Ing. Christian Žmolík - strana 33

Provedli jsme výměnu kotle na ústřední vytápění v truhlářské dílně za 39 500 Kč, jedná se o opravu, která je daňově uznatelná? kdyby byla cena vyšší jak 40 000 Kč odepisovali bychom kotel ve 3. skupině, i když se jedná o výměnu za starý?

Nakoupili jsme shrnovač píce TOP 812 za Kč 499 000 Kč. Nevím, zda zařadit do odpisové skupiny 2 na dobu odpisování 3 roky CZ-CPA 28.30.86-Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví atd., nebo do odpisové skupiny 3 na dobu odpisování 3 roky CZ-CPA 28.30-Zemědělské a lesnické stroje, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy. Také nevím, zda si na uvedený stoj můžu uplatnit 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství. Jedná se o nový stroj a majitel je jeho prvním vlastníkem. Jedná se o poplatníka jen se zemědělskou prvovýrobou.  

Do které odpisové skupiny patří masážní podtlakový stroj s pásem za 100 000 Kč?

Do jaké odpisové skupiny bude patřit nahrávací stroj na tenis, který vyhazuje míčky a hráč je odpaluje v ceně 49 000 Kč bez DPH?

Společnost s r.o. pořídíla autoplachtu se svojí reklamou za 45 000 Kč. Tuto autoplachtu dá do pronájmu externímu dopravci. Do jaké odpisové skupiny zařadit tuto autoplachtu?

Naši zaměstnanci musí procházet povinným psychologickým vyšetřením. Pokud máme nového zájemce o pracovní místo, musí tímto psychologickým vyšetřením projít ještě před nástupem do zaměstnání. V případě, že při tomto vyšetření „neprojde“, nemůžeme jej bohužel zaměstnat. Náklady na tato vyšetření hradí vždy naše společnost – ať je uchazeč přijat nebo nepřijat do pracovního poměru. Jsou tyto náklady pro společnost daňově uznatelné v každém případě, nebo pouze za vyšetření těch uchazečů, kteří budou přijati do pracovního poměru. Podotýkám, že může být mezi psychologickým vyšetřením a nástupem do zaměstnání třeba měsíční odstup.

Jsme právnická osoba, běžný podnikatel. V roce 2015 jsme obdrželi darem výrobní zařízení, dle účetních dokladů dárce je hodnota daru cca 100 000 Kč. Dárce majetek nevyužíval a neodepisoval. Dar jsme zaúčtovali na účet MD 022/D 413 v částce Kč 100 000 Kč a zařadili do dlouhodobého majetku. Jak dál postupovat z hlediska daně z příjmu? 1. V daňovém přiznání právnických osob za rok 2015 zvýšíme daňový základ o hodnotu bezúplatného příjmu 100 000 Kč a majetek budeme daňově odepisovat ze vstupní ceny 100 000 Kč? 2. Nebo se majetek nebude daňově odepisovat a vstupní cena se sníží o hodnotu bezúplatného příjmu (daru)?  

Právnická osoba, založená v říjnu 2015, zatím neplátce DPH, pořizuje v listopadu 2015 osobní automobil včetně DPH. Hlásíme se zároveň jako dobrovolní plátci DPH a počítáme s tím, že uplatníme zpětně nárok na vrácení DPH dle § 79 odst. 1 zákona o DPH. Plátci DPH budeme zřejmě až v lednu 2016. Jak zaúčtovat správně pořízení majetku vzhledem k přelomu roku a stanovení výše odpisů. Je možné jej nechat na účtu 042 v celkové pořizovací výši včetně DPH a zařadit jej do majetku až v příštím roce tak, že na účet 022 bude přeúčtována pouze částka bez DPH, kterou budeme následně odpisovat, nebo jej zařadíme do majetku již v tomto roce na účet 022 v celkové výši včetně DPH a po „vrácení“ DPH si částku na účtu 022 ponížíme o toto DPH a přepočítáme odpisy? (V roce 2015 nebude automobil používán pro firemní účely, odepisovat chceme tedy začít až v roce 2016.)  

Firma s. r. o., plátce DPH, měsíčně vystavuje přes 4 000 faktur. Externí programátor vytvořil informační systém – sestavy odběratelů, vystavování měsíčních faktur a převedení do PÚ. Tvorba seznamu dlužníků, automatické odpojení dlužníků. V roce 2013 jsme zaplatili 70 000  Kč a v roce 2015 – 120 000 Kč. Jedná se o nehmotný majetek? Jestli ano jak z hlediska účetního a daňového odepisovat nehmotný majetek?

§ 159 odst. 2 říká, že není třeba prokazovat jízdní výdaje při použití MHD při pracovních cestách v obci, kde má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce. Platí toto pravidlo i v případě, že zaměstnanec použije MHD v obci, kde má sjednáno místo výkonu práce, a to při odjezdu nebo návratu ze služební cesty konané mimo obec, kde má sjednáno místo výkonu práce? Příklad: zaměstnanec má místo výkonu práce v Praze, začátek cesty v budově společnosti a pro cestu na letiště použije pražskou MHD – musí prokázat náklad jízdenkou MHD nebo může mu být vyplacena náhrada bez doložení?  

Jak vypočítat částku náhrady za PHM při použití soukromého vozidla při zahraniční pracovní cestě? Dříve se celkově ujeté kilometry násobily částkou 3,70 Kč/km = náhrada za opotřebení. K tomu se připočítala částka za skutečně ujeté kilometry, z toho kilometry v České republice až do 350 km v zahraničí se počítaly: kilometry x průměrná spotřeba dle technického průkazu x průměrná cena dle doloženého dokladu v Kč. Kilometry nad 350 km v zahraničí: kilometry x průměrná spotřeba x částka za 1 l PHM dle doloženého dokladu v cizí měně. Nyní se údajně od pásma 350 km v zahraničí upustilo. Mám tedy všechny skutečně ujeté km (kilometry v ČR i kilometry v zahraničí) vypočítat jako: celkové kilometry x průměrná spotřeba dle TP x doložená cena v Kč (případně cena za km dle vyhlášky v Kč) a vyplatit tuto částku v Kč, s tím že k doložené ceně za 1 l PHM v cizí měně nebudu přihlížet?  

Jednatel poskytl vlastní společnosti (s. r. o.) v roce 1995 půjčku s úrokem 18,20 % (dle tehdy platných zákonů 140 % diskontní sazby). Od roku 2001 se půjčka změnila dodatkem ke smlouvě na bezúročnou půjčku. Do 31. 12. 2014 nebyl majetkový prospěch vydlužitele (společnosti) při bezúročné zápůjčce (dříve půjčce) předmětem daně z příjmů (§ 18 odst. 2. písm. f) zákona o dani z příjmů). Od 1. 1. 2015 majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce dani z příjmu podléhá, ale je osvobozen do výše 100 000 Kč za zdaňovací období (§ 19b odst. 1 písm. d) zákona o dani z příjmů). 1)      Jakou výši úroků ze zápůjčky vzít v úvahu při posouzení majetkového prospěchu v roce 2015? Použít úrokovou sazbu platnou v době uzavření smlouvy o půjčce (rok 1995) nebo v době, kdy byla půjčka změněna dodatkem ke smlouvě na bezúročnou půjčku (rok 2000) nebo při stanovení obvyklého úroku vycházet ze současné situace a použít úrokovou sazbu, za kterou obvykle poskytují banky úvěry v r. 2015 (s přihlédnutím k výši úvěru a délce jeho splácení). Logické by bylo použít úroky obvyklé v roce 2015, jelikož se jedná o majetkový prospěch za rok 2015. 2)      V případě, že by se smlouva o zápůjčce mezi jednatelem a společností v roce 2015 změnila a dodatkem ke smlouvě byl opět sjednán úrok z poskytnuté zápůjčky, jakou výši úrokové sazby zvolit? Aby nedošlo k následné úpravě základu daně dle § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmů, měla by být sjednaná výše úroků stejná jako u „nespojených osob“, případně nižší. Použít tedy úroky obvyklé v době uzavření smlouvy (rok 1995) nebo v době uzavření dodatku ke smlouvě (změna bezúročné zápůjčky na úročenou – rok 2015)?  

Společnost technicky zhodnotila software. Hodnota technického zhodnocení činí 45 000 Kč. Původní software je pro účely DPPO již zcela odepsán. Lze pro daňové odpisy technického zhodnocení postupovat dle § 32 (6) a odepisovat po dobu 18 měsíců nebo je nutné nahlížet na technické zhodnocení jako na nový majetek a odpisovat po dobu 36 měsíců?

V pokynu D-300 ("K § 29 odst. 7") bylo uvedeno, že podílí-li se odběratel na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním požadované dodávky elektřiny, jsou úhrady uvedených nákladů u odběratele součástí vstupní ceny stavebních děl a tvoří jejich ocenění, případně jsou daňovými výdaji na technické zhodnocení existujících stavebních děl. Od roku 2012 v pokynu D-6 již tato část textu není. V odborné literatuře Daně z příjmů s komentářem 2015 se však nadále uvádí, že uvedené náklady jsou součástí ocenění stavebních děl, popřípadě jejich technické zhodnocení. Je tento výklad správný?  

Společnost s.r.o. uzavřela smlouvu o spolupráci s německým občanem. Předmětem té smlouvy je v zásadě provize za zprostředkování nákupu olova. Ve smlouvě je rovněž napsáno, že s.r.o. bude občanovi hradit veškeré výdaje, které občan bude muset vynaložit - tj. ubytování, stravování, atd. Ten člověk není zaměstnancem s.r.o. Mohout být výdaje za ubytování daňové? Stravování půjde na nedaňovou 513?

Jaké budou termíny platby záloh, když má společnost hospodářský rok od 1. 12. do 30. 11. – řádné přiznání má podat k 28. 2. a odložené daňovým poradcem podává k 31. 5. – budou tam stejné termíny pro platbu záloh 4x ročně – 15. 6., 15. 9., 15. 12. a 15. 3., nebo se to automaticky změní podle posledního data podání přiznání? Bude to nově k 15. 8., 15. 11., 15. 2. a k 15. 5.?

Fyzická osoba provozuje restauraci – hostinská činnost. Jak řešit závodní stravování svých zaměstnanců ve vlastní restauraci? Zaměstnanci si vybírají z běžného jídelního lístku. Je možné z prodejní ceny jídla hradit 45 % zaměstnancem a z této ceny odvést 21 % DPH? Zbylých 55 % by bylo maximálně do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance.  

Firma s. r. o., plátce DPH. Ve kterých případech si může dát do daňových nákladů pohoštění, občerstvení? Firma pro svou ekonomickou činnost, zvyšování obratu, potřebuje rozšiřovat klientelu, kontakty s dostavci, odběrateli. Různá jednání se uskutečňuji u oběda, pohoštění, kávy. Což je někdy nutné pro ekonomickou činnost. Zaměstnanci pracují venku (telekomunikační firma) v horku, zimě. Firma kupuje nápoje, jsou daňový náklad?  

Jedná se o budovu skladu. Dne 17. září 2014 byl stavebním úřadem vydán souhlas s odstraněním stavby (nabytí právních účinků dnem doručení vlastníkovi). Místní šetření stavebním úřadem bylo provedeno 29. prosince 2014 se závěrem „stavba byla odstraněna“. 5. ledna 2015 byl na katastr nemovitostí podán návrh na vklad zápisu zániku vlastnického práva. Ke kterému termínu má být stavba vyřazena z evidence majetku?

Lze daňově uznat benefity uvedené ve smlouvě o výkonu funkce jednatele a pokud ano, o kterou legislativu se lze opřít? Jedná se například o náklady: používání firemního automobilu, mobilního telefonu, nákup ošacení, příspěvky na obědy, cestovní náhrady, náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti, případně další „benefity“ ve smlouvě uvedené?