Ing. Christian Žmolík - strana 31

S. r. o. má sepsanou smlouvu o výkonu funkce jednatele, ve které je stanoveno, že jednatel kromě jiného i zajišťuje obchodní kontakty s klienty. Na jednání s klienty používá své soukromé vozidlo. Ve smlouvě o výkonu funkce je dále stanoveno, že má jednatel nárok na výplatu cestovného. Odměna za výkon funkce není ve smlouvě stanovena. Je výplata cestovného pro firmu daňově uznatelným nákladem a zároveň - nemá výplata cestovného daňové důsledky pro jednatele?

Společnost s r. o. evidovala běžné obchodní pohledávky za původním dlužníkem z titulu prodeje zboží. O pohledávkách bylo v době jejich vzniku účtováno do výnosů. Původní dlužník byl nesolventní, a tak se věřitel rozhodl postoupit stávající pohledávky. O postoupení pohledávek bylo standardně účtováno MD 315/D 646, tedy do výnosů. Nově vzniklá pohledávka z titulu postoupení pohledávky není k dnešnímu dni novým dlužníkem uhrazena. Ani původní ani nový dlužník nejsou osobami spojenými. Pohledávku věřitel vymáhá i soudní žalobu. Splatnost pohledávky s titulu postoupení byla do konce roku 2013. Nenašel jsem žádné ustanovení, které by mi bránilo vytvářet daňové opravné položky dle zákona o rezervách. Souhlasíte?

Naše společnost si nechala na zakázku zhotovit webové stránky v hodnotě 350 000 Kč. Můžeme účtovat do nákladů nebo jde o dlouhodobý majetek a jak ho budeme odpisovat?

Společnost s. r. o. měla v roce 2013 ztrátu 196 000 Kč, v roce 2014 ztrátu 11 000 Kč. Za rok 2015 vykazuje zisk, z kterého bychom rádi uplatnili ztrátu předchozích let, ale problém je v tom, že v září roku 2015 došlo k prodeji společnosti, která byla původně vlastněna právnickou osobou na fyzickou osobu. Je ještě potřeba zmínit, že nový 100% majitel společnosti je jednatel i majitel původní mateřské společnosti, která s. r. o. vlastnila. Takže vlastně v osobách se vůbec nic nezměnilo, ve firmě jsou stále ti stejní lidé. Zisk, který společnosti vznikl, je ovšem z činnosti v měsících listopadu a prosinci 2015. Bojím se ztrátu odečíst, aby to bylo v pořádku. Poradíte prosím?

Zaměstnanci jeli na pracovní cestu do Anglie a vzali si zálohu ve výši 500 GBP. Po skončení pracovní cesty mi zaměstnanci přinesli cestovní doklady ve výši 367 GBP. Jelikož už nemají libry, chtěli by dluh ze zálohy zaplatit v korunách. Je to možné? A jaký mám použít kurz pro převod z GBP na Kč?

Jak zařadit travnaté hřiště, které vzniklo po původním tenisovém kurtu. V projektu jsou bourací práce původního hřiště, odvoz antuky, vytvoření chodníků ze zámkové dlažby a plochu zavést ornicí + trávník. Takto také máme fakturu od dodavatele, zemní práce, zakládání, komunikace, drenáž rozprostření ornice. Dle mého názoru se určitě jedná o stavbu, zařadila bych do odpisové skupiny 5, CZ-CC 241, účto 021, ale když jsem se byla ptát na stavebním úřadě, tak řekli, že pro ně to stavba není, že z hřiště bude opět hřiště, že to nemáme řešit. Takže žádné povolení, žádná kolaudace. (Herní prvky nejsou stavbou, pouze musí splňovat normu pro veřejné hřiště a mít certifikáty.) Můžu účtovat na 021 a zařadit do odpisové skupiny 5, pokud nemám stavební povolení a kolaudaci?

Společnost A koupila licenci na nový software - ten bude využíván ještě další právnickou osobou (přístup zřízen od dodavatele softwaru). Licence je v hodnotě cca 70 000 Kč - u společnosti A zařazen na účet 013 k 1. 1. 2016 - ostrý start. Společnost A zajistila v listopadu a prosinci 2015 pro společnost B práce spojené s pořízením dat do softwaru - vzhledem k tomu, že se žádná data ze stávajícího softwaru nepřetahovala do nového, vše se zadávalo ručně (adresáře, majetek, knihy faktur...). Společnost A tyto služby vyfakturovala v roce 2015 společnosti B. Budou tyto náklady daňově uznatelné v roce 2015 nebo se musí faktura zaúčtovat na časové rozlišení a do nálkadů proúčtovat až v roce 2016, kdy se software začal využívat?

Podnikatel, který má nemovitou věc vloženou do majetku, provedl na základě stavebního povolení technické zhodnocení. Dosud toto technické zhodnocení není řádně zkolaudováno, přesto je již delší čas plnohodnotně využíváno k výkonu podnikatelské činnosti. Je možné o částku technického zhodnocení zvýšit cenu odpisované nemovité věci (a odpisovat ze zvýšené vstupní ceny) již nyní anebo rozhodným okamžikem až bude kolaudační rozhodnutí?

V roce 2008 jsme koupili stroj za 1,5 mil. Kč (MD 022/D 321), DPH 285 000 Kč (MD 343/D 321). V roce 2009 jsme stroj pro závadu vrátili a dostali dobropis - 1,5 mil. Kč (MD 022/D 321) - DPH 285 000 Kč (MD 343/D 321). Ale úhradu za dobropis jsme dosud nedostali. V roce 2011 jsme přihlásili pohledávku v částce 1 785 000 Kč, ale nevytvořili jsme opravnou položku, protože tato pohledávka nebyla účtována do výnosů. 27. 1. 2014 byl prohlášen konkurz. Bude po skončení konkurzu odpis nedaňový, nebo je nějaká možnost alespoň částečného daňového odpisu?

Existuje metodika výpočtu a účtování úroků z bezúročné zápůjčky od společníka (FO) společnosti (PO)? Případně dle čeho se máme řídit při účtování na každé ze zúčastněných stran?

Pokud společnost s ručením omezeným uzavře smlouvu o pojištění majetku v prosinci 2015 a současně roční platbu ve výši cca 100 000 Kč uhradí, může celkovou výši, tj. 100 000 Kč uplatnit do daňových výdajů v roce 2015 bez časového rozlišení, jelikož se jedná o pravidelně opakující platbu, i když smlouva započne až v prosinci 2015?

Společnost ve zdaňovacím období roku 2014 dodanila polhůtní závazek v cizí měně, který měl v daném okamžiku rozvahovou hodnotu 850 000 Kč (uvedením na ř. 30 daňového přiznání). K 31. 12. 2015 má tento závazek rozvahovou hodnotu 800 000 Kč. Podléhá tento realizovaný kurzový zisk zdanění nebo ho účetní jednotka může vyjmout ze základu daně?

S. r. o. daruje fyzické osobě, poživateli invalidního důchodu, elektrický vozík. Může s. r. o. tento vozík koupit, odečíst si DPH a následně ho darovat? Bude pak tento dar vstupovat do odečitatelných položek ze základu daně?

Lze zařadit montovanou halu z ocelových rámů, osazenou na betonových patkách s obvodovým a střešním krycím pláštěm z technické textilie do 3. odpisové skupiny? K užívání předmětné stavby byl vydán kolaudační souhlas.

Společnost pro výstavbu energetických zařízení a řídících systémů bude v pronajaté budově provádět zkušební a testovací práce, které vyžadují připojení na zdroj vysokého napětí. Od místní trafostanice bude zřízena podzemní 200 m dlouhá přípojka vysokého napětí, která bude ústit do vysokonapěťového rozvaděče, umístěného v pronajaté budově. Z něho povede kabelový rozvod do vysokonapěťového trafa (ve vymezeném prostoru uvnitř budovy) a z něho dále povede kabeláž pro zkoušení a testování výrobků a také kabeláž do nízkonapěťového rozvaděče pro osvětlení a pro běžné spotřebiče pronajaté budovy (tzv. vnitřní rozvody). Dodávku přípojky, rozvaděčů, transformátoru a kabeláže bude hradit společnost – nájemce, která bude mít tyto položky v evidenci majetku. Jak bude zařazena částka ve výši 70 000 Kč, jako podíl na oprávněných nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, hrazená provozovateli distribuční soustavy? Bude vysokonapěťový rozvaděč + vysokonapěťové trafo s kabelovými rozvody pro zkoušení a testování výrobků samostatnou položkou majetku (technologické rozvody k výrobním zařízením - viz pokyn GFŘ D-22 k § 26); a nízkonapěťový rozvaděč včetně vnitřních elektrických rozvodů bude technickým zhodnocením pronajaté budovy?  

Firma pořídila dlouhodobý majetek, do užívání jsme zařadili v pořizovací ceně na základě smlouvy o poskytnutí dotace ve výši vlastních zdrojů a začali odepisovat (daňově i účetně). Po určité době jsme obdrželi protokol o kontrole z něhož vyplývá, že dotace nám nebude přiznána v plné výši. Jak se zachovat, kdy navýšit pořizovací cenu a odpisy daného majetku?

V roce 2015 jsme od 1. 1. 2015 do 9. 9. 2015 zaměstnávali osobu, která byla uznána zdravotně znevýhodněnou od 24. 8. 2015. Její pracovní poměr u nás trval do 9. 9. 2015. V době od 17. 3. 2015-31. 8. 2015 pobírala nemocenské dávky. Dále zaměstnáváme od 24. 3. 2015 až dosud zaměstnance, který byl uznán osobou zdravotně zvýhodněnou od 2. 10. 2015. Jak to bude se slevou na dani zaměstnavatele?

Jsme společnost s ručením omezeným, obchodujeme s optikou. Jeden ze společníků studuje na VOŠ optiku, dosavadní vzdělání v optice nemá žádné. Společník nemá zatím uzavřený žádný pracovní vztah ke společnosti. Lze výdaje na toto vzdělání uplatnit jako daňový výdaj společnosti dle § 24? Lze uplatnit školné, příp. jiné výdaje? Musí být zaměstnancem?

Akciová společnost měla dva akcionáře. Ti poskytli v září 2015 příplatky mimo základní kapitál, zaúčtovány na ostatní kapitálové fondy. V prosinci 2015 jeden z akcionářů převedl část svých akcií na nového - třetího akcionáře. V lednu 2016 valná hromada rozhodla o rozdělení určité části prostředků z ostatních kapitálových fondů mezi akcionáře společnosti, a to v poměru podle výše jejich podílů ve společnosti. Takto byla z ostatních kapitálových fondů, tedy z příplatků mimo základní kapitál, které původně poskytli dva zakládající akcionáři, vyplacena určitá částka i třetímu akcionáři, jenž příplatek mimo základní kapitál nikdy osobně neposkytl. Podléhá výplata třetímu akcionáři nějakému zdanění, ať již u a. s. nebo u akcionáře?

Může si s. r. o. zabývající se ostrahou objektu dát do nákladů + odečíst DPH z nákupu ohřívače/udržovače teploty jídla (nerezový box ve kterém jídlo vydrží teplé několik hodin - elektrický chafing), které využívají zaměstnanci v obědové pauze, protože nedostávají stravenky? A vybavení kuchyňky - talíře, sklenice jsou daňovým nákladem podle § 24 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů?