobil (mj. hmotnost do 3,4 t, silniční daň vyřešena) na který od 2/16 uplatňoval pravidelně po každý rok 100% daňový odpis (rovnoměrně). Poslední daňový odpis k uplatnění v roce 2020 činí v plné výši 29 679 Kč (1/2 odpisu 2020 je tak 14 840 Kč). Z důvodu tech. nezpůsobilosti vozidla musela nechat OSVČ zápisem ze dne 19. 8. 2020 vyřadit nákl. vůz z evidence vozidel (uvedeno v TP), nevyplatily by se opravy vozidla. 1) Jak se má případ řešit v rámci daně z příjmů FP (OSVČ) a vzhledem k DPH? Neproběhne prodej celého vozu, nevznikla totální škoda při havárii apod. 2) Celý nákladní vůz byl zlikvidován kromě korby - OSVČ však neobdržela doklad o šrotovném a možná jej již ani neobdrží - FO, která vůz likvidovala je nekontaktní. Měl by být takový doklad pro finanční správu dostupný k důkazu např. z důvodu toho, aby bylo zcela jasné, že vozidlo již nelze např. prodat a tím pádem v budoucnu zahrnout do daně z příjmů? Pokud by doklad přece jen nakonec OSVČ za šrotovné obdržela (pokusí se i nadále kontaktovat likvidátora vozu), lze uvést šrotovné do nákladů v jeho daňové evidenci jako běžný daňový výdaj? 3) Jakým způsobem vyřadit z OM část nákl. vozidla v daňové evidenci, pokud jeho většina sešrotována a zbyla pouze korba - vyřadit z OM celé vozidlo a korbu zavést jakožto nový majetek v ceně obvyklé? 4) Je možné, že korba, která z nákl. vozidla jako jediná součást vozu zůstala bude prodána (dle zájmu o ni na trhu), nebo také zlikvidována do šrotu. Korba se do budoucna neplánuje ponechat jakožto náhradní díl. Pokud bude dána korba k likvidaci do šrotu, pak nejspíš bude postup podobný jako v bodě 2 shora, předpokládáme, že zde by se snad neúčelnost ponechání si korby v OM OSVČ správci daně nemusela prokazovat, když by byla korba dlouhodobě neprodatelná? Pokud by však byla korba prodána, jak postupovat v rámci DPH a z hlediska daně z příjmů (v rámci příjmů i výdajů)? 5) Jak zaevidovat přeplatek povinného ručení (zůstatek pojistného), který pojišťovna zašle na b.ú. OSVČ (vzhledem k tomu, že nákl. vozidlo nebude již nadále v provozu)? Nejspíš jako pohledávku za pojišťovnou a v DE daňový příjem? 6) V rámci roku 2020 by měl být uplatněn 1/2 daňový odpis, když bude vyřazen vůz v průběhu roku 2020 a nebude již nejspíš k 31. 12. 2020 již v OM. Zůstatková cena (ZC) ke konci roku 2020 bude nulová, zde tedy nejspíš ZC dále neřešit? 7) Vyřadit nákladní vůz by měla OSVČ z OM dnem posledního zápisu v daňové evidenci. Vyřazení z evidence vozidel proběhlo 31. 8. 2020, ale dokument o ukončení pojistné smlouvy k povinému ručení je uzavřen 2. 10. 2020 a měl by se nejspíš evidovat - vyřadit tedy vozidlo v říjnu 2020, tj. doba, kdy bylo uzavřeno vypovězení povinného ručení?

Naší firmě byl před 7 lety odcizen automobil. Podle výsledků šetření byl převezen za hranice a tam zmizel neznámo kam. Na základě potvrzení policie jsme tehdy vozidlo účetně zlikvidovali. Letos však policie nečekaně vozidlo našla a vrátila nám ho do firmy. Vozidlo je prakticky nepoškozené a plně funkční. Jak zaúčtovat vrácení auta do majetku firmy? Bude to daňovým příjmem?

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400 200 Kč, 2) v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze 272 600 Kč.  Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: ř. 321 Kč 272 600 (zdanitelná penze ČR + BEL), ř. 323 Kč 40 890 (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO?