Ing. Miroslava Kočová - strana 6

Společnost A pronajala společnosti B nebytové prostory a ta uhradila společnosti A kauci na nájemné. Po ukončení nájmu vyfakturovala společnost A společnosti B nedoplatek za energie. Ta naopak vyfakturovala spol. A náklady na opravu prostor, s jejichž výší ovšem A nesouhlasí (dle nájemní smlouvy nesměli bez souhlasu pronajímatele provádět stavební úpravy). Zároveň byla na faktuře bez předchozí dohody odečtena částka za kauci a vyúčtované energie. Lze takto postupovat? Myslím si že měla být vystavena faktura pouze na náklady za opravy a poté vystaven zápočet, buď na základě dohody, či jednostranný.

Pokud se fyzická osoba zaregistruje do webových portálů, které nabízejí za nákupy v určených internetových obchodech dostane za nákup dle pravidel vrácené určité procento z nákupu. Viz podmínky WWW.TIPLI.CZ, WWW.VRATNEPENIZE.CZ. Vzhledem k tomu, že to je pro fyzickou osobu SLEVa Z HODNOTY NÁKUPU, domnívám se, že se nejedná o zdanitelný příjem. Jaký na to máte názor vy? Je nutné takto získané prostředky nějakým způsobem zdaňovat?

Německý dodavatel ojetých automobilů řeší fakturaci tak, že nejprve vystaví fakturu s německým DPH a až v okamžiku, kdy jsou mu doručeny papíry o přihlášení vozu v ČR, tak původní fakturu vystornuje a vystaví novou fakturu, kde již německé DPH nefiguruje. V účetnictví používáme aktuální kurz ČNB. Původní fakturu tedy převedeme na CZK aktuálním kurzem k datu vystavení faktury (shodné s datem obdržení faktury e-mailem), stejný kurz je použitý pro dopočítané DPH. Při obdržení stornofaktury použijeme jako účetní kurz opět aktuální datum vystavení tohoto storna (opět shodné s doručením e-mailem), ale pro DPH používáme kurz ČNB platný pro původní fakturu. A konečnou fakturu bez uvedení DPH již opět přepočítáváme aktuálním kurzem ČNB platný v den vystavení / doručení faktury k nám. Je tento postup správný? 

Jaký je doporučený postup účtování v případě, že byla založena nová firma s. r. o., např. č. 1? Tato firma se přihlásila k DPH, ale v dnešní době registrace trvá delší dobu. Tato firma č. 1 však už měla nějaké rozjeté aktivity a prvotní režijní náklady. Z důvodu toho, aby nepřišla o odpočet DPH u těchto režijních nákladů, proběhla fakturace na jinou firmu s.r.o., plátce DPH např. č. 2, s tím, že následně až firma č. 1 bude zaregistrována k DPH náklady se přeúčtují. Jaký způsob přeúčtování nákladů byste zvolili, a je vůbec možné takto postupovat? 1. Účtování všech nákladů ve firmě č. 2 na účet 548 (analyticky přefakturace). Přibližně po dvou měsících, přefakturace z firmy č. 2 přes účet 648 (analyticky přefakturace) na firmu č. 1, které už se podařilo po této době zaregistrovat k DPH. 2. Všechny náklady ve firmě č. 2 účtovat dle druhu na účty např. 518 a po dvou měsících přeúčtovat ve stejné výši na firmu č. 1 přes účet 602. 

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, vystavil v roce 2011 fakturu na služby s 20% DPH, které odvedl FÚ. Služba se neuskutečnila, ani nebyla zaplacena, zůstává stále v knize pohledávek. V letošním roce 2017 podnikatel vystavil storno k této faktuře také s 20% DPH. Je to tak správně?

V odborných publikacích se uvádí mnoho variant účtování (518, 511, 548) poplatku za STK a EMISE. Účet 518 se zdůvodněním je to služba jako jakákoliv jiná. Účet 511 opravy a udržování majetku protože bez udržení auta s platnou STK je nezpůsobilé provozu. Účet 548 se zdůvodňuje tím, že jde o provoz a je tam analogie s pojištěním vozu jako provozního majetku. Při dnešním jednání jsme formou brainstormingu došli k závěru, zdali by to úplně nejsprávnější účtování nemělo být na účet 538. Odůvodnění: Není to obyčejná služba, proto vypadává skupina 51, skupina 54 provoz se nám také úplně nezdála, není to provozní výdaj. Poplatek za razítko a známku o STK je svým způsobem správní poplatek, protože bez tohoto razítka nelze vozidlo provozovat a nejvíce se to blíží například poplatkům za cejchování měřidel, které se vždy účtuje na 538. Stejně tak blízko to má k STK i poplatek za převod vozidel, který mi umožňuje to samé, jezdit s vozidlem po silnici, a tento poplatek za převod se také účtuje bez pochybností na účet 538. Může se k tomu vyjádřit nějaký odborník a navrhnout „ten nesprávnější účet pro poplatky za STK a emise“ a to včetně zdůvodnění použití tohoto účtu, obdobně jako v otázce? 

Účetní jednotka bude počítat úroky k dluhu, který byl hrazen postupně. Bude se úrok po částečných úhradách počítat z částky po odečtení úhrady? Např.: dluh 40 000 Kč, splatný 5. 5. 2016, úhrada 31.12.2016 10 000 Kč, doplatek 2. 2. 2017 30 000 Kč. Výpočet: 6. 5. 2016 - 31. 12. 2016 úrok z částky 40 000 Kč a 1. 1. 2017 - 2. 2. 2017 úrok z částky 30 000 Kč.  

Právní kancelář zastupuje dvě strany. Aby nedošlo k pochybení jedné nebo druhé strany, např. prodej bytu, je složen depozit na zvláštní bankovní účet, pro mezičas, kdy majetek mění majitele. Jak v účetní evidenci i podvojném účetnictví účtovat o depozitu? Ze samostatně založeného účtu a vkladu na něj nejdou ani poplatky, ani úroky. Banka má přesná pravidla pro založení a evidenci z důvodů sledování pohybu peněz. Evidence vkladu a výběrů má samostatný interní evidenční systém. Je nutné vést tyto pohyby i v peněžním deníku nebo účetnictví, když peníze nejsou ve vlastnictví právní kanceláře, ale jde jen o zprostředkování obchodu mezi jinými subjekty?

Jak se správně mají účtovat mzdy na přelomu roku? Je možné prosincové mzdy roku 2017, které budou vyplaceny až v lednu 2018, zaúčtovat do nákladů roku 2018? Patří mzdy do pravidelně se opakujících výdajů, kde není třeba dělat časové rozlišení, když mzdy jsou každý rok v přibližně stejné výši?

Česká právnická osoba (s. r. o.), auditovaná společnost, účtuje mj. o dohadných položkách, které se týkají mzdových nákladů. Konkrétně jde o roční odměny managementu podle výsledku hospodaření společnosti. Jde o nárokovou složku mzdy, výše a účtování dohadných položek kontroluje auditor. Do nákladů se tak touto formou účtují hrubé mzdy (účet 521) a sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele (tj. 34 % hrubých mezd - účtu 524). Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob upravujeme výsledek hospodaření i o uvedené sociální a zdravotní pojištění, které je zaúčtováno přes dohadné účty do nákladů (tj. není odvedeno do ledna násl. roku). Otázka je, zda je nutné výsledek hospodaření upravit, resp. zvýšit o pojistné, které by z hrubé mzdy zaúčtované dohadně měli hradit zaměstnanci (v součtu tedy "fiktivní" 11%). Podle již letitého názoru auditorů by to tak mělo být, podle našeho názoru nikoli. 

Rádi bychom ze salda (knihy faktur) odepsali pohledávky, aby tam „nepřekážely“, ale nevíme, zda to jde, pokud není konkurs/exekuce ještě ukončena. Na pohledávky máme vytvořeny opravné položky dle zákona o rezervách. Jaké je účetní a daňové řešení?

Společnost (s. r. o.) přijala fakturu od dodavatele z EU (pořízení zboží z EU) v EUR (např. 100 EURO). Pokud tuto fakturu uhradí do 7 dní, bude ji poskytnuto sconto 2 % z ceny tj. 2 EURA. Na toto sconto už nebude vystaven dodavatelem žádný opravný daňový doklad (se společností byla uzavřena dohoda o scontu na začátku roku). Jak prosím správně účtovat a v jakém období? Jak správně uvádět v DPH? V jaké ceně navádět na sklady? Příklad: Faktura vystavena 31. 7. 2017 v hodnotě 100 EUR, zaplaceno 7. 8. 2017 v částce Kč 98 EUR (poníženo o sconto 2 %). 

Společnost A nakoupila v předchozích letech drobný majetek, který zaúčtovala do nákladů (účet 501). Nyní tento drobný majetek vložila jako nepeněžní vklad do své dceřiné společnosti B. Jakým způsoben se provede zaúčtování tohoto vkladu ve společnosti A a jak by tomu bylo v případě, že by se tento majetek účtoval na účet 022 a byl již v době vkladu plně odepsán?

Společnost s ručením omezeným má pojištěné své pohledávky. V případě, že odběratel pohledávku neuhradí, tato společnost, za splnění stanovených podmínek, obdrží od pojišťovny pojistné plnění. Jakým způsobem zaúčtovat toto plnění, na účet 311 nebo do výnosů 648 a pohledávku nadále vést jako neuhrazenou a po jejím promlčení ji nedaňově odepsat?

Tuzemská společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu na pojištění pohledávek, po uplynutí karenční lhůty pojišťovna poskytne pojistné plnění za neuhrazenou pohledávku. Toto pojistné plnění zaúčtovala společnost do výnosů. Lze k této neuhrazené pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku při splnění zákonných podmínek?

Naše společnost zaměstnává vězně. Dle smlouvy jim musíme hradit obědy a přepravu. Obědy nám zajišťuje externí firma, plátce DPH. Prosím o radu, je-li možné si za obědy nárokovat DPH na vstupu a zdali je náklad za poskytnuté obědy daňovým nákladem.

Jak se vypořádat a zaúčtovat: Společnost VS s. r. o. má zaměstnance z Ukrajiny a Rumunska. Zaměstnanci mají přechodný pobyt v Praze - trvalý samozřejmě na Ukrajině nebo v Rumunsku. Pracují ale v Poděbradech - mají řádné povolení - vše legální. Nyní dotaz - společnost VS s. r. o. jim platí služby spojené s ubytováním a ubytování. Každý měsíc společnost VS dostane fakturu a tu zaplatí a po zaměstnancích nechce žádné peníze - je to tak v pořádku? Pokud ano, mám tuto fakturu zaúčtovat na služby 518? Vzhledem k tomu, že na faktuře přijaté je DPH, tak uplatňuji i DPH. Pokud je to špatně, tak Vás velmi prosím o radu a pomoc při zaúčtování. 

Firma A a firma B jsou spojené osoby. Firma A má v majetku osobní automobil. Na nákup osobního automobilu si vzala úvěr, který má ještě 3 roky splácet. Firma A nyní prodává tento automobil firmě B, přičemž banka souhlasí s tím, že nesplacený úvěr převede na firmu B. V souvislosti s tímto případem mi není jasné: 1. Bude mít na stanovení prodejní ceny automobilu vliv to, že firma B bude ještě část jeho ceny muset splácet bance formou úvěru? 2. Jak se na obou stranách zaúčtuje převod úvěru? Je systémově správná moje domněnka, že firma A bude mít pohledávku za auto za firmou B a proti tomu závazek (ve výši nesplacené jistiny?) vůči firmě B z převedení úvěru (firma B bude zbytek úvěru de facto splácet za firmu A)? 

Akciová společnost měla za rok 2016 zisk, jako účetní nemám stanovy (nejsou v OR, paní majitelka společnosti je má uložené v bance) ani rozhodnutí valné hromady ohledně čistého zisku. Jak mám postupovat, co smím a co nesmím, smím vytvořit rezervní fond a zůstatek čistého zisku přeúčtovat na úhradu ztrát minulých let, nebo mám zůstatek přeúčtovat do nerozděleného zisku minulých let?

Společnost je výrobní potravinářskou společností. Nakupuje materiál - ovesné vločky. Nákup materiálu účtuje účet 112/321. Materiál se následně spotřebovává pro výrobu polotovaru-ovesných tyčinek. Účtuje spotřebu materiálu (a dalších vstupů) 501/112, vyrobený polotovar ovesnou tyčinku 122/582. V časovém odstupu se polotovar balí do obalu a přidávají se různé polevy, účtujeme spotřebu ovesné tyčinky (a dalších vstupů) 501/122, hotový zabalený produkt pak 123/583. Společnost zároveň nakupuje konkurenční tyčinky (zboží) účtujeme 132/321. Pořádáme ochutnávkové akce na veletrzích, na kterých dáváme lidem ochutnat všechny uvedené typy. Jak se účtuje jejich spotřeba? Materiál: 501/112? Polotovar: 582/122 nebo 501/122? Vlastní výrobek 583/123 nebo 501/123? Zboží 501/132, nebo 504/132?