Ing. Christian Žmolík - strana 29

Společnost s ručením omezeným měla přeplatek na DPPO vzniklý v roce 2013, jelikož probíhala daňová kontrola na DPPO rok 2012, ponechala tento přeplatek na případný doměrek na DPPO. Kontrola byla ukončena až v červenci v roce 2015 a byl vyměřen doměrek. Doměrek byl uhrazen přeplatkem z roku 2013. Úrok z prodlení byl však vypočten až do července 2015, ačkoliv přeplatek vznikl již v roce 2013. Počítá se úrok z prodlení ke dni vzniku přeplatku nebo až ke dni ukončení kontroly?
Vydáno: 25. 08. 2016
Dva bratři (soukromé osoby, nikoliv podnikatelé) mají ve spoluvlastnictví nemovitou věc, rodinný dům, který budou společně rekonstruovat. V přízemí budou komerční prostory a v patře byty. Všechny prostory budou pronajímat. Založili společný účet, kam jim budou chodit příjmy z pronájmu, ty pak rozdělí na poloviny a zdaní každý samostatně ve svém DPFO v rámci § 9 ZDP. Uplatňovat budou skutečné výdaje. Budou tedy uplatňovat odpisy každý ze své poloviny domu. Dům je kulturní památkou. Jak se bude konkrétně postupovat u technického zhodnocení kulturní památky § 30 odst. 6 ZDP, které se odepisuje ve výši 1/15 vstupní ceny? Bude se odepisovat zvlášť nemovitá věc (hodnota cca 2 mil. Kč, odp. sk. 6) a zvlášť technické zhodnocení? Jak má stavební firma provádějící rekonstrukci bratrům fakturovat? Resp. kdo bude uveden na faktuře jako odběratel? Mohou zde být uvedena jména a identifikace obou bratrů, když jsou spoluvlastníci nebo je třeba uvést identifikační údaje jen jednoho z nich? Jde jak o případnou průkaznost vůči FU , tak o transparentnost financování mezi nimi samými.
Vydáno: 24. 08. 2016
Společník si z vlastní s. r. o. (jediný vlastník) vzal úročenou půjčku splatnou v roce 2011. Půjčku ani úroky nesplatil, společnost nepodnikla žádné kroky k vymožení dluhu. Nyní společník požaduje odepsat tuto pohledávku jako promlčenou. Je takový postup zákonný?
Vydáno: 24. 08. 2016
Je správné zařadit server v hodnotě 100 000 Kč do odpisové skupiny 1?
Vydáno: 15. 08. 2016
Jako nájemce nebytového prostoru platíme pronajímateli každý měsíc cca 1 mil. CZK. Je možné, abychom podnajali část našeho nebytového prostoru a dali podnájemci jen symbolické nájemné? Obáváme se, aby nám finanční úřad nenapadl naše náklady, respektive výnosy. Konkrétně: Do nákladů si dáváme 1 mil. CZK měsíčně za zhruba 15 tisíc metrů čtverečních. Rádi bychom podnajali 200 metrů čtverečních za symbolickou cenu, cca 500 Kč za měsíc. V současné době je naším podnájemcem fyzická osoba, která poskytuje služby pouze naším zaměstnancům (kuchyně a kantýna). Do budoucna uvažujeme o tom, že našim podnájemcem bude podnikatel, který bude vařit jak pro naše zaměstnance, tak pro své zákazníky mimo naši budovu. Je možné, abychom ho takto "dotovali"? Bude pro nás i nadále celé nájemné daňově uznatelný náklad? Na druhou stranu, když budeme chtít vyšší nájemné, nikoho neseženeme a prostor kuchyně zůstane nevyužitý. Náš pronajímatel se vším souhlasí. Jak správně postupovat?  
Vydáno: 15. 08. 2016
Poplatník zakoupil klimatizaci za 35 000 Kč a rozvody za 15 000 Kč, montáž za 5 000 Kč. Jedna část klimatizace je přimontována v interiéru k parapetu, druhá část je venku na fasádě. Jakým způsobem toto ovlivní daňový základ pro daň z příjmů? Nejsem si jistá, která z níže uvedených variant je správná (nebo zda je ještě jiná možnost): celé zařadit do páté skupiny jako technické zhodnocení budovy, celé zařadit do třetí skupiny, rozdělit část do páté skupiny a část do třetí skupiny – v tomto případě pořizovací cena ve třetí i v páté skupině je nižší než 40 000 Kč – je možno tedy neodepisovat a dát rovnou do nákladů?  
Vydáno: 10. 08. 2016
Jak je to v případě odpisování přípojek energií, které již vedou od hlavního rozvaděče po pozemku vlastníka k domku. Jsou příslušenstvím domku a odepisují se až po kolaudaci spolu se stavbou, nebo se odepisují samostatně stejně jako páteřní rozvody? Bylo by možné tuto problematiku přípojek vysvětlit trochu podrobněji nebo odkázat na odbornou literaturu?
Vydáno: 09. 08. 2016
V zákonech jsem vyčetl, že by mělo být osvobozeno 30 000 Kč, ale pouze pokud je to zaplacené v daném roce. My však příspěvek zúčtováváme měsíčně se mzdou a také tak odchází, tj. v únoru za leden... v lednu za prosinec. Je to takto správné nebo musí být dodržena i platba přímo v daném roce? V současné době, kdy je příspěvek stálý (platíme 2 500 Kč, tj. 1/12 z 30 000 Kč) je to celkem jedno ale v příštím roce můžeme příspěvek zvýšit až na 50 000 ročně a tam by to nám to pak nevyšlo. Jak to zákonodárci mysleli, nebo jak si to vykládá finanční úřad, abychom se nedostali do problémů. Vzhledem k tomu, že částka 50 000 Kč platná od 1. 1. 2017 není dělitelná 12, tak je možné příspěvek ze strany zaměstnavatele vyplácet například čtvrtletně (4 x 12 500 Kč) ale otázka zdali to nebude vadit penzijní spořitelně, protože když jsem se díval na jejich formuláře tak je tam u všech možnost uvést měsíční příspěvek zaměstnavatele.  
Vydáno: 27. 07. 2016
Tuzemská právnická osoba spolu s dalšími 5 zahraničními subjekty založila zahraniční společnost za účelem podání nabídky do výběrového řízení. S tímto založením byly spojeny náklady na právní a poradenské služby. Prosím o informaci, jak tyto náklady zaúčtovat - zejména zda jsou pro zakládající společnost daňově uznatelné. Jelikož založená společnost ve výběr. řízení neuspěla, bude vstupovat do likvidace, která si také vyžádá nějaké náklady na právníky a poplatky - prosím také o informaci, zda tyto náklady spojené s likvidací tohoto subjektu jsou daňově uznatelné.
Vydáno: 27. 07. 2016
S. r. o. má v obchodním majetku skútr, který je kromě služebních jízd využíván společníkem i pro osobní potřebu. S. r. o. si ze skútru neuplatnilo DPH na vstupu a nebude si uplatňovat na vstupu i DPH z žádných nákupů se skútrem spojených. Pro účely daně z příjmu bude využívat místo nákladů na PHM a parkovné krácený paušální výdaj 4 000 Kč měsíčně. Jakou část může uplatnit do daňových nákladů z odpisů a z ostatních nákupů (opravy, doplňky ke skútru pod 40 000 Kč apod.)?
Vydáno: 27. 07. 2016
Společníci společnosti s r. o. měli setkání v jiném městě než je sídlo společnosti. Jsou náklady na jejich ubytování, stravování a pronájem místnosti pro společnost daňově uznatelné?
Vydáno: 20. 07. 2016
Paní učitelka byla s dětmi na třídenním školním výletě. Rekreační středisko vystavilo na zaměstnavatele, tj. na základní školu, fakturu na částku 700 Kč. 400 Kč za ubytování na 2 noci a 300 Kč za stravu na celou dobu pobytu. Škola fakturu uhradila. Je nutné, aby učitelka ještě vyplnila cestovní příkaz a pokud ano, jaké částky stravného by jí ještě náležely? 1. den strávila na školním výletě 16 hodin, druhý den 24, třetí den 15 hodin. Ve směrnici o cestovních náhradách máme zaneseno, že poskytujeme zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo. Jak z faktury určím výši poskytnutého stravného v jednotlivých dnech?
Vydáno: 20. 07. 2016
Spolek sportovců opravil budovu kabin u fotbalového hřiště, jedná se o technické zhodnocení budovy. Celá oprava byla uhrazena z dotace. Zvýší se tímto technickým zhodnocením pořizovací cena budovy o částku investovanou do budovy, když byla celá oprava budovy zaplacena z dotace?
Vydáno: 07. 07. 2016
Jednatel společnosti by si chtěl udělat pilotní zkoušky (kurz na získání licence) na létání ultralehkými letadly. Cena školení by byla cca 40 000 Kč. Může si tento kurz jednatel společnosti dát do daňově uznatelných nákladů?
Vydáno: 07. 07. 2016
Naše s. r. o. si 31. 12. 2015 pořídila nový dlouhodobý hmotný majetek. Sestavili jsme odpisový plán pro daňové odpisy - daňový odpis pro rok 2015 činí 2 922 Kč, pro další roky 6 999 Kč. Daňový odpis jsme v roce 2015 neuplanili, neboť jsme na radu poradce přerušili odpisování. Nyní v roce 2016 máme uplatnit daňový odpis ve výši 2 922 Kč či 6 999 Kč?
Vydáno: 28. 06. 2016
Do které odpisové skupiny patří výsekový stroj na výrobu obalů? Stroj je součástí linky na výrobu vlnité lepenky, ale dá se použít samostatně a je umístěný za stěnou, jakoby mimo linku. Zařadili jsme ho do skupiny 2, může to tak být?
Vydáno: 27. 06. 2016
Společnost s. r. o., plátce DPH: byly prováděny stavební úpravy pronajaté nemovité věci. Jsou dávkovače desinfekčních roztoků, dávkovače mýdel a zásobníky papírových ručníků, které jsou přišroubovány do zdi součástí technického zhodnocení pronajaté nemovité věci?
Vydáno: 27. 06. 2016
Budeme jako a. s. vyplácet dividendy. Mají se zdanit srážkovou daní a nebo ne a zdaní si je sám příjemce? Nebo jak celkově postupovat? Jedná se o vztah mateřská a dceřiná společnost.
Vydáno: 24. 06. 2016
Společnost měla obchodní prostory v podnámjmu a v těchto prostorech provedla technické zhodnocení. Toto technické zhodnocení nebylo odepisováno pro účely daně z příjmů. Nyní došlo k ukončení nájemní smlouvy, technické zhodnocení bylo zlikvidováno. Lze v takovém případě považovat vstupní cenu technckého zhodnocení za daňově uznatelný náklad?
Vydáno: 16. 06. 2016
Jsme a. s. Naše matka má 100% podíl na základním kapitálu, uskutečňujeme spolu transakce v cenách obvyklých. Zároveň jsme řediteli jako fyzické osobě prodali osobní automobil na základě znaleckého posudku. Jsme povinni vyplnit k přiznání daně z příjmu právníckých osob přílohu 12 I. Transakce se spojenými osobami? Jako firma překračujeme všechny tři kritéria aktiva, obrat i pr. přep. stav zaměstnanců. Máme však daňový zisk a transakce byly jen s tuzemskou spojenou osobou.
Vydáno: 10. 06. 2016