Ing. Kateřina Kurková - strana 6

Mám dotaz ohledně Průkazu energetické náročnosti budov, Energetické štítky budov. Jsme s. r. o. a máme ve svém vlastnictví nemovitosti, které dále pronajímáme, je naší povinnosti zajistit tyto Energetické štítky budov, dle kterého zákona. Našla jsem, že snad toto by mělo platit až od r. 2016? A jak je to u nově zkolaudovaných nemovitostí v letošním roce, které také dále pronajímáme, je tam nějaký rozdíl, nové nemovitosti versus starší nemovitosti?

Dle zák. 357/1992 Sb., § 20 odst. 7 písm. a) je od daně z převodu nemovitosti osvobozen první úplatný převod vlastnictví po kolaudaci. Klient (fyzická osoba-nepodnikající) byl členem družstva a následně SVJ, v rámci kterého získal půdní prostor. Trvalé bydliště zde nikdy neměl. Tento prostor přestavěl na byt a v roce 2013 jej jako takový zkolaudoval. Nyní se chystá byt prodat. Je možné, že daň z převodu nemovitosti se v takovém případě neuplatní, jelikož jde o první převod po kolaudaci, přičemž se byt zatím neužíval? Případně podle čeho jiného by se postupovalo v případě osvobození od daně z převodu nemovitosti, pokud nelze uplatnit výše uvedený paragraf?

V panelovém domě jsou družstevní byty, ale část bytů již byla převedena do osobního vlastnictví. Družstvo si vzalo úvěr na renovaci domu. Statutární orgán podepsal bance směnku. Úvěr byl rozpočítán mezi družstevníky podle velikosti bytu a je splácen v měsíčních intervalech. Část družstevníků, kteří požádali o převod bytu do OV, si svůj podíl na úvěru zaplatila celý. V dohledné době bude počet převedených bytů tak vysoký, že vznikne ze zákona Společenství vlastníků. Již dnes se ozývají ti, kdo si svou část úvěru zaplatili, že nebudou hlasovat, aby budoucí SVJ převzalo od družstva úvěr. Bude mít nově vzniklé SVJ povinnost úvěr převzít či nikoliv? Předpokládaný statutární orgán by totiž funkce odmítl a asi by nebyl nikdo, kdo by byl ochoten být v čele SVJ. Může existovat družstvo i po tom, co budou převedeny všechny jednotky do OV a družstvo už nebude mít žádnou činnost kromě vybírání peněz na úvěr a plateb těchto peněz do banky? Pokud tato situace s převodem bytů do OV nastane až po 1. 1. 2014, v čem se bude lišit postup Bytového družstva či Společenství vlastníků?

SVJ vzniklo v roce 2011. Na své ustavující schůzi schválilo Stanovy podle vzorových stanov. V březnu 2014 budeme svolávat Shromáždění, kde chceme kromě účetní závěrky schválit nové stanovy SVJ. 1)      Můžeme nechat původní stanovy a schválit jen dodatek dle NOZ nebo musíme udělat celé Stanovy nové? 2)      Musí být přítomen při schválení Stanov notář? 3)      K čemu všemu musíme zvát na Shromáždění notáře?

Na Shromáždění SVJ, kde bylo přítomno přes 80 % hlasovacích práv jsme se shodli na možnosti hlasování tzv. perr rollam. Bohužel máme toto jen v usnesení, ale nedoplnili jsme to do Stanov. Je přesto takové hlasování platné? Pokud ne, chtěli bychom do nových Stanov po 1. 1. 2014 tuto možnost dát. Můžeme použít toto vyjádření, aby neodporovalo zákonu? „Pro hlasování o věci, kde je potřeba souhlasu všech členů společenství může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi Shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy jednotlivých členů společenství“. Slyšeli jsme, že nový zákon, bude-li účinný po 1. 1. 2014 bude dokonce připouštět možnost hlasování tímto způsobem kdykoliv. je-li tomu tak, podle jakého paragrafu? Hrozně by to ulehčilo práci výboru, kdyby se nemuselo stále schůzovat. Je možno někde najít přesný obsah hlasování perr rollam a jak by to mělo vypadat?

Naše SVJ funguje třetí rok. Začínáme mít potíže s počtem lidí na Shromáždění a máme obavy, že tím bude ohroženo v budoucnu hlasování. a)      Máme zájem nechat schválit shromážděním možnost tzv. korespondenčního hlasování. Je to možné podle dosavadních zákonů nebo to bude možné až podle nového občanského zákoníku? b)      Je-li jednotka ve SJM a je přítomen na shromáždění jen jeden, může hlasovat za oba i bez plné moci? Pokud nemá plnou moc (druhý z manželů se na Shromáždění nedostaví), nepočítá se jeho hlas vůbec nebo se počítá polovinou hlasu k dané jednotce? c)      Musí být plná moc jiné osobě ověřená? Pokud ne, jsou případy, při kterých se ověření plné moci vyžaduje- prosíme jmenovitě nebo alespoň příklady.

Jaké § NOZ se budou týkat Společenství vlastníků jednotek? Budou vydány vzorové stanovy pro SVJ tak, jak tomu bylo dosud? Slyšeli jsme, že SVJ, která vznikla do 31. 12. 2013, mohou pracovat podle starého zákona, tedy i podle vzorových stanov, které jsme si trochu upravili na své potřeby. Je to pravda? Pokud ne, jakou dobu máme na to, abychom udělali změny?

Jako většina SVJ máme i my problém s tím, že nikdo z vlastníků nechce pracovat ve výboru. Údajně má situaci řešit nový Obč. Z., který bude účinný od 1. 1. 2014. 1) Které paragrafy z dlouhého Obč. z. se týkají Společenství vlastníků jednotek? 2) Bude povinnost současných SVJ měnit Stanovy nebo bude stačit schválení dodatku k původním Stanovám? 3) Bude od 1. 1. 2014 dle nového Obč. z. možné, aby byl členem výboru SVJ i někdo jiný než vlastník jednotky? 4) Bude možné, aby práci výboru SVJ převzala firma za úplatu? Firma bude muset být zapsána jako právnická osoba nebo to může být i podnikající osoba – OSVČ? Pokud ano, jaká živnost bude k tomu potřeba?

Student má uzavřeny dvě Dohody o provedení práce u dvou samostatných společností. U jedné z nich podepsal prohlášení k dani a doložil potvrzení o studiu. Zde mu není srážena daň z příjmu. V jednotlivých měsících nepracoval pro obě společnosti současně, ale vždy pouze u jedné. Přičemž mzda se pohybovala v rozmezí 500 – 1 500 Kč/měsíc. Daň z příjmu ve výši 15 % mu byla srážena u společnosti, kde nepodepsal prohlášení k dani. Má nárok na vrácení této daně například při ročním zúčtování?

Před 2 lety jsme založili SVJ a zvolili výbor, který dostal mandát podle schválených Stanov na 2 roky. Máme velké množství vlastníků nad 70 let, kteří již nemají zájem o schůze. Byty jim byly převedeny převážně bytových družstvem za nulu. Dnes se nám zdá, že to byla chyba, vše je mnohem složitější, než bylo v družstvu. Mandát výboru skončil před 4 měsíci, shromáždění pro volbu nového výboru nebylo svoláno ani výborem, ani jiným vlastníkem. Jedná se tedy o porušení Stanov. Co z toho pro výbor vyplývá? Kdy končí výboru funkce člena výboru, když není ze 150 jednotek nikdo, kdo by chtěl tuto práci dělat?

V roce 2008 jsme koupili do firmy osobní automobil - nebyli jsme plátci DPH. V dalším roce jsme přesáhli obrat 1 000 000 Kč a stali jsme se plátci DPH. V roce 2011 se automobil pokazil, proto jsme ho nechali opravit, cena byla 40 000 Kč + DPH. (DPH jsme si uplatnili). Teď bychom chtěli automobil prodat, ale nevíme, jestli můžeme automobil prodat bez DPH nebo musíme s DPH?

Zaměstnanec firmy s. r. o., který používá soukromé vozidlo, se při cestě ze zaměstnání zastaví na pobočce pošty, odeslat firemní korespondenci. Musí ale zaplatit parkovné na dobu nezbytně nutnou. Je možné tyto doklady zaevidovat do účetnictví a uznat je jako daňově uznatelné? Ke každému dokladu je možné doložit potvrzení za odeslanou poštu.

V zákonu č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií, ve znění účinném od 1.1.2013, se v § 7 odst. 4 písm. a) uvádí, že lze vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů ... pro vlastníky domů a společenství vlastníků je potřeba znát, v jakém rozsahu je povinnost přístroji vybavit. Kde lze tento rozsah najít?

Společnost vlastníků bytů (dům 10 bytů již v osobním vlastnictví) pronajímá v přízemí společné nebytové prostory. V únoru roku 2013 se vyplatilo všem 10 majitelům bytu 10 000 Kč za pronájem nebytového prostoru. Jak zdaní majitel bytu fyzická osoba (nepodniká, je zaměstnán) a musí podat přiznání? Může si proti příjmu dát i náklady?

Jsme s. r. o., maloobchod, měsíční plátce DPH. S dodavatelem máme uzavřenou smlouvu, že nám poskytne 2 % slevu z fakturované částky, pokud zaplatíme do 7 dnů. Fakturu hradíme v plné výši a dodavatel na konci měsíce zašle ODD s vyčíslenou slevou. Příklad - obdrželi jsme fakturu s DUZP 10. 4. 2013 (zaúčtovali jsme s datem 15. 4. 2013). Uhradili jsme ji 15. 4. 2013 v plné výši a máme tedy nárok na slevu za včasnou platbu. Dodavatel zaslal souhrnný ODD s vyčíslenou slevou, jako DUZP uvedl 31. 3. 2013. ODD jsme obdrželi 5. 4. 2013. Jaké datum DUZP bychom měli použít my? Také 31. 3. 2013?

Nezisková organizace vedoucí podvojné účetnictví, neplátce DPH. Zaměstnáváme i zdravotní sestry, které musí jezdit v každém počasí – v zimě při vánici apod. Občas dochází k nehodám při služebních cestách. Dle havarijního pojištění nám pojišťovna uhradí část opravy + je sjednána spoluúčast, kterou předepíšeme zaměstnanci k úhradě. Současně máme uzavřenu „pojistku na blbost“ pro naše zaměstnance, kterou účtujeme do nákladů organizace (lze ji uplatnit jako daňově uznatelný náklad?). Částku předepsanou zaměstnanci (= spoluúčast havarijní pojistky) uplatňujeme z „pojistky na blbost“, pojišťovna proplatí cca 70 % a zbytek by měl doplatit zaměstnanec. Lze tuto část zaměstnanci prominout? Pokud ano, lze ponechat celou částku za opravu v daňových nákladech?

SVJ eviduje promlčené pohledávky za vlastníky. SVJ chce všechny tyto promlčené pohledávky odepsat, neboť již není možné je vymáhat soudní cestou. Jak zaúčtovat odpis těchto pohledávek v účetnictví SVJ. Mají se vést nadále tyto odepsané pohledávky v podrozvahové evidenci?

Prosím o radu při vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u s. r. o.: 1) dohoda za období 3/2012, která byla vyplacena zaměstnanci v 4/2012 bude v tomto vyúčtování uvedena do řádku březen nebo duben? 2) to samé platí i při výplatě podílu na zisku, pokud byly tyto podíly vyplaceny v 11/2012 (valná hromada se konala v 11/2012), tak daň uvedu do řádku listopad nebo prosinec? 3) když vyplácím dohodu o PP za měsíc 3/2012 zaměstnanci dne 15. 4. 2012 na BÚ, tak srážkovou daň z této dohody musím odvést nejpozději do 31. 5. 2012 na účet FÚ? Jsou tyto termíny v pořádku?

Tuzemská s. r. o. uvažuje o pořízení laboratorního přístroje. K praktickému ověření, zda zamýšlený přístroj umí analyzovat materiály dle našich technických požadavků, jsme sehnali americkou firmu, která stejný přístroj již vlastní a za úplatu nám testy našich materiálů provede. Podle výsledků, zda přístroj analyzuje tak, jak potřebujeme, se rozhodne, zda investici za cca 4 mil. Kč realizujeme či nikoli. Můžeme náklady na testy považovat ve smyslu I-5 NUR za běžné náklady? Lze takový postup opřít o některé ustanovení ZÚ popř. PVZÚ, vzhledem k tomu, že interpretace NUR nejsou právním předpisem a jsou tedy zcela nezávazné?

Vedu účetnictví malé s. r. o., plátci DPH. Na počátku roku se rozhodli uplatňovat výdaje na auto paušálem. Nyní ale vyšel malý zisk (pouze 20 000 Kč). Protože nechce vykázat ztrátu, jsme na rozpacích, jak uplatnit paušál na automobil. Lze ho neuplatnit vůbec, nebo jen v určité výši? Např. jen 1 000 Kč/měsíc? Jde o to, že celý rok uplatňovali odpočet DPH z nafty. Nebude to v rozporu, pokud uplatnili DPH a nyní neuplatní paušál na automobil?