Ing. Christian Žmolík - strana 30

Společník s. r. o. půjčil své společnosti bezúročně hotovost a očekává z tohoto vkladu do společnosti v budoucnu příjem ve formě vyšších podílů na zisku. Obvyklý úrok přesahuje limit 100 000 Kč. Musí společnost ve svém daňovém přiznání dle § 19 b odst. 1 písm. d) uvést tento příjem na ř. 30?

Jsem soukromý zemědělec, v obchodním majetku mám traktor. V roce 2015 jsem zakoupil několik přídavných zařízení za traktor - užínací lištu a talířovou bránu. Musím nákup těchto strojů zaúčtovat jako technické zhodnocení traktoru a zvýšit jeho cenu, nebo se může jednat o samostatné movité věci, které do 40 000 Kč lze zaúčtovat do daňových výdajů?

S. r. o., plátce DPH - vystavili jsme 3 faktury v období 2/2015, 8/2015 a 9/2015 - celkem za 12 000 Kč. Dnes jednorázová úhrada od dlužné firmy ve výši 8 000 Kč. Tzn., že pohledávka zůstává ve výši 4 000 Kč. Firma nadále existuje, ale pohledávku již neuhradí - vše řešeno s právníkem. Co s tím? Kdy je možné vytvořit opravnou položku a kdy celkový odpis pohledávky? Předpokládám, že se bude jednat pouze o účetní operace. Kdy bychom mohli uplatnit daňový odpis pohledávky?

Mateřská společnost nakoupila software a odpisuje, aniž by právo užívání bylo na dobu určitou, 84 měsíců. Po 2 letech od zakoupení její dceřiná společnost pořídila technické zhodnocení tohoto SW, používá je pro vlastní potřebu a odpisuje samostatně. Po dalších 2 letech dceřiná společnost software od mateřské společnosti odkoupila. Bude dceřiná společnost následně: - vést v evidenci software a pokračovat v jeho odpisování a současně odděleně vést v evidenci majetku a odpisovat technické zhodnocení nebo - obě položky sloučí a vytvoří novou položku majetku, s jakou vstupní cenou?

Česká s. r. o. obdržela fakturu ze Slovenska (slovenské s. r. o.) k úhradě licenčních poplatků za užívání softwaru. Společníci české s. r. o. jsou Slováci. Musí česká s. r. o. odvádět srážkovou daň z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 odst. 1 písm. g? Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem se v článku 12 – Licenční poplatky v bodě 1 píše, že licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplacené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Má na posouzení popsané situace vliv, kdyby společník české společnosti byl i společníkem slovenské s. r. o., která vystavuje fakturu za licenční poplatky?

Lhůta pro doměření daně Ing. Christian Žmolík V jaké lhůtě nejpozději může správce daně zahájit daňovou kontrolu na zdaňovací období 2012, pokud daňový subjekt podal přiznání k dani z...

Daňově uznatelná rezerva na likvidaci panelů Ing. Christian Žmolík Jakým způsobem má daňový subjekt vypočítat nebo zjistit celkovou výši daňové rezervy, ze které bude počítat alikvotní část pro jednotlivé...

1) V r. 2013 nám vznikly pohledávky po splatnosti do 30 000 Kč, vytvořily jsme řádně opravné položky v termínu a přihlásily je u správce konk. podstaty kdy firma vstoupila do likvidace. Letos to jsou již 3 roky a zajímá mě, zda můžeme pohledávky odepsat a rozpustit opr. položku, nebo musíme čekat do skončení likvidace společnosti na papír od soudu o tom, že nic nedostaneme, je to možné? 2) Lze dle nového občanského zákoníku sjednat do smlouvy o nájmu nebytového prostoru s nájemcem výpověď formou dohody, v zákoně jsem nic podobného nenašla, tak jestli to jde? Podobně výpověď z důvodu neplacení nájemného?

V r. 2015 založena s. r. o., tato společnost koupila v jiné s. r. o. 100 %. Dcera do konce roku vyplatila matce podíl na zisku ve výši 1 mil. Kč. Matka splňuje podmínku držby 10 % a 12 měsíců držby splnila již nyní v r. 2016. Dle § 25 odst. 1 písm. zk) nejsou daňově uznatelné u matky výdaje spojené s držbou podílu a dále nejsou daňově uznatelné režijní náklady do výše 5 % z podílu vyplacených dceřinou společností. 5 % z výplaty podílu činí 50 000 Kč. Mateřská společnost však v r. 2015 nezahájila podnikání a její celkové náklady činí 20 000 Kč. Lze v daňovém přiznání vyloučit jen těchto 20 000 Kč nákladů a nemusí se jít na výklad § 25 odst. 1 písm. zk), tj. 5 % z vyplacených podílů, tj. 50 000 Kč?  

Jak správně postupovat a co všechno se musí udělat, pokud bude s. r. o. vyplácet podíl na zisku jednateli,který je současně společníkem této společnosti. Můžete popsat prosím jednotlivé kroky a musí se na finanční úřad podávat nějaké hlášení?

České s.r.o. má provozní zápůjčku od společnosti ve skupině (společnost nemá žádný kapitálový podíl na českém s. r. o.) umístěné v Norsku. Podléhají vyplácené úroky srážkové dani? Je možno za nějakých podmínek dosáhnout osvobození od této srážkové daně?

Autodopravce zakoupil do nákladního automobilu nový motor, který stál bez DPH 249 000 Kč. Bude tento motor podléhat daňovému odpisování? Samotný nákladní automobil je už daňově odepsán.

Jak správně postupovat a co všechno se musí udělat, pokud bude s. r. o. vyplácet podíl na zisku jednateli společnosti. Můžete popsat prosím jednotlivé kroky a musí se na finanční úřad podávat nějaké hlášení?

Nakoupili jsme software JIRA pro 50 uživatelů za 53 000 Kč, který uživatelé užívají na základě licencí. Fakturu jsme zaúčtovali rovnou do nákladů. Za 4 měsíce jsme dokoupili licence pro dalších 100 uživatelů a fakturu za 70 000 Kč jsme zaúčtovali jako pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a zařadili do užívání v pořizovací ceně 70 000 Kč. V budoucnosti předpokládáme nákup dalších licencí. Máme každý takový další nákup licencí posuzovat samostatně podle pořizovací ceny? A pouze v případě pořízení licencí s pořizovací cenou nad 40 000 Kč účtovat jako technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Pořízení licence do 40 000 Kč účtovat do nákladů?

Tuzemská společnost s ručením omezeným se sídlem v Brně zaměstnává slovenské pracovníky na HPP jako montéry. Pokud jednatel společnosti schválí, že počátek pracovní cesty u slovenského pracovníka bude v místě jeho bydliště (tedy na Slovensku např. v Bánské Bystrici) a místo výkonu práce - montážní práce proběhnou např. v Hodoníně, mohou být zaměstnanci z Slovenska proplaceny cestovní náhrady za cestu jeho soukromým vozidlem z Bánské Bystrice do Hodonína a budou tyto náklady daňově uznatelné?

Společnost ABC s. r. o. zakoupila v dobré víře od úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových budovu a čerpala na tuto koupi investiční úvěr. Následně 1 měsíc po koupi 3. osoba – město – zažalovalo neplatnost kupní smlouvy s odkazem, že budova je majetkem města. Běží soudní spor o tento majetek, kdy i vlastnické právo společnosti ABC bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Společnost splácí úvěr včetně úroků a tyto úroky účtuje na účet 042. V případě prohraného soudního sporu budou tyto úroky zmařenou investicí a tedy daňově účinné? V případě vyhraného soudního sporu budou se moci tyto úroky uplatnit zpětně věcně a časově do daňových nákladů jednotlivých let formou dodatečných daňových přiznání k dani z příjmů? Spor běží více let.  

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Dle SOD nám vznikly záruční pozastávky ve výši 1 577 572,54 Kč z toho 178 561,27 Kč splatné 23. 11. 2009, 799 829 Kč splatné 23. 11. 2012 a 599 182,27 Kč splatné 23. 11. 2017. Tato společnost se dostala v roce 2010 do konkurzu, insolvenční řízení bylo zahájeno v říjnu 2010, naši právníci promeškali lhůtu pro podání přihlášek do insolvenčního řízení a dle jejich sdělení tato firma nedisponovala skoro žádným majetkem, ze kterého by byla schopna své závazky uhradit. Opravné položky nebyly tvořeny z důvodu nepříznivého výsledku hospodaření (ztráty). Společnost byla na základě návrhu likvidátora podaného po ukončení insolvenčního řízení vymazána dne 21. 4. 2016 z obchodního rejstříku. Jak v tomto případě postupovat, zda na nepromlčené pozastávky do výmazu z obchodního rejstříku můžu ještě v letošním roce vytvořit opravnou položku (splatnost 23. 11. 2012, promlčené 23. 11. 2016), pozastávky z roku 2009 jsou již promlčené, takže asi odepsat nedaňově, a co s pozastávkami které teprve budou splatné? Mohu v letošním roce některé pozastávky (pohledávky) odepsat daňově? Můžu použít § 24 odst. 2 písm. y) bod 4?    

Jak postupovat při zařazování trafa v případě, že trafo zajišťuje provoz budovy (osvětlení, vytápění), ale současně slouží pro napájení technologického zařízení (vysokonapěťové zkoušky)?

Náš zaměstnanec jel na služební cestu do Amsterdamu. Cesta na hranice automobilem trvala 3,5 hodiny. Pak v zahraničí strávil necelé 4 dny. Překročil hranice ve 23 hodin. Služební cestu ukončil následující den v ranních hodinách 2:30 hod. (3,5 hod od hranic). Má zaměstnanec nárok na tuzemské stravné? Dají se sčítat časy před překročním hranic na začátku služební cesty a po překroční hranic na konci cesty? Podotýkám, že za celou dobu nebyla služební cesta přerušena.