Ing. Martin Děrgel - strana 10

S. r. o., plátce DPH, měla dlouhodobě na účtě cca 3 mil. Kč. Banka jim nabídla, aby vložili tyto finanční prostředky do podílového fondu. Byl vybrán XXXYYY krátkodobý. Záměr s. r. o. je hlavně zhodnotit tyto peníze a nevybírat je. Jak máme postupovat účetně a daňově? Zaúčtovat 251-221? Měsíčně přijde výpis z banky. Účtuje se o těchto transakcích? Kdyby se rozhodlo s. r. o. peníze vybrat, tak by teprve došlo k nákladu (pořizovací cena včetně vstupního poplatku) 561/251 a k výnosu 221/661? Mělo by se to nějakým způsobem objevit v daňovém přiznání k DPH - ř.50 finanční činnost? Jestliže ano, tak v jakém období – při výběru peněz?

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

OSVČ, daňová evidence má v obchodním majetku nedobytnou pohledávku z r. 1996 ve výši 160.000 Kč. V roce 2023 by chtěla ukončit podnikání a tato pohledávka by byla předmětem dodanění dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Nevztahuje se na ní ani jeden bod § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Jak by to bylo daňově v případě, když tuto pohledávku prodá např. za 50.000 Kč? Našli jsme firmu, která by ji za tuto cenu chtěla odkoupit.

Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál v maximální daňově uznatelné výši. V pracovní době absolvuje v restauračním zařízení pracovní oběd/večeři/snídani s klientem. Účtenku mu proplatí zaměstnavatel, oběd neproběhne v rámci pracovní cesty. Má toto zaměstnavatelem zaplacené jídlo dopad na poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci za konkrétní den? Nedochází k jeho krácení podobně jako u cestovních náhrad? Neztrácí zaměstnanec případně nárok na stravenkový paušál zcela?

Fyzická osoba nepodnikající vlastnila 3 roky obchodní podíl na s. r. o. následně došlo ke změně právní formy z s. r. o. na a. s. (přeměna), kdy po dalším roce od změny právní formy došlo k prodeji cenných papírů. Dle znění zákona o daních z příjmů je nepochybné, že při přeměně právní formy se časový test pro osvobození od daně z příjmů při prodeji obchodního podílu či cenných papírů nepřerušuje. Je otázkou zda v tomto případě prodeje cenných papírů lze použít standardní časový test 3 let i v případě, že původně byl vlastněn obchodní podíl na s. r. o., kdy 5letý časový test není při prodeji splněn. Došlo tak změnou právní formy z s. r. o. na a. s. ke zkrácení časového testu pro osvobození od daně z příjmů z pěti na tři roky?

Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?

Právnická osoba, plátce DPH, má s operátorem uzavřenou dohodu na poskytnutí slev na telefonní hovory (cca 30 SIM). Může PO „přefakturovat“ náklady na telefon (hovorné) další PO či FO, plátci DPH? Jedná se nám o přefakturaci skutečných nákladů bez navýšení (přefakturované telekomunikační služby v účetnictví neovlivní základ daně z příjmu). Od operátora máme na každou PO i FO jednotlivé faktury, kde je všude veden hlavní odběratel právě PO, která spolupracuje s další PO a FO (dáno i historicky) a tím máme všichni levnější hovorné. Dále má každý i svůj zákaznický účet. Ale faktury jsou všechny na tu hlavní PO. Jak je to z hlediska daně z příjmů, DPH a zákona o telekomunikačních službách?

Kromě bankovního účtu v CZK máme také bankovní účet vedený v EUR, na který nám chodí většina úhrad od našich odběratelů, se kterými realizujeme transakce v EUR. S naším největším dodavatelem máme ale transakce v měně CZK. Nyní to funguje tak, že na zaplacení těchto dodavatelských faktur používáme kvůli zůstatku finančních prostředků účet v EUR. Platba z EUR účtu tomuto dodavateli proběhne zpravidla 1 x za 2 měsíce a je zaúčtována 321/221. Na účtu 321 se poslaná částka přepočte denním kurzem, který používáme v účetnictví. Vzhledem k tomu, že se jedná o spojenou osobu, máme info o tom, v jaké CZK částce se jim naše platba v EUR připsala na jejich CZK účet a dle toho napárujeme na naši zaslanou platbu neuhrazené přijaté faktury v CZK na účtu 321. Po napárování faktur dle výše jejich přijaté platby odúčtujeme zbylý rozdíl na účtu 321 oproti účtu 563. Účet 563 je pro nás daňově neuznatelný, jelikož se nejedná o realizované kurzové rozdíly (závazky jsou v CZK). Je tento postup z účetního, příp. i z daňového hlediska správný? Již jsme uvažovali o tom, že bychom převáděli finanční prostředky z našeho EUR účtu na CZK účet a poté platili přijaté faktury v CZK přímo z CZK účtu. I přes výhodnější kurz, který nám banka nabídla, byl ale z KAŽDÉ uskutečněné transakce kurzový rozdíl - náklad ve výši cca 500.000 Kč. Při stávajícím postupu je kurzový rozdíl (i když daňově neuznatelný) z každé transakce v rozsahu max. 50.000 Kč.

V průběhu roku vystavujeme zálohové faktury (jsme plátci DPH měsíční, vedeme účetnictví) po každém zpracování přiznání k DPH na provedené služby – vedení účetnictví, abychom nemuseli odvádět DPH hned z ostré faktury, jelikož odběratelé zaplatí zálohové faktury i s tříměsíčním zpožděním. Po přijetí úhrady vystavíme daňový doklad. Datum předání na zálohové faktuře je většinou kolem 25. dne v měsíci. Zálohové faktury jsou vedeny pouze v knize pohledávek evidenčně. Na konci roku zaúčtujeme vnitřním dokladem všechny vystavené zálohy na MD 388/D 602. Další rok po úhradě M 311/D 388. Je to tak správně z hlediska ZDP a DPH?

Jsme výrobní firma ve strojírenství. Náš zahraniční klient má sjednán faktoring s cizozemskou bankou. Objednal si u nás výrobu velké zakázky. Klient od nás očekává pouze informaci o splnění tzv. milníku z naší strany (např. vyrobení zakázky na 30 %) a nechce žádné dílčí ani zálohové faktury. Klient pouze pošle žádost do své banky(faktorovi) na úhradu procentuálního plnění dle smluvně sjednaných platebních podmínek. Jedná se tedy o interní proces na straně klienta bez nutnosti vystavovat námi fakturu. Klient žádné dílčí fakturace nechce. Faktura bude pouze jedna a to na konečnou cenu námi vyrobené zakázky, což může být až za 1,5roku. Jak má být celý proces správně zaúčtován, když nejsou požadovány žádné dílčí ani zálohové faktury? Pouze nám budou na náš účet chodit peníze (od banky-faktora) dle smlouvy a až po splnění celé zakázky chce klient jednu celkovou vyúčtovací fakturu? Dle tvrzení zahraničního klienta takto dělají faktoring s jinými zahraničními dodavateli a nikdo s tím neměl problém.

S podnikáním je přirozeně spojena jistá míra nejistoty a potenciálních rizik. Rozumný podnikatel, resp. manažer obchodní korporace si toho je vědom a v lepších časech vytváří finanční i jiné rezervy – na úkor zisku – sloužící pro překonání možných budoucích potíží, které obvykle provází potřeba vyšších výdajů. Zkrátka pamatuje na „zadní kolečka“ a po osvědčeném vzoru starých hospodářů neprojí a neutratí celou úrodu, ale něco nechá stranou pro „strýčka Příhodu“. Nejširší uplatnění v praxi mají rezervy tzv. zákonné – protože je upravuje zvláštní zákon – požívající výsady daňové uznatelnosti, z nichž nejznámější je rezerva na opravy hmotného majetku. Naproti tomu rezervy „ostatní“, což rozhodně neznamená, že jsou nezákonné, daňově účinné nejsou.

Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.

Necháváme si vypracovat příkladovou studii na výrobní technologii a dopad na životní prostředí. Cena této studie je téměř 400 000 Kč. Výrobní technologie, kterou budeme pořizovat, nemusí být totožná s popisovanou ve studii. Zajímá mě zaúčtování příkladové studie.

Tuzemská firma zřídila konsignační sklad u tuzemského odběratele. Dle § 13 DPH vystaví firma daňový doklad na dodané výrobky do konsignačního skladu. K poslednímu dni měsíce odběratel vyhotoví sestavu prodaných výrobků. Jak postupovat z hlediska DPH a jak účtovat dodání zboží do konsignačního skladu a následný prodej výrobků v měsíci?

Slovenská OSVČ (stavební práce), nerezident, registrovaný na slovenském živnostenském úřadě, si domluvila pravidelné subdodávky prací pro českou stavební firmu na stavbách na území ČR (předpoklad je, že práce budou trvat celý rok). Musí česká firma zajišťovat nebo srážet daň z příjmu z důvodu, že práce budou vykonávány na území ČR a po jaké době? Aktuálně to vypadá, že OSVČ bude dlouhodobý dodavatel na zakázkách - nemusí se kvůli tomu registrovat na českém živnostenském úřadě? Bude OSVČ příjmy ze zdrojů v ČR uvádět v českém přiznání, a jaká % paušálních výdajů bude moci uplatnit, pokud není v ČR registrován na živnostenském úřadě - pouze 40 % ?

Společnost s r. o. je od 1. 1. 2023 chráněnou dílnou. Kdy se lze nejdříve přihlásit do elektronické ENP? Asi nemůžeme být dodavatelem náhradního plnění, když jsme v roce 2022 nebyli chráněnou dílnou? Roční přepočtený počet zaměstnanců v roce 2023 bude např. 3. Odběratel od nás měsíčně odebírá službu v hodnotě 100 000 Kč. Za rok 2023 to tedy bude 1 200 000 Kč. Bude si moci odběratel za rok 2023 nějaké náhradní plnění započítat? Jestliže bude čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením i v roce 2024 pořád 3 a služby 100 000 Kč měsíčně, kolik odběratel zhruba ušetří na odvodu do státního rozpočtu za rok 2024? Vycházím z předpokladu, že za rok 2023 si pravděpodobně nic nebude moci započítat.

Jedná se o daňovou (ne)uznatelnost nákladů za pronájem bytu a nákladů za energie a služby s tím spojené. Stavební firma A má od října 2022 pronajatý byt 2+1, který by měl sloužit k ubytování pracovníků subdodavatele (na pracovní cestě). Jako subdodavatel pro ně měla od října 2022 pracovat firma (B), která zaměstnává Ukrajince. A tito Ukrajinci měli v tom bytě bydlet. Úhradu za nájem bytu, energie a služby s tím spojené bude hradit firma A. Ve smlouvě se subdodavatelem to není nijak ošetřeno. V nájemní smlouvě není uvedeno, že byt bude sloužit pro ubytování pracovníků subdodavatele na pracovní cestě. Ale firma B začala pracovat až od listopadu, takže v říjnu v tom bytě nikdo nebydlel, a v listopadu a prosinci jeden člověk (místo původně domluvených dvou). Co se týká roku 2023 tak bude byt minimálně leden, únor prázdný. Nájem bude i do budoucna hradit stále firma A. Mám k tomu dotaz: - V měsíci, kdy tam bydlí pracovníci subdodavatele, můžu dát nájem + úhradu za služby a energie do daňově uznaných nákladů u firmy A (i když to nemáme ve smlouvě se subdodavatelem ošetřeno)? - V měsíci, kdy tam nikdo nebydlí, tak lze nájem + úhrady za paušální služby dát do daňově uznaných nákladů u firmy A?

Ukrajinský daňový rezident nachází se v roce 2022 přerušovaně 210 dnů v ČR (status běžence, studium v ČR). Má registrovaný podnik na Ukrajině - obdobu OSVČ, který vykonává poradenskou činnost pro odběratele v Estonsku. Příjem byl plně zdaněn na Ukrajině (15%). Vznikne mu v ČR daňová povinnost z titulu existence stálé provozovny v ČR a jak se vypočte případný základ daně? Do výpočtu základu daně se zahrnou příjmy dosažené až po 3měsíčním působení v ČR? Jaký vliv bude mít případná existence zaměstnanců mimo ČR?

Fyzická osoba (daňový rezident Dubaje) má v ČR podíl v s. r. o., ale není zde nijak aktivní (žádný pobyt atd). Ze s. r. o. by nyní měl obdržet výplatu podílu na zisku a zároveň by se firma měla zlikvidovat, čímž obdrží i podíl na likvidačním zůstatku, který by běžně český rezident zdanil 15 % na straně příjemce. Jak se to bude danit v ČR tak, aby zde bylo vše v pořádku a ostatní si řešil pouze cizinec v zahraničí? 

Slovník spisovné češtiny rozlišuje tři druhy vkladů. Peněžitou částku uloženou v peněžním ústavu, např. termínovaný vklad na 3 roky. Peněžitý vklad coby sázka vložená do hazardní hry, třeba zakoupení herního losu. Hodnota vložená do společného podnikání jako účastnický podíl, kupříkladu auto, které Pepa dá do vínku své firmy Taxík, s. r. o. Nás budou zajímat posledně zmíněné vklady, protože jen ty mohou být nepeněžité. Abychom nechytali mnoho zajíců, omezíme se na v praxi nejčastější nepeněžité vklady do obchodních korporací, kterými jsou nepochybně daňově a/nebo účetně odpisovaný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek alias investice.