Ing. Josef Rajdl - strana 5

Podnikatel – živnostník (v oboru pohostinství), neplátce DPH, vedl daňovou evidenci, výkon podnikání z pohledu pojistného na sociální zabezpečení i veřejné zdravotní pojištění považován za vedlejší činnost (podnikání při zaměstnání, které je hlavním zdrojem příjmů). K 31. 5. 2020 ukončil provozování živnosti oznámením na živnostenském úřadu, k témuž dni bylo oznámeno ukončení samostatné výdělečné činnosti i na příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně. Výsledky podnikání 1 – 5/2020 (fiktivní – ilustrativní částky): Tržby z podnikání: 30 000 Kč Výdaje na dosažení, zajištění a udržení za 1-5/2020: 20 000 Kč Zisk 1-5/2020: 30 000 – 20 000 Kč: 10 000 Kč Stav zásob ke dni ukončení činnosti: 0 Kč (do dne ukončení prodány, tedy v tržbách, nebo fyzicky zlikvidovány – potraviny, nápoje). Žádné pohledávky nebo dluhy ke dni ukončení činnosti kromě záležitostí dále uvedených. Po dni ukončení podnikání, tedy po 31. 5. 2020, inkasoval podnikatel v roce 2020 ještě tyto příjmy, které souvisely s výkonem jeho předchozí podnikatelské činnosti: Příjem z titulu vrácení vratných obalů: 15 000 Kč Příjem z titulu přeplatku na energiích*: 5 000 Kč *V 7/2020 přišlo vyúčtování energií za provozovnu (uzavřenou 31.5.2020), vznikl přeplatek ve výši 5 000 Kč. Zálohy na platby energií za 1-5/2020 byly součástí daňových výdajů 1 – 5/2020 (tedy součástí výše uvedených 20 000 Kč). Můj dotaz zní: Kolik bude činit správný dílčí základ daně ze samostatné činnosti podnikatele za rok 2020 (dále jen: „DZD § 7“)? Kolik bude činit správný vyměřovací základ na ZP podnikatele (dále jen: „ VZ ZP“)? Varianty, které se nabízí: A) Použití (mé) „selské“ logiky: DZD § 7 = (30 000 – 20 000) + 15 000 + 5 000 = 30 000 Kč. Vysvětlení: Ve všech případech jde o záležitosti s přímou vazbou na podnikání podnikatele. Příjmy inkasované po ukončení podnikání představují „vrácení výdajů“, které byly uplatněny dříve, buď v roce 2020, nebo v předchozích letech jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tj. snižovaly základ daně z příjmů i vyměřovací základy pro SP a ZP podnikatele. Z DZD § 7 ve výši 30 000 Kč se bude také počítat ½ pro stanovení VZ ZP, tedy VZ ZP bude: 15 000 Kč. B) Aplikace § 23/8/b/2. zákona o daních z příjmů: „……..rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti….., se upraví …… u poplatníků uvedených v § 2……………..pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem……………………..“ Ke dni ukončení činnosti (31.5.2020) určitě právně existovala pohledávka z titulu vratných obalů: 15 000 Kč. Pohledávka z titulu přeplatku na energiích v provozovně ke dni ukončení právně dosud neexistovala. Řešení podle B): Rozdíl mezi příjmy a výdaji: 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč Úpravy podle § 23/8/b/2.: Zvýšení rozdílu o 15 000 Kč Výsledný DZD § 7: 25 000 Kč VZ ZP: 5 000 Kč (10 000/2), neboť podle § 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se do konce roku 2020 vychází při stanovení VZ ZP jen z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Úpravy tohoto rozdílu podle § 23 zákona o daních z příjmů se do VZ ZP za rok 2020 ještě nepromítnou. Při variantě B nedojde logicky k vyměření daně z příjmů a pojistného na ZP z částek, které dříve ovlivnily oboje směrem dolů. Proto mi logicky přijde správnější varianta A. Jak je to ale správně podle příslušné zákonné úpravy? Dále mě napadá ještě: Když při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob již vím, že z těch záloh na energie se jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů fakticky použilo o 5 000 Kč méně (hodnota přeplatku), tak proto už v daňové evidenci mám snížit daňové výdaje o těchto 5000 Kč, a tím logicky zvýšit DZD § 7 a VZ ZP? 

Fyzická osoba - terapeut, vede daňovou evidenci, neplátce DPH - poskytuje služby (terapeutické konzultace) prostřednictvím webového portálu. Má „smlouvu o spolupráci“ s provozovatelem portálu = zprostředkovatelem. Za zprostředkování konzultací platí terapeut provozovateli webu zprostředkovatelský poplatek vázaný na počet provedených konzultací. V praxi to vypadá tak, že klient si objedná konzultaci, ta proběhne, klient zaplatí na účet zprostředkovatele příslušnou cenu, zprostředkovatel vystaví klientovi doklad/fakturu, kde jako poskytovatel služby je uveden terapeut (nikoliv zprostředkovatel). Na konci měsíce pošle zprostředkovatel terapeutovi vyúčtování, kde je uveden počet konzultací za měsíc, cena, kterou za ně klienti uhradili na účet zprostředkovatele (např. 10.000 Kč) a související výše zprostředkovatelského poplatku (např. 1.500 Kč). Zprostředkovatel částku příjmů za konzultace a zprostřed. poplatku započte a na účet terapeuta zašle "čistý příjem" (8.500 Kč) za daný měsíc. Jaký je správný postup zdanění u terapeuta? Je jeho zdanitelným příjmem jen "čistý" příjem po odečtení zprostředkovatelského poplatku? Nebo musí ve svém přiznání uvést příjem ve výši celé ceny konzultací a ve výdajích zprostředkovatelskou provizi? Příjem ve výši celkové ceny za konzultace uvedené na fakturách klientům se do jeho dispozice však nikdy nedostane, přestože na vystavovaných fakturách figuruje jako poskytovatel služby. Cenu za služby vybírá zprostředkovatel na svůj účet jménem terapeuta. Předpokládám, že terapeut zdaní příslušný příjem až ve chvíli, kdy jej skutečně obdrží (tedy vždy následující měsíc po provedení vyúčtování ze strany zprostředkovatele). 

Manželé provedli zúžení a vypořádání SJM, kdy jedna nemovitost ve výši 20 mil. Kč patří tímto úkonem pouze manželce. Druh tohoto příjmu není dle mého názoru předmětem daně [§ 3 odst. 4 písm. c) zákona o daních z příjmů], a tudíž se nikde neuvádí. Nepodléhá tak ani oznámení dle § 38v zákona o daních z příjmů. Naopak, pokud by např. manžel daroval manželce nemovitost, kterou získal např. dědictvím, tak by tento dar, pokud by přesáhl částku 5 mil. Kč, oznámení o osvobozených příjmech podléhal?

Nezletilý 16letý sportovec má uzavřenou smlouvu na sponzorský dar, z kterého hradí své cesty do zahraničí (zahraniční turnaje letenka, ubytování, strava), dále za sportovce hradí přímo sponzor trenéra a zdravotní péči (masér atp.), dále má smlouvu na poskytování reklamy (sportovní oblečení a vybavení určené značky). Pokud má příjem ze zahraničních soutěží, ty jsou přímo daněny poskytovatelem a obdrží potvrzení, pokud má příjem ze soutěže v tuzemsku, ta daněna není. Dále obdržel dotace z kraje na realizaci své činnosti. Jak bude příjmy danit? Jelikož příjmy a výdaje nejsou realizovány v jednom kalendářním roce - výdaje mohou vzniknout v roce 2020 a sponzorský dar obdrží až po prokázání v roce 2021, nebo obráceně. Kdo bude danit, když jsou smlouvy podepisovány zákonným zástupcem a dle jakého ustanovení zákona o dani z příjmů. Jak naložit s příjmy ze soutěží? Vzniká také povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, pokud se bude jednat o příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů?

Podnikatel, FO, Angličan, žijící v ČR, obdržel od daňového úřadu Nizozemí zprávu, že je povinen přiznat daň z příjmu pro nerezidenty. Má internetové stránky, kde za úplatu nabízí návody, jakým způsobem fotografovat. Poskytuje elektronickou službu, je zaregistrovaný jako identifikovaná osoba, DPH odvádí prostřednictvím MOSS. Má povinnost z příjmů, které obdržel od občanů z Nizozemí, přiznat daň v NL? A je tato povinnost z této elektronické služby i pro ostatní státy EU?

Zemědělská společnost platí pachtovné ze zemědělských pozemků občanovi JAR v částce 3 000 Kč a občanovi Austrálie 20 000 Kč. Tito v ČR pobývají cca 14 dní ročně nebo vůbec a jiné příjmy v ČR pravděpodobně nemají. V podstatě to nemáme jak ověřit (smlouvy s námi uzavřeli v zastoupení). Musíme oběma při výplatě pachtu daň zajištovat (případně uplatnit daň srážkou) a odvádět FÚ?

Naše firma zakoupila autorská práva ke knize, od daňového nerezidenta ve Švýcarsku. Naší povinností je při výplatě srazit daň, dle § 22 odst. 1 písm.g) bod 2 – kulturní licenční poplatky. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Švýcarskem je ve článku 12 sazba 10 %. Ale v některých odpovědích na dotazy v účetních časopisech je uváděna i sazba 5 % pro tyto případy. Jaká výše srážky je správná?

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Poplatník pobírá v Česku starobní důchod a v Rakousku vdovský důchod. Pohlíží se na oba důchody z hlediska daně z příjmu stejně, to znamená pokud součet obou důchodů za daný rok překročí limit (36násobek minimální mzdy), tak se nadlimitní částka dodaní? Na jaký řádek v daňovém přiznání by potom tato částka měla vstoupit?

Otec pracuje v Německu a pobírá tzv. Kindergeld. Matka pracuje v ČR a chce uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Je to možné? Jaké potvrzení musí svému zaměstnavateli matka přinést – od německého zaměstnavatele otce nebo stačí čestné prohlášení otce, že zvýhodnění neuplatňuje?

Zemřel otec rodiny, jehož přátelé a známí se dobrovolně rozhodli poskytovat pozůstalé rodině (manželce a malé dceři) finanční příspěvky na transparentní účet zřízený u jedné z bank, která tyto účty zřizuje. Jakým způsobem, vyplývá-li tato povinnost ze zákona, se tyto příspěvky zdaňují? Účet je zřízen na fyzickou osobu (kamaráda zemřelého), který tyto finanční prostředky předá rodině v hotovosti.

OSVČ, neplátce DPH, ke své ekonomické činnosti využívá soukromý automobil, který není zahrnutý v obchodním majetku. Automobil je využíván jak k ekonomickým, tak k soukromým činnostem. V daňovém přiznání by chtěl využít paušál na auto ve výši 4 000 Kč/měsíc. Je povinnost vést v daňové evidenci účtenky od pohonných hmot (cesty jsou kombinované se soukromými) tak, aby se následně v daňovém přiznání vyloučily v tabulce E jako položky zvyšující výsledek hospodaření – přičemž hodnota účtenek za PHM bude vyšší než 48 000 Kč? Nebo je akceptovatelný pouze zadaný paušál na dopravu ve výši 48 000 Kč, bez vyplněných PHM v tabulce E?

V dubnu zemřel poplatník, starobní důchodce, který měl příjmy pouze z pachtovného za pronájem orné půdy (polí). Danil dle § 9 zákona o daních z příjmů 30% výdajovým paušálem. Pole nebyla ve společném jmění manželů, byla pouze poplatníka. V dědickém řízení, které bylo ukončeno v září, zdědily pozemky děti. Příjem z pachtovného bude vyplacen na účet zemřelého poplatníka v prosinci, jeho účet byl v rámci dědického řízení převeden na manželku poplatníka. Pachtovné bude vyplaceno v souladu s pachtovní smlouvou zpětně za období hospodářského roku říjen minulého roku až září letošního roku. Kdo bude danit daní z příjmu příjem z pachtovného za daný rok – pozůstalá manželka nebo děti?

Firma přispívá zaměstnancům na obědy 50 Kč měsíčně. Tento příspěvek příspěvek je daňově uznatelný. Příspěvek daňově neuznatelný je účtován také do nákladů, o tuto částku snižuje náklady v daňovém přiznání na řádce 10. Tato částka je sražena měsíčně zaměstnancům ze mzdy. Tuto sraženou částku účtuji MD 3311/ DAL 64809 daňově neuznatelný. Do kterého řádku daňového přiznaní za rok 2020 uvedu tuto tržbu? Tržba se rovná nákladům DNU. Firma je plátcem DPH, DPH je z tržby měsíčně odváděna.

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

Zaměstnankyně chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Nemá ale rozsudek soudu, že má dítě v péči. Má pouze protokol z OSPOD, že se dohodli na předávání dítěte a výživném. Stačí to pro uplatnění daňového zvýhodnění? 

Veterinářka, trvalé bydliště v ČR, ale většinu roku žije v Kanadě, poskytuje veterinární služby do zahraničí - Francie, Německa, Kanady atd. Podala DPFO za rok 2020 v Kanadě. Neměla by podat přiznání k dani z příjmů FO 2020 v ČR a zahrnout tam příjmy z Kanady? 

Zaměstnanec vyplňuje přiznání k dani z příjmů (má ještě příjmy z podnikání) a dostal jedno potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele. V potvrzení má vyplněny mj. i tyto řádky: ř. 5 - doplatek příjmů dle § 5 odst. 4, ř. 7 - úhrn pojistného z řádku 5 a ř. 11 a další běžné řádky 1, 2, 6, 8, 9, 12. Pokud nevyplní další své příjmy z podnikání do přiznání, vznikne mu doplatek ve výši 1 200 Kč. Je možné, že se stala chyba ve mzdové účtárně? Pokud by přiznání vyplnil bez těchto řádků (bez doplatku ř. 5 a souvisejícího odvodu sociálního ř. 7 a zálohy ř. 11), vyšel by mu přeplatek 120 Kč, což by bylo v pořádku neboť rozdíl vznikne kvůli rozdílnému zaokrouhlení ve mzdách oproti přiznání. Ale pokud tam zahrne i doplatek včetně souvisejícího odvodu sociálního pojištění a zálohu (je uvedeno v potvrzení o příjmů za rok 2020), pak vznikne nedoplatek ve výši 1200 Kč. Musí tedy zaměstnanec tuto částku doplatit skrze daňové přiznání nebo opravu provede zaměstnavatel? Nebo to to nemáme řešit a podat přiznání i s částkou doplatku, která vyšla z potvrzení? Musí tedy zaměstnanec „opsat“ všechna čísla z potvrzení do přiznání včetně řádků 5, 7 a 11, ačkoliv z toho vznikne nedoplatek? 

Podléhá dotace pro umělce (OSVČ), která byla umělcům vyplácena na podzim roku 2020 pod názvem "Program COVID-Kultura, Výzva č. 2 – jednorázová podpora 60 000 Kč", dani z příjmů fyzických osob? Pokud ano, dle jakého paragrafu zákona o dani z příjmů bude zdaněna (např. §10 ostatní příjmy?). Jaké výdaje může OSVČ k této dotaci uplatnit v případě, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů? (Pozn.: Dotaz naráží na skutečnost, že např. ošetřovné OSVČ, vyplácené na jaře 2020 bylo od daně osvobozeno dle §16, "přilepeného" k zákonu o kompenzačním bonusu, není někde jinde ukryt paragraf o osvobození výše uvedené dotace?).