Ing. Zdeňka Hušáková - strana 10

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Plátce z CZ pořídí zboží nebo službu z jiného členského státu s tím, že v daném případě nedeklaroval dodavatelům, že je plátce DPH (nebo v případě zaslání dobírkou) tzn. byla mu do ceny započtena příslušná DPH ze státu dodavatele. Je povinen náš plátce uvést tato plnění do DAP k DPH jako pořízení zboží z EU (tzn. vstup a výstup)? Ovlivní tuto skutečnost, zda je dodavatel z EU plátce DPH nebo není? Co se týče částky základu daně má do ní zahrnout i příslušnou výši uhrazené daně dle zákona země dodavatele? Bude platit tento postup i u dovozu zboží a služeb ze zemí mimo EU (tady asi bude do základu daně zahrnuto i clo, doprava a další související náklady)?

Jsme spol. s r. o., plátci DPH. Chceme se zabývat distribucí stravenek. Jakým způsobem však o nich účtovat? Účetní operace budou následující: 1) Nákup stravenky od výrobce - tiskárny, která nám vytiskne stravenku např. za 0,50 Kč/kus. Stravenky budou v nominálních hodnotách od 70 do 100 Kč. Na jaký účet je při nákupu od tiskárny zaúčtovat a v jaké hodnotě? 2) Distribuce firmám pro jejich zaměstnance - vystavíme fakturu a ta už bude v hodnotách podle počtu jednotlivých kupónů, předpokládám, že stravenky se fakturují bez DPH, tj. 311/604? 3) Následný odkup od prodejen, kde byly stravenky uplatněny. Tedy 504/321 ? Jak vlastně vést správně celou jejich evidenci?

Plátci DPH v České republice dovezli zboží z Ukrajiny do ČR, proběhlo celní řízení a k datu propuštění zboží do volného oběhu, uvedeném na JSD, uvedli dovoz do Přiznání k DPH na ř. 7, 8 a 43, 44. 1) Do těchto řádků uvádí vypočítaný základ daně skládající se z ceny nakoupeného zboží, dopravy, skladování - kontrola nakládky, vykládky - služby celních deklarantů. Patří všechny tyto položky do výpočtu základu daně pro dovoz uváděné v Přiznání k DPH? 2) Zboží je dopraveno z Ukrajiny lodí na Slovensko a ze Slovenska je přepravováno kamiony do České republiky, kde proběhne celní řízení s propuštěním zboží do volného oběhu. Faktury za dopravu i kontrolu vykládky obdrží plátci DPH od slovenských plátců DPH a jsou bez DPH. Jako příjemci dokladu, pokud se nejednalo o dovoz, doklad zaúčtujeme jako službu z Evropské unie dle § 9 a v DPH bude vstup a výstup na ř. 5, 6 a ř. 43, 44. Jsou to ale služby související s dovozem, proto je počítáme do základu daně při dovozu a DPH vstup a výstup do ř. 7, 8 a ř. 43, 44. Nedáváme do ř. 5, 6 a 43, 44. Slovenští plátci registrovaní v SK tyto služby ale dle našeho ověření dávají do Souhrnného hlášení. Postupujeme obě strany dobře?

Společnost s r. o. má v předmětu činnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona “. Zabývá se prodejem golfového zboží. Kvůli rozšíření nabídek zákazníkům hodlá nakupovat od dodavatele, který má v předmětu podnikání totéž, poukazy na vstupy na golfové hřiště. Tento dodavatel žádná hřiště nevlastní, poukazy pouze přeprodává a vyčísluje u nich 15% DPH. Společnost s r. o. od dodavatele poukazy nakoupí a hodlá je prodat dál svým zákazníkům. Tento prodej poukazů bude představovat značnou část jejích příjmů. a) Jaké DPH má s. r. o. při prodeji těchto poukazů vyčíslovat? Pokud by mohl vyčíslovat také 15%, musel by mít nějak upraven předmět činnosti? b) Jaké DPH by vyčísloval při prodeji poukazů na hřiště v ČR podnikatelům či nepodnikatelům z EU? c) Jaký vliv na DPH by měl případ, kdyby prodával poukazy na rakouská hřiště podnikatelům či nepodnikatelům z EU a z ČR? d) Je možno nákup a prodej poukazů případně považovat za cestovní službu, aby mohl být použit zvláštní režim DPH?

Jsme právnická osoba povinna k dani na území České republiky (obchodní společnost se sídlem v ČR). Naše společnost dodala pro slovenského zákazníka parní kotel včetně příslušenství (hořák, tlaková nádoba, úpravna vody) bez instalace a montáže. Montáž si zajišťoval zákazník. Součástí naší dodávky bylo zajištění vyhotovení revizní knihy a revizí parního kotle a tlakové nádoby (ne elektriky nebo plynové přípojky, tu si zajišťoval zákazník). Výchozí revize, tlakovou zkoušku zpracování a vydání revizní knihy tlakového zařízení (naší společností dodaného kotle a tlakové nádoby) vykonala slovenská firma (sídlo na Slovensku), plátce DPH na Slovensku. Zařízení je v kotelně nacházející se na Slovensku. Nyní jsme obdrželi fakturu od zhotovitele revizí (slovenské společnosti) na vykonané revize tlakových a plynových zařízení včetně 20% DPH. Je to správný postup?

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Realizujeme reklamace výrobků pro našeho slovenského klienta. Při vystavení faktury však účtujeme pouze poštovné a balné. Do jakého řádku v přiznání k DPH taková faktura patří? Je to vlastně vyvezení opraveného zboží bude patřit do vývozu zboží v EU?

Jaká sazba daně se uplatní v případě prodeje dárkových poukazů? Pokud základní sazba 21% jak při prodeji, tak i v případě uplatnění tohoto poukazu při úhradě, může vzniknout nějaký problém, když prodáváme zboží jak v základní sazbě daně 21%, tak i ve snížené sazbě daně 15%? Při účtování přijatých běžných záloh, které se účtují na účet 324, a pak i při vystavení daňového dokladu k přijaté platbě uplatňujeme sazby obě, podle toho, jaké zboží si zákazník objednal. Jako příklad uvádím - prodej travních osiv se sníženou sazbou DPH. Jak bychom měli postupovat v případě, kdybychom chtěli poukaz použít k úhradě prodeje travních osiv?

Jakou sazbu uplatnit u výsadby rostlin a dřevin (realizace parků a okrasných zahrad). Je možné fakturovat rostliny se sazbou 15 % DPH a služby (výsadba a práce s tím spojené) v sazbě 21 % DPH? Nebo je nutné celou realizaci fakturovat v základní sazbě?

Dovoz zboží (kabely k PC) z USA. Cena zboží po přepočtu činí 23 810 Kč. Celní úřad vyměří DPH ve výši 5 000 Kč (uhrazeno hotově), poplatek za zpracovaní 96 Kč (uhrazen hotově). 1)      Ve kterých řádcích přiznání k DPH a v jakých částkách se objeví tato fa a vyměřené DPH? 2)      Z jaké částky bude provedeno samovyměření? 3)      Proč vyměřil Celní úřad DPH, když je odběratel plátcem DPH? 4)      Prosím o upřesnění účtování: - Fa za zboží účet 504/321 - Zaplacené DPH?

Vedeme daňovou evidenci, jsme měsíční plátci DPH. V únoru jsme se zúčastnili výstavy na SK, obdrželi jsme fakturu za nájemné a energie spojené s vystavením zboží a naší účastí na této výstavě. Faktura je vystavena v EUR, od slovenského plátce DPH s tím, že je na faktuře uvedena věta: přenesená daňová povinnost. Jedná se o služby přijatou v rámci EU - DAP ř. 5 a následně řádek 43? Na fakturu bych také zřejmě měla uvést základ daně v CZK a vypočítat 21 % DPH?

Český umělec - kvartální plátce DPH - uzavře kontrakt na vystoupení v rámci hudebního festivalu v UK. Organizátor festivalu v UK je rovněž plátce DPH. Ve smlouvě je sjednána odměna např. 1 000 GBP a termín pro poskytování služeb od 29. 4. do 21. 6. 2013. Odměna byla uhrazena v září 2013. Prosím o posouzení následujícího: 1)      Jelikož jde o poskytnutí služeb v oblasti kultury, umění mezi 2 plátci DPH - režim DPH bude dle § 10b, tzn. že místem plnění bude UK. Souhrnné hlášení se ale podávat nebude a plnění se vykáže v přiznání na řádku 26 - je to tak? 2)      Jaký bude den uskutečnění zdanitelného plnění, když ve smlouvě je uveden interval 29. 4.-21. 6. (jednalo se o několik vystoupení v rámci uvedeného intervalu)? 3)      Kromě smlouvy nemám k dispozici žádný jiný daňový doklad. Má český plátce vystavit nějaký daňový doklad nebo stačí smlouva?

Český plátce DPH přijal poradenské a organizační služby od dodavatele se sídlem v USA, který nemá v ČR provozovnu ani není v ČR registrován k DPH. Jak se má český plátce zachovat, co se týká DPH? Některé služby se uskutečnily v tuzemsku, některé na zahraničních akcích příjemce služby.

S novelizací zákona 235/2004 o DPH přišly mnohé další změny a znění zákona vůbec nerozumím pro praxi. Jedná se o § 4a - Obrat odst. 3 - cituji: Do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, se zahrnuje obrat dosahovaný: a) Touto osobu samostatně mimo společnost a b) celou společností. V kontextu tohoto pokračuje nový § 6a - cituji: Osoba povinná k dani, která: a) je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet, je plátcem ode dne, kdy se stal plátcem kterýkoli z ostatních společníků, b) se stane společníkem společnosti, v jejímž rámci uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně společně s plátcem, je plátcem ode dne, kdy se stala společníkem. Co to znamená v praxi? Předpokládám, že osoba povinná k dani je osoba, která je registrovaná na FÚ k DPH. Výklad pojmu „osoba povinná k dani“ jsem nenašla. Konkrétní situace: Živnostník dle § 7 není plátcem DPH. Je společníkem v s. r. o., kde má obchodní podíl, doposud nevyřešen jeho převod. Na činnosti firmy se vůbec nepodílí mnoho let, se společníky žádné kontakty neudržuje, tedy ani neví, jaké obchodní aktivity mají či nemají. Co prosím znamenají: 1)      nová znění § - viz. výše pro živnostníka - neplátce DPH (předpokládám, že nic). 2)      nová znění § - viz. výše pro živnostníka, pokud se stane plátcem DPH v 2014 a bude mít i nadále tento „mrtvý“ obchodní podíl?

Předmětem podnikání našeho klienta je dodávka a montáž kompletní sestavy satelitu. Celá dodávka se skládá z parabolické antény, držáku (ukotvení na dům/střechu), kabelové rozvody, satelitní přijímač (elektronika) a následné propojení do TV. Předpokládáme, že dodávka s montáží parabolické antény na dům je stavení prací (anténu je nutné pevně spojit s nemovitostí, např. přišroubováním), v tom případě pokud dům splňuje podmínky rodinného domu, nebo bytu vymezené v § 48 zákona o DPH, je možné uplatnit sníženou sazbu DPH. Pokud klient dodá celou dodávku, viz výše, tj. včetně rozvodů a přijímače, je možné celou dodávku zařadit také do snížené sazby DPH. Je potřeba zmínit, že samotný přijímač má největší hodnotu z celé dodávky, na druhou stranu klient si objednává dodávku satelitu včetně montáže).

Cestovní agentura vlastní karavany, které má umístěné již několik let v Chorvatsku. Platí v kempu poplatky za parkování a tzv. vzdušné. Karavany pronajímá českým turistům. Turisté se dopravují vlastní dopravou. /Karavany má v majetku/. Při zpracování podkladů se zjistilo, že v březnu 2013 se měli stát plátci DPH. Jak se vypořádat s DPH do 30. 6. 2013 nebylo Chorvatsko v EU, od 1. 7. 2013 ano. Bude se používat § 89? A pokud ano, co bude tou částkou z které se bude dopočítávat přirážka. Některé pobyty se prodávají se slevou /last minute/. Konečnou částku, kterou platíme za pronájem místa známe až na konci roku. Žádnou jinou službu nenakupujeme, než pronájem místa. Zcela výjimečně jsme zajistili dopravu pro klienta za rok 2013 ve výši 2 000 Kč. Může se klidně stát, že náklady na pronájem místa jsou vyšší než tržby od rekreantů, co se děje pak? Doplnění: Podle mne ji vznikla povinnost jen v česku. Obrat s cest. agentury dělá cca 700 tis., ale bohužel po dobu asi 3 měsíců uskutečňovala prodejní činnost zboží, takže v 1 měsíci překročili obrat 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců. CA poskytuje ubytování pro rekreanty pouze našim občanům. V Chorvatsku žádné příjmy nemá. Platí pouze pronájem místa v kempu bankou a za rekreanty vybírá a platí tzv. vzdušné. To se může stát plátcem DPH i v Chorvatsku? Kde se to dá nastudovat? Jestli existuje nějaká publikace, která řeší blíže tuto problematiku i s příklady, prosím o její uvedení.

Firma a. s. má v majetku objekt – nebytový prostor, který slouží jako zázemí pro své řidiče – kuchyň, sociálky, v jedné místnosti jsou Ukrajinci, kteří platí cenu za den. Firma uvádí částku měsíčně jako osvobozené plnění v 0 %, nemělo by se uplatňovat 15 % DPH, brala jsem to jako nájem, který se nezdaňuje neplátcům. Ukrajinci využívají sociální zařízení a kuchyň, žádné služby pro ně neděláme – jako úklid. Firma nemá živnostenský list na ubytování , ani budova není vedena jako ubytovna, budova slouží pro zaměstnance - řidiče

Český plátce DPH poskytuje služby vztahující se k nemovité věci pro neplátce DPH (Ministerstvo zahraničních věcí). Předmětnou nemovitostí je ambasáda ČR v Bulharsku. Je toto plnění osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet dle § 68 odst. 8 zákona o DPH? Vyplňuje se v tomto případě nějaká příloha k daňovému přiznání k DPH? Pokud tento § 68 použít nelze - jak se postupuje?

Jenom pro ujasnění, pokud byla záloha zaplacená v roce 2011 Kč 10 000 (sazba DPH 10 % == DZ = 9 091Kč a DPH = 909 Kč) a zdanitelné plnění – dodávka a montáž dveří v domě určeném pro sociální bydlení (§ 48 a 48a zákona o DPH) v roce 2012 bez DPH Kč 100 000 (sazba DPH 14 %). Tak doplatek se bude počítat takto: 100 000 – 9 091 = 90 909 a DPH 12 727. Celkový doplatek tedy Kč 103 636?

Fyzická osoba s příjmy pouze dle § 6 si v roce 2009 pořídil na svůj dům FVE. Jen z důvodu přidělení licence se zaregistroval jako podnikatel a plátce DPH. U FVE uplatnil plný odpočet. V letech 2009, 2010, 2011, 2012 spotřebovával veškerou vyrobenou energii pouze pro soukromé účely, DPH odváděl pouze z přijatého zeleného bonusu, který také zdaňoval daní z příjmů. Měl vůbec nárok na odpočet DPH? Měl odvádět dokladem o použití DPH ze soukromě spotřebované energie? Jaký je správný postup v roce 2013?

Firma se mimo jiné zabývá prodejem telekomunikačních služeb a zařízení a dále prodejem PC zařízení a bezpečnostních systémů. Zajímalo by nás, zda se na služby, které jsou spojeny s prodejem těchto zařízení se vztahuje přenesená daňová povinnost ve smyslu § 92e zákona o DPH - poskytnutí stavebních a montážních prací. Při účetní kontrole jsme se zaměřili na textaci faktur, které společnost zákazníkům vystavila v průběhu let 2012 a 2013. Rádi bychom se zeptali, zda se zavedením přenesené daňové povinnosti od 1. 1. 2012 měla společnost povinnost tuto aplikovat na níže uváděné činnosti, které byly v průběhu roku 2012 a 2013 fakturovány. Tato povinnost nebyla uplatněna na žádné z položek. Jedná se o: Instalace bezdrátové sítě. Instalace počítačové sítě a telefonní ústředny. Instalace serveru a počítačové sítě Instalace GSM repeateru Instalace kamerového systému Oprava strukturované kabeláže Oprava kamerového systému Instalace docházkového systému + ovládací software Oprava počítačové sítě Rozšíření kamerového systému Rozšíření počítačové sítě Instalace el. zabezpečovacího systému EZS Oprava el. zabezpečovacího systému EZS Údržba počítačové sítě Dodávka a instalace osvětlovacích těles Tyto instalace a montáže probíhají tak, že pokud je potřeba vést kabeláž, je tato vedena vždy ve vnější liště, není pevně zapuštěna do stavby. Pokud se jedná o opravu stávajícího systému, je ve většině případů nahrazeno stávající zařízení za nové, s tím je vždy spojená práce s nastavením a instalací. Někdy dojde i na výměnu kabeláže, která je pouze vyměněna za stávající, nejedná se o rozšíření (je vedeno v liště). Pokud jde o rozšíření stávajících systémů, tak se jedná o doplnění stávajícího zařízení a práce spojená s jeho nastavením. Postupovala společnost v souladu se zákonem, když ve výše zmíněných případech nepoužila statut přenesené daňové povinnosti? Jakým způsobem nadále postupovat při fakturování výše uvedených činností? Ve všech případech se jednalo o zákazníky, kteří jsou plátci DPH a mají sídlo na území ČR.