doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 7

V následujícím příspěvku vám přinášíme pokračování seriálu věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další uzávěrkové operace a uzavření účetních knih.

Ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), jsou vybranými účetními jednotkami organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel , územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. S výjimkou organizačních složek státu se jedná o právnické osoby.

Vybrané účetní jednotky mají svoje financování založené na peněžních prostředcích ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků, případně z prostředků Evropské unie. Peněžní prostředky se dostávají ke konečným spotřebitelům, tj. vybraným účetním jednotkám, různými cestami, přičemž jsou určeny na provozní účely, anebo na investiční účely. Český účetní standard č. 703 Transfery zavedl pro toky peněžních prostředků uvnitř vybraných účetních položek střešní pojem „Transfery“.

Společenství vlastníků je charakteristické tím, že není podnikatelem, tato činnost je mu ze zákona zakázána a jeho úkolem je spravovat jednotky vlastníků. K zajištění tohoto úkolu samozřejmě potřebuje určitý majetek, prostory, pracovníky na uvedenou činnost a její řízení.

S porozuměním jsem se seznámila s transformací směrnice 2013/34/EU do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU “). Těšila jsem se na vánoční dárek v podobě úprav Českých účetních standardů a v hlavě si kreslila nové postupy a souvztažnosti. Některé zveřejněné úpravy Českých účetních standardů (dále jen „ČÚS“) mě však překvapily. Cílem článku je úvaha nad některými zveřejněnými postupy a dokumentace autorkou navrženého přístupu.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), vymezuje služebnost jako zatížení věci, které postihuje vlastníka věci jako věcné právo tím způsobem, že vlastník musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet (§ 1257 NOZ ). Služebnost patří mezi věcná břemena. Ten, kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva (§ 1040 až 1043 ).

S nepeněžitým vkladem se můžeme setkat u kapitálových obchodních korporací, což jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Vklad je definován jako peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu. Jsou-li tedy do společnosti vneseny jiné penězi ocenitelné věci, jedná se o nepeněžitý vklad. Ten musí být vymezen ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Omezení předmětu nepeněžitého vkladu na jeho hospodářskou zjistitelnost a použitelnost je vztaženo jen pro akciovou společnost. Určení nepeněžitého vkladu je požadováno na znalci. Zatímco u akciové společnosti se jedná nadále o znalce určeného soudem, v případě společnosti s ručením omezeným vybírají zakladatelé, resp. jednatel1), znalce ze seznamu soudních znalců ve své působnosti.

Blíží se okamžik sestavení účetní závěrky a s tím související povinnost aplikovat zásadu opatrnosti a v důsledku toho účtování o opravných položkách. Opravné položky vytváří účetní jednotka v případě dočasného snížení hodnoty většiny majetkových položek. Zamysleme se společně nad stanovením správné výše opravných položek u pohledávek vybraných účetních jednotek.

Mezi kapitálové obchodní korporace řadí zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Tyto společnosti jsou pod střešní pojem „kapitálové“ zařazeny proto, že mají povinnost vytvořit základní kapitál při svém založení. Společníci splácí peněžité a nepeněžité vklady ve lhůtě stanovení společenskou smlouvou, avšak musí dodržet zákonem stanovené podmínky.

Zdánlivě jednoduchý dotaz mojí diplomantky a různé názory odborné veřejnosti mě přiměly k napsání odpovědi veřejně v časopise. Příspěvková organizace k 31.12.2010, tj. v prvním roce nabytí účinnosti prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb. “), zaúčtovala opravnou položku k pohledávce (311-Odběratelé) na vrub účtu 406-Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody a ve prospěch účtu 194-Opravné položky k odběratelům.

Kapitálová obchodní korporace za korunu doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. Mezi kapitálové obchodní korporace řadí zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále...

Společnost a účetní souvislosti doc. Ing. Hana Březinová, CSc., Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. Sdružení bez právní subjektivity bylo v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. -...

Příspěvek se zabývá problémem, v jaké měně se mají vykazovat vklady a základní kapitál obchodních korporací.

Majetek určený k prodeji přeceněný na reálnou hodnotu je od 1.1.2014 vykazován na samostatném řádku. Díky této skutečnosti získala rozvaha vyšší kvalitu ve vypovídací schopnosti. Na první pohled je zřejmé, jakou hodnotu uvažuje účetní jednotka realizovat. Výsledovka následně zobrazí, za kolik se to ve skutečnosti povedlo.

Tento článek volně navazuje na předchozí články autorky Daňové aspekty insolvenčního procesu a Další aspekty insolvenčního procesu, zveřejněné v čísle 6 a 5 časopisu Daně a právo v praxi.

Aktuální doplnění ke článku „Další aspekty insolvenčního procesu“, Daně a právo v praxi č. 6/2013, str. 21.

Když nabyla účinnosti vyhláška č. 410/2010 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška"), účetní metodici si sedli a s ohledem na to, že České účetní standardy (dále jen "ČÚS") se rodily a rodí pomaleji, než plyne praxe, namalovali si postupy účtování v konkrétních účetních případech.

V rozvahách účetních jednotek jsou běžně vykazovány pohledávky. Jedná se o druh aktiv, kterému je nezbytné věnovat soustavnou péči, sledovat splatnost těchto práv na inkasování sjednaného plnění, snažit se nepřipustit promlčení pohledávek. Do péče o pohledávky také patří sledování insolvenčního rejstříku, neboť jakmile se dostane dlužník do insolvenčního řízení, je potřeba rychle konat.

Insolvenční řízení je proces, jehož účelem je uspořádat majetkové vztahy k osobám, kterých se dotkne úpadek dlužníka, a to takovým způsobem, aby došlo k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Insolvenční proces je řešen zákonem č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“).

Pohledávka je rizikové aktivum, o které je nutné v průběhu jeho života náležitě pečovat. V případě, že dlužník vstoupí do insolvenčního řízení, je pohledávka silně ohrožena. K dispozici jsou některé nástroje, které umožňují dlužníkovi zmírnit jeho problémy. Patří mezi ně tvorba opravných položek a oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Věnujme se těmto opravám, které umožňuje novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH"), provedená zákonem č. 47/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2011, a to zejména v § 44 .