JUDr. Rudolf Pospíšil - strana 5

Má muž pobírající PPM od srpna 2014 do února 2015 nárok na čerpání dovolené ve výši 20 dnů za rok 2015? V únoru končí PPM a přechází na RD, poslal žádost o černání dovolené, má nárok na celých 20 dnů?

Zaměstnanci nepravidelně na DPP a měsíční odměna je do 10 000 Kč, jsou starobní důchodci, jedná se o lehčí domácí práci. 1)      musí mít tito zaměstnanci na DPP vstupní zdravotní prohlídku? 2)      musí se za ně platit zákonné pojištění odpovědnosti? 3)      týká se to také jednatele, který má smlouvu o výkonu funkce?

Není mě zcela jasné, když píšu pracovní smlouvy (nebo jiné smlouvy), jak správně zapsat bydliště zaměstnance, pokud bydlí na vesnici a má směrovací číslo nejbližšího města. Jak se správně píše: 1)      obec Hejtmánkovice čp..., 550 01 Broumov 2)      obec Hejtmánkovice čp..., 550 01 Hejtmánkovice.

Na dohodu o provedení práce jsme zaměstnali řidiče, kterého také nárazově vysíláme na pracovní cesty, když je potřeba doručit některému zahraničnímu zákazníkovi naše výrobky. Místem výkonu práce řidiče je standardně sídlo firmy v ČR, protože řidič obvykle vyřizuje jízdy do 50 km od našeho sídla. Občas však jede na delší cestu. Sjednaná mzda je hodinová a řidiči proplácíme cestovní náhrady, které jsou součástí dohody o provedení práce. Jak je to s proplácením ostatních dob strávených na pracovní cestě, když řidič nevykonává sjednaný druh práce, tj. neřídí? Např. bezpečnostní pauzy, tankování, přenocování, čekání na vykládku, úklid vozu. Jedná se vždy o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci by měl být tento čas hrazen průměrem? Můžete mi, prosím, poradit správný postup na konkrétním příkladu?

Jsme Technické služby Blansko, s.r.o., do naší činnosti mimo jiné patří i zimní údržba komunikací. Vlivem současného počasí se údržba provádí ve velmi omezené míře, a proto nemáme pro zaměstnance práci (nelze je ani převést na jinou práci). Který § ZP se na tuto situaci vztahuje a jakou výši má činit náhrada mzdy (60 %, 80 %, 100 %). Za leden se jedná např. o 2-5 neodpracovaných směn u jednotlivých zaměstnanců. Stačí toto zpracovat do vnitřní směrnice (nemáme ve firmě odbory)?

Je možné aby se jednatel s. r. o. zaměstnal jako ředitel této s. r. o.?

Zaměstnanec (ukončil studia na PF magisterské studium v lednu 2015, titul Bc.na PF získal v červnu 2013) byl přijat v říjnu 2014  na pozici právník katastru nemovitostí. Započtení praxe pro určení platového stupně byly zaměstnancem předloženy tyto doklady: Dohoda o provedení práce, obecní úřad, 4. 4. 2012 - 31. 12. 2012, druh práce brigádník Dohoda o provedení práce advokátní kancelář 1. 1. 2013 - 31. 12. 2013, druh práce praktikant Dohoda o provedení práce advokátní kancelář 1. 1. 2014 - 5. 6. 2014, druh práce praktikant Dohoda o pracovní činnosti, obecní úřad, 1. 2. 2012 - 31. 1. 2014, druh práce vyhovení právních dokumentů, příprava podkladů pro rozhodování orgánů ÚSC Dohoda o pracovní činnosti, obecní úřad 1. 7. 2014 - 30. 9. 2014, druh práce vyhovení právních dokumentů, příprava podkladů pro rozhodování orgánů ÚSC Dohoda o pracovní činnosti, Všeobecná zdravotní pojišťovna, 1. 4. 2014 - 30. 6. 2014, druh práce DPČ - trainee Vyžaduji po zaměstnanci, aby mi doložil blíže specifikovaný druh práce, v jakém rozvrhu konal tyto práce a dny výkonu, které budou potvrzeny předchozími zaměstnavateli. Pokud toto doloží, započteme mu odpracované dny do praxe pro určení platového stupně dle § 4 NV 564/2006 Sb. Je možný takovýto postup při započtení praxe do platového stupně? Pokud ne, jak správně postupovat? Určitě nepracoval každý den jako student a nechce se mi započítávat celé roky do praxe pro určení platového stupně.

Jak správně počítat limit pro DPČ - 20 hodin týdně. Například u zaměstnanců, kteří chodí nepravidelně od 1. 3. do 31. 12? Některý měsíc chodí skoro celý, další vůbec.

Dne 20. 11. 2014 jsme se se zaměstnancem dohodli, že ukončíme pracovní poměr. Zaměstnanec nám dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsal s datem 20. 11. 2014 a doba ukončení pracovního poměru byla 31. 12. 2014. Dne 15. 12. 2014, ale onemocněl. Jak mám prosím postupovat? V současné době marodí.

Zpracovávám mzdy společnosti, kde nastal následující případ: všichni zaměstnanci mají nárok na roční dovolenou 4 týdny a u jednoho zaměstnance k 31. 12. 2014 zůstal celý nárok 20 dnů roku 2014 a ještě pět dnů z roku 2013, zaměstnavatel zaměstnanci žádnou dovolenou v roce 2014 nenařídil, ani zaměstnanec sám dovolenou nenahlásil. Zůstává zaměstnanci nárok na dovolenou celých 25 dnů plus nový nárok v roce 2015, nebo jen 20 dnů plus nový nárok? Podle mého názoru 5 dnů nevybrané dovolené z roku 2013 zaměstnanci podle aktuálního znění zákoníku práce nepropadává, protože zaměstnavatel mu čerpání neurčil nebo nenařídil, a zůstane mu celých 25 dnů tzv. staré dovolené.

Máme tady pracovnici, která pracovala na plný úvazek - 40 hodin týdně. Od října 2013 do listopadu 2014 byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti. V listopadu 2014 obdržela částečný invalidní důchod a začala pracovat v jiné funkci na poloviční pracovní úvazek - 20 hodin týdně. Spočítali jsme jí dny dovolené, které nevyčerpala a nyní je čerpá, ale tím, že nyní pracuje jen na 4 hodiny denně, má proplacené za den dovolené pouze 4 hodiny, takže tím pádem přichází o dost peněz. Postupujeme správně, když jí takto proplácíme denní dovolenou 4 hodiny, nebo v tomto případě má nárok na jiný přepočet dovolené - a jaký způsobem?

Při pracovním úraze má zaměstnavatel krom jiných povinností také povinnost vyplatit zaměstnanci vypočtenou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti? Nebo má tuto povinnost vyplatit náhradu za ztrátu na výdělku pojišťovna, u které je zaměstnavatel pro tyto účely ze zákona pojištěn? Samozřejmě na základě podkladů, které zaměstnavatel pojišťovně předá prostřednictvím formuláře "Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN."

Při pracovním úraze má zaměstnavatel krom jiných povinností také povinnost vyplatit zaměstnanci vypočtenou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti? Nebo má tuto povinnost vyplatit náhradu za ztrátu na výdělku pojišťovna, u které je zaměstnavatel pro tyto účely ze zákona pojištěn? Samozřejmě na základě podkladů, které zaměstnavatel pojišťovně předá prostřednictvím formuláře "Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN."

Zaměstnanec pracuje pravidelně 3 dny v týdnu, dva dny 6 hodin, jeden den 8 hodin. Nárok na dovolenou 15 dnů při 5 týdnech ŘD. Bude se krátit za jeho neodpracované pracovní směny /3dny v týdnu/ při zameškání 100 jeho pracovních směn z důvodu nemoci o 1/12 z 15 dnů nároku a za každých 21 dnů o další jednu dvanáctinu nebo se u zkráceného úvazku provádí nějaká úprava? Dny dovolené čerpá jednotlivě.

Firma chce dát výpověď zaměstnanci ve zkušební době, ten je ale na nemocenské, takže to není možné, zajímá mě, až se zaměstnanec vrátí do práce, zda nemoc přerušila zkušební dobu a ta bude pokračovat dál po návratu do práce anebo běží i během nemoci zkušební doba? (pokud nemoc skončí po zkušební době, může firma dát zaměstnanci ještě výpověď?)

Je možné sepsat dohodu o provedení práce tak, že práce budou vykonány v listopadu + prosinci, ale vyplacení za oba měsíce proběhne až v lednu? Stačí odvést srážkovou daň z příjmu za listopadovou práci v lednu když to bude v dohodě takto formulováno?

Pokud tedy bude v této společnosti uzavřena příkazní smlouva na práci zdravotní sestry, ve které bude sjednána odměna: a)      podléhá tato souhlasu valné hromady formou Rozhodnutí jediného společníka, který vykonává působnost valné hromady (použije se zde ust. § 61 odst. 3 ZOK?) b)      nebo stačí příkazní smlouvu včetně uvedení odměny sepsat a nechat podpisy úředně ověřit? c) V příkazní smlouvě bude na straně příkazce jmenována s.r.o. zastoupená jednatelem? c)      Na straně příkazníka zdravotní sestra – jméno, příjmení, datum narození, bydliště - bez uvedení vztahu ke společnosti? d)     Musí být k této smlouvě připojeny 3 podpisy - za společnost jako jednatel, za příkazníka jako zdravotní sestra a souhlas společníka za společnost? Pokud je potřeba použít jiný postup, prosím o vysvětlení, jaký.

Chtěla bych požádat o radu při výpočtu za účelem odškodnění pracovního úrazu. Zaměstnanec měl pracovní úraz a byl v DPN 18. 8. - 16. 9. 2014. V den úrazu 18. 8. 2014 odpracoval 2,5 hodiny. N tiskopis DPN lékař vystavil potvrzení, že je práce neschopen od 18. 8. 2014. Nyní bych měla provést výpočet náhrady ztráty na výdělku ze zákonného pojištění zaměstnavatele, potřebovala bych poradit, zda mu náleží ztráta na výdělku za 22 zameškaných pracovních dní, nebo zda za 21 dní a 5,5 hodiny.

Je tedy možné na dobu než obdrží lustrační osvědčení, zaměstnankyni „pověřit“ vedením?

Může mít zaměstnanec ve dvousměnném provozu či při nerovnoměrně rozvržené pracovní době průměrný úvazek 8 hod./den? Nebo musí mít 7,7 5hod?