Ing. Zdeňka Hušáková - strana 11

K doplnění otázky uvádíme. Máme dva rozdílné případy. V prvním případě bude ve stavbě i bydlet /a částečně používat pro ekonomickou činnost/ a poskytuje v rámci lékařské praxe pouze zd. plnění osvobozená. V druhém případě nebude ve stavbě bydlet a vykazuje jak zd. plnění osvobozená tak zdanitelná. V prvním případě jde o nového platce a ve druhém ne. Krátící koef. neměl zatím nikdo stanoven. Nám není jasné kdy provést např. u služeb spojených s provozování stavby opravu dle §75 a kdy provádět způsob krácení dle § 76. Při zařazení stavby budeme část sloužící k soukromému bydlení provádět krácení dle § 75 a zbytek /použití pro osvobozená a zdanit. plění/ budu vypořádávat dle § 76? Dle odst. 1 § 75 připadá dle nás krácení v případě použití zd. plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností /např. použití stavby pro bydlení/. Pokud mám přijatou službu pro zd. plnění osvobozená a zdanitelná tak budu vždy postupovat dle § 76 /v obou případech se jedná o ekonomickou činnost/. Pokud vím, že pořízenou službu popř. zboží použiji celé pouze pro zd. plnění osvobozené tak nemám uplatňovat odpočet DPH /pokud třeba z 50% tak jednomu půl/ anebo mám postupovat dle § 76 tzn. uvést celé do nároku a následně krátit zálohovým koeficientem. Celý problém zní kdy použit § 75 a nebo § 76 v návazností na § 72 odst. 6.

Vystavili jsme ODD - dobropis za nedodané zboží, kde jsme uvedli chybnou sazbu DPH (21 % místo 20 %). Na základě této chyby jsme vystavili ODD - vrubopis, kde jsme jedním řádkem zrušili položku s 21 % a na druhém řádku jsme uvedli položku se správnou sazbou daně 20 %. Odběratel s takto provedenou opravou na jednom dokladu nesouhlasí. Dle jeho názoru by měl být k ODD - dobropisu vystaven nejprve vrubopis a následně správný dobropis. (Dva doklady namísto jednoho).

Fyzická osoba, plátce DPH, vede DE. Jak máme správně zaúčtovat přijatou fakturu z pohledu DPH s datem vystavení 10. 1. 2014, DUZP 31. 12. 2013? DPH máme uplatnit na vstupu v prosinci 2013 nebo v lednu 2014?

Jsme spediční firma, plátci DPH. Dne 14.8.2013 jsme vystavili fakturu pro německého odběratele za přepravu z České republiky do Itálie, která se uskutečnila dne 31.7.2013. Přiznání k DPH a souhrnné hlášení za červenec již bylo odevzdané. Lze tuto fakturu zahrnout do řádného přiznání k DPH a souhrnného hlášení za srpen nebo je nutné podat dodatečné přiznání k DPH za červenec a následné souhrnné hlášení?

Osoba povinná k dani překročila obrat a stala se plátcem DPH. Překročení obratu bylo zjištěno pozdě a došlo ke zpětné registraci. Odběratelé (plátci DPH) souhlasí s doplacením DPH (uplatní nárok na odpočet). Jak postupovat při vystavení opravných dokladů. Náš navrhovaný postup: původní doklad (bez DPH) bude „dobropisován“ a vystaven nový daňový doklad včetně daně s datem vystavení v měsíci (2013), kdy došlo k uskutečnění služby, s tím, že odběratel bude mít nárok na odpočet v den, kdy obdrží doklad, tzn. v roce 2014? Dodavatel (zpětně registrovaný) odvede daň v měsíci, kdy došlo k uskutečnění služby. Je náš postup správný? Pokud ne, tak jakého paragrafu se máme při opravě dokladu držet?

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, plátce DPH má příjmy dle § 7 a dále příjmy z pronájmu, které zdaňuje v § 9. Je třeba se při fakturování pronájmu, který bude zdaněn v § 9 (pozemky nejsou součástí obchodního majetku) "chovat" jako plátce DPH a tudíž nájem fakturovat buď jako osvobozený či s 21 % DPH? Nebo je možné se při fakturování pronájmu "chovat" jako neplátce?

Jsem fyzická osoba, vedu daňovou evidenci, plátce DPH. Potřebuji vystavit fa v režimu přenesení daňové povinnosti na odběratele. Byla dohodnutá cena, jenže odběratel má různé výtky, i když neoprávněné, proto jsme se rozhodli, fa vystavit, v původně dohodnutých cenách. Co to pro nás bude znamenat, když odběratel nebude na fa reagovat z výše uvedených důvodů a tím vlastně neodvede daň na výstupu. Bude to mít nějaké dopady pro nás.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, hlavní ekonomická činnost-lékařská praxe. FO si dodavatelsky (jednotlivé části výstavby zadávala různým dodavatelům) pořídila nemovitost. V části bude provozovat svou praxi a zbývající prostory bude pronajímat plátcům i neplátcům. Byl uplatňován odpočet DPH průběžně během výstavby z jednotlivých dodávek. Po ukončení máme dle vyjádření FÚ uvést celkovou cenu jako uskutečněné zd. plnění na výstupu dle § 13 odst. 4 písm. b) z. o DPH a následně nárokovat odpočet DPH z poměrné části dle § 75 z. o DPH dle předpokládaného požití /následně po dobu 10 let sledovat změnu použití/. Vzhledem k tomu, že nevíme, komu se nám zatím podaří prostory pronajmout, nevíme kolik krátit DPH na vstupu ze stavby je tento postup správný? Nevíme při pořizování zboží a služeb pro činnosti s provozem stavby zda použít § 75 (tzn. již při pořízení krátit uplatňovanou DPH na vstupu) a kdy provádět výpočet dle § 76 z. o DPH (tzn. výpočet koef.)?

Na základě přechodných ustanovení k zákonu o DPH jsme při změně sazby u vyúčtování zakázky s přijatou zálohovou platbou v období s jinou sazbou postupovali tak, že jsme uhrazenou zálohu přepočítali se sazbou DPH platnou v novém období. Rozdíl DPH tak šel ve prospěch zákazníka a současně na úkor státu. Postupovali jsme správně nebo jsme udělali vyúčtování chybně?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Montujeme sítě proti hlodavcům do sklepních oken bytového domu, fakturu vystavujeme pro „Společenství pro dům“, které mají IČ, nejsou plátci DPH. Je možné při fakturaci použít sníženou sazbu DPH 15 % a za jakých podmínek (např. doložení „prohlášení“ objednatele atd.)

Jsme s. r. o., plátci DPH. Zabýváme se prodejem náhradních dílů, mimo jiné prodáváme autobaterie. Tyto použité baterie vykupujeme od zákazníků (fyzické i právnické osoby) zpět. Je správné, že je na paragonu při výkupu baterie uvedená nulová sazba DPH? Nebo se takto vykoupená použitá baterie chová jako každé jiné zboží a na dokladu musí být uvedeno DPH 21 %? A my tyto vykoupené použité autobaterie prodáváme dále (v nezměněném stavu) společnosti, plátci DPH, která se zabývá sběrem a zpracováním kovového odpadu. Vystavujeme jim daňový doklad bez DPH, v režimu přenesené daňové povinnosti. Je to správné? Pokud ne, můžete mi sdělit, jaký postup ve vystavení faktury na takovéto zboží je správný?

Společnost vlastní pozemky, na které je vydáno stavební povolení na stavbu souboru rodinných domů. Dosud však nebyly stavební práce započaty a společnost uvažuje, že stavební povolení nebude dále prodlužovat – stavební povolení propadne. V případě prodeje pozemků v roce 2014, kdy na pozemku nebude stavba, bude se jednat o osvobozené plnění?

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Realizujeme reklamace výrobků pro našeho slovenského klienta. Při vystavení faktury však účtujeme pouze poštovné a balné. Do jakého řádku v přiznání k DPH taková faktura patří? Je to vlastně vyvezení opraveného zboží bude patřit do vývozu zboží v EU?

Dovoluji si vás požádat o radu v oblasti DPH za služby poskytnuté slovenskou firmou. Jsme právnická osoba povinna k dani na území ČR. (obchodní společnost se sídlem v ČR). Naše společnost dodala pro slovenského zákazníka parní kotel včetně příslušenství (hořák, tlaková nádoba, úpravna vody) bez instalace a montáže. Montáž si zajišťoval zákazník. Součástí naší dodávky bylo zajištění vyhotovení revizní knihy a revizí parního kotle a tlakové nádoby (ne elektriky nebo plynové přípojky, tu si zajišťoval zákazník). Výchozí revize, tlakovou zkoušku zpracování a vydání revizní knihy tlakového zařízení (naší společností dodaného kotle a tlakové nádoby) vykonala slovenská firma (sídlo na Slovensku), plátce DPH na Slovensku. Zařízení je v kotelně nacházející se na Slovensku. Nyní jsme obdrželi fakturu od zhotovitele revizí (slovenské společnosti) na vykonané revize tlakových a plynových zařízení včetně 20 % DPH. Je to správný postup? Domnívám se, že jsme měli obdržet fakturu bez DPH, jako službu poskytnutou osobě povinné k dani v jiném členském státě.

Jaká je sazba DPH na bowling?

Jaká je sazba DPH na fitcentrum?

Jsme plátci DPH v ČR. Dovezli jsme zboží z Ukrajiny do ČR, proběhlo celní řízení a k datu propuštění zboží do volného oběhu, uvedeném na JSD, uvádíme dovoz do Přiznání k DPH na ř. 7,8 a 43,44. 1)   Do těchto řádků uvádíme vypočítaný základ daně skládající se z ceny: - nakoupeného zboží, - dopravy - skladování - kontrola nakládky, vykládky - služby celních deklarantů. Patří všechny tyto položky do výpočtu základu daně pro dovoz uváděné v Přiznání k DPH? 2)   Zboží je dopraveno z Ukrajiny lodí na Slovensko a ze Slovenska je přepravováno kamiony do ČR kde proběhne celní řízení s propuštěním zboží do volného oběhu. Faktury za dopravu i kontrolu vykládky obdržíme od Slovenských plátců DPH a jsou bez DPH. My jako příjemci dokladu kdyby se nejednalo o dovoz, doklad zaúčtujeme jako službu z EU dle § 9 a v DPH bude vstup a výstup na ř. 5, 6 a ř. 43, 44. Jsou to ale služby související s dovozem, proto je počítáme do základu daně při dovozu a DPH vstup a výstup do ř. 7, 8 a ř. 43, 44. Nedáváme do ř. 5, 6 a 43, 44. Slovenští plátci registrovaní v SK tyto služby ale dle našeho ověření dávají do Souhrnného hlášení. Postupujeme obě strany dobře? Kde najít oporu v zákoně?

S. r. o. má v předmětu činnosti "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona". Zabývá se prodejem golfového zboží. Kvůli rozšíření nabídek zákazníkům hodlá nakupovat od dodavatele, který má v předmětu podnikání totéž, poukazy na vstupy na golfové hřiště. Tento dodavatel žádná hřiště nevlastní, poukazy pouze přeprodává a vyčísluje u nich 15% DPH. S. r. o. od dodavatele poukazy nakoupí a hodlá je prodat dál svým zákazníkům. Tento prodej poukazů bude představovat značnou část jejích příjmů. a)      Jaké DPH má s. r. o. při prodeji těchto poukazů vyčíslovat? Pokud by mohl vyčíslovat také 15%, musel by mít nějak upraven předmět činnosti? b)      Jaké DPH by vyčísloval při prodeji poukazů na hřiště v ČR podnikatelům či nepodnikatelům z EU? c)      Jaký vliv na DPH by měl případ, kdy by prodával poukazy na rakouská hřiště podnikatelům či nepodnikatelům z EU a z ČR? d)     Je možno nákup a prodej poukazů případně považovat za cestovní službu, aby mohl být použit zvláštní režim DPH?

Jak se budou zdaňovat z pohledu daně z přidané hodnoty úklidové práce provedené českým s. r. o. - plátcem DPH, v prostorách nemovitosti – čínské ambasády na území ČR?

Mám pocit, že nastal trochu zmatek ohledně povinnosti elektronických podání. Můžete prosím objasnit následující: Právnická osoba – přiznání, která musí být podána elektronicky vždy? Fyzická osoba – přiznání, která musí být podána elektronicky vždy? Myslím, že obrat 6 mil. Kč není rozhodující, stačí jednou – kdykoliv dosud – být v režimu přenesené daň. povinnosti a je to tady! Mám bohužel zkušenost, že rozsah těchto povinností se odvíjí spíš od konkrétního finančního úřadu.... určitě příčinou různého pochopení.