Ing. Jiří Nigrin - strana 5

Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    

Společnost pravidelně každý měsíc jako odběratel přijímá službu podle § 9 odst. 1 ZDPH z EU. Faktura je např. vystavena 3. 3. 2023. Na této faktuře je poskytnutí služby za období 2. 3. 2023 do 1. 4. 2023. Faktura je zaplacena 5. 3. 2023. Kdy vzniká povinnost přiznat DPH a k jakému datu se použije správný kurs pro přepočet?

Našim smluvním prodejcům dáme námi vyrobený oděv s reklamním nápisem, který propaguje naši firmu – výrobce oděvů. Cena výrobku je vyšší než 500 Kč. Lze toto považovat za výdaje na reklamu, nebo je to dar? (S důsledky 0 nedaňový náklad, odvedení DPH). Pokud to bude dar, odvádíme DPH ze skladové ceny výrobku nebo prodejní?

Fyzická osoba koupila rodinný dům se zahradou v roce 2021 za účelem vlastního bydlení. Koupě a následná rekonstrukce je financovaná hypotékou z hypoteční smlouvy. Koupený rodinný dům se zahradou se skládá ze tří parcelních čísel, první má výměru 199 m2 a stojí na něm rodinný dům, druhé parcelní číslo má výměru 233 m2 a jedná se o zahradu a třetí parcelní číslo má výměru 757 m2 a jedná se také o zahradu. Všechny tyto parcelní čísla jsou součástí hypoteční smlouvy. Za rok 2022 banka potvrdila zaplacené úroky ve výši 56 681 Kč za všech 12 měsíců. Fyzická osoba uplatnila odpočet úroků jako odečitatelnou položku od základu daně dle § 15 odst. 4 a to v plné výši tj. 56 681 Kč. Příslušný správce daně rozporuje podané daňové přiznání za rok 2022 s uplatněním plné výši úroků a to s odůvodněním, že stavba stojí pouze na jednom z pozemku a ostatní pozemky jsou zahrady. Dle tvrzení příslušného správce daně je povinnost krátit odpočet úroků avšak neupřesnil jakým způsobem, neboť hodnota zahrady (zapsáno takto v katastru) je z logiky jiná než hodnota stavby (v katastru zastavená plocha a nádvoří). Správce daně trvá na opravném daňovém přiznání, avšak § 15 odst. 4. o tomto nehovoří. Má správce daně pravdu a i přesto, že o krácení není v § 15 odst. 4 zmínka? Je potřeba skutečně krátit? Pokud ano a je třeba krátit, o jaký zdroj se správce daně opírá a jakým způsobem postupovat a krácení určit?

Podnikatel, fyzická osoba, vedl dobrovolně podvojné účetnictví. V roce 2022 chtěl přejít na daňovou evidenci. Co je potřeba udělat (dodanit pohledávky, zásoby ...) v roce 2021? Asi bude potřeba udělat dodatečné přiznání za rok 2021. Do kterých řádků přiznání budu uvádět tyto operace?

V roce 2018 firma zaregistrovala mezinárodní ochrannou známku s platností na 5 let. Zařadila jako nehmotný majetek a odepisovala měsíčně, přičemž účetní odpisy byly daňovými. Nyní požádala o obnovu této známky. Poplatek za obnovu činí 110 000 Kč. Jak postupovat? Domníváme se, že bychom měli známku s končící platností vyřadit a obnovenou známku zařadit. Je tento postup správný nebo se jedná o technické zhodnocení ? Hranice pro nehmotný majetek jsme ve vnitřní směrnici stanovili na 80 000 Kč.

Jak zaúčtovat vlastní spotřebu zvířat v daňové evidenci? Fyzická osoba podniká v zemědělství chová býky cca 100 ks. Jednou za rok potřebuje 2–3 zabít pro vlastní potřebu. Nevíme, jak to zaúčtovat, zda si má býky sám sobě prodat? 

Právnická osoba s.r.o. pořídila software (NUKE - nodelocked, interactive) za 82 000 Kč. Na faktuře má uvedenou částku za nákup software a zároveň za nákup licence na 12 měsíců za 30 000 Kč. Zařadit jako dlouhodobý majetek software i licenci, nebo licenci na 12 měsíců dát přímo do nákladů a časově rozlišit? Nebo je možné dát do nákladů obojí, pokud limit pro zařazení DNM si účetní jednotka stanovila např. 140 000 Kč?

Fyzická osoba spoluvlastní již více než 15 let ideální 1/2 rodinného domu (a celý pozemek pod ním) a má zde bydliště rovněž po dobu více než 15 let. V dubnu 2022 dostal od druhého vlastníka darem druhou 1/2, takže se stal jediným vlastníkem celé nemovitosti. V březnu 2023 se rozhodl rodinný dům prodat. Bude celý příjem z prodeje osvobozen na základě § 4 odst. 1 písm. a), protože poplatník měl v tomto domě bydliště po dobu delší než dva roky? Nebo bude potřeba příjem z prodeje první nabyté poloviny a druhé nabyté poloviny posuzovat odděleně? Běží v případě druhé poloviny dvouletý časový test týkající se bydliště znovu od dubna 2022, nebo je pro osvobození dostačující, že i v této polovině domu bydlí více než 2 roky, přestože ji vlastní kratší dobu? (Stejnou situaci by zřejmě řešil nájemník, který v pronajatém bytě bydlí více než dva roky, byt od pronajímatele koupí, a v krátké době jej prodá - je pro osvobození dostačující podmínka bydlení po dobu delší než dva roky, nebo musí být nemovitost po tuto minimální dobu současně i vlastněna?)

Pokud jako fyzická osoba nepodnikatel koupím dům a následně ho prodám, kolikrát to můžu udělat za život, aby se to nepovažovalo za podnikání? 

Společnost pořizuje nový stroj. Pronajala si halu, kde stroj kompletuje. Aktuálně používá halu pouze pro kompletaci tohoto jednoho stroje, ale v budoucnu může využívat i pro další stroje. Je pronájem haly nákladem běžného období nebo by měl vstupovat do vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku?

Penzion do kuchyně pořídil nový sporák za 40 000 Kč a nerezovou podestavbu pod sporák za 9 000 Kč (podestavba byla přišroubována k zemi). Mohu obě tyto věci brát dle pokynu D-22 k § 26 jako samostatné movité věci (zařízení kuchyní pro veřejné stravování), a dát do nákladů? 

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, pořídil v listopadu 2021 nákladní automobil za 1 000 000 Kč a ten zařadil do obchodního majetku. V daňovém přiznání v roce 2021 si neuplatnil odpisy. V únoru 2022 prodal tento automobil leasingové společnosti a na ten samý automobil uzavřel s leasingovou společností smlouvu o finančním leasingu. Je zůstatková cena takto prodaného automobilu daňově uznatelným výdajem? 

Firma pořizuje stroj od mateřské společnosti. Demontáž a montáž je zajištěna vlastními zaměstnanci. Je potřeba mít znalecký posudek na cenu stroje od spojené osoby? Budou cestovní náhrady zaměstnanců součástí pořizovací ceny stroje? Z důvodu pořízení tohoto stroje dojde k přesunu dvou stávajících strojů v hale. Jsou náklady na přesun těchto strojů náklady daného účetního období (mimo rozvody plynu, elektřiny, základy ke stroji apod.). Jde hlavně o nájem jeřábu, práce technika externí firmy pro znovu zprovoznění,elektroinstalace, stavební úpravy (betonová patka jeřábu), montáž a demontáž vlastními i externími zaměstnanci atd. Původní elektroinstalace od rozvaděče ke stroji byla součástí poř.ceny. Ta byla nyní odstraněna a je udělána nová, jak v tomto případě postupovat? Pokud vzniklo v minulosti technické zhodnocení, např. přístavek v rohu hal, který je nyní odstraněn, jaký je správný postup. Zůstává toto technické zhodnocení nadále v majetku? Shrnutí: Které náklady při přesunu již zařazeného majetku na jiné místo lze považovat za daňové náklady běžného účetního období a které by měly být popř. zohledněny jako technické zhodnocení? Jaký je postup při pořízení majetku od spojené osoby, jsou nějaká omezení? Vstupují cestovní náhrady do pořizovací ceny majetku? Jak postupovat u technického zhodnocení (najatého majetku budovy), pokud je odepisováno a dojde ke změně a toto technické zhodnocení je odstraněno?

OSVČ si pronajala provozovnu. Provozovna musela být zkolaudována pro potravinářský provoz (dříve prodejna oděvů). Kolaudaci hradil nájemce. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že nájemce provede na své náklady v pronajatých prostorách přípojku vody a z tohoto důvodu bude nájemné za 1. měsíc sníženo. Co je možné dát do nákladů (vede daňovou evidenci): 1) Přípojku vody, nebude to posuzováno jako technické zhodnocení – jednalo se o pořízení nového elektr. ohřívače, čerpadla, trubek pro přívod vody atd. (nekopalo se do země, vše se vedlo podél zdi, pouze se provrtala díra do druhé místnosti), rozbor vody, správní poplatek výstavby – celé v hodnotě cca 20 000,- Kč (OSVČ vše realizovala svépomocí). Pokud to půjde do nákladů, bude to celé v režijních nákladech nebo bojler a čerpadlo se zařadí do evidence jako drobný majetek? 2) Dále došlo k opravám pronajatých prostor – nové PVC, výmalba, obložky atd. (svépomocí) cca 40 000 Kč – režijní náklady? 3) Nábytek si OSVČ vyráběla sama – barový pult, pult s dřezem, regály – vše oceněno nakoupeným materiálem dle účtenek. Celková hodnota vyrobeného nábytku je 42 000 Kč – lze dát celé do nákladů a zařadit do evidenci drobného majetku jako soubor nábytku? 

Nové vozidlo pro s. r. o. bylo zakoupeno dne 31. 1. (= DUZP na faktuře), dne 1. 2. byly dokoupeny zimní pneumatiky s disky (za to je jedna cena dohromady na faktuře) a dne 3. 2. byla provedena registrace vozidla. Patří v tomto případě zimní pneumatiky s disky do vstupní ceny? Jde mi o to, že byly pořízeny ještě před registrací. 

Do s. r. o. bylo zakoupeno nové vozidlo a rovnou v rámci první registrace byla přidělena registrační značka na přání (10 000 Kč). Kdyby byla dokoupena dodatečně, měla bych pochybnosti, zda může být v daňově uznatelných nákladech. Pokud by vozidlo mělo běžnou registrační značku, dala bych všechny poplatky spojené s registrací do vstupní ceny. Jak ale postupovat v tomto případě? Máme i cenu za tuto registrační značku na přání zahrnout do vstupní ceny pro odpisování?

Naše s.r.o. se rozhodla v r. 2022 zahrnout do pořizovací ceny nových dlouhodobých hmotných majetků úroky z úvěrů (popsáno ve vnitřní směrnici). Nastaly tyto situace: V 5/2022 jsme zařadili majetek do používání, ale úroky k tomuto majetku byly doúčtovány např. až v 11/2022 přes transakci změna ceny. nebo v 7/2022 jsme zařadili majetek do používání a úroky jsme zaúčtovali až v roce 2023 opět přes změnu ceny. Je tento postup správný? Prosím o odkaz na legislativu.

OSVČ má v obchodním majetku nemovitost, kterou v roce 2023 vyřadí. Jaký je časový test na osvobození? Je to lhůta vždy 10 let nebo záleží na tom, kdy byla nemovitost pořízena - tzn. pořízení před novelou 5 let, pořízení po novele 10 let?

Pokud společnost hradí za jiné subjekty (fyzické osoby nepodnikající) daň z nemovitých věcí a je to tak smluvně ošetřeno - (například z důvodu následné koupě pozemku, které se ale uskuteční například až za dva roky a tak se ty dvě strany dohodly, aby se například ulehčily majiteli starosti s placením daně z nemovitých věcí a ulehčilo se mu případně od finanční zátěže ), může si společnost hradící tuto daň za aktuální rok zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů? Jedná se mi o to, že majetek (pozemek) není ve vlastnictví této společnosti, ovšem smluvně to je ošetřené.